Zahraniční trhy agrár. komodit: Mléko a mlékár. výrobky 5.2.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,317

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Mléko a mlékárenské výrobky

Redakcní uzáverka: 5. 2. 1999

Zpracovala: Ing. Jirina Cupalová

OBSAH:

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Mléko v Evropské unii

1.1.1 Výhled ZMP na trhu mléka a mlékárenských výrobku v EU

1.1.2 Koncentrace mlékárenského prumyslu v Nemecku pokracuje

1.2 Mléko v ostatních zemích

1.2.1 Porovnání cen mléka a másla v zemích SVE s cenami v EU

1.2.2 Rusko: Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobku

1.2.3 Bulharsko pracuje na národní strategii rozvoje mlékárenského odvetví

1.2.4 Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobku v Polsku

1.2.5 USDA snížilo subvencovanou cenu mléka pro r. 1999

1.2.6 Koncentrace mlékárenského prumyslu v Litve

1.2.7 Zrušení kontroly cen mléka v Jugoslávii

1.2.8 Slovensko stanovilo výši mlécné kvóty pro r. 1999

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Máslo v Evropské unii

2.2 SUŠENÉ MLÉKO

2.2.1 Sušené odstredené mléko v Evropské unii

2.3 SÝRY

2.3.1 Sýry v Evropské unii

Seznam zkratek

BEF Belgický frank

BGL Bulharský lev

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny prumyslových výrobcu

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

DPH Dan z pridané hodnoty

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise

EMU Evropská menová unie

EUR Menová jednotka EMU

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat:

zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a

osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy

a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

FRF Francouzský frank

GBP Britská libra

NLG Nizozemský gulden

PLN Polský zlotý

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstredené mléko

SPM Sušené plnotucné mléko

zeme SVE Zeme strední a východní Evropy

SZP Spolecná zemedelská politika

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství USA

YUM Jugoslávský dinár

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské,

lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

1. MLÉKO

1.1 Mléko v Evropské unii

1.1.1 Výhled ZMP na trhu mléka a mlékárenských výrobku v EU 1

Podle analytiku ze ZMP by se meli chovatelé dojnic v Nemecku a v celé EU v r. 1999 pripravit na pokles CZV mléka. Ani za príznivejších tržních podmínek by nebylo podle nich možné udržet ceny na úrovni r. 1998. V r. 1998 se CZV mléka nevyvíjely ve všech clenských státech stejne. Po nekolikaletém poklesu se v nekterých zemích stabilizovaly. V Nemecku a v Nizozemsku se prumerná CZV zvýšila. V Nemecku cinila 57,40 DEM/100 kg2 (1 059 Kc/100 kg, 3,7 % tuku, 3,4 % bílkovin). Dosáhla tak nejvyšší úrovne od r. 1993 a byla o 2,4 feniky vyšší než v r. 1997. Naproti tomu CZV ve Spojeném království v dusledku zhodnocení GBP klesla. V r. 1999 bude mít na CZV v této zemi rozhodující vliv vývoj vývozu hlavních mlékárenských výrobku do tretích zemí.

Podle predbežných údaju bylo do mlékáren v EU v r. 1998 dodáno 113,3 mil. t mléka, tj. zhruba stejné množství jako v r. 1997. V r. 1999 bude produkce mléka v EU približne stejná jako v r. 1998. Hlavním faktorem, který bude rozhodovat o objemu produkce základních mlékárenských výrobku bude úroven vývozu do tretích zemí. V prípade pesimistické varianty, která vychází z predpokladu, že se export másla, sýru a SPM dále sníží a SOM zustane stejný jako v r. 1998, produkce másla a SOM výrazneji stoupne. V tomto prípade by, pri zvyšování dovozu ze tretích zemí (v rámci závazku vyplývajících z dohody UK GATT), nebyl prostor pro další rust produkce sýru.

I když lze v soucasné dobe pozorovat urcité príznaky zotavení vývozu mlékárenských výrobku z EU, návrat k drívejším objemum se v dohledné dobe neocekává. Ceny mléka a mlékárenských výrobku na domácím trhu pravdepodobne nedosáhnou úrovne r. 1998. Ceny SOM zrejme budou ponekud nižší než v r. 1998, ale celková situace by mohla být relativne stabilní, pokud jeho intervencní nákupy neprekrocí 108 000 t. Ani v prípade optimistické varianty pravdepodobne CZV mléka nezustanou na úrovni r. 1998, jejich pokles by ale nemel být tak výrazný.

V závislosti na vývozu mlékárenských výrobku do tretích zemí, zejména na možnosti zahájení exportu do Ruska, uvádí ZMP v tab. 1 pesimistickou a optimistickou variantu vývoje produkce a spotreby mlékárenských výrobku v EU v r. 1999.

1 - Agra Europe, 40, 1999, c. 1, s.MM 4 - 6

2 - Kurz 1998 rocní prumer: 1 DEM = 18,462 Kc

Tab. 1: Trh mléka v EU (tis. t)

1995 1996 1997 19981) 19992) 19993)

Stavy dojnic (tis. ks)4) 22 555 22 107 21 720 21 300 21 000 21 000

Dodávky mléka 113 530 113 361 113 291 113 290 113 300 113 000

Konzumní mléko

Produkce5) 30 026 29 988 29 862 29 850 29 800 29 900

Máslo

Produkce 1 857 1 876 1 843 1 845 1 840 1 820

Spotreba 1 733 1 733 1 743 1 740 1 730 1 740

Sýry

Produkce6) 6 354 6 486 6 564 6 590 6 590 6 635

Spotreba7) 6 105 6 256 6 381 6 450 6 500 6 505

SOM

Produkce 1 265 1 263 1 194 1 130 1 190 1 100

Spotreba 1 031 984 954 930 930 940

SPM

Produkce 946 877 906 915 880 910

Kondenzované mléko

Produkce 1 248 1 221 1 264 1 230 1 200 1 220

SOM pro výrobu kaseinu 4 819 4 645 4 349 4 500 4 200 4 500

1) predbežný údaj nebo odhad, 2) pesimistický scénár, 3) optimistický scénár, 4) stavy v prosinci uvedeného roku, 5) produkce v mlékárnách vcetne podmáslí, 6) bez tavených sýru, 7) vcetne tavených sýru

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.1,s.MM 6

Vyšší produkce másla a SOM by mohla mít za následek rust intervencních zásob. Podle ZMP byly v r. 1998 privátní zásoby másla dostatecné k vyrovnání sezónního omezení produkce. Pri pokracujícím poklesu exportu a také pri mírném zvýšení výroby másla je nutné pocítat s nabídkou tohoto výrobku do intervencních skladu. Za techto podmínek se dostanou ceny másla a v menší míre také ceny SOM pod tlak. V r. 1998 cinila produkce másla v EU 1,845 mil. t a byla zhruba stejná jako v predchozím roce. I když bylo vyvezeno méne másla než v r. 1997, zustaly jeho ceny na vnitrním trhu prevážne pevné. Pouze na podzim se mírne snížily a byly nižší než ve stejném období 1997.

Produkce sýru se v EU v r. 1998 zvýšila jen mírne, o 0,4 %, na 6,59 mil. t. Její rust byl omezen v dusledku vetších dovozu (v rámci zprístupnení trhu podle dohody UK GATT) a poklesu exportu do tretích zemí díky omezení subvencovaného vývozu a ruské krizi. Presto byly ceny sýru v EU v r. 1998 prevážne stabilní, teprve na podzim ojedinele oslabily. Spotreba sýru se zvýšila o 1 % na 6,45 mil. t.

Na trh SPM v EU se prenesly potíže z mezinárodního trhu jen ve velmi omezené míre. Produkce tohoto výrobku se v EU mírne zvýšila na 915 000 t. Export zustal zhruba na úrovni r. 1997. Se zpoždením se ale také zde projevily následky asijské krize. Zejména na nejvýznamnejším vývozním trhu, v Alžírsku, celili exportéri z EU vetší konkurenci. U výroby SOM došlo v r. 1998 v EU k omezení približne o 5 % na 1,13 mil. t. Spotreba klesla o 2,5 % na 930 000 t. Vývoz se proti r. 1997 výrazneji snížil, vetší množství, zhruba 110 000 t, bylo prodáno do intervencních skladu. Ceny SOM byly nižší než v r. 1997.

Zavedení jednotné meny EUR povede všeobecne k vetší konkurenci, jeho vliv na trh mlékárenské produkce ale bude relativne malý, protože hlavní sortiment je vystaven na mezinárodním trhu intenzívní konkurenci již delší dobu. Jednotná mena usnadní restrukturalizaci mlékárenského prumyslu v pohranicních oblastech.

1.1.2 Koncentrace mlékárenského prumyslu v Nemecku pokracuje 3

Pocet nemeckých mlékáren se v letech 1995 až 1997 snížil o 14,3 %. Tento fakt vyplývá ze statistiky nemeckého ministerstva zemedelství. Na konci sledovaného období se zabývalo zpracováním mléka v Nemecku 269 spolecností, tj. o 45 méne než v r. 1994. Objem zpracovaného mléka v 356 provozech klesl o 1 % na 32,6 mil. t. Prumerný rocní objem na podnik se zvýšil o 15,5 % na 121 200 t. Koncentrace mlékáren pokracuje i nadále. Pocet podniku s rocním objemem zpracovaného mléka pod 300 000 t klesl z 291 na 241. Z toho jen 41 podniku zpracovalo méne než 100 000 t. Pocet podniku s rocním objemem nad 300 000 t stoupl z 23 na 28. Podíl techto mlékáren na celkovém zpracovaném objemu mléka se zvýšil ze 41,3 na 48,9 %. Strukturální zmeny se uskutecnily témer výlucne prostrednictvím fúzí.

Více než polovina mléka byla zpracována na cerstvé mlécné výrobky a sýry. Objem mléka urcený pro zpracování sýru se zvýšil o 15,6 % na 10,1 mil. t a pro cerstvé mlécné výrobky o 5,5 % na 8,3 mil. t. Objem mléka pro výrobu másla klesl o 4,6 % na 8,6 mil. t. Cerstvé mlécné výrobky produkuje 220 mlékáren, sýry 217, máslo 157 a SOM 48 podniku.

Dodávky mléka do mlékáren v Nemecku4 vykázaly v r. 1998 mírný mezirocní pokles (o 0,4 %) a dosáhly 27,1 mil. t. Stavy dojnic klesly o 3,7 % na 4,89 mil. kusu a byly tak poprvé nižší než 5 mil. Pokles stavu byl vyrovnán zvýšením užitkovosti, zejména v nových spolkových zemích. V r. 1999 ZMP neocekává výraznejší zmenu v objemu mléka dodaného do mlékáren.

3 - Dairy Markets Weekly, 1999, c. 472, s.9

4 - Dairy markets Weekly, 1999, c. 471, s.10

Tab. 2: Mlékárenský trh v Nemecku

1993 1994 1995 1996 1997 19981)

Stavy dojnic (cerven, tis. ks) 5 255 5 192 5 233 5 194 5 069 4 892

Užitkovost (kg/dojnice) 5 241 5 264 5 427 5 510 5 575 5 750

Produkce mléka (tis. t) 28 098 27 866 28 621 28 776 28 702 28 500

Dodávky do mlékáren2) (tis. t) 26 012 26 047 26 967 27 181 27 171 27 080

CZV mléka (DEM/100 kg,

3,7 % tuku, 3,4 % bílkovin) 58,02 55,95 55,83 54,80 55,38 57,80

Produkce (tis. t):

Tekuté mléko 5 255 5 437 5 603 5 608 5 503 5 420

z toho: pasterované 2 173 2 171 2 256 2 171 2 057 2 040

UHT 3 067 3 255 3 338 3 414 3 430 3 380

Podmáslí 209 219 212 193 218 210

Kysané mléko, mlécné nápoje 1 944 2 036 2 126 2 273 2 443 2 600

z toho: jogurty 1 028 1 086 1 140 1 248 1 395 1 500

Smetana 494 509 523 545 549 545

Kondenzované mléko 514 528 551 541 566 560

SPM3) 206 202 221 201 203 205

SOM 427 374 399 405 334 320

Kasein 11 7 12 12 11 12

Sušená syrovátka 158 146 154 185 199 200

Máslo (tis. t)

Produkce 482 461 486 480 442 430

Dovoz 127 131 156 140 163 155

Vývoz 72 55 67 50 53 40

Spotreba 557 560 583 594 578 570

Sýry (tis. t)

Produkce 1 436 1 499 1 551 1 633 1 693 1 710

Dovoz 446 480 490 520 501 520

Vývoz 369 401 406 484 511 510

Spotreba4) 1 498 1 565 1 620 1 645 1 668 1 690

Spotreba na obyvatele (kg)

Tekuté mléko 69,5 67,8 69,0 66,7 64,5 64,0

Kysané mléko, mlécné nápoje 20,7 21,4 21,9 23,0 23,2 24,0

z toho: jogurty 11,3 12,5 12,9 13,1 13,5 14,5

Máslo 6,8 6,9 7,1 7,3 7,0 6,9

Sýry 18,5 19,2 19,8 20,1 20,3 20,5

1) odhad, 2) vc. mléka dodaného z Belgie a Francie, 3) vc. sušeného mléka v obsahem tuku více než 1,5 %, 4) bez dodávek k dalšímu zpracování

Pramen: Dairy Markets Weekly,1998,c.471,s.10

Spotreba tekutého mléka v Nemecku v r. 1998 stagnovala. Zvýšila se poptávka po cerstvých mlécných výrobcích a sýrech, i když menším tempem, než v predchozím období. Dále klesla spotreba másla v domácnostech, v ostatních sektorech zustala stabilní. Vývoz mlékárenských výrobku do tretích zemí se snížil, zejména ve druhém pololetí 1998 do Ruska. Zatímco dusledky krize v jihovýchodní Asii mely relativne na nemecký vývoz malý dopad, financní krize v Rusku jej postihla prímo. Export sýru a jogurtu se od srpna prakticky zastavil. Urcitou úlevu prinesl nemeckým mlékárnám rust vývozu do ostatních clenských státu EU.

Protože k omezení exportu do tretích zemí došlo až na podzim 1998, tlak na ceny byl zrejmý až na konci r. 1998. Do té doby byly ceny mnoha mlékárenských výrobku stabilní nebo dokonce dosahovaly vyšší úrovne než v r. 1997. I když vývoz do tretích zemí predstavoval relativne malou cást z celkového objemu zpracovaného mléka, situaci na nemeckém trhu výrazne ovlivnoval. V prípade, že nedojde k zotavení exportu, bude více mléka použito na výrobu másla a SOM, které lze dodat do intervence, a méne na výrobu jogurtu a sýru. S nabídkou SOM do intervencních skladu je treba pocítat i pri jeho nižší produkci. V prípade nízkého exportu másla se nepodarí udržet jeho ceny na úrovni r. 1998 a bude obtížné stabilizovat také ceny ostatních výrobku.

1.2 Mléko v ostatních zemích

1.2.1 Porovnání cen mléka a másla v zemích SVE s cenami v EU

Podle srovnávací studie, vypracované Svazem nemeckých zemedelcu v rámci jeho stanoviska k navrhované reforme SZP v EU, se CZV v zemích SVE, které kandidují na vstup do EU, postupne približují úrovni v EU. Prestože se studie vztahuje pouze na údaje z r. 1997 a nevyplývá z ní jasný cenový trend v zemích SVE v posledních letech (i když je zrejmé, že v posledních nekolika letech CZV v techto zemích stoupaly), podává prehled o úrovni cen v jednotlivých zemích SVE.

CZV mléka a másla jsou v zemích SVE výrazne nižší než v EU. Tento fakt Svaz oduvodnuje prevážne kvalitativními rozdíly. V r. 1997 se CZV pohybovaly podle zemí od 40 do 93 % úrovne v EU.

Tab. 3: Porovnání CZV mléka a CPV másla v zemích SVE s cenovou úrovní v EU v r. 1997

Mléko Máslo

ECU/t % z ceny v EU ECU/t % z ceny v EU

Bulharsko 177 59 1 681 46

Estonsko 166 56 - -

Litva 141 48 - -

Lotyšsko 119 40 - -

Polsko 150 50 2 367 64

Rumunsko 275 93 - -

Slovensko 191 64 2 524 68

Slovinsko 267 90 - -

Ceská rep. 193 65 2 312 63

Madarsko 214 72 - -

EU 15 297 - 3 693 -

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.1,s.EN 8

1.2.2 Rusko: Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobku 5

Podle moskevského odborného casopisu "Molocnaja promyšlenost" zaznamenal ruský dovoz másla, sýru, sušeného mléka a jogurtu v r. 1997 mezirocní vzestup o 33,8 až 92,2 % (podle výrobku). V letech 1995 až 1997 posílil Nový Zéland svou pozici nejvetšího dodavatele másla do této zeme. Jeho dodávky se zvýšily z 29 000 na 85 200 t a podíl na celkovém ruském dovozu másla z 12 na 51 %. Zatímco v r. 1995 Ukrajina dodala do Ruska ješte 68 400 t, v dalším období prakticky dodávky zastavila. Její máslo nemohlo cenove (2 390 USD/t) konkurovat cenám "západních" dodavatelu.

Z celkového dovozu sýru ve výši 209 600 t dodalo v r. 1997 Nemecko 107 800 t. V r. 1995 cinil jeho vývoz do Ruska pouhých 28 800 t. V letech 1995 až 1997 rozšírily svuj vývoz sýru a tvarohu do Ruska zejména Nový Zéland, Nizozemsko, Polsko, Estonsko, CR a Dánsko.

Výrazný rust zaznamenal ruský dovoz jogurtu. Zde dominovalo Nemecko, které se na celkovém dovozu 128 200 t podílelo 86 %. Prumerná dovozní cena se však snížila ze 740 USD/t na 470 USD/t.

Ruské ministerstvo zemedelství predpovídá další výrazný pokles produkce potravinárského prumyslu v r. 1998, protože financní krize prohloubila problémy, se kterými se tento sektor potýkal již dríve. V mlékárenském oboru by se mel pokles výroby pohybovat v závislosti na sortimentu od 3,8 % u cerstvých mlécných výrobku po 5,7 % u másla. Objem výroby cerstvých mlécných výrobku by mel dosáhnout 5,21 mil. t a másla 281 000 t. Produkce sýru by se mela snížit o 5,2 % na 156 000 t. Celková produkce mléka bude o 3,2 % nižší a dosáhne 33 mil. t.

5 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.10, 35 - 36

Tab. 4: Dovoz mlékárenských výrobku do Ruska

1995 1996 1997 1997/96 zmena v %

Dovoz (tis. t)

Máslo 249,1 125,1 167,4 33,8

Sýry1) 78,8 130,6 209,6 60,5

Sušené mléko2) 84,5 64,1 92,4 44,1

Jogurty - 66,7 128,2 92,2

Dovoz (mil. USD)

Máslo 469,2 239,5 264,8 10,6

Sýry1) 151,1 158,8 164,8 3,8

Sušené mléko2) 121,4 86,2 79,8 - 7,4

Jogurty - 49,2 59,8 21,5

1) vcetne tvarohu, 2) vcetne kondenzovaného mléka

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.3,s.MM 17

Významné evropské mlékárenské spolecnosti investují do výstavby nových mlékárenských provozu v Rusku, protože je pro ne výhodnejší vyrábet mlékárenské výrobky prímo v míste spotreby, než je sem vyvážet. V rámci této strategie otevrela nizozemská spolecnost "Campina Melkunie" nový provoz na výrobu plnotucného mléka zaclenený do mlékárny ve Stupinu poblíž Moskvy s rocní kapacitou 20 mil. l. V r. 1999 plánuje otevrení dalšího nového provozu, tentokrát na výrobu ovocných jogurtu a dezertu, s rocní kapacitou 60 000 t. "Campina Melkunie" v soucasné dobe kontroluje zhruba polovinu ruského trhu s jogurty.

Italský mlékárenský gigant "Parmalat" oznámil, že otevre nový provoz v Nižním Novgorodu vzhledem k ruské financní krizi, v pozdejším termínu než puvodne predpokládal. Provoz by mel denne zpracovat 100 t syrového mléka, zpocátku na dlouhotrvanlivé mléko, pozdeji také na jiné výrobky.

Francouzská mlékárenská firma "Danone" zahájila výstavbu mlékárny na výrobu jogurtu v oblasti Cechov. Provoz by mel být zahájen v r. 2000. Vyrábet se zde budou vedle mlécných výrobku, cukrovinky a minerální vody. V Rusku se nyní prodává 160 000 t jogurtu, ale zahranicní firmy predpokládají v prubehu dalších dvou let šestinásobné zvýšení jejich spotreby na obyvatele, tj. z 0,5 kg na 3 kg.

Tab. 5: Prehled významných dodavatelu másla a sýru do Ruska v r. 1997

Výrobek Dodané Podíl na celkovém Prumerná cena

a dodavatel množství (t) dovozu výrobku (%) (USD/t)1)

Máslo

Nový Zéland 85 200 51,0 1 750

Nizozemsko 11 900 7,1 1 540

Irsko 11 700 7,0 1 420

Finsko 11 300 6,8 1 410

Nemecko 6 600 3,9 1 010

Litva 5 600 3,3 1 250

Spojené království 5 600 3,3 1 030

Austrálie 4 400 2,6 1 780

USA 4 100 2,5 1 650

Ceská republika 3 700 2,2 1 290

Ostatní zeme 17 300 10,3 -

Sýry2)

Nemecko 107 800 51,4 410

Nový Zéland 18 900 9,0 2 340

Nizozemsko 18 900 9,0 500

Finsko 14 900 7,1 1 120

Polsko 11 100 5,3 1 090

Estonsko 6 800 3,3 630

Litva 6 400 3,1 930

Francie 4 900 2,3 1 600

Ceská republika 4 300 2,1 460

Dánsko 3 800 1,8 490

Ostatní zeme 11 800 5,6 -

1) zaokrouhleno, 2) vcetne tvarohu

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.3,s.MM 18 a 19

Také "Ehrmann", jeden z nejvetších výrobcu jogurtu v Nemecku, rozvíjí své aktivity v Rusku. V r. 1999 plánuje otevrení nové mlékárny v Ramensku s denní zpracovatelskou kapacitou 300 000 l mléka. V soucasné dobe vyváží do Ruska své jogurty a podílí se tak na ruském trhu techto výrobku 22 %.

1.2.3 Bulharsko pracuje na národní strategii rozvoje mlékárenského odvetví 6

Podle Poradního výboru, který má vypracovat národní strategii rozvoje bulharského mlékárenského odvetví do r. 2001, by si vyžádaly investice do modernizace mlékárenského prumyslu v této zemi až 15 mil. USD. Cílem je obnovení ztracené pozice bulharských mlékárenských výrobku na zahranicních trzích, zlepšení jejich kvality a zvýšení objemu produkce. Hlavní cestu ke stabilizování odvetví Výbor vidí ve vertikální holdingové strukture za úcasti zemedelcu, zpracovatelu, obchodníku a výrobcu krmiv.

Podle A. Rangelova, reditele divize potravinárského prumyslu na bulharském ministerstvu prumyslu, je hlavním úkolem splnení hygienických požadavku EU. Poté bude nutné vyrešit další problémy, zejména zastaralé balení a nedostatecnou šíri sortimentu. Vzhledem k nedostatku investic se vetšina mléka prodává v polyetylénových sáccích. Pouze devet bulharských mlékáren v soucasné dobe splnuje požadavky EU. Ty by nemely mít potíže s udelením licence na vývoz do EU.

Z 54 komercních mlékáren na pocátku transformace bylo dosud privatizováno 43, další 3 se privatizují, 4 jsou v likvidaci a 4 vyhlásily bankrot. V Bulharsku je dalších 450 malých soukromých mlékáren. Pouze 4 mlékárny lze oznacit za velké, s aktivy nad 2,4 mld. BGL7 (45,84 mil. Kc).

V r. 1997 bylo v zemi registrováno 3 964 nákupních stanic mléka. Z toho jich pouze 2 658 splnovalo veterinární a hygienické standardy, zbytek byl zavren pro neodpovídající chladicí a testovací zarízení a nedostatecnou hygienu.

V dusledku financních potíží, poklesu domácí poptávky a exportu se snížila produkce mlékárenských výrobku a mnoho mlékáren celilo bankrotum. V r. 1996 cinil obrat zahranicního obchodu mlékárenskými výrobky 23 963 mil. USD, v r. 1997 se zvýšil na 24 310 mil. USD. V první polovine r. 1998 dosáhl pouhých 7 485 mil. USD, zejména v dusledku nižšího vývozu. Hlavními odberateli bulharských mlékárenských výrobku jsou Libanon, Makedonie, USA, Kanada a Austrálie. Dováží se predevším z Nemecka, Francie, Ukrajiny, Nizozemska a Dánska.

Mnoho potíží pusobí malá velikost farem. Vetšina producentu mléka vlastní 1 až 2 dojnice. Pouze 2,55 % dojnic pripadá na stáda se 100 kusy a více, 3,2 % s 50 až 100 kusy a 3,08 % s 20 až 50 kusy. Dalším duležitým zdrojem je produkce ovcího mléka. Zhruba 60 % zemedelcu má 3 až 10 ovcí, 35 % vlastní 11 až 50 kusu a 5 % více než 50 kusu.

6 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.31

7 - Kurz od 4.2.1999: 100 BGL = 1,91 Kc

1.2.4 Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobku v Polsku 8

V r. 1998 by mela podle polského Ústredního statistického úradu dosáhnout domácí produkce mléka 12,2 mld. l, tj. o 3,6 % více než v r. 1997. Jedná se o zvýšení již ve druhém po sobe jdoucím roce. V r. 1999 se ocekává další rust na 12,5 mld. l. Stejný trend zaznamenaly stavy dojnic, které v polovine r. 1998 cinily 3,544 mil. kusu. V porovnání se stavy v polovine r. 1997 stouply o 1,6 % a do poloviny r. 1999 by mely dosáhnout 3,6 mil. kusu. Stavy dojnic na 100 ha se v prumeru zvýšily na 19,2 v r. 1998, v nekterých regionech dokonce prekrocily 25 kusu. Prumerná užitkovost zaznamenala v r. 1998 mezirocní prírustek o 1,8 % na 3 430 l.

Dodávky mléka se v r. 1998 zvýšily o 6,1 % na 8,99 mld. l. Z toho 79 % bylo dodáno do mlékáren, 1 % malým zpracovatelum a 20 % prímo spotrebitelum nebo do malých místních obchodu. Zhruba 26 % vyprodukovaného mléka bylo spotrebováno prímo na farmách. Celková polská spotreba mléka dosáhla v uvedeném roce 11,48 mld. l. Asi 6 % z celkové domácí produkce bylo vyvezeno, zatímco 2 % domácí spotreby bylo kryto dovozem.

8 - Agra Europe, 40, 1999, c. 2, s.KM 14 a c. 1832, s.M/7, Dairy Markets Weekly, 1998, c. 471, s.13

Tab. 6: Polská produkce a dodávky mléka (mil. l)

1995 1996 1997 19981)

Produkce mléka 11 303 11 355 11 770 12 200

Spotreba na farmách 3 460 3 400 3 295 3 210

Dodávky mléka 7 843 7 955 8 475 8 990

Z toho:

do mlékáren 6 059 6 315 6 770 7 120

ostatním malým zpracovatelum 80 81 62 90

ostatní prodej2) 1 704 1 559 1 643 1 780

1) odhad, 2) do malých obchodu, prímo spotrebitelum

Pramen: Dairy Markets Weekly,1998,c.471,s.13

Prumerná CZV mléka v r. 1997 cinila 58,81 PLN/100 l9 (569,9 Kc/100 l) a byla tak o 13,9 % vyšší než v r. 1996. V r. 1998 se odhaduje na 61,50 PLN/100 l10 (568,9 Kc/100 l). V r. 1999 se ocekává pouze malé zvýšení.

V prvním lednovém týdnu schválila EK také formálne možnost vývozu produkce z 5 polských mlékáren do EU. Povolení se týká jen urcitých výrobku, tj. másla, SPM, SOM, sušené syrovátky, zrajících sýru a kaseinátu.

V první polovine r. 1998 vyvezlo Polsko i pres restrikce ze strany EU více mlékárenských výrobku než v r. 1997. Jejich vývoz se zvýšil o 5,8 % na 417 mil. l ekv. mléka. Hlavní zásluhu mely na tomto vývoji tvrdé sýry, jejichž export stoupl o 87 % na 20 000 t a v hodnotovém vyjádrení o 65 % na 43,6 mil. USD.

Polský svaz mlékarských družstev ocekává v príštím desetiletí výraznou restrukturalizaci polského mlékarského odvetví. Ve své zpráve týkající se vývoje a perspektiv polského trhu mlékárenských výrobku predpovídá, že do r. 2010 více než 300 ze 400 polských mlékáren ukoncí provoz. Pokud jde o producenty mléka, ocekává snížení jejich poctu ze soucasného približne 1 mil. zhruba na tretinu.

9 - Kurz 1997 prumer: 1 PLN = 9,96 Kc

10 - Kurz 1998 prumer: 1 PLN = 9,25 Kc

1.2.5 USDA snížilo subvencovanou cenu mléka pro r. 1999 11

USDA snížilo subvencovanou cenu mléka v r. 1999 o 15 US centu na 21,83 USD/100 kg (zhruba 7,20 Kc/l pri kurzu 33 Kc za 1 USD). Podporovaná cena se snižuje každorocne na základe Farmárského zákona z r. 1996 a platí pro mléko s obsahem tuku 3,67 %.

11 - Dairy Markets Weekly, 1999, c. 472, s.5

1.2.6 Koncentrace mlékárenského prumyslu v Litve 12

Podle litevského deníku "Baltic Business Daily" dosáhne v r. 1999 podíl trí litevských mlékáren na domácím trhu 75 %. Zhruba 21 % pripadne na holdingovou skupinu "Pieno Zvaigzdes", 25 až 30 % na mlékárnu "Birzai" a 25 % na koncern "Rokiskio Suris" a Zemaitijos Pienas". Plánované nebo probíhající fúze mlékáren byly urychleny dopady ruské krize. Vetší koncentrace mlékáren pomuže prilákat investice pro jejich modernizaci, zejména zahranicní kapitál.

Produkce mléka je v této zemi nejrychleji se rozvíjejícím zemedelským odvetvím. V r. 1998 se jeho výroba zvýšila o 6,5 % na více než 2 mil. t. Dodávky mléka stouply z 1,41 mil. t v r. 1997 na 1,49 mil. t v r. 1998

12 - Dairy Markets Weekly, 1998, c. 469, s.10 - 11

1.2.7 Zrušení kontroly cen mléka v Jugoslávii 13

Po nekolikamesícní nevyrovnané nabídce a nedostatku mléka a masa rozhodla jugoslávská vláda o zrušení kontroly cen. Té bude nadále podléhat pouze cena pasterovaného tekutého mléka, ostatní mléko se bude prodávat za tržní ceny. Cena sterilovaného mléka se zvýšila o 100 % na 9,5 YUM/l14 (30,50 Kc/l), nejlevnejší mléko se nyní prodává za 3,15 YUM/l (10,10 Kc/l). Cílem je snížit nabídku levnejšího mléka a zajistit dostatecnou nabídku ostatních druhu mléka.

13 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.28

14 - Kurz od 4.2.1999: 1 YUM = 3,21 Kc

1.2.8 Slovensko stanovilo výši mlécné kvóty pro r. 1999 15

Rada SFTR a slovenské ministerstvo zemedelství stanovily pro r. 1999 výši mlécné kvóty na 945 mil. l, tj. o 45 mil. l více než v r. 1998. Podle predbežných údaju dodali v r. 1998 zemedelci 915 - 920 mil. l mléka. Slovenské ministerstvo zemedelství zvažuje možnost penalizace regionu v prípade, že jejich dodávky budou nižší než 90 % pridelené kvóty. V r. 1997 nekteré regiony dodaly méne než 70 % kvóty, ale žádaly soucasne její další zvýšení.

15 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.27 - 28

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Máslo v Evropské unii 16

Na trhu másla v EU pokracovala klesající cenová tendence, která zacala v zárí a ríjnu 1998. Prícinou byl previs nabídky nad poptávkou. Vzhledem k tomu, že se vývoz másla do tretích zemí príliš nezotavil, predpokládalo ZMP tlak na jeho ceny také na pocátku r. 1999.

16 - Dairy Markets Weekly, 199, c. 473, s.4 -5

Tab. 8: Bilance másla v EU (tis. t)

1997 19981) 1999 2) 19993

Pocátecní zásoby 140 100 130 130

Produkce 1 843 1 845 1 840 1 820

Dovoz 84 85 90 90

Spotreba celkem 1 743 1 740 1 730 1 740

Z toho:

- za tržní ceny 1 262 1 250 1 250 1 260

- subvencované 481 490 480 480

Vývoz 224 160 150 200

Konecné zásoby 100 130 180 130

Spotreba na obyvatele (kg) 4,7 4,6 4,6 4,6

1) odhad, 2) pesimistická varianta, 3) optimistická varianta

Pramen: ZMP Europamarkt Dauermilch,1998,c.11-12,s.4

EU prodloužila program na zlevnený odbyt másla v rámci sociální pomoci o 1 rok do 31.12.1999. Soucasne Rada snížila subvenci na tento odbyt ze 138,9 ECU na 100 EUR na 100 kg másla. Zásoby másla v EU byly v prubehu r. 1998 a zejména na jeho konci v porovnání s r. 1997 vyšší. K 28.1.1999 se v privátních zásobách nacházelo 42 974 t másla a ve verejných skladech 3 440 t.

Vysoké privátní zásoby byly hlavním faktorem stlacujícím ceny másla dolu. Podle ZMP bude pokles cen másla pravdepodobne pokracovat v dusledku jeho nedostatecného vývozu do tretích zemí i v dalším období. Ceny másla se do 20.1.1999 pohybovaly nad úrovní 92 % intervencní ceny. ZMP neocekává jejich pokles pod tuto úroven. Oficiální kotace nemeckého másla ve spotrebitelském balení (Markenbutter, velkoobchodní ceny, bez DPH) v Hannoveru zaznamenaly od 18.11.1998 do 20.1.1999 pokles ze 6,95 - 7,10 DEM/kg na 6,73 -

6,85 DEM/kg. Ceny másla v bloku klesly ze 6,75 - 6,85 na 6,40 - 6,50 DEM/kg. Oficiální kotace másla v Nizozemsku se ve stejném období snížily ze 7,45 na 7,05 NLG/kg a ve Francii z 21,60 na 20,60 FRF/kg.

V r. 1999 bude vývoj na trhu másla v EU do znacné míry záviset na objemu exportu nejen másla, ale také sýru. V prípade nedostatecného vývozu sýru, bude více mléka zpracováno na máslo.

Ceny másla na mezinárodním trhu na konci r. 1998 zpevnily v dusledku jeho nižší nabídky ze zemí SVE a mírného zvýšení poptávky, zejména ruské. Nabídka Nového Zélandu a Austrálie je v soucasné dobe omezená a je urcena pro tradicní odberatele. Exportní ceny másla (82 %, FOB západoevropské prístavy) se v prosinci 1998 zvýšily na 1 800 - 1 930 USD/t v porovnání s listopadovými 1 700 - 1 800 USD/t (viz príloha 1).

2.2 SUŠENÉ MLÉKO

2.2.1 Sušené odstredené mléko v Evropské unii 17

V listopadu a prosinci 1998 se situace na trhu SOM v EU stabilizovala. Mimo jiné byl tento trend zpusoben skutecností, že se jeho produkce v srpnu a zárí nezvyšovala tak výrazne, jako v predchozím období. Soucasne se ponekud zvýšila poptávka krmivárského prumyslu v dusledku zrušení prémie za porážku telat nižší hmotnosti od prosince 1998. Ocekává se proto zvýšení odbytu krmných smesí pri výkrmu telat, i když jejich stavy vykazují klesající tendenci.

Do urcité míry se stabilizovala také poptávka potravinárského prumyslu. Export SOM do tretích zemí zustal nízký. Jeho ceny na mezinárodním trhu projevovaly tendenci k poklesu. Ani programy potravinové pomoci Rusku zrejme nebudou mít stabilizující efekt, protože zásoby tohoto výrobku v EU jsou príliš vysoké, presahují 190 000 t. Stabilita na trhu SOM je založena na ocekávání vyššího exportu. Podle mlékáren byla vyšší produkce z doby vánocních svátku predkontrahována.

Od února 1999 bude možné dodávat SOM také do intervence. Se zavedením jednotné meny EUR od 1.1.1999 ZMP ocekávalo pokles intervencních cen v clenských státech EMU o 1,3 až 1,5 %. Výše intervencních zásob v r. 1999 bude záviset také na prubehu vývozu sýru a SPM. Pokud nedojde k jeho zotavení, bude více mléka zpracováno na SOM. Pri pesimistické variante vývoje na trhu by se mohly intervencní zásoby v r. 1999 zvýšit o více než 109 000 t. Po prekrocení tohoto limitu se tento produkt nakupuje na základe výberového rízení.

17 - ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1998, c. 11 - 12, s.4 -5

Tab. 9: Bilance SOM v EU (tis. t)

1997 19981) 1999 2) 19993)

Pocátecní zásoby 170 205 300 300

Produkce4) 1 194 1 130 1 190 1 100

Dovoz 74 75 80 80

Nabídka celkem 1 438 1 410 1 570 1 480

Spotreba celkem 954 930 930 940

Z toho:

- za tržní ceny 459 460 450 450

- krmivo 494 470 480 490

Vývoz 279 180 200 240

Konecné zásoby 205 300 440 300

Z toho:

intervencní 124 190 330 250

1) odhad, 2) pesimistická varianta, 3) optimistická varianta, 4) vc. sušeného podmáslí a krmného SOM

Pramen: ZMP Europamarkt Milch, Butter, Käse,1998,c.11-12,s.5

Kotace ZMP u sprejovaného SOM (prumyslové balení, ze závodu, bez DPH) se od 18.11.1998 do 20.1.1999 príliš nezmenily. Mírne stouply ze 3,70 - 3,75 na 3,72 - 3,77 DEM/kg. Oficiální kotace sprejovaného mléka v Nizozemsku se zvýšily ze 4,35 na 4,38 NLG/kg.

Exportní ceny SOM (FOB západoevropské prístavy) dosáhly v listopadu a prosinci 1998 nejnižší úrovne v posledních dvou letech. Pohybovaly se v rozmezí 1 250 - 1 350 USD/t, resp. 1 300 - 1 350 USD/t. Totéž platí o exportních cenách SPM, které cinily v listopadu 1 500 - 1 600 USD/t a v prosinci 1 450 - 1 550 USD/t.

2.3 SÝRY

2.3.1 Sýry v Evropské unii 18

Oživení domácí poptávky po sýrech na trhu EU, zejména po krájených sýrech, nevyvážilo pokles vývozu do tretích zemí. Stále chybel vývoz sýru do Ruska, který má velký význam hlavne pro Nemecko. Tento pokles byl jen z malé cásti vyrovnán vyšší poptávkou po nemeckých a nizozemských krájených sýrech ze strany jižních státu EU. Prostor pro rust predevším nemecké, nizozemské a britské produkce sýru je tak omezen. Celková spotreba sýru v EU se v r. 1998 podle predbežných odhadu ZMP zvýšila o 1 %. Také v r. 1999 bude objem produkce záviset zejména na možnostech exportu. V prípade, že se bude spotreba sýru vyvíjet príznive a vývozu se podarí dosáhnout úrovne z r. 1997, mohla by se produkce sýru zvýšit o 50 000 t (optimistická varianta).

18 - ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998, c. 11 - 12, s.4 - 5

Tab. 10: Bilance sýru v EU (tis. t)

1997 19981) 19992) 19993)

Produkce celkem 6 564 6 590 6 590 6 640

- z kravského mléka v mlékárnách 6 037 6 060 6 055 6 105

- z kravského mléka na farmách 52 50 50 50

- z buvolího, ovcího a kozího mléka 475 480 485 485

Hmotnost získaná zpracováním4) 205 215 220 220

Dovoz ze tretích zemí 109 120 135 135

Nabídka celkem 6 878 6 925 6 945 6 995

Spotreba celkem 6 381 6 450 6 500 6 505

Vývoz 497 465 445 490

Zmena zásob 0 10 0 0

1) predbežný údaj, 2) pesimistický scénár, 3) optimistický scénár, 4) pri výrobe tavených sýru

Pramen: ZMP Europamarkt Milch, Butter, Käse,1998,c.11-12,s.5

Oficiální kotace goudy (45/48 %, velkoobchodní cena, bez DPH) v nemeckém Hannoveru zustaly stabilní a k 20.1.1999 se pohybovaly v rozmezí 6,25 - 6,35 DEM/kg. Kotace eidamu (40 %, blok) cinily ke stejnému datu 5,80 - 6,00 DEM/kg.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU (USD/t, FOB západoevropské prístavy)

Sušené plnotucné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1750 - 1900 - 2100 - 2000 - 2000 - 2000 -

1850 2000 2200 2100 2100 2100

1996 2250 - 2250 - 2000 - 1900 - 1800 - 1750 -

2300 2300 2100 2050 1950 1900

1997 2000 - 2000 - 1950 - 1850 - 1850 - 1850 -

2100 2100 2050 1950 1950 1950

1998 1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2200 - 2200 - 2200 - 2200 - 2250 -

2100 2500 2500 2400 2400 2300

1996 1750 - 1700 - 1700 - 1800 - 1880 - 1825 -

1900 1850 1850 1900 1900 1925

1997 1800 - 1620 - 1800 - 1850 - 1850 - 1850 -

1900 1700 1850 1900 1900 1900

1998 1650 - 1600 - 1550 - 1550 - 1500 - 1450 -

1690 1700 1650 1650 1600 1550

Sušené odstredené mléko

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1800 - 1900 - 2100 - 2050 - 2050 - 2000 -

1850 2000 2200 2150 2150 2150

1996 2100 - 2000 - 1900 - 1850 - 1800 - 1750 -

2200 2100 2000 1950 1900 1850

1997 1775 - 1800 - 1700 - 1700 - 1650 - 1600 -

1875 1880 1750 1750 1700 1650

1998 1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2000 - 2050 - 2000 - 2000 - 2150 -

2150 2150 2200 2250 2250 2250

1996 1700 - 1600 - 1620 - 1700 - 1700 - 1730 -

1800 1700 1720 1800 1800 1830

1997 1575 - 1460 - 1600 - 1650 - 1650 - 1600 -

1625 1560 1650 1680 1680 1650

1998 1340 - 1350 - 1300 - 1250 - 1250 - 1300 -

1370 1400 1400 1400 1350 1350

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1998,c.11-12

Máslo 82 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1700 - 2000 - 2300 - 2100 - 1900 - 1900 -

1800 2100 2400 2300 2100 2200

1996 2400 - 2300 - 2000 - 1900 - 1700 - 1700 -

2500 - 2400 2100 2050 1750 1750

1997 1850 - 1950 - 1900 - 1750 - 1600 - 1600 -

1950 2050 2000 1850 1650 1650

1998 2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 1900 - 2200 - 2400 - 2500 - 2500 - 2400 -

2200 2500 2600 2700 2700 2500

1996 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1700 -

1750 1750 1750 1750 1750 1800

1997 1700 - 1800 - 1800 - 2000 - 2250 - 2250 -

1750 1820 1900 2100 2350 2350

1998 1850 - 1850 - 1800 - 1750 - 1700 - 1800 -

1880 1900 1850 1800 1800 1930

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,c.11-12

Príloha 2: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobku z vybraných zemí do CR v r. 1997 a 1998 (zaokrouhleno)

Stát 1997 1998

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Dovoz celkem 1 519,5 1 636,2

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, prírodní EU 857,3 992,0

med - Nemecko 440,5 541,5

Slovensko 322,5 277,7

Polsko 97,8 198,8

CN 0401 Dovoz celkem 2 625 95,8 3 197 107,3

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku EU 1 293 80,8 1 250 82,2

cukru a jiných sladidel - Nemecko 1 245 80,4 1 232 81,8

CN 0402 Dovoz celkem 1 296 39,2 1 306 39,1

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené Slovensko 1 102 26,6 1 025 22,8

CN 0403 Dovoz celkem 4 021 133,2 11 490 313,4

Jogurty Z toho:

EU 4 002 132,3 8 843 250,2

- Nemecko 3 964 131,3 8 779 247,5

CN 0404 Dovoz celkem 477 12,8 798 13,4

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 284 11,1 213 6,9

nebo jiných sladidel - Nemecko 165 7,0 98 3,5

CN 0405 Dovoz celkem 1 201 66,8 955 71,8

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných EU 1 025 56,6 548 43,8

tuku - Nemecko 739 40,6 394 31,4

CN 0406 Dovoz celkem 11 001 924,4 11 185 881,4

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 5 245 542,0 4 945 507,9

- Nemecko 1 652 157,4 1 420 129,2

Slovensko 2 069 211,5 1 702 183,8

Polsko 2 379 95,1 3 668 142,5

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J.·Ševcíková

Príloha 3: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobku z CR do vybraných zemí v r. 1997 a 1998(zaokrouhleno)

Stát 1997 1998

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Vývoz celkem 5 493,4 5 972,3

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, EU 1 421,9 1 787,3

prírodní med - Nemecko 411,0 342,4

- Nizozemsko 706,4 855,9

Libanon 703,8 811,3

Rusko 973,7 977,9

Slovensko 525,3 485,6

Madarsko 177,5 109,8

CN 0401 Vývoz celkem 29 247 198,0 12 846 102,3

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku Madarsko 26 044 158,1 9 684 60,7

cukru a jiných sladidel

CN 0402 Vývoz celkem 48 432 2 454,1 50 805 2 445,0

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené EU 22 658 1 076,5 24 584 1 136,1

- Nizozemsko 12 486 598,1 11 648 558,1

Libanon 4 986 269,1 4 809 248,3

Rusko 1 437 94,2 2 011 113,5

Slovensko 3 231 206,1 2 061 141,5

CN 0403 Vývoz celkem 5 171 147,0 7 317 181,2

Jogurty Z toho:

Slovensko 3 640 95,0 5 441 134,7

CN 0404 Vývoz celkem 16 374 74,6 17 108 93,4

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 15 341 59,8 15 817 71,0

nebo jiných sladidel - Nemecko 8 233 41,0 10 481 54,3

CN 0405 Vývoz celkem 22 145 1 149,8 24 682 1 336,6

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných Rusko 13 123 675,2 13 370 699,1

tuku

CN 0406 Vývoz celkem 17 530 1 205,6 19 870 1 503,6

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 1 044 80,8 2 248 193,4

- Nizozemsko 803 62,0 1 714 146,4

Libanon 7 216 426,2 7 618 537,1

Slovensko 1 932 141,4 1 074 167,7

Rusko 2 307 174,4 2 006 159,2

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J.Ševcíková