Zahraniční trhy agrár.komodit: Mléko a mlékár.výrobky 13.12.1998

ZTAK

Zahraniční trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316,317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSČ 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Redakční uzávěrka: 13. 12. 1998

1. MLÉKO

1.1 Mléko ve světě

1.1.1 Vyšší dodávky mléka ve vybraných zemích v r. 1998 (1)

Dodávky mléka do mlékáren ve vybraných zemích mimo EU (viz tab. 1) vykazovaly podle ZMP převážně stoupající tendence. Mírný přírůstek zaznamenalo Švýcarsko. K výraznějšímu růstu dodávek došlo v Polsku a v České republice. V USA se dodávky zvýšily od ledna do září 1998 o 1 %, v posledních měsících uvedeného období ale vykazovaly proti r. 1997 jen nepatrné odchylky. Vzhledem k vysokým cenám mléka v této zemi očekává ZMP růst dodávek i v dalším období.

Tab. 1: Dodávky mléka ve vybraných zemích (tis. t)

Leden až 1997 19981) Změna v %

Švýcarsko srpen 2 083 2 101 0,9

Polsko srpen 4 730 5 011 6,0

Česká republika červen 1 240 1 265 2,0

USA2) září 53 737 54 306 1,1

Japonsko červenec 5 115 5 088 - 0,5

1) předběžný údaj, 2) produkce

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,č.9-10,s.3

V Austrálii a na Novém Zélandu se objem dodaného mléka na počátku nového hospodářského roku (od července resp. června 1998) sice zvyšoval, ale mírnějším tempem než v r. 1997. Pokles cen mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu podporuje negativní očekávání budoucího vývoje CZV mléka, a tím i oslabení pobídky pro rozšiřování produkce v těchto zemích.

V poklesu pokračuje produkce mléka v Rusku. ZMP ji v r. 1998 odhaduje na 33,5 mil. t, tj. o 1,9 % nižší než v r. 1997. S ohledem na prudký pokles ruské produkce mléka v předchozích letech lze považovat její vývoj v r. 1998 v podstatě za stabilizaci. Rusko muselo již v r. 1997 dovézt velké množství mlékárenské produkce, aby zajistilo zásobení obyvatelstva.

(1) - ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998, č. 9-10, s.2-3

1.1.2 Mezinárodní konference na téma "Školní mléko v 21. století" (2)

Podle závěrů mezinárodní konference na téma "Školní mléko v 21. století", která se konala v posledním týdnu října 1998 v JAR, dojde k omezení programů "školního mléka", jestliže mlékárenský průmysl nenajde způsob, jak dostat mléko přímo do škol k dětem a učinit ho konkurenceschopné nealkoholickým nápojům. Podle FAO chybí úplná světová statistika spotřeby mléka ve školách.

Přehled ze 36 zemí dokládá přínos školních programů pro mlékárenský průmysl. Podle FAO např. zavedení mléka zdarma v thajských školách vedlo ke zvýšení jeho roční spotřeby v této zemi z pouhých 2 l na obyvatele v r. 1984 na 18 l v r. 1996, a vytvořilo tak generaci s návykem pít mléko od školního věku. V některých zemích tvoří školní mléko významný podíl na domácím trhu tekutého mléka, např. v Rakousku 12 %, Finsku 12 %, Japonsku 9 %, Norsku a Švédsku 4 % a v USA 7 %. Zatímco v některých zemích stále existují vládní dotace na školní mléko, s důrazem na děti z rodin s nízkými příjmy, v jiných byly tyto podpory sníženy nebo zrušeny.

U dětí školního věku není mléko příliš oblíbený nápoj. Ve 45 % případů je mléko konzumováno méně než jiné nápoje a ve 20 % zhruba stejně jako ostatní nápoje. Doporučuje se zaměřit propagaci školního mléka nejen na jeho přínos pro zdraví, ale také na jeho chuť. Mlékárenský průmysl by se měl zaměřit na děti jako na budoucí dospělé spotřebitele a soustředit svou pozornost spíše na jejich budoucí poptávku, než na současný právě prodaný objem školního mléka, zejména s přihlédnutím ke stagnující nebo klesající spotřebě mléka a mlékárenských výrobků na obyvatele ve většině vyspělých zemích.

(2) - Dairy Markets Wekly, 1998, č. 465, s.3-4

1.2 Mléko v Evropské unii

1.2.1 Stavy dojnic v EU se snížily (3)

Podle EUROSTATU bylo v květnu resp. červnu 1998 v EU 21,4 mil. kusů dojnic. To je o 358 000 (1,7 %) méně než před rokem. Stavy se nevyvíjely v členských státech jednotně. Nejvíce klesly v Německu (relativně rovnoměrně v nových i starých spolkových zemích) a ve Švédsku. Příčinou jejich poklesu v Německu byla reakce farmářů na vysoké penále za překročení mléčné kvóty v r. 1997/98. Ve Švédsku zřejmě hrálo roli snížení CZV mléka v důsledku zhodnocení švédské koruny. Také ve Spojeném království byli farmáři vystaveni poklesu cen mléka. Nereagovali ovšem tak velkým snížením stavů dojnic, ale výraznějšími strukturálními změnami. Mnozí farmáři přestali mléko produkovat, což se projevilo ve vyšší nabídce mléčných kvót a v poklesu jejich ceny. To umožnilo větším podnikům získat další kvóty. Stavy dojnic v Dánsku, Nizozemsku a v Rakousku se v uvedeném období zvýšily, jejich růst se ale neprojevil ve vyšších dodávkách mléka. V případě Nizozemska je zvýšení stavů reakcí na jejich výrazný pokles v r. 1996.

Během posledních 5 let se stavy dojnic v EU snížily o 2 mil. kusů. Současně se zvýšila průměrná roční užitkovost dojnic o 450 až 500 kg. Ta by měla v r. 1998 dosáhnout 5 600 kg. Podle posledního sčítání se snížily také stavy jalovic, a to o 4 % na 5,97 mil. kusů. Z toho vyplývá, že trend snižování stavů dojnic bude, při zvyšování užitkovosti, pokračovat.

(3) - ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998, č. 9-10, s.7

Tab. 2: Stavy dojnic v EU (květen/červen, tis. kusů)

1997 1998 Změna v %

EU celkem 21 502 21 144 - 1,7

Z toho:

Belgie 617 616 - 0,2

Dánsko 670 684 2,1

Německo 5 069 4 881 - 3,7

Řecko 184 174 - 5,4

Španělsko 1 314 1 277 - 2,8

Francie 4 197 4 121 - 1,8

Irsko 1 316 1 309 - 0,5

Itálie 2 100 2 050 - 2,4

Lucembursko 46 46 - 0,4

Nizozemsko 1 613 1 667 3,3

Portugalsko 355 355 0,0

Spojené království 2 478 2 436 - 1,7

Rakousko 679 707 4,1

Finsko 395 379 - 4,1

Švédsko 468 442 - 5,6

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,č.9-10,s.7

1.2.2 Dodávky mléka do mlékáren v EU (4)

V srpnu a v září 1998 zaznamenaly dodávky mléka do mlékáren v EU sezónní pokles. V porovnání se situací ve stejném období 1997 byly dodávky v srpnu jen mírně vyšší, v září byly téměř stejné. Dodávky v jednotlivých členských státech nevykazovaly stejné tendence, ale rozdíly v dodaných objemech byly ve srovnání s r. 1997 většinou malé. V prvních 9 měsících 1998 bylo do mlékáren dodáno 86,57 mil. t mléka, tj. o 166 000 t (0,3 %) méně než ve stejném období 1997. Výrazněji se zvýšily dodávky v Dánsku, Itálii a v Nizozemsku.

(4) - ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998, č. 9-10, s.2

Tab. 3: Dodávky mléka do mlékáren v EU (tis. t)

Leden až září 1998/1997

1997 1998 1) změna v %

EU celkem 86 832 86 566 - 0,3

Z toho:

Dánsko 3 341 3 383 1,3

Německo 20 707 20 573 - 0,6

Řecko 416 425 2,2

Španělsko 4 119 4 085 - 0,8

Francie 17 472 17 260 - 1,2

Irsko 4 548 4 367 - 4,0

Itálie 7 535 7 692 2,1

Lucembursko 197 196 - 0,4

Nizozemsko 7 946 8 135 2,4

Portugalsko 1 300 1 311 0,9

Spojené království 10 852 10 701 - 1,4

Rakousko 1 847 1 838 - 0,5

Finsko 1 794 1 809 0,9

Švédsko 2 485 2 484 0,0

1) předběžný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1998,č.9-10,s.2

Od počátku hospodářského roku 1998/99 (od 1.4.1998) do 30.9.1998 činily dodávky 59,1 mil. t. Byly o 400 000 t (0,7 %) nižší než ve stejném období 1997. Úsilí farmářů omezit ke konci r. 1997/98 dodaný objem mléka, spolu s nepříznivými vegetačními podmínkami, zejména ve Spojeném království, Irsku a ve Francii, ovlivňovalo dodávky až do července 1998.

Dodávky v nastávajících zimních měsících budou podle ZMP pravděpodobně nižší než ve stejném období r. 1997/98.

1.2.3 Podpora odbytu mléka a mlékárenských výrobků v EU v r. 1999 (5)

EK bude také v r. 1999 pokračovat v opatřeních na podporu prodeje a propagace mléka a mlékárenských výrobků a rozhodla vyčlenit na tento účel ze svého ročního rozpočtu 10 mil. ECU. Z celkové částky je zhruba 60 % určeno na propagaci mléka v médiích, přičemž by měly být, vedle televize, rozhlasu a tisku, více využity také služby internetu. Při reklamních akcích v maloobchodě se nesmí tyto prostředky použít na propagaci konkrétních obchodních značek.

Podle EK přinesla podobná opatření v předchozích letech určitý výsledek. Odbyt mléka a mlékárenských výrobků se mírně zvýšil. Např. průměrná roční spotřeba tekutého mléka na obyvatele v EU se zvýšila z 88,7 kg v r. 1994 na 91,6 kg v r. 1996 a tento trend pokračoval také v r. 1997. Průměrná spotřeba mlékárenských výrobků na obyvatele zaznamenala růst z 306 kg (ekv. mléka) v r. 1990 na 319 kg v r. 1996. Nejnižší byla v r. 1996 ve Španělsku (163 kg) a nejvyšší ve Švédsku (453 kg). V letech 1990 až 1996 se průměrná roční spotřeba mlékárenských výrobků v Nizozemsku, Spojeném království, Dánsku, Belgii, Lucembursku a Irsku snižovala. Ve Francii zůstala stabilní a v ostatních zemích stoupala. Např. v Německu se zvýšila z 362 na 387 kg.

(5) - Agra Europe, 39, 1998, č. 46, s.EN 8

1.2.4 Mlékárenský trh v Rakousku v r. 1997 a 1998 (6)

V r. 1997 zvýšily rakouští farmáři produkci kravského mléka v porovnání s r. 1996 o 1,5 % na 3 089 812 t. Vyplývá to ze zprávy Rakouského statistického úřadu. Průměrná roční užitkovost dojnic se zvýšila o 4 % (164 kg) na 4 510 kg. Zhruba 82 % kravského mléka bylo dodáno k dalšímu zpracování do mlékáren a 12 % mléka bylo spotřebováno při výkrmu hospodářských zvířat. Pro lidskou spotřebu bylo na farmách použito 277 400 t, tj. o 7,1 % méně než v r. 1996. Ze 105 400 t bylo vyrobeno máslo, sýry a některé další výrobky, zbylé 172 000 t byly spotřebovány v podobě tekutého mléka. Celková produkce syrového mléka dosáhla v Rakousku 3 112 100 t. Tento údaj zahrnuje 6 600 t ovčího a 15 700 t kozího mléka.

V r. 1997 vyrobily rakouské mlékárny 600 100 t konzumního mléka, tj. o 2,8 % více než v předchozím roce. Jeho průměrná roční spotřeba na obyvatele činila 73,7 kg. Celková průměrná spotřeba tekutého mléka na obyvatele, tj. včetně tekutého mléka spotřebovaného na farmách resp. přímého prodeje z farem, dosáhla 95,1 kg (96,2 kg v r. 1996). Produkce smetany a šlehačky se zvýšila o 4,4 % a průměrná spotřeba na obyvatele činila 6,7 kg.

Produkce sýrů se zvýšila o 6,9 % na 110 700 t, přičemž výroba krájených sýrů stoupla o necelých 8 % na 44 700 t, zatímco tvrdých sýrů bylo vyrobeno 92 000 t, o 2,1 % méně. Produkce měkkých sýrů se snížila o 31 % na 5 600 t. Výroba tvarohu se zvýšila o 10,3 % na 25 300 t a čerstvých sýrů o 4,2 % na 7 300 t. Výroba i spotřeba tavených sýrů, 13 500 t resp. 9 800 t, stagnovala. Průměrná spotřeba sýrů na obyvatele (vč. tavených sýrů) dosáhla 16,7 kg (15,6 kg v r. 1996).

Značný přírůstek proti r. 1996 zaznamenal vývoz sýrů, který se zvýšil o 22,6 % na 25 300 t. Větší část (83,5 %) našla odbyt v ostatních členských státech EU. Celková spotřeba sýrů v r. 1997 stoupla o 7,2 % na 124 738 t.

V prvních 8 měsících 1998 zvýšily rakouské mlékárny produkci tekutého mléka v porovnání se stejným obdobím 1998 o 2,7 % na 405 500 t, šlehačky o 4 % na 20 260 t. Produkce smetany do kávy a ostatní smetany zůstala víceméně stabilní ve výši 15 600 t. Másla bylo vyrobeno 25 600 t, tj. o 4,1 % méně. Výroba sýrů se zvýšila o 7,8 % na 72 200 t, z toho bylo 15 400 t tvrdých sýrů, 32 300 t krájených sýrů, 3 400 t měkkých a 5 200 t čerstvých sýrů. Výroba kaseinu se od února 1998 v Rakousku v podstatě zastavila. Produkce SPM stoupla o 3,5 % na 3 160 t, SOM o 3,5 % na 12 800 t a kondenzovaného mléka o 5,2 % na 10 700 t.

V uvedeném období Rakousko vyvezlo 96 400 t plnotučného mléka, 234 000 t odstředěného mléka, 19 360 t podmáslí a 4 250 t smetany do zemí EU.

Rakouská mlékárenská firma "Berglandmilch" zvyšuje od 1.11.1998 cenu mléka nakupovaného od farmářů v průběhu zimních měsíců, aby si zajistila dostatečné dodávky mléka. To znamená, že zemědělci dostanou za mléko s průměrným obsahem tuku a proteinů 4,72 ATS/l (cca 12,20 Kč/l)7 přičemž největší dodavatelé obdrží přes 5 ATS/l. (Průměrná CZV mléka s obsahem tuku 3,7 % a bílkovin 3,4 %, se v Rakousku pohybovala v lednu až srpnu 1998 v rozmezí 3,76 - 3,84 ATS/kg.) Podle "Berglandmilch" činil doposud rozdíl v objemu letních a zimních dodávek mléka v Rakousku až 40 %. Od zvýšení ceny si firma slibuje snížení tohoto rozdílu na 10 %.

Některé německé mlékárenské společnosti usilují o rozšíření svých aktivit v Rakousku. Např. společnost "Müller" hodlá zvýšit svůj podíl na rakouském trhu mlékárenských výrobků prostřednictvím intenzívnější spolupráce s rakouským obchodem a dokonalejšího marketingu, zatímco "Campina AG" se snaží zvýšit prodej svého sortimentu v rakouských obchodech. Od počátku r. 1997 "Campina" na rakouském trhu působí jako "Campina Austria", ve spolupráci se společností "Enstal Milch".

(6) - Agra Europe, 39, 1998, č. 44, s.MM6-7 a Dairy Markets Weekly, 1998, č. 465, s.8-9

7 - Kurz od 10.12.1998: 1 ATS = 2,586 Kč

1.3 Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobků v USA (8)

V prvních 9 měsících 1998 bylo dodáno do mlékáren v USA 54,3 mil. t mléka, tj. o 1,1 % více než ve stejném období 1997. Produkce másla a SOM se snížila, výroba sýrů a SPM stoupla (viz tab. 4).

(8) - Dairy Markets Weekly, 1998, č. 466, s.4

Tab. 4: Mlékárenský trh v USA (tis. t)

1997 1998 Změna v %

Dodávky mléka 53 736,6 54 306,1 1,1

Produkce:

Máslo 391,4 356,7 - 8,9

Sýry 2 498,9 2 524,3 1,0

SPM 40,2 47,9 19,0

Kondenzované mléko 159,0 150,3 - 5,5

SOM 432,3 396,9 - 8,2

Sušená syrovátka 387,4 411,5 6,2

Pramen: Dairy Markets Weekly,1998,č.466,s.4

Ceny másla (jakost AA) pokračovaly na americkém trhu v prudkém poklesu. Na CME se v období od 16.10. do 20.11. 1998 snížily z 5 148 USD/t na 2 921 USD/t. Výrobci másla a obchodníci se v posledních dvou měsících snaží přizpůsobit své aktivity klesajícím cenám.

Ceny sýrů zůstaly pevné a dosáhly rekordní úrovně v posledních 11 měsících. Čedar (barel) se k 20.11. prodával za 4 029 - 4 073 USD/t v porovnání se 3 875 - 3 941 USD/t k 16.10.1998. Ceny čedaru (blok) se ve stejném období zvýšily ze 4 007 - 4 073 USD/t na 4 123 - 4 211 USD/t.

Na počátku listopadu oznámil americký ministr zemědělství, že v rámci potravinové pomoci dodají USA do Ruska 30 000 t SOM. Dodávky měly být zahájeny od počátku prosince 1998

Podle americké Rady pro vývoz mlékárenských výrobků by se měl export mlékárenské produkce v r. 1999 zvýšit proti r. 1998 o 8 % na 2,4 mil. t. V r. 1998 Rada očekává 2% zvýšení. Hlavním argumentem pro toto tvrzení je vysoká mezinárodní poptávka po amerických sýrech. Jejich hlavními odběateli jsou Mexiko a Japonsko. Vývoz sýrů do těchto zemí by se měl v r. 1999 zvýšit o 31 %. V důsledku ekonomické krize v Mexiku klesl v r. 1996 vývoz amerických sýrů do této země o 50 %. Od té doby se zotavuje a v r. 1998 by se měl zvýšit o 37 %.

V r. 1995 vyvezly USA 1,72 mil. t mlékárenských výrobků. V r. 1997 se americký vývoz zotavil na 2,27 mil. t a v r. 1998 by měl dosáhnout 2,31 mil. t. Americká Rada pro vývoz mlékárenských výrobků byla založena v r. 1995 a jejím cílem je podpora exportu mlékárenské produkce. Je financována z odvodů zpracovatelského průmyslu, vývozců, mléčných farmářů a z příspěvku USDA.

1.3.2 Nový režim tržní podpory mléka ve Švýcarsku (9)

I když diskuze o reformě švýcarské agrární politiky (Agrarpolitik 2002) nadále pokračují, její základní prvky v oblasti mléka již byly dohodnuty. Základním kamenem nového uspořádání trhu mléka bude nová směrná cena mléka, kterou stanoví Švýcarská federální rada a která by měla činit 0,77 CHF/kg mléka (7,3 g tuku a proteinů, cca 17,20 Kč/kg10). Od 1.5.1999 dostanou zemědělci dodávající mléko pro zpracování na sýry prémii ve výši 0,12 CHF/kg (cca 2,70 Kč/kg). Ta se od 1.11.1999 zvýší na 0,20 CHF/kg (cca 4,50 Kč/kg). Navíc zemědělci, kteří dodávají mléko pro výrobu tvrdých a polotvrdých sýrů a nepoužívají ke krmení dojnic siláž, obdrží příspěvek ve výši 0,04 CHF/kg (cca 0,90 Kč/kg). Náklady na výše uvedená opatření se budou ročně pohybovat kolem 300 mil. CHF a měly by zpracovatelům zajistit přístup k levnějšímu mléku, omezit dovozy sýrů a zajistit mlékárnám vývoz sýrů bez vývozních subvencí, zejména do EU.

Podpora mlékárenských výrobků s nižší přidanou hodnotou bude ze strany státu méně rozsáhlá, ale bude pokračovat i nadále. Zejména dovozy másla nad rámec kvóty ve výši 3 000 t stanovené dohodou UK GATT budou povoleny jen v případě, že domácí poptávka výrazně překročí domací nabídku. Zhruba 120 mil. CHF resp. 56 mil. CHF bude stát ročně poskytovat na tzv. "pomoc při marketingu" švýcarského másla a odstředěného mléka.

V budoucnu bude Švýcarsko vyplácet exportní subvence pouze na malou část vývozu sýrů, v rámci ročního rozpočtu 155 mil. CHF. Subvence na ementál, gruyeere a sbrinz budou vyšší při vývozu do zemí mimo EU než do členských států EU a budou kompenzovat vyšší dovozní cla aplikovaná těmito státy.

(9) - Dairy Markets Weekly, 1998, č. 465, s11-12

10 - Kurz od 10.12.1998: 1 CHF = 22,299 Kč

Tab. 5: Subvence na vývoz hlavních sýrů ze Švýcarska (CHF/kg)

Od 1.5.1999 Od 1.11.1999

Vývoz do zemí EU

Ementál 3,00 1,50

Gruyeere 1,90 0,50

Sbrinz 2,30 0,80

Vývoz do ostatních zemí Od 1.5.1999 Od 1.2.2000

Ementál 6,30 4,80

Gruyeere 4,30 2,90

Sbrinz 5,30 3,80

Pramen: Dairy Markets Weekly,199,č.465,s.12

V r. 2000 Švýcarsko vynaloží na intervenční a subvenční programy na mlékárenském trhu 716 mil. CHF. Tato částka se do r. 2005 sníží v souladu se závazky WTO na 500 mil. CHF.

1.3.3 Litva zvýšila nákupní cenu mléka (11)

Litevská vláda schválila nové nákupní ceny mléka na listopad a prosinec 1998. Za výběrové mléko dostanou dodavatelé 800 LTL/t (cca 6,00 Kč/kg12), z toho 130 LTL (cca 1,00 Kč) v podobě státní subvence. Cena se tak proti předchozímu stavu, kdy činila 720 LTL/t (z toho 50 LTL subvence), zvýší o 10 %.

Cena mléka zařazeného do 1. jakosti se zvýšila ze 640/t LTL (40 LTL subvence) na 670 LTL/t, z toho 70 LTL subvence (cca 5 Kč/kg, 0,53 Kč/kg subvence). Cenu mléka 2. jakosti vláda snížila z 520 LTL/t na 500 LTL/t (cca 3,76 Kč/kg) a současně zrušila státní subvenci ve výši 50 LTL/t. V letním období bylo v Litvě zařazeno 58 % mléka do 2. jakosti a 14 % do výběru.

(11) - East Europe Agriculture and Food, 1998, č. 194, s.17

12 - Kurz od 10.12.1998: 1 LTL = 7,51 Kč

1.3.4 Koncentrace mlékárenského průmyslu v Maďarsku (13)

V posledních letech prošel maďarský mlékárenský průmysl radikálními změnami a v současné době je více koncentrován. Mezi největší mlékárenské společnosti v r. 1997 patřily: "Baranyatej" (maďarští vlastníci, 11% podíl na domácím trhu), "Bongrain Group" (většinový podíl Francie, 9% podíl na domácím trhu), "Fejértej-Parmalat" (Itálie, 7 %) a "Gala Italia Group" (Itálie, 7 %). Záměrem nizozemské společnosti "Hajdútej" bylo dosáhnout 15 % podílu na maďarském trhu v r. 1998. Tato společnost má v současné době na maďarském trhu vedoucí postavení. Dohody o spolupráci a slučování podniků přispěly ke koncentraci mlékárenského odvětví.

Podle časopisu East Europe Agriculture and Food, projde tento sektor další racionalizací, protože bude nutné eliminovat 30 % přebytečných zpracovatelských kapacit. Menší podniky zbankrotují nebo se začlení do větších celků. Největší společnosti budou zvyšovat svůj podíl na trhu. Několik ztrátových středně velkých podniků převezmou větší společnosti.

Vedle 4 až 5 největších zahraničních mlékárenských společností proniknou do tohoto odvětví v Maďarsku již jen 1 nebo 2 noví investoři. Hlavní pozici si udrží "Hajdútej", "Baranyatej", "Bongrain group", "Danone" a "Fejértej-Parmalat", jejichž celkový podíl na trhu se zvýší z 55 % v r. 1998 na 65 % do r. 2000. V r. 1995 činil podíl 4 hlavních společností jen 29 %.

Středně velké společnosti ("Gala Italia", "Avonmore", "Szabolcstej" a "Tolnatej") se podílejí na maďarském trhu v souhrnu 20 %. Jejich podíl se v budoucnu může mírně zvýšit. Tyto společnosti mají stejnou naději na úspěch nebo prohru. Mezi další podniky, které budou mít na trhu místo i v budoucnosti, budou patřit malé společnosti založené na tradičních řemeslných metodách, vyžadujících speciální know-how a zaplňující mezery v nabídce na trhu.

(13) - East Europe Agriculture and Food, 1998, č. 194, s.25-26

1.3.5 Zrušení zákazu polského vývozu mlékárenských výrobků do EU (14)

Na počátku prosince t.r. schválili odborníci z veterinárního dohledu v EU zrušení ročního zákazu na dovoz mlékárenských výrobků z Polska. Důvodem jsou přijatelné hygienické podmínky v pěti polských mlékárnách, které budou výrobky vyvážet. Zákaz dovozu byl uvalen na Polsko 1.12.1997. V r. 1997 vyvezlo Polsko do EU mlékárenské výrobky za 60 mil. ECU.

(14) - Agra Europe, 39, 1998, č. 1827, s.EP/7

Tab. 6: Dovoz polských mlékárenských výrobků do EU

1996 1997

tis. t tis. ECU tis. t tis. ECU

Mléko a smetana 18 510 27 034 28 213 41 153

Máslo a ostatní tuky 1 833 3 335 1 569 3 306

Sýry a tvaroh 3 237 7 250 1 259 3 029

Kasein a kaseináty 4 295 13 829 3 794 12 209

Mlékárenské výrobky celkem 28 192 51 502 37 633 60 233

Pramen: Agra Europe,39,1998,č.1827,s.EP/7

1.3.6 Útok na monopol Novozélandské rady mléka (15)

Podle analýzy "Reforma domácího trhu mlékárenských výrobků", uveřejněné F. Scrimgeourem, ekonomem na Univerzitě v novozélandském Waikato, která se zabývá vývojem a východisky na trhu mlékárenské produkce na Novém Zélandu, jsou novozélandští spotřebitelé a mléční farmáři znevýhodněni regulací mlékárenského průmyslu a vývozním monopolem NZDB. Podle analýzy spotřebitelé platí za mnoho mlékárenských výrobků vyšší ceny než na mezinárodním trhu a mléční farmáři dostávají za litr mléka jen 0,40 NZD (6,30 Kč/l16) v porovnání s 0,48 NZD v USA a 0,51 NZD v Austrálii. Tato zpráva je nejnovějším hromadným útokem proti NZDB vedeným "NZ Business Roundtable". To je lobbyistická skupina vedoucí kampaň za deregulaci Rad producentů a odstranění jejich monopolu na vývoz mlékárenské produkce. Podle uvedené analýzy představuje zisk zpracovatelů a distributorů mléka na Novém Zélandu 70 % z konečné spotřebitelské ceny, tj. o 0,10 a 0,05 USD více než v Austrálii resp. v USA. Podle zprávy souvisí vysoké spotřebitelské ceny na Novém Zélandu s nízkou průměrnou spotřebou mléka a sýrů na obyvatele v porovnání s Austrálií, USA, Japonskem a Spojeným královstvím. Novozélanďané platí za smetanu, plnotučné mléko a mléko UHT o 10 % a za jogurty o 20 % více než by byly ceny v konkurenčním prostředí.

(15) - Agra Europe, 39, 1998, č. 1827, s.N/5

16 - Kurz od 10.12.1998: 1 NZD = 15,688 Kč

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Máslo v Evropské unii (17)

Zatímco v září 1998 se ceny másla ve spotřebitelském balení v některých členských státech EU ještě mírně zvyšovaly, v říjnu začaly oslabovat a v této tendenci pokračovaly i v listopadu. V týdnu do 20.10.1998 činila průměrná tržní cena másla v EU 339,03 ECU/100 kg a přesahovala tak intervenční cenu o 3,3 %. Produkce byla nízká, vyrábělo se máslo zejména ve spotřebitelském balení pro zásobení trhu, což byl důvod pozdějšího poklesu jeho cen. Navíc byla nabídka másla z privátních skladů vyšší než v r. 1997. Na konci října se nacházelo v privátních zásobách EU zhruba 125 000 t másla, tj. o 35 000 t více než ve stejném období 1997. Obvyklý podzimní sezónní růst cen tak byl předčasně zastaven.

Pokles cen másla způsobila jeho mírně stoupající výroba v předchozích měsících r. 1998. Zatímco do července se produkce v porovnání s r. 1997 snižovala, v srpnu zaznamenala stoupající trend. V tomto měsíci bylo v EU vyrobeno 133 000 t másla, tj. o 1,8 % více než v srpnu 1997. Celková produkce v prvních 8 měsících byla o 0,8 % nižší a dosáhla 1 216,1 tis. t.

Vývoz másla z EU je v současné době nízký. V prvních 6 resp. 7 měsících 1998 vyvezla EU 72 000 t másla, tj. o 46 000 t méně než ve stejném období 1997. Vývoz másleného oleje klesl o 7 000 t.

Na základě výše uvedených skutečností byla upravena bilance másla v EU pro r. 1998. Konečné zásoby by se měly zvýšit o 40 000 t a dosáhnout stejné úrovně jako v r. 1996. Na rozdíl od r. 1996 je ale v intervenčních skladech méně másla. Podle EK se na konci listopadu 1998 nacházelo ve veřejných intervenčních skladech 3 474 t másla a v privátních 94 378 t.18. Odhady exportu másla v r. 1998 se různí v důsledku ruské krize.

(17) - ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998, č. 9-10, s.4-5

18 - Agra Europe, 39, 1998, č. 48, s.KM 8

Tab. 7: Bilance másla v EU (tis. t)

1995 1996 1997 1) 1998 2)

Počáteční zásoby 130 98 140 100

Produkce3) 1 857 1 876 1 843 1 835

Z toho:

- v mlékárnách 1 839 1 861 1 829 1 821

- na farmách 18 15 14 14

Dovoz 72 96 84 85

Odbyt: 1 733 1 733 1 743 1 730

Z toho:

- za tržní ceny 1 249 1 261 1 262 1 250

- speciální prodeje4) 484 472 481 480

Vývoz 228 197 224 150

Konečné zásoby 98 140 100 140

Sptřeba na osobu (kg) 4,7 4,7 4,7 4,6

1) předběžný údaj, 2) odhad, 3) vč. máselného oleje, 4) zlevněné (bez smetany)

Pramen: ZMP Europamarkt Milch, Butter, Käse,1998,č.9-10,s.5

Oficiální kotace německého másla ve spotřebitelském balení (Markenbutter, velkoobchodní ceny, bez DPH) v Hannoveru zůstaly v říjnu 1998 stabilní ve výši 7,15 - 7,25 DEM/kg. Od počátku listopadu se začaly snižovat a k 18.11.1998 se pohybovaly mezi 6,95 - 7,10 DEM/kg. Oficiální kotace másla v Nizozemsku zaznamenaly podobný průběh. Do 18.11. klesly na 7,45 NLG/kg. Ve Francii ceny másla začaly oslabovat již v říjnu a do 8.11. se snížily na 21,75 FRF/kg z 23,20 FRF/kg k 27.9.1998. Také ceny másla ve velkém balení v Hannoveru začaly oslabovat již na konci října. Do 18.11. se snížily na 6,75 - 6,85 DEM/kg z 6,95 - 7,10 DEM/kg k 21.10.

Na mezinárodním trhu ceny másla opět mírně oslabily, zůstaly ale relativně vysoké. Obchod byl pro EU obtížnější v důsledku oslabení kurzu USD. Exportní ceny másla (82 %, FOB západoevropské přístavy) se v říjnu snížily ze zářijových 1 800 - 1 850 USD/t na 1 750 - 1 800 USD/t.

2.2 SUŠENÉ MLÉKO

2.2.1 Sušené mléko v Evropské unii

2.2.1.1 Situace na trhu SPM v EU (19)

V prvních 8 měsících bylo v EU vyrobeno 636 800 t SPM, tj. o 4,1 % více než ve srovnatelném období 1998. Stejnou měrou se v uvedeném období zvýšil i vývoz tohoto výrobku do třetích zemí. V prvních 6 resp. 7 měsících stoupl o 24 000 t na 359 000 t. Vzhledem k tomu, že USD vůči evropským měnám oslabil, stal se vývoz pro EU obtížnější.

(19) - ZMP Europamarkt, 1998, č. 9-10, s.4-5

Tab. 8: Produkce SPM v EU1) (tis. t)

1997 19982) Změna v %

EU 12 611,6 636,8 4,1

Z toho:

Dánsko 70,5 78,8 11,8

Německo 137,1 142,4 3,8

Francie 178,8 187,0 4,6

Nizozemsko 79,0 78,6 - 0,5

Rakousko 3,7 3,7 - 0,4

Finsko 3,0 3,0 1,7

Švédsko 3,6 4,8 31,9

1) sušené mléko s více než 1,5 % tuku, 2) předběžný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt,1998,č.9-10,s.5

Ceny SPM na trhu v EU v říjnu a do poloviny listopadu 1998 mírně oslabovaly. Příčinou byly klesající ceny másla a SOM a částečně i nedostatečná poptávka, protože v důsledku nižšího exportu cukrovinek klesl odbyt SPM potravinářskému průmyslu. Také vývoz SPM do třetích zemí klesal. V Alžírsku, které je nejvýznamnějším odběratelem, konkuruje EU Nový Zéland v důsledku svého nižšího vývozu do zemí jihovýchodní Asie.

Kotace ZMP u SPM (26 %, ze závodu, bez DPH) se od počátku listopadu do 25.11. snížily z 5,00 - 5,08 DEM/kg na 4,98 - 5,06 DEM/kg. Oficiální kotace v Nizozemsku se ve stejném období snížily z 5,90 na 5,75 NLG/kg. Exportní ceny SPM (26 %, FOB západoevropské přístavy) zůstaly v říjnu stejné jako v září a pohybovaly se mezi 1 550 a 1 650 USD/t.

S platností od 13.11.1998 zvýšila EK subvence na vývoz SPM o 11 %. Základní sazba pro SPM standardní jakosti byla stanovena na 114 ECU/100 kg z předchozích 102,60 ECU/100 kg. Současně se odpovídajícím způsobem zvýšily subvence na vývoz všech výrobků, které obsahují SPM.20

20 - Agra Europe, 39, 1998, č. 46, s.KM 33

2.2.1.2 Situace na trhu SOM v EU (21)

V prvních 8 měsících r. 1998 bylo v EU vyrobeno 780 000 t SOM, tj. o 7,9 % méně než ve stejném období 1997. V srpnu se situace změnila a produkce stoupla, v porovnání se srpnem 1997, o 2,4 %. V dalších měsících očekává ZMP ještě vyšší přírůstky. Vývoz SOM byl v 1. pololetí 1998 asi o třetinu nižší než ve stejném období 1997 a tato tendence zřejmě pokračovala i v dalších měsících.

Celková spotřeba SOM v krmivářském průmyslu se snížila, i když v porovnání s r. 1997 lze od dubna t.r. pozorovat stoupající trend. Poptávka krmivářského průmyslu byla v posledních měsících klidná. Požadavky na mléčné krmné směsi dále klesaly. Situace by se ale mohla změnit. Vzhledem k nízkým cenám SOM jsou kupující ochotni uzavírat na jeho dodávky dlouhodobé kontrakty. Kromě toho chovatelé přestali dostávat prémii za předčasnou porážku telat. Tím se zvyšuje konečná jatečná váha telat, což se promítne do vyšší spotřeby mléčných směsí a do vyšší poptávky po SOM. Za těchto podmínek by měl zůstat trh SOM v EU v příštích měsících v rovnováze i bez intervenčních zásahů a větších vývozů.

(21) - ZMP Europamarkt, 1998, č. 9-10, s.5-6

Tab. 9: Bilance SOM v EU (tis. t)

1995 1996 1997 1) 1998 2)

Počáteční zásoby 160 60 170 205

Produkce3) 1 270 1 267 1 194 1 150

Dovoz 43 61 74 75

Nabídka celkem 1 473 1 388 1 438 1 430

Spotřeba celkem 1 036 990 954 940

Z toho:

- za tržní ceny 442 446 459 450

- krmivo 594 543 494 490

Vývoz 376 228 279 190

Konečné zásoby 60 170 205 300

Z toho:

intervenční 14 111 124 200

1) předběžný údaj, 2) odhad, 3) vč. máselného oleje, 4) zlevněné (bez smetany)

Pramen: ZMP Europamarkt Milch, Butter, Käse,1998,č.9-10,s.5

Ceny SOM na vnitřním trhu EU v říjnu 1998 opět oslabovaly. V první polovině listopadu se ustálily na nižší úrovni. Příčinou poklesu cen byl fakt, že vzhledem k nižší produkci másla a SPM bylo v posledním období použito více mléka na výrobu SOM. Mezi další faktory, které vyvíjely tlak na ceny SOM, patřilo uzavření intervenčních skladů od 1.9., dovozy ze třetích zemí a vyskladňování tohoto výrobku. Vývoz byl v posledním období nízký a nepomohl trh odlehčit. Na mezinárodním trhu ceny SOM v říjnu 1998 dále klesly, i když mírné zotavení USD vůči evropským měnám jejich pokles pro vývozce z EU mírně zbrzdilo. Zvýšení vývozních subvencí v září nepřispělo k oživení poptávky.

Kotace ZMP u sprejovaného SOM (průmyslové balení, ze závodu, bez DPH) v průběhu října oslabily ze 3,77 - 3,82 DEM/kg na 3,72 - 3,77 DEM/kg. K 25.11.1998 činily 3,71 - 3,76 DEM/kg. Oficiální kotace sprejovaného mléka v Nizozemsku zaznamenaly stejný vývoj, snížily se v uvedeném období ze 4,40 na 4,35 NLG a do 25.11. zůstaly na této úrovni. Oficiální kotace SOM ve Francii pokračovaly v mírném poklesu také v listopadu. Od počátku října do 25.11. se snížily ze 13,58 na 13,25 FRF/kg.

Exportní ceny SOM (FOB západoevropské přístavy) se v říjnu 1998 pohybovaly mezi 1 250 a 1 400 USD/t (1 300 - 1 400 USD/t v září).

2.3 SÝRY

2.3.1 Sýry v Evropské unii (22)

Na trhu v EU došlo k oživení domácí poptávky po sýrech, to ale nenahradilo výpadek exportní poptávky. V prvním pololetí 1998 se snížil vývoz sýrů z EU o 17 000 t. K poklesu došlo pouze u přírodních zrajících sýrů, naopak vývoz tavených sýrů stoupl. Dovoz sýrů se ve stejném období zvýšil o 8 000 t na 57 000 t. Dovozy byly určeny zejména pro další zpracování. Také ony ale omezily prostor pro rozšiřování domácí produkce. ZMP předpokládá v r. 1998 další růst domácí poptávky, i když v menší míře.

Cenové tendence na trhu sýrů v EU byly rozdílné. Do poloviny října 1998, a částečně až do konce tohoto měsíce, zůstaly kotace krájených sýrů stabilní, pouze tu a tam mírně oslabily. Výpadek vývozu sýrů do Ruska v souvislosti s tamní krizí způsobil určité výkyvy na trhu, které se postupně srovnaly. Kotace krájených sýrů zůstaly stabilní, pouze v severním Německu na konci října mírně oslabily. Omezení výroby sýrů v Německu a v Nizozemsku mělo stabilizující vliv na ceny. Ve Spojeném království se ceny čedaru dokonce zvýšily, částečně v důsledku nižší výroby. Ceny ementálu v Německu zůstaly převážně stabilní, naproti tomu v říjnu mírně oslabily ceny camembertu a příbuzných druhů ve Francii. Také italský trh byl poznamenám mírným poklesem cen sýrů.

Oficiální kotace goudy (45/48 %, bochník, velkoobchodní cena, bez DPH) v německém Hannoveru se od druhé poloviny září do 18.11. pohybovaly v rozpětí 6,25 - 6,35 DEM/kg. Kotace eidamu (40 %, blok) se snížily z 5,90 - 6,15 DEM/kg k 21.10. na 5,85 - 6,06 DEM/kg ke 4.11. a do 18.11. zůstaly na této urovni.

Trend oslabujících cen v uvedených zemích - na rozdíl od obvyklého sezónního vývoje - byl způsoben poklesem jejich exportu do třetích zemí. Tímto faktem bylo nejvíce postiženo Německo, neboť to se na vývozu sýrů z EU do Ruska podílí téměř 2/3. Jak jsme informovali v předchozím čísle ZTAK, EK zvýšila od poloviny října t.r. subvence na vývoz sýrů do třetích zemí v závislosti na druhu a destinaci. Na vývoz do Ruska se výše subvencí v některých případech až zdvojnásobila.

(22) - Agra Europe, 39, 1998, č. 1827, s.M/5

Tab. 10: Bilance sýrů v EU (tis. t)

1995 1996 1997 1) 1998 2)

Produkce celkem 6 354 6 486 6 564 6 585

- z kravského mléká v mlékárnách 5 826 5 950 6 037 6 055

- z kravského mléka na farmách 57 54 52 50

- z bůvolího, ovčího a kozího mléka 471 482 475 480

Hmotnost získaná zpracováním3) 205 200 205 215

Obchod mezi členskými státy EU 1 594 1 700 1 756 1 800

Dovoz ze třetích zemí 84 97 109 120

Nabídka celkem 6 643 6 783 6 878 6 920

Spotřeba celkem 6 105 6 256 6 381 6 445

Vývoz 528 517 497 465

Změna zásob 10 10 0 10

1) předběžný údaj, 2) odhad, 3) při výrobě tavených sýrů

Pramen: ZMP Europamarkt Milch, Butter, Käse,1998,č.9-10,s.5

2.4 KONDENZOVANÉ MLÉKO (23)

Produkce kondenzovaného mléka v EU pokračovala v poklesu. V prvních 7 měsících 1998 se snížila v porovnání se stejným obdobím 1997 o 3 % na 713 000 t. Výraznější pokles byl zaznamenán v Nizozemsku a ve Spojeném království. Stejným tempem se snížil také vývoz tohoto výrobku. Průměrná CPV kondenzovaného mléka v Nizozemsku v posledních několika měsících zůstala stabilní ve výši 3,89 NLG/kg.

(23) - ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1998, č. 9-10, s.4

Tab. 11: Bilance kondenzovaného mléka v EU (tis. t)

1995 1996 1997 19981)

Produkce 1 248 1 221 1 264 1 230

Odbyt 905 909 928 930

Vývoz 338 312 336 300

Změna zásob 5 0 0 0

1) odhad

Pramen: ZMP Europamarkt,1998,č.9-10,s.4

2.5 SUŠENÁ SYROVÁTKA (24)

Po poklesu v říjnu 1998 se ceny sušené syrovátky v EU opět stabilizovaly a na počátku listopadu mírně zpevnily. Částečně byla příčinou jejich poklesu relativně nízká poptávka krmivářského a potravinářského průmyslu. U posledně jmenovaného se projevilo snížení vývozní poptávky po cukrovinkách. Kromě toho v mnoha oblastech částečně nahradila syrovátku, díky poklesu své ceny, laktóza. Současná stabilnější cenová tendence na trhu syrovátky vyplývá z nižší produkce sýrů. S tímto faktem počítá ZMP i nadále.

Průměrné CPV sušené syrovátky pro výrobu krmiv a pro potravinářské účely v Německu byly v říjnu 1998 nejnižší od listopadu 1997 a činily 0,89 DEM/kg resp. 1,00 DEM/kg. Stejný vývoj zaznamenaly průměrné CPV sušené syrovátky ve Francii a v Nizozemsku, kde klesly na 2,83 FRF/kg resp. 1,03 NLG/kg.

(24) - ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1998, č. 9-10, s.6

Tab. 12: Bilance sušené syrovátky v EU (tis. t)

1995 1996 1997 19981)

Produkce 1 280 1 310 1 280 1 300

Dovoz 9 3 2 0

Spotřeba celkem 1 235 1 237 1 166 1 200

Z toho:

v mléčných směsích 812 849 820 850

ostatní spotřeba 423 388 346 350

Vývoz 54 76,4 116,1 100

1) odhad

Pramen: ZMP Europamarkt,1998,č.9-10,s.6

2.6 KASEIN (25)

Klesající tendenci zaznamenaly také ceny kaseinu. Pokles cen byl ale v porovnání se situací u SOM menší. Současně byly mezi cenami kaseinu rozdíly v závislosti na jeho původu a kvalitě. Zboží z východní Evropy se prodávalo za výrazně nižší ceny než kasein z EU nebo Nového Zélandu. Nabídka kaseinu z Nového Zélandu byla v posledním období nízká, protože produkce mléka nespnila očekávání, a tím bylo pro výrobu kaseinu k dispozici méně SOM. V EU se produkce v poslední době zvyšovala, zejména v Německu, Dánsku a v Nizozemsku. Výroba v Irsku se snížila. Průměrná CPV kaseinu pro potravinářské účely v Německu byla v říjnu 1998 nejnižší od počátku r. 1997 a činila 7,55 DEM/kg. V 1. čtvrtletí 1998 se kasein prodával za 8,00 DEM/kg.

(25) - ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1998, č. 9-10, s.6

Tab. 13: Bilance kaseinu v EU (tis. t)

1995 1996 1997 19981)

Produkce 146 136 133 138

Dovoz 63 58 56 60

Spotřeba 126 119 119 123

Vývoz 82 75 70 75

1) odhad

Pramen: ZMP Europamarkt,1998,č.9-10,s.6

Seznam zkratek

ATS Rakouský šilink

AUD Australský dolar

BEF Belgický frank

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny průmyslových výrobců

CZV Ceny zemědělských výrobců

DEM Německá marka

DPH Daň z přidané hodnoty

ECU European Currency Unit = Evropská měnová jednotka

EK Evropská komise

EUROSTAT Statistický úřad EU

FAO Food and Agriculture Organisation = Organizace pro výživu a zemědělství

FOB Free on Board = Volně na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na loď v naloďovacím přístavu, čistý palubní přejímací lístek, vývozní povolení a osvědčení o původu zboží. Kupující na své náklady najímá loď (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovědnost od okamžiku, kdy zboží přešlo zábradlí lodi v přístavu lodění.

FRF Francouzský frank

CHF Švýcarský frank

LTL Litevský litas

NLG Nizozemský gulden

NZD Novozélandský dolar

NZDB New Zealand Dairy Board = Novozélandská rada mléka

PLN Polský zlotý

RZ Rozvojové země

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstředěné mléko

SPM Sušené plnotučné mléko

mléko UHT Mléko ošetřené krátkodobým ohřevem na vysokou teplotu (mléko s prodlouženou trvanlivostí)

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemědelství USA

WTO World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZTAK Zahraniční trhy agrárních komodit

Příloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ (USD/t, FOB západoevropské přístavy)

Sušené plnotučné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1750 - 1900 - 2100 - 2000 - 2000 - 2000 -

1850 2000 2200 2100 2100 2100

1996 2250 - 2250 - 2000 - 1900 - 1800 - 1750 -

2300 2300 2100 2050 1950 1900

1997 2000 - 2000 - 1950 - 1850 - 1850 - 1850 -

2100 2100 2050 1950 1950 1950

1998 1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2200 - 2200 - 2200 - 2200 - 2250 -

2100 2500 2500 2400 2400 2300

1996 1750 - 1700 - 1700 - 1800 - 1880 - 1825 -

1900 1850 1850 1900 1900 1925

1997 1800 - 1620 - 1800 - 1850 - 1850 - 1850 -

1900 1700 1850 1900 1900 1900

1998 1650 - 1600 - 1550 - 1550 -

1690 1700 1650 1650

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,č.5,s.III

Sušené odstředěné mléko

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1800 - 1900 - 2100 - 2050 - 2050 - 2000 -

1850 2000 2200 2150 2150 2150

1996 2100 - 2000 - 1900 - 1850 - 1800 - 1750 -

2200 2100 2000 1950 1900 1850

1997 1775 - 1800 - 1700 - 1700 - 1650 - 1600 -

1875 1880 1750 1750 1700 1650

1998 1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2000 - 2050 - 2000 - 2000 - 2150 -

2150 2150 2200 2250 2250 2250

1996 1700 - 1600 - 1620 - 1700 - 1700 - 1730 -

1800 1700 1720 1800 1800 1830

1997 1575 - 1460 - 1600 - 1650 - 1650 - 1600 -

1625 1560 1650 1680 1680 1650

1998 1340 - 1350 - 1300 - 1250 -

1370 1400 1400 1400

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,č.5,s.III

Máslo 82 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1700 - 2000 - 2300 - 2100 - 1900 - 1900 -

1800 2100 2400 2300 2100 2200

1996 2400 - 2300 - 2000 - 1900 - 1700 - 1700 -

2500 - 2400 2100 2050 1750 1750

1997 1850 - 1950 - 1900 - 1750 - 1600 - 1600 -

1950 2050 2000 1850 1650 1650

1998 2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 1900 - 2200 - 2400 - 2500 - 2500 - 2400 -

2200 2500 2600 2700 2700 2500

1996 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1700 -

1750 1750 1750 1750 1750 1800

1997 1700 - 1800 - 1800 - 2000 - 2250 - 2250 -

1750 1820 1900 2100 2350 2350

1998 1850 - 1850 - 1800 - 1750 -

1880 1900 1850 1800

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1998,č.5,s.III

Příloha 2: Kotace mlékárenských výrobků ve vybraných zemích v r. 1998

Týden do Kotace Předchozí

týden

Kotace másla

Německo, Hannover, DEM/kg

Balené máslo (Markenbutter) 25.11. 6,95 - 7,05 6,95 - 7,10

Máslo ve velkém balení (Markenbutter) 25.11. 6,70 - 6,80 6,75 - 6,85

Nizozemsko, oficiální kotace, NLG/kg 1)

Značkové máslo 25.11. 7,45 7,45

Belgie, oficiální kotace, BEF/kg 2)

Značkové máslo, velké balení 15.11. 136,70 137,30

Polsko, CPV, PLN/kg

Máslo, výběrová jakost 28.11. 8,13 8,08

Slovensko, CPV, SKK/kg

Balené máslo 13.11. 97,26 96,994)

Máslo ve velkém balení 13.11. 89,46 89,89

USA, Chicago (CME), USD/100 kg

Máslo, Grade A 20.11. 292,11 385,80

Kotace sušeného mléka

Německo, kotace ZMP, DEM/kg

SPM, 26 % 25.11. 4,96 - 5,06 4,98 - 5,06

SOM, ADPI extra 25.11. 3,90 - 4,00 3,90 - 4,00

SOM, sprejované, průmyslové balení 25.11. 3,71 - 3,76 3,70 - 3,75

Nizozemsko, oficiální kotace, NLG/kg 1)

SPM, sprejované 25.11. 5,75 5,75

SOM, sprejované 25.11. 4,35 4,35

SOM pro krmné účely 25.11. 4,20 4,20

Belgie, oficiální kotace, BEF/kg 2)

SPM, sprejované 15.11. 105,25 105,55

SOM, sprejované 15.11. 81,55 81,90

Polsko, CPV, PLN/kg

SOM 28.11. 5,01 4,99

Slovensko, CPV, SKK/kg

SPM 13.11. 75,80 75,094)

SOM 13.11. 63,39 63,384)

USA, severových. pobřeží, Grade A, FOB

SOM (USD/100 kg) 20.11. 249,12 - 262,35 249,12 - 262,35

Kotace sýrů

Německo, DEM/kg

Hannover:

Gouda, 45/48 %, bochník 25.11. 6,25 - 6,35 6,25 - 6,35

Eidam, 40 %, blok 25.11. 5,85 - 6,05 5,85 - 6,05

Kempten:

Bavorský ementál 25.11. 7,60 - 8,45 7,65 - 8,45

Francie, Paris Rungis, FRF/kg 3)

Ementál 15.11. 31,10 30,56

Polsko, PLN/kg

Polská gouda/eidam 28.11. 9,15 9,09

Polský ementál 28.11. 11,61 11,61

Slovensko, CPV, SKK/kg

Eidam 13.11. 100,94 101,104)

USA, USD/100 kg

Čedar (barel) 20.11. 402,89 - 407,30 401,79 - 406,19

Čedar (blok) 20.11. 412,26 - 421,08 412,26 - 416,67

1) ze závodu, 2) ze závodu/velkoobchodní cena,, 3) velkoobchodní cena, 4) 12.10.1998

Dairy Markets Weekly,1998,č.468,s.18 - 19

Příloha 3: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v lednu až říjnu 1997 a 1998 (zaokrouhleno)

Stát 1997 1998

t mil. Kč t mil. Kč

CN 04 Dovoz celkem 1 295,3 1 356,6

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptačí vejce, přírodní EU 720,9 819,0

med - Německo 382,2 445,3

Slovensko 274,9 229,2

Polsko 82,1 158,6

CN 0401 Dovoz celkem 2 419 82,5 1 975 84,1

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštěné, bez přídavku EU 1 094 67,9 1 062 70,5

cukru a jiných sladidel - Německo 1 058 67,6 1 046 70,1

CN 0402 Dovoz celkem 1 150 34,6 1 184 35,9

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštěné nebo slazené Slovensko 976 23,5 912 20,6

CN 0403 Dovoz celkem 3 507 114,8 8 947 245,0

Jogurty Z toho:

EU 3 500 114,5 6 992 198,9

- Německo 3 464 113,5 6 930 196,3

CN 0404 Dovoz celkem 386 11,8 684 11,0

Syrovátka, též zahuštěná Z toho:

nebo s přídavkem cukru EU 265 10,5 171 5,9

nebo jiných sladidel - Německo 153 6,5 68 2,8

CN 0405 Dovoz celkem 1 117 61,5 848 63,4

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mléčných EU 941 51,3 482 38,3

tuků - Německo 719 39,2 368 29,1

CN 0406 Dovoz celkem 9 284 767,7 9 166 724,6

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 4 374 446,0 3 903 408,6

- Německo 1 401 132,2 1 058 100,1

Slovensko 1 773 179,2 1 410 154,2

Polsko 1 998 79,8 3 057 119,5

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Ing. J.Cupalová

Příloha 4: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v lednu až říjnu 1997 a 1998 (zaokrouhleno)

Stát 1997 1998

t mil. Kč t mil. Kč

CN 04 Vývoz celkem 4 629,6 5 074,4

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptačí vejce, EU 1 252,7 1 578,7

přírodní med - Německo 360,9 300,3

- Nizozemsko 626,5 782,9

Libanon 592,0 686,6

Rusko 825,0 839,6

Slovensko 433,9 410,8

Maďarsko 145,7 91,6

CN 0401 Vývoz celkem 24 758 158,7 12 027 92,8

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštěné, bez přídavku Maďarsko 22 717 131,9 9 388 58,6

cukru a jiných sladidel

CN 0402 Vývoz celkem 42 375 2 131,4 42 264 2 095,4

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštěné nebo slazené EU 42 375 2 131,4 42 264 2 095,4

- Nizozemsko 11 521 550,0 10 614 518,2

Libanon 5 203 226,2 3 930 209,4

Rusko 1 140 76,9 1 808 104,5

Slovensko 2 682 173,1 1 683 117,9

CN 0403 Vývoz celkem 4 196 119,6 6 452 160,6

Jogurty Z toho:

Slovensko 3 058 80,7 4 632 115,5

CN 0404 Vývoz celkem 14 062 62,1 14 356 77,8

Syrovátka, též zahuštěná Z toho:

nebo s přídavkem cukru EU 13 239 50,4 13 219 58,3

nebo jiných sladidel - Německo 6 713 32,9 8 693 45,6

CN 0405 Vývoz celkem 19 535 987,5 20 004 1 098,3

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mléčných Rusko 11 625 585,0 10 836 572,0

tuků

CN 0406 Vývoz celkem 14 200 965,2 16 713 1 283,7

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 762 58,0 1 830 160,5

- Nizozemsko 569 42,8 1 396 122,9

Libanon 6 155 361,3 6 657 456,1

Slovensko 1 600 116,5 1 771 143,9

Rusko 1 866 139,2 1 974 157,0

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Ing. J.Cupalová