Zahraniční trhy agrár.komodit: Jatečná zvířata a maso 22.3.1999

ZTAK

Zahranicní trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316,317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Jatecná zvírata a maso

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Zdenek Hrabánek

Redakcní uzáverka: 22. 3. 1999

OBSAH

Seznam zkratek

1. Maso všeobecne

1.1 Španelsko muže vyvážet maso do Japonska

1.2 Koncentrace chovu zvírat v SRN pokracuje

1.3 Stupen sobestacnosti v mase v SRN

1.4 Dovozy masa do Ruska pocházejí hlavne z neclenských státu SNS

1.5 Spotreba i produkce masa v Rumunsku klesají, zvyšují se dovozy

2. Jatecný skot, hovezí maso

2.1 USA hodlají oznacovat puvod hovezího masa

2.2 V roce 1999 se ocekává pokles nabídky skotu v EU

2.3 Cenová situace v EU

2.4 Prémie za porážky telat byly úspešné

2.5 Britská vláda poskytuje i nadále prémii za porážku zcela malých telat

2.6 Nový prípad BSE ve Francii

2.7 Do Ruska uvolneno další maso z intervencních skladu EU

3. Jatecná prasata, veprové maso

3.1 Dodatecná opatrení EU na podporu trhu veprového masa

3.2 Cenová situace v EU

3.3 Nabídka prasat v EU vyšší než kdykoliv dríve

3.4 Produkce prasat a jejich komercializace v Evrope

3.5 Francouzští producenti žádají reformu tržního rádu na veprové maso

3.6 Zbožová termínová burza Hannover dosahuje rekordního obratu

3.7 V severozápadním Nemecku vzniká oblast koncentrovaného chovu prasat a zpracování veprového masa

3.8 Cesty hledají i rakouští zemedelci

4. Jatecná drubež, drubeží maso

4.1 Zvýšení potravinové pomoci USA pro Rusko

4.2 Nizozemská produkce kurat vzrustá

Prílohy

Seznam zkratek

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. "nemoc šílených krav"

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn -Bad

Godesberg = Centrální marketingová spolecnost nemeckého zemedelství a potravinárského

prumyslu, jejím posláním je podpora odbytu nemeckých zemedelských a potravinárských

výrobku

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DBV Deutscher Bauernverband = Svaz nemeckých rolníku

DEM Nemecká marka

DRV Deutscher Reiffeisenverband = Svaz nemeckých družstev Reiffeisen

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU Evropská unie

EUR Evropská menová jednotka EURO

EUROSTAT Statistický úrad EU

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a obchodu

HDP Hrubý domácí produkt

HVP Hrubá vlastní produkce, napr. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného skotu a telat,

zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

CHF Švýcarský frank

j. hm. Jatecná hmotnost

OC Orientacní cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je ocekávaná prumerná cena na jednotlivých

trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikacní trídy. Má to být cena, kterou má

dosáhnout výrobce za normálních tržních podmínek. Tato cena bere v úvahu ruzné

ocekávané aspekty trhu, budoucí trendy produkce a spotreby, ale i situaci na trhu mléka a

výrobku.

RC Referencní cena zabitých prasat. Jedná se o vážený prumer referencních cen jednotlivých

clenských státu EU, pricemž se vychází z hmotnostních koeficientu, založených na poctu

prasat v každé zemi, každorocne upravovaných. Clenský stát si muže zvolit kategorii prasat,

kterou použije pro výpocet (bud 60 - 120 kg, nebo 120 - 180 kg). RC v jednotlivém

clenském státu vychází z representativních trhu, nebo jatek, je týdne nahlašována EK a slouží

k zjištování vývoje cen prasat na trzích EU.

TC Tržní cena za skot predstavuje vážený prumer cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány

na presne definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní

úrovni u všech kategorií skotu a následne jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referencní

ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovezího masa.

Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referencní ceny EU za pomoci váhových

koeficientu, které vyjadrují jejich relativní podíl na celkovém poctu skotu ( podle censu

provádeného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdne a používá se pro overování

situace na trhu EU.

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Svetová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské,

lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

ž. hm. Živá hmotnost

1. Maso všeobecne

1.1 Španelsko muže vyvážet maso do Japonska

Španelsko muže oficiálne vyvážet maso a masné výrobky ze sudokopytníku - prasat, skotu, ovcí a koz do Japonska. Príslušná vyhláška byla v Japonsku uverejnena v 7. týdnu 1999. O zprístupnení japonského trhu pro španelské produkty se jednalo konkrétne od roku 1996 poté, co byl ve Španelsku vymýcen africký prasecí mor. Príslušná jednání probíhala mezi ministerstvy zemedelství a veterinárními orgány obou zemí. Španelští chovatelé prasat od tohoto kroku ocekávají nové odbytové možnosti pro své kvalitní produkty, jako jsou vzduchem sušená šunka a jiné uzenárské speciality1.

1 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. KM 21

1.2 Koncentrace chovu zvírat v SRN pokracuje

Jak vyplývá z predbežných výsledku scítání stavu hospodárských zvírat v SRN, které bylo provádeno ke dni 3.listopadu 1998, pokracovala koncentrace v oblasti chovu hospodárských zvírat.

Podle predbežných údaju poklesl v porovnání s prosincem roku 1997 pocet chovatelu prasat o 6 000 (- 3 %) na 186 500. Zatímco se pocet chovatelských podniku ve starých spolkových zemích snížil o 1,5 % na cca170 000, byl v nových spolkových zemích zaznamenán úbytek o 17 % na cca15 800.

Prumerné stavy prasat se v podnicích SRN zvýšily o 6 %. V listopadu 1998 bylo v prumerném podniku chováno 141 prasat, tedy o 12 více než v roce 1997. Ve starých spolkových zemích cinil prumerný pocet prasat na podnik 133 ks, v nových spolkových zemích pak 227 ks.

Pocet chovatelu skotu cinil v listopadu 1998 258 900, tedy témer o 10 000 (- 3,7 %) méne než ve srovnatelném období roku 1997. Ve starých spolkových zemích došlo k poklesu o 3,2 % na 234 300 chovatelských podniku, v nových spolkových zemích se jejich pocet snížil o 8 % na 24 600.

Pocet chovatelu krav s tržní produkcí mléka cinil 163 600 a byl o 5 % nižší než na konci roku 1997. Ve starých spolkových zemích došlo k poklesu o 4,8 % na 156 700. V nových spolkových zemích poklesl jejich pocet o 8,9 % na 6 900.

Pocet chovatelu krav bez tržní produkce mléka se v SRN snížil o 1,6 % na 49 900. Ve starých spolkových zemích se pocet podniku se snížil o 3,1 % na 39 500 zatímco v nových zemích stoupl o 4,7 % na 10 400.

Prumerný chovatelský podnik v SRN choval 58 ks skotu, tedy o 1 ks více než v roce 1997. Prumerný stav skotu na podnik ve starých spolkových zemích cinil 52 ks, v nových spolkových zemích 110 ks.

V prumeru SRN bylo v jednom podniku zabývajícím se chovem krav s tržní produkcí mléka chováno 30 ks, z toho 25 ve starých spolkových zemích a 138 v nových spolkových zemích. V prumeru SRN bylo chováno na podnik 13 krav bez tržní produkce mléka, z toho necelých 10 ks ve starých spolkových zemích a 24 v nových spolkových zemích2.

2 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 21, s. 4

1.3 Stupen sobestacnosti v mase v SRN

V hospodárském roce 1997/98 dosáhla SRN v jednotlivých druzích masa podle odhadu ZMP3 následujícího stupne sobestacnosti:

Tab. 1: Stupen sobestacnosti SRN v mase v roce 1997/98

Hovezí a telecí maso 121 %

Veprové maso 82 %

Drubeží maso 63 %

Skopové maso 44 %

Pramen: Agrarmarkt, 36, 1999, c. 27, s. 5

3 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 27, s. 5

1.4 Dovozy masa do Ruska pocházejí hlavne z neclenských státu SNS

Jak vyplývá z údaju moskevského casopisu "Masný prumysl", bylo v roce 1997 do Ruska dovezeno celkem 618 000 t hovezího masa (jen mraženého), 309 000 t veprového masa, 1,147 mil. t drubežího, 128 000 t uzenin a 120 000 t masných konzerv.

Rozhodující množství bylo dovezeno ze státu, které nepatrí do Spolecenství nezávislých státu. Tretina dovezeného hovezího masa pochází ze SRN a Irska, Cína byla hlavním dodavatelem veprového masa a na tomto trhu dosáhla 36 % podílu, následuje Dánsko (12 %) a Polsko (10 %). Spojené státy se podílely na dovozu drubežího masa do Ruska více než 2/3, následovány Nizozemím, Francií, Belgií, V. Británií, Kanadou, Madarskem a SRN4.

4 Agra Europe, 40, 1999, c. 8, s. MM 4

Tab. 2: Dovozy masa do Ruska v letech 1995 až 1997, v 1 000 t

Neclenské státy SNS Clenské státy SNS Celkem

1995 1996 1997 1995 1996 1997 1995 1996 1997

Hovezí maso 1) 193 250 410 182 199 208 375 449 618

Podíl v % 51,5 55,7 66,3 48,5 44,3 33,7 100,0 100,0 100,0

Veprové maso 299 285 281 9 19 28 309 304 309

Podíl v % 96,8 93,8 90,9 2,9 6,3 9,1 100,0 100,0 100,0

Drubeží maso 824 752 1 145 3 2 2 827 754 1 147

Podíl v % 99,6 99,7 99,8 0,4 0,3 0,2 100,0 100,0 100,0

Uzeniny 111 119 128 1 - - 112 119 128

Podíl v % 99,1 100,0 100,0 0,9 - - 100,0 100,0 100,0

Masné konzervy 251 91 87 45 34 33 297 124 120

Podíl v % 84,5 73,4 72,5 15,2 27,4 27,5 100,0 100,0 100,0

1) Pouze mražené hovezí maso

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, c. 8, s. MM 5

1.5 Spotreba i produkce masa v Rumunsku klesají, zvyšují se dovozy

Podle údaju Svazu masného prumyslu Rumunska (ROCAME) klesla v této zemi spotreba masa na obyvatele v roce 1998 v prumeru na 12,3 kg5. Podle stejného zdroje cinila spotreba masa na obyvatele pred rokem 1989 více než 60 kg.

S poklesem spotreby klesala soubežne i rumunská produkce masa. V období leden až ríjen 1998 bylo vyprodukováno pouze 279 000 t veprového masa v porovnání s 398 000 t vyprodukovanými ve stejném období roku 1996. Rumunská produkce drubežího masa se ve stejném období snížila ze 112 000 t na pouhých 58 000 t.

Vzhledem k snížení stavu hospodárských zvírat o cca 50 % se snižují i dodávky jatecních zvírat na jatky a tím dochází k vytížení zpracovatelských kapacit pouze na cca 20 % až 25 %. Podle údaju uvedeného svazu dochází k vytížení výkrmných kapacit na pouhých

10 %.

Snížení rumunské produkce masa vede ke zvyšování dovozu. V prvních deseti mesících roku 1998 bylo dovezeno 51 000 t veprového masa zatímco ve stejném období 1996 bylo ze zahranicí dovezeno pouze 1 560 t tohoto masa. U drubežího masa se zvýšil v uvedeném období dovoz z 2 800 t v roce 1996 na 43 800 t v roce 1998.

5 Eier, Wild, Geflügelmarkt, 51, 1999, c. 12, s. 7

2. Jatecný skot, hovezí maso

2.1 USA hodlají oznacovat puvod hovezího masa

Ve sporu o zákaz používání hormonu pri výkrmu zvírat, který platí v EU a je predmetem jednání mezi tímto spolecenstvím a USA, navrhly USA po delší dobe, že budou své zboží pri vývozech masa do Evropy etiketovat znackou o puvodu a opatrovat textem, že maso bylo úredne kontrolováno6. Tento "ústupek" však nereší podstatu sporu, nebot americká strana odmítá na etiketách uvádet, že maso pochází ze zvírat, pri jejichž výkrmu nebylo používáno hormonu, což je hlavním požadavkem EU. EU má mimoto výhrady i k nekterým americkým kontrolním laboratorím, které se nezdají být presvedcive neutrální. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s krizí BSE rozhodla EU, že od 1.1.2000 musí být všechny dodávky hovezího masa na trh EU oznaceny jak ze strany podniku EU, tak i ze tretích zemí známkou puvodu, nabízí nyní USA prakticky pouze to, co bude muset od 1. ledna 2000 stejne plnit.

Je pochopitelné, že USA mají zájem hovezí maso do EU dodávat, protože pred vyhlášením tohoto zákazu cinily dodávky hovezího masa z USA do EU rocne cca 100 mil. USD (2,98 mld.Kc). Podle obchodníku je v EU potenciál na odber masa z USA v hodnote cca 250 mil. USD (7,46 mld. Kc) V dusledku zákazu dovozu masa ze zvírat pri jejichž výkrmu byly použity hormony, však dodávky z USA klesly na cca 20 mil. USD (597 mil. Kc). Proto nekteré americké kruhy žádají, aby EU poskytlo Spojeným státum dovozní ústupky u jiných zemedelských výrobku v celkové hodnote 230 mil. USD (6,86 mld. Kc) k vyrovnání ztrát amerického masného prumyslu a obchodní bilance. Na výsledky tohoto boje však cekají i další producenti hovezího masa ze zvírat, pri jejichž výkrmu bylo použito hormonu, jako jsou Kanada a Nový Zéland.

Evropský zemedelský koordinacní výbor (CPE) kategoricky odmítl návrh USA na etiketování masa. Prohlásil, že "evropští rolníci nechtejí produkovat maso za použití hormonu, a evropští spotrebitele je odmítají", což platí i pro mléko od krav, pri jejichž výkrmu byly hormony použity. Uvedl dále, že duležitost zákazu dovozu masa z techto zvírat je nesporná, nebot toto maso by bylo používáno v nejvetší míre zpracovatelským prumyslem, a tím by ztratili spotrebitelé prístup k informacím o puvodu masa a jeho kvalite. CPE vyzývá EU, "aby ve WTO vznesla námitky proti platným predpisum o mezinárodních potravinových normách. USA se odvolává neustále na prísne vedecká kritéria. Jejich základ, Codex Alimentarius, však nemá žádnou vedeckou hodnotu, nebot byl vyjednán vládními zástupci. Právo každé zeme provádet svou vlastní potravinovou politiku musí být pevne a rozhodne chráneno"7.

(Prepocet 1 USD = 29,860 Kc)

6 Agra Europe, 40, 1999, c. 8, s. EN 1

7 Agra Europe, 40, 1999, c. 8, s. EN 1

2.2 V roce 1999 se ocekává pokles nabídky skotu v EU

Jak vyplývá z následujících tabulek, zpracovaných na základe odhadu ZMP, nabídka skotu v EU by mela v roce 1999 dále poklesnout8:

8 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 21, s. 5

Tab. 3: Vývoj hrubé vlastní produkce skotu v EU v letech 1993 až 1999 celkem, v mil. ks9

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

32,4 30,5 29,5 29,9 29,3 29,5 28,61) 28,4 2)

1) Predbežne, 2) odhad

Pramen: Agrarmarkt, 36,1999, c. 21, s. 5

9 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 21, s. 5

Tab. 4 :Ocekávaná hrubá vlastní produkce skotu EU v roce 1999, v mil. ks

SRN 5,07 Nizozemí 1,97

Francie 7,23 V. Británie 2,33

Španelsko 2,42 Belg./ Lucemb. 1,23

Itálie 3,03 Ostatní 3,10

Irsko 2,05

Pramen: Agrarmarkt, 36,1999, c. 21, s. 5

Jak z tabulek dále vyplývá, došlo k poklesu produkce skotu v rade zemí EU, predevším pocátkem 90. let a duvodu k tomu bylo nekolik: úprava mlécných kvót, krize BSE, nízké ceny jatecného skotu a mírná poptávka. V SRN se napr. porážky skotu v roce 1999 sníží podle odhadu o 4 % na 5,07 mil. ks. 0d roku 1992 se tak nabídka na tomto trhu sníží o více než 10 %. Pro EU jako celek odhaduje ZMP další pokles HVP skotu v roce 1999 o 1 % na

28,4 mil. ks10.

10 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 21, s. 5

2.3 Cenová situace v EU

Kotace jatecného skotu v týdnu do 4. 3. 1999 na reprezentativních trzích EU nepatrne vzrostly o 0,085 EUR (3,195 Kc) na 125,456 EUR/100 kg ž. hm (4 715,891 Kc). Ke zvýšení cenové hladiny došlo predevším v Nizozemí, Itálii, Irsku a v SRN. K poklesu cen došlo v Belgii, Recku, Španelsku a V. Británii.

(Prepocet 1 EUR = 37,590 Kc)

Tab. 5: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 26.2. - 4.3. 1999; v EUR/100 kg ž. hm.)

Skot Telata 2)

27.2.-5.3.983) 19.2.-25.2.99 26.2.-4.3.99 27.2.-5.3.983) 19.2.-25.2.99 26.2.-4.3.99

Belgie 4) 121,824 193,972 193,692 436,577 492,070 499,011

Dánsko 120,913 108,929 108,933 . . .

Nemecko 137,585 103,317 104,344 220,072 236,853 245,009

Recko 169,566 214,570 213,579 . . .

Španelsko 148,917 154,876 153,603 250,893 273,962 271,958

Finsko 123,655 . . . . .

Francie 152,949 149,288 150,258 227,791 227,256 231,433

Irsko 114,193 100,034 101,036 208,805 162,844 163,320

Itálie 147,069 75,164 75,946 224,856 264,762 263,987

Lucemb. 143,689 . . . . .

Nizozem. 117,963 99,080 101,633 199,867 208,172 204,541

Rakousko 128,885 . . . . .

Portugal. 158,539 173,531 174,270 . . .

Švédsko 129,565 . . . . .

V. Brit.e 115,662 130,202 126,548 159,934 155,804 156,672

Trž.c. EU 135,830 125,371 125,456 212,816 221,523 223,557

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stárí od 8 do 21 dnu za ks, 3) v ECU/100 kg, 4) Cena telete se vztahuje na 6 mesícu stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 40, 1999, c. 10, s. KM 5

2.4 Prémie za porážky telat byly úspešné

V roce 1996 prijala EK opatrení na podporu trhu hovezího a telecího masa. Byly zavedeny prémie za predcasnou porážku ješte nevykrmených telat. Tato prémie prestala platit v listopadu 1998. Ve V. Británii, Irsku, Portugalsku a Francii je však v platnosti ješte prémie za porážku zcela malých telat. Obe tato opatrení prispela rozhodující merou k tomu , že se v EU snížila nabídka hovezího masa.

Podle predbežných odhadu se snížila HVP skotu a telat v EU v roce 1998 o 2,8 % na cca 28,6 mil. ks a v roce 1999 se ocekává na základe nejnovejších scítání další pokles o cca 1 % na 28,4 mil. ks. To by byl nejnižší stav v tomto desetiletí. Pres toto znacné snížení nabídky je EU dostatecne sobestacné, zejména i proto, že v intervencních skladech je uskladneno cca 500 000 t hovezího masa.

Podle zverejnených údaju poskytla EK od konce roku 1996 do listopadu 1998 prémie za predcasnou porážku 3,46 mil. telat. Z tohoto množství pripadlo 1,05 mil. ks na Nizozemí, cca 850 000 ks na Itálii, 700 000 ks na Francii, 280 000 ks na Belgii a 275 400 ks na SRN. Prémie na zpracovaní zcela malých telat poskytla EK do poloviny ledna 1999 na 2,3 mil. ks. Na tomto množství se podílela V. Británie 1,7 mil. ks a Francie 480 000 ks. V SRN tato prémie, nazývaná též Herodesova, není poskytována, nebot ji zemedelci a politici odmítli11.

11 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 20, s. 4

2.5 Britská vláda poskytuje i nadále prémii za porážku zcela malých telat

Prémie za zcela malá telata urcená ke zpracování bude ve V. Británii vyplácena ješte do konce cervence t.r. Puvodne mela být tato prémie zrušena v listopadu 1998. Termín však byl zmenen v dusledku težké situace na trhu hovezího masa. Prezident Britského svazu zemedelcu (NFU) privítal rozhodnutí britské vlády a uvedl, že ukoncení programu by melo katastrofální dusledky a že po zrušení zákazu vývozu hovezího masa je nutno znovu vybudovat exportní trhy. Tato prémie se využívá pouze ve V. Británii, Francii, Irsku a Portugalsku. Ve V. Británii se vyplácí za poražené tele cca 57 GBP (3 178,54 Kc). Tato sporná prémie je urcena pro býcky ve stárí do 20 dní a získané maso nesmí být použito v potravinovém retezci12.

(Prepocet: 1 GBP = 55,764 Kc)

12 Agra Europe, 40, 1999, c. 8, s. KM 2

2.6 Nový prípad BSE ve Francii

Podle údaju francouzského ministerstva zemedelství byl v 7. týdnu t.r. zjišten další prípad BSE u krávy s tržní produkcí mléka, narozené v roce 1994. Od roku 1990 se jedná o 54. zvíre postižené touto nákazou a o 5. zvíre od pocátku roku 1999. V roce 1998 bylo ve Francii registrováno celkem 18 onemocnení. V posledním prípade jde o krávu z departementu Ill-et-Vilaine v Bretani. Podle francouzských národních predpisu bylo veterinárními orgány likvidováno celé stádo v poctu 85 ks13.

13 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. KM 11

2.7 Do Ruska uvolneno další maso z intervencních skladu EU

Evropská komise uvolnila dalších 20 000 t hovezího masa s intervencních skladu pro vývoz do Ruska. Polovina tohoto množství má pocházet ze SRN a druhá z Francie. Zároven byl uverejnen výpis na 5 000 t hovezího masa na kosti z intervencních skladu ze SRN, Španelska a Francie pro všechny tretí zeme. Z Irska bylo akceptováno 2 290 t masa z volu. Více clenských státu EU požádalo správní výbor o poskytnutí vyšších subvencí na vývoz do Ruska. EK tyto žádosti odmítla nebot má dojem, že se obchod zacíná oživovat a že je treba nejdríve vyckat14.

14 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. KM 17

3. Jatecná prasata, veprové maso

3.1 Dodatecná opatrení EU na podporu trhu veprového masa

Evropská komise rozhodla o dalším zvýšení subvencí na vývoz veprového masa do Ruska. Od 15.února 1999 platí pro dodávky nejruznejších zpracovaných výrobku vyšší subvence. Napr. u salámu stouply subvence z 28 EUR/100kg (1 072,12 Kc) na

50 EUR/100 kg (1 914,50 Kc) a u varené šunky ze 34 EUR/100 kg (1 301,86 Kc) taktéž na

50 EUR/100 kg. Komise poukázala na to, že vývozy zpracovaných masných výrobku dosahovaly cca 65 000 t za pul roku. Za druhé pololetí roku 1998 však dosáhly pouze poloviny tohoto množství. Pro trupy a cerstvé maso zavedla EK "supersubvenci" ve výši 70 EUR/100 kg (2 680,30 Kc). Tím se podarilo vývozy znovu oživit. Od pocátku listopadu 1998 byly udeleny exportní licence na 140 000 t.

EK se staví kriticky k požadavkum clenských zemí na direktivní zásahy do trhu veprového masa. 8. února 1999 se EK spolu s odborníky clenských zemí zabývala možnými recepty na boj s krizí. V podstate byla potvrzena známá stanoviska z podzimu roku 1998. Paleta návrhu sahá od rakouské myšlenky na zavedení prémie za predcasnou komercializaci pres francouzský požadavek na kvótování produkce až ke španelskému prání zavést státní intervenci na veprové maso. Francie také navrhla, aby byl v rámci EU zaveden vyrovnávací fond podle modelu francouzského stabilizacního fondu. Témer všechny návrhy by znamenaly zmenu tržního rádu na veprové maso ve smeru intervencí, což však naráží na odpor rady clenských státu, predevším SRN, Dánska a Nizozemí.

EK se tak dostává do težkostí, protože se agrární politika ubírá cestou liberalizace, a nehodilo by se u veprového masa vracet zpet. V tomto sporu sází EK spíše na existující instrumenty, jakými jsou subvencní politika a podpora privátního skladování, jehož prostrednictvím bylo z trhu staženo již 205 000 t veprového masa. Zastává tedy názor, že tato opatrení musí pokracovat. Vyhlídky na trhu nejsou ružové a se zlepšením lze pocítat teprve v druhém pololetí 1999, jak uvádejí experti EK. Vetší jasno mohou do celé situace vnést výsledky nového scítání stavu, které bude Eurostat provádet pocátkem brezna 1999.

Britské sdružení chovatelu prasat (BPA) varovalo pred masivní vlnou bankrotu, pokud se situace nezlepší. V prosinci 1998 meli britští farmári utrpet na každou prasnici ztrátu v prumerné výši 20 GBP (1 004,92 Kc) a na každé prase ve výkrmu 17 GBP (854,18 Kc). Celková ztráta britských farmáru od cervence do prosince 1998 cinila cca 100 mil. GBP

(5,024 mld. Kc). V rámci EU je nutno pocítat, že v následujících 3 až 4 mesících dojde v zemedelství ke ztráte cca 50 000 pracovních míst. Prinejmenším ve V. Británii nemají 2/3 chovatelu prasat jinou alternativu. Proto BPA vyzývá EK založit co nejdríve podpurný program pro chovatele prasat a tak jim v težké situaci pomoci15.

(Prepocet: 1 EUR = 38,290 Kc; 1 GBP = 50,246 Kc)

15 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. EN 12

3.2 Cenová situace v EU

V týdnu od 22. 2. - 28. 2. došlo na reprezentativních trzích EU k zvýšení kotací jatecných prasat v porovnání s predcházejícím týdnem v prumeru EU o 5,20 EUR (197,47 Kc) na 104,456 EUR/100 kg j. hm. (3 966,72 Kc). Nadprumerne o 12,35 % stoupla cenová hladina ve Španelsku, o 11 % v Nizozemí a Rakousku. Ke zvýšení cen došlo i v jiných clenských státech EU, snížení bylo zaznamenáno v Portugalsku, Finsku, Švédsku a Francii.

(Prepocet 1 EUR = 37,975 Kc)

Tab. 6: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 22. 2. - 28. 2. 1999

(v EUR/100 kg j. hm.)

23. 2. - 1. 3. 981) 15. - 21. 2. 99 22. - 28. 2. 99

Belgie 148,123 99,356 99,356

Dánsko 126,769 88,234 88,237

Nemecko 152,046 101,425 108,680

Recko 157,517 116,779 116,681

Španelsko 149,791 95,144 106,896

Francie 148,601 105,342 105,098

Irsko 130,743 89,044 89,339

Itálie 165,739 118,800 121,367

Lucembursko 180,787 116,510 126,426

Nizozemsko 128,444 82,534 91,972

Rakousko 147,829 95,856 106,539

Portugalsko 155,007 140,436 114,100

Finsko 136,029 110,668 109,154

Švédsko 135,447 108,615 107,991

V. Británie 139,047 105,353 108,624

Ć EU celkem 145,075 99,256 104,456

1) v ECU/100 kg j. hm.

Pramen: Agra - Europe,40, 1999, c.10, s. KM 11

3.3 Nabídka prasat v EU vyšší než kdykoliv dríve

Podle odhadu ZMP bude v roce 1999 v EU k dispozici 204 mil. prasat k porážce nebo na vývoz v živém, což je o 1 % více než v roce 1998. Hlavní težište nabídky bude v 1. pololetí 1999, kdy má dojít k jejímu zvýšení v porovnání se stejným obdobím roku 1998 o cca 5 %. V druhém pololetí je ocekáván spíše pokles.

V SRN by mela v roce 1999 stoupnout HVP jatecných prasat v porovnání s rokem 1998 o cca 2 % na 40 mil. ks a ve Španelsku rovnež o 2 % na 32 mil. ks. Ve Francii se ocekává zvýšení na 27 mil. ks, v Dánsku , které je významnou exportní zemí, má dojít ke zvýšení o 3 % na 23,5 mil. ks. V Nizozemí se pocítá se zvýšením o 10 % na 22,75 mil. ks, což predstavuje zvýšení o 42 % v porovnání s výjimecným rokem 1997 (prasecí mor, kdy bylo utraceno 3 mil. ks prasat). Nabídka prasat v Nizozemí bude ovšem v roce 1999 stále ješte o cca 5 % nižší, než pred vypuknutím moru. Ve Finsku se mají porážky prasat zvýšit o 2 % na 2,24 mil. ks. V ostatních státech EU se projevuje omezení produkce, nejmarkantneji ve V. Británii, kde se ocekává pokles o cca 10 % na 14,35 mil. ks, v Itálii o 2 % na 11, 33 mil. ks a v Beneluxu o 1 % na 11,25 mil. ks.

Pro úplnost je nutno uvést, že i v USA má v roce 1999 dosáhnout nabídka prasat nového rekordního stavu. Živnostenské porážky se odhadují na 103 mil. ks, což je o 3 % více než v roce 1998. Vzestup je prepokládán predevším v prvních trech ctvrtletích roku 1999, zatímco ve 4. ctvrtletí je predpovídán lehký pokles16.

16 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 18, s. 4

3.4 Produkce prasat a jejich komercializace v Evrope

V rámci prípravy na mezinárodní kongres Klubu evropských producentu prasat (EPP), který se bude konat 26. až 28. kvetna 1999 ve Vídni a jehož hlavním tématem je "Produkce prasat a jejich komercializace v Evrope", konstatuje Nemecká zemedelská spolecnost (DLG), že evropští producenti prasat prožívají hlubokou krizi. Její príciny vidí v nadprodukci veprového masa, krizích na vývozních trzích v Rusku a v Jihovýchodní Asii, v rozširování produkce prasat v Severní Americe a rovnež v neefektivních komercních strukturách a v rostoucí kriticnosti spotrebitelu. Podle DLG uspeje v souteži ten producent, který pri zvyšování své konkurencní schopnosti bude akcentovat cestu další redukce produkcních nákladu a využití moderních technologií, a také spolecný vývoj nových cest v oblasti komercializace17.

17 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. KM 21

3.5 Francouzští producenti žádají reformu tržního rádu na veprové maso

Pracovní skupina pro hospodárská zvírata a maso, složená ze zástupcu francouzských zemedelcu, francouzské vlády a príslušného úradu pro maso (OFIVAL), predložila francouzskému ministru zemedelství návrh na krátkodobá, strednedobá a dlouhodobá opatrení na úseku produkce veprového masa, trhu tímto masem a v oblasti príslušného tržního rádu.

S odvoláním na katastrofální situaci v oblasti cen a na ztráty producentu se ve Francii množí požadavky na opatrení k odlehcení produkce veprového masa a na reformu tržního rádu. Uvedená pracovní skupina požaduje, aby v krátkodobém horizontu bylo prikroceno k redukci stavu prasnic, k predcasným porážkám selat a k jejich zpracování, a dále k státem narízené redukci porážkových hmotností. Strednedobe doporucila zavedení kvót na úrovni EU a také zavedení odvodu, pokud producenti prekrocí národní kontingent. Jako "pomocný prostredek" navrhuje tato pracovní skupina vytvorení "vyrovnávací pokladny", podobné té, která existuje v reformovaném tržním rádu na ovoce a zeleninu. Dlouhodobe je doporuceno, prosazovat restrukturalizaci chovu prasat cestou zprísnených a v rámci EU harmonizovaných opatrení v oblasti životního prostredí18.

18 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. KM 2

3.6 Zbožová termínová burza Hannover dosahuje rekordního obratu

Mimorádne vysoký nárust cen veprového masa, který byl pocátkem února 1999 pozorovatelný v SRN, vedl podle údaju Zbožové termínové burzy Hannover (WTB) ke snaze úcastníku se cenove zajistit a tím i k rekordnímu obratu u termínových obchodu s veprovým masem. Po mesících poklesu cen se ukazuje, že i zpracovatelský prumysl má zájem o možnost zajistit se proti cenovým nárustum nákupem masa na termín. Poté, co cena veprového dosáhla 21. ledna 1998 minima dne ve výši 1,56 DEM/kg (28,74 Kc) zacala postupne stoupat a dne 19. února dosáhla již výše 2,02 DEM/kg (38,94 Kc).

Podle údaju WTB bylo 17. a 18. února dosaženo na této burze nového rekordního obratu uzavrením celkem 224 termínových obchodu. Poprvé se pocet otevrených pozic pohyboval kolem 500. Tento vývoj, podle WTB, podtrhuje nutnost existence komoditní termínové burzy, která nabízí všem úcastníkum trhu v dobách silného kolísání cen možnost cenového zajištení se a s tím spojenou i vetší plánovací jistotu19.

(Prepocet: 1 DEM/21.1.1999 = 18,427 Kc; 1 DEM/19.2.1999 = 19,278 Kc)

19 Agra Europe, 40, 1999, c. 8, s. KM 25

3.7 V severozápadním Nemecku vzniká oblast koncentrovaného chovu prasat a zpracování veprového masa

Stejne jako v dalších zemích EU probíhá v soucasné dobe i v SRN proces hledání cest k upevnování postavení zemedelství, jeho restrukturalizaci a budování potrebné infrastruktury odpovídající podmínkám a potrebám príštího století. Nejde tedy o fragmentaci, postupnou likvidaci a útlum tohoto duležitého odvetví nemeckého národního hospodárství, ale predevším o využití synergického efektu a o zvýšení jeho konkurenceschopnosti nejen v rámci Evropy, ale i v rámci sveta.V tomto procesu hrají mimorádnou úlohu jednotlivé nemecké regiony, v nichž leží težište uvedených snah. Pokládáme proto za užitecné seznámit uživatele s temito procesy o nichž jsme již dríve prinesli nekolik zpráv.

Pocátkem února 1998 probehlo v Münsteru/SRN fórum zabývající se problematikou podnikatelské cinnosti v tomto regionu. Konstatovalo, že region SRN má v mezinárodním srovnání reálné nadeje na vybudování konkurenceschopné oblasti s koncentrovanou produkcí prasat, jejich zpracováním a komercializací výrobku. K vybudování takového stanovište jsou však nezbytné s konkurencí srovnatelné rámcové politické podmínky, soustavné úsilí a spolupráce producentu a ostatních úcastníku, kterí se na komercializaci techto výrobku na všech stupních podílejí. Bylo zdurazneno, že tento produkcní a zpracovatelský region "Sever- Západ" (Westfalen - Lippe a Weser-Ems) je srovnatelný s Dánskem a Nizozemím. Rocní produkcí 19 mil. jatecných prasat se temto zemím vyrovná. Aby však mohl být ve strednedobém a dlouhodobém horizontu plne konkurenceschopný, musí se na strane komercializace snažit predevším o vybudování vetších a prubojnejších jednotek a o likvidaci prebytecných prorážecích kapacit. Podle uvádených údaju se podílejí velká jatka na dánském trhu 48 %, v Nizozemí 40 %, v Severozápadním Nemecku však pouze 15 %. Zatímco 5 nejvetších jatek na sebe soustreduje v Dánsku porážku 96 % všech prasat, v Nizozemí pouze 68 % a v severozápadním Nemecku jen 44 %.

K zajištení a zlepšování konkurencního postavení je, podle prof. Wolframma z University Bonn, nutno zlomit vedoucí úlohu Dánska v kvalite a urcují úlohu Nizozemí v cenách. V porovnání s obema sousedními zememi vidí slabinu v nízkém stupni integrace celého procesu produkce, zpracovávání a komercializace. Pro úspech regionu je predevším nutná podpora produkce selat, nebot se jich musí do této oblasti dovážet cca 800 000 ks, což vede k jejich vysokým cenám. U jednotlivých podniku pokládá za duležité snížení nákladu na stavbu stájí, prípadne výstavbu spolecných stájí, jakož i zvýšení stavu prasat. Doporucil vytvorení koordinacního grémia složeného ze zástupcu výkrmcu, jatek, komory, bank a ministerstev. Domnívá se, že príznivé ekonomické a ekologické podmínky pro produkci veprového masa v tomto regionu nejsou dostatecne využity. Výslovne varoval pred prodejem nemeckých jatek zahranicním investorum, nebot pak by, podle jeho slov, hrozil masivní odliv kapitálu.

Zástupce Sdružení integrované masné produkce (IFP) zastával názor, že region musí jít vlastní cestou postupné nadpodnikové spolupráce. Protože trh masa již není rustovým trhem, existuje tlak na optimalizaci nákladu ve spojení se zlepšováním kvality. Vyjádril nesouhlas s tím, že integrace produkce masa cestou organizací výrobcu postupuje jen pomalu. V Dolním Sasku je takto sdruženo napr. pouze 30 % producentu. Zároven uvedl, že dánský model není na tento region aplikovatelný. V zásade muže být, podle jeho názoru, domácí oblast intenzivní produkce a zpracování zabezpecena vuci jiným konkurentum pouze tehdy, nepusobí-li v horších rámcových podmínkách, není-li masná produkce dražší a kvalita a produkovaná množství jsou srovnatelná20.

Rovnež dolnosaská vláda iniciovala projekt k zabezpecení obdobné oblasti v dolnosaském regionu, na nemž se podílejí zástupci zemedelství, jatek, masného zpracovatelského prumyslu, krmivárského prumyslu, marketingové spolecnosti a Institutu pro potravinárské technologie. Tato skupina provedla potrebnou analýzu a vytýcila si smery další cinnosti21.

20 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. LB 16

21 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. LB 19

3.8 Cesty hledají i rakouští zemedelci

Obdobnými problémy jako jejich nemectí kolegové se zabývají i rakouští zemedelci. Jak prohlásil prezident zemedelské komory Horního Rakouska, je produkce prasat v rámci zemedelské výroby jedinou témer liberalizovanou oblastí. To cástecne vedlo v minulých letech k neocekávane vysokým cenám a na druhé strane nemohlo zabránit prudkému poklesu cen, vyvolanému dusledky krize exportních trhu. Pro hospodárské posouzení tohoto odvetví mohou být využity pouze dlouhodobé perspektivy. Analýza situace ukazuje, že hlavní snaha rakouské produkce prasat by mela být zamerena predevším na zlepšení její konkurenceschopnosti v rámci EU. Politika pritom musí být nápomocna jak vytvárením srovnatelných konkurencních podmínek, tak podporou producentu v rámci jejich podnikatelské odpovednosti. Dlouhodobým cílem by melo být zajištení rakouského podílu produkce v rámci EU a tím i udržení pracovních míst.

Podle názoru prof. Windhorsta z Vysoké školy Vechta, nebudou chovatelé prasat pravdepodobne schopni vyhrát boj o trh masa cestou nízkých cen. Proto je nutno operovat na trhu novou strategií. Podle jeho mínení musí být v centru pozornosti aspekty spojené se zajištováním puvodu a kvality zvírat, nezávadnosti, požadavku životního prostredí a dodržování pravidel ochrany zvírat. Kdo chce být natrvalo úspešný v mezinárodní souteži o získání trhu masa, musí se orientovat na mezinárodní trendy v oblasti zušlechtování a zpracovávání. To zahrnuje zejména vznik systému spojování a spolupráce mezi produkcí, zpracovateli a temi, kdo zboží komercionalizují. Stále více se prosazuje prechod k vetším produkcním jednotkám v rámci regionální koncentrace a s ním je úzce spojeno i vytvárení zemedelských oblastí s intenzivní produkcí, uvedl.

K zachovaní šancí v mezinárodní konkurenci v budoucích letech a k zamezení snižování rakouských podílu na trhu považuje prof. Windhorst za nejduležitejší vytvorení jednotného systému evidence hospodárských zvírat, nebot pouze tak je možno zajistit zjištování puvodu a kvality masa. V úvahu prichází také vytvárení vetších stád, umožnujících zvýšení príjmu podniku a využití výhod vetších jednotek. Podle jeho názoru by mely být na zpracovatelském stupni dále rozširovány kapacity v oblasti produkce zboží urceného pro samoobsluhy a pro výrobu produktu k rychlé príprave stravy. Takové systémy umožní celkovou dokumentaci prubehu výrobního procesu a jeho kontrolu. Je nutno zajistit dodržování definovaného produkcního standardu cestou plošne vybudovaného sytému poradenství, uvedl22.

22 Agra Europe, 40, 1999, c. 7, s. LB 27

4. Jatecná drubež, drubeží maso

4.1 Zvýšení potravinové pomoci USA pro Rusko

Spojené státy budou v rámci potravinové pomoci dodávat do Ruska dodatecne mj. 50 000 t drubežího masa. Na nákup tohoto masa USA poskytne Rusku dlouhodobý kredit s nízkým úrokem. Hodnota dodávky ciní cca 30 mil USD (1,039 mld. Kc) a náklady spojené s prepravou cca 5,5 mil. USD (190,52 mil. Kc), které prevezme USA. Drubeží maso bude prodáno na ruském trhu a docílený príjem by mel být preveden do penzijního fondu23.

(Prepocet: 1 USD = 34,640 Kc)

23 Agra Europe, 40, 1999, c. 6, s. KM 25

4.2 Nizozemská produkce kurat vzrustá

Nizozemská produkce kurat stále roste. Do konce listopadu 1998 bylo dáno do výkrmu 407,5 mil. kurat, což predstavuje zvýšení o 15 % v porovnání se stejným obdobím roku 1997. Protože v listopadu 1998 bylo v této zemi nasazeno o 16,6 % více násadových vajec než ve stejném mesíci roku 1997, lze predpokládat, že v prosinci 1998 bylo do výkrmu dáno i více kurat.

V porovnání se stejným obdobím roku 1997 se zvýšily i porážky nizozemských kurat. V období leden až ríjen 1998 došlo proti roku 1997 ke zvýšení o 2,6 %. Zvyšování porážek kurat v Nizozemí probíhalo v uplynulých letech kontinuálne a proti roku 1995, kdy bylo poraženo 768 000 t, se odhaduje zvýšení v roce 1998 o cca 100 000 t. Prevážná cást nizozemské produkce je urcena na vývoz24.

24 Agrarmarkt, 36, 1999, c. 16, s. 4

Príloha 1: Porovnání cen jatecného skotu, prasat, kurat a vajec v nekterých zemích EU (leden 1999, prosinec 1998, leden 1998, v DEM a národních menách)

Mena Obd. SRN Francie Itálie Nizozemí Belgie V.B. Irsko Dánsko Rakousko

Býci/ voli

DEM I. 99 - 333,15 381,77 317,05 278,52 241,07 213,57 229,98 -

NM I. 99 - 1117,35 377948 357,23 5750,00 86,65 86,00 875,00 .

NM XII. 98 - 1158,18 388333 357,58 5800,00 84,15 86,50 875,00 2055,00

NM I. 98 - 1204,36 410000 380,41 6000,00 87,51 95,61 925,00 2172,00

Jatecné krávy

DEM I. 99 155,60 191,02 132,31 118,50 128,36 - 53,09 175,45 -

NM I. 99 155,60 640,64 130987 133,52 2650,00 - 21,38 667,50 .

NM XII. 98 159,70 643,20 134852 143,18 2775,00 - 24,59 667,50 1151,00

NM I. 98 170,40 678,88 140375 196,56 3025,00 55,71 35,58 707,50 1336,00

Prasata

DEM I. 99 179,1 194,21 249,81 137,81 177,15 183,02 177,04 175,88 182,90

NM I. 99 179,1 651,35 247 313 155,28 3657,20 65,79 71,29 669,16 1286,80

NM XII.98 202,4 673,88 256 907 186,54 4097,90 69,40 73,93 673,00 1417,74

NM I. 98 275,9 894,44 322 171 256,77 5586,81 90,71 97,54 924,52 1941,74

Kurata

DEM I. 99 1,35 1,53 1,68 1,20 1,44 1,39 - 1,12 1,61

NM I. 99 1,35 5,13 1 660 1,35 29,75 0,50 - 4,27 11,35

NM XII.98 1,35 5,13 1 499 1,35 24,25 0,50 - 4,27 11,35

NM I. 98 1,49 5,55 1 530 1,55 28,60 0,53 - 4,80 11,16

Vejce 100 ks

DEM I. 99 8,00 7,38 12,88 7,50 5,38 7,01 - 14,85 9,26

NM I. 99 8,00 24,75 12 750 8,45 111,00 2,52 - 56,50 65,14

NM XII.98 9,45 34,00 12 935 8,72 156,00 2,56 - 57,42 68,43

NM I. 98 9,70 32,40 13 500 9,43 153,00 2,93 - 61,08 76,60

Poznámky: ceny bez DPH, u býku/volu, jatecných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kurat za 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní mena; prepocet na DEM úredním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném mesíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN prumery z jižního Nemecka; v Rakousku nové rady pro prumerné kvality býku a krav.

Prasata: referencní ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku prumer za všechny trídy

Kurata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netrídené, základ: hmotnostní trída 4.

Pramen: Agrarmarkt, 36, 1999, c. 9, s. 5

Príloha 2: Teritoriální struktura ceského dovozu živého skotu, prasat, drubeže a masa uvedených druhu za období leden 1999 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 496 14,2 EU 43 1,4

(1 111 ks) - Rakousko 39 1,0

Polsko 392 9,9

Slovensko 61 2,9

Živá prasata 0103 191 3,4 EU 191 3,4

(1 620 ks) - Nemecko 191 3,4

Hov.maso cerstvé 0201 225 6,5 EU 225 6,5

nebo chlazené - Nemecko 3 0,2

- Dánsko 215 6,2

Hovezí maso 0202 36 1,1 EU 36 1,1

zmrazené - Nemecko 18 0,5

- Rakousko 18 0,6

Veprové maso 0203 3 592 95,9 EU 3 544 94,8

cerstvé, chlazené - Francie 122 4,5

nebo zmrazené - Nemecko 2 182 56,0

- Rakousko 617 18,0

- Dánsko 291 7,6

Kanada 48 1,1

Drubež, maso a jedlé 0207 661 37,0 EU 167 5,2

droby drubeží, cerstvé - Francie 53 1,2

chlazené nebo zmrazené - Itálie 76 2,6

- Dánsko 1 0,2

- Nizozemí 8 0,2

- Belgie 8 0,4

Brazílie 295 20,7

Slovensko 20 1,6

Madarsko 179 9,4

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Príloha 3: Teritoriální struktura ceského vývozu živého skotu, prasat, drubeže a masa uvedených druhu za období leden 1999 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 632 32,3 EU 536 27,0

(2 859 ks) - Nemecko 329 16,7

- Recko 81 5,0

- Itálie 77 2,6

- Nizozemí 49 2,7

Chorvatsko 67 4,1

Živá prasata 0103 319 8,1 Bosna - H. 89 1,4

(2 830 ks) Slovinsko 35 0,6

Slovensko 177 5,6

Hovezí maso cerstvé 0201 35 2,3 EU 35 2,3

nebo chlazené - Rakousko 35 2,3

Hov. maso zmrazené 0202 12 1,1 Slovensko 12 1,1

Veprové maso cerstvé, 0203 221 10,2 Slovensko 146 7,9

chlaz., nebo zmrazené Rumunsko 75 2,3

Drubež, maso a jedlé 0207 192 17,3 EU 121 9,7

droby drubeží, cerstvé - Nemecko 121 9,6

chlaz. nebo zmrazené Ukrajina - -

Slovensko 72 7,6

Zpracovala: Jitka Ševcíková, VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány