Zahraniční trhy agrár.komodit: Jatečná zvířata a maso 18.12.1998

ZTAK

Zahranicní trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316,317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Jatecná zvírata a maso

Redakcní uzáverka: 18.12.1998

1. Maso všeobecne

1.1 Co nabízí reforma Spolecné zemedelské politiky spotrebitelum

V prubehu shromáždení Evropských spotrebitelských svazu se komisar EU Fischler vyjádril k otázce: Co muže ocekávat spotrebitel od reformy Spolecné zemedelské politiky? Konstatoval, že "v budoucnu budou ceny urcovat daleko více nabídka a poptávka. Doba, kdy byly duchody zemedelcu zajištovány výlucne umele udržovanými vysokými cenami, koncí. Konzumenti budou sami svým chováním a výberem urcovat, které výrobky jsou více ci méne žádány. Touto stimulací dojde ke zvýšení pestrosti nabídky a spotrebitel bude moci volit ze širokého sortimentu kvalitních výrobku, vyrobených a oznacených za prísne definovaných podmínek, a ze standardních potravin, které budou vyrábeny pouze pri dodržení základních standardu platných pro životní prostredí, hygienu a ochranu zvírat."

Úspory vzniklé reformou predstavují pro domácnosti ohromný potenciál, uvedl. Ve dvou nezávisle zpracovaných studiích vycíslují vedci úspory spotrebitelu do roku 2005 ve výši

10 až 17 mld. ECU, což má vést ke snížení indexu spotrebitelských cen o 0,3 až 0,45 %. Predstavuje to zároven mohutný nástroj ke snižování inflace. Objem možných úspor je prirozene závislý do znacné míry na vývoji tržních cen. "Mým zájmem je, aby spotrebitelé techto úspor dosáhli. Pro to uciním vše!"

"Pokud jde o spotrebitelské ceny, lze v posledních letech pozorovat zajímavý vývoj: zatímco jeden zemedelec v roce 1975 docílil za hovezí maso prodejní cenu o 4% nižší, než v supermarketu zaplatil spotrebitel, cinila tato diference v roce 1985 již 21 % a v roce 1995 dokonce 37 %. Situace u veprového masa a drubeže je podobná. V soucasné dobe jsme svedky toho, že krize v evropském sektoru veprového masa vede k cenovému propadu do dnešní doby neznámému. A presto na tom hospodyne pri denním nákupu veprových kotlet není lépe.

Vzniká otázka, kde tyto peníze zustaly a zda se skutecne pohybujeme v prostredí fungujícího vnitrního trhu. Tyto skutecnosti vyvolávají u zemedelcu a spotrebitelu frustraci: jak zemedelcum, tak i spotrebitelum jsou efekty, vzniklé snižováním cen, upírány. Poklesy cen nejsou zpracovateli a obchodem prenášeny v plné míre na spotrebitele. Myslím si, že bychom toto meli vzít spolecne pod lupu. Poprosil jsem již svoji kolegyni Bonino, aby se touto otázkou zabývala, a svému úradu jsem prikázal proverit u nekterých produktu, jako napr. u cerstvého masa, podrobneji diferenci mezi producentskými a spotrebitelskými cenami.

Podstatným predpokladem pro promítnutí nízké porizovací ceny až ke spotrebitelum je odpovídající soutež mezi zpracovateli a obchodem. Ta musí být zajištena na všech stupních zpracování a obchodu. Zneužívání existující prevahy na trhu ci cenové úmluvy v neprospech spotrebitelu musí EK komise prísne stíhat. Agenda 2000 má ovšem pro spotrebitele ješte jeden dodatecný efekt: Zesílením prímých plateb a poklesem intervencních cen se pro konzumenty a plátce daní zvýší transparentnost, nebot získají vetší prehled, za jaké výkony (potraviny, životní prostredí) jsou zemedelci odmenováni."(1)

(1) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 94, s.5

1.2 EU hodlá prezkoumat cenovou politiku potravinárského obchodu

Potravinárskému obchodu EU hrozí podrobné proverování cen na základe právních predpisu o souteži. Informoval o tom príslušný komisar EU van Miert v reakci na prosbu komisare EK Fischlera, aby byla prezkoumána cenová politika v potravinárském obchode EU.

Fischler se domnívá, že by mezi zpracovatelskými a obchodními podniky v oblasti potravin mohly existovat ruzné vazby a cenové úmluvy zabranující promítnutí nízkých cen zemedelských výrobku do spotrebitelských cen. Pri príliš vysokých spotrebitelských cenách by to mohlo vést k tomu, že zemedelci ztratí možnosti vyššího odbytu, uvádí Fischler.

Podle van Mierta má jeho úradovna možnost vypracovat studii o situaci v potravinárském maloobchode, nebo se zamerit na odbytové struktury zpracovatelských a obchodních podniku. Jak uvedl, již nyní by mohli napr. proverit strukturu nákladu ve velkém podniku, zatím ale nemají konkrétní projekt. (2)

(2) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 96, s.3

1.3 EK pro rozšírení agrárních dovozu ze ZSVE

Evropská komise hodlá více otevrít trh EU pro dovozy z kandidátských ZSVE. Za tímto úcelem má být s kandidátskými zememi urychlene zahájeno jednání o rozšírení celních koncesí na zemedelské výrobky, poskytnutých v rámci Evropské smlouvy. Vyplývá to z doporucení EK pro jednání zemedelských ministru EU. Navrhované podrobnosti zatím nebyly zverejneny. EK pouze poukazuje na ustanovení Evropské smlouvy, podle níž závisejí další koncese na objemu obchodu, "citlivosti" výrobku a na rámcových agrárne-politických podmínkách. V úvahu by mel být brán cíl: Vytvorení spravedlivé rovnováhy mezi exportními zájmy EU a asociovaných zemí. Komise zároven naznacuje drastické zhoršení bilance agrárního obchodu vetšiny ZSVE. Proto musí být ve vetší míre bráno v úvahu, že tyto státy vstoupily do fáze prípravy na prístup k EU. Zesílení vzájemného obchodu je nejduležitejším nástrojem ke zrychlení integrace do hospodárství EU, což EK konstatovala již ve své strategii prípravy na rozšírení.(3) Verme, že rozšírení celních koncesí bude zahrnovat i maso a jiné duležité položky našeho vývozu.

(3) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.KM 33

1.4 EU zvýší propagaci a podporu odbytu svých výrobku na tretích trzích

K získání trhu ve tretích zemích hodlá EU prijmout opatrení na podporu odbytu a k propagaci zemedelských výrobku a potravin. Ješte v tomto roce má být predložen návrh na úpravu, která rozšírí možnosti spolufinancování propagacních akcí ve tretích zemích. V dosavadních narízeních EU byla možnost takovéto kampane ve tretích zemích velmi omezená. V návrhu rozpoctu na rok 1999 se zatím pocítá s financními prostredky na tuto kampan ve výši 95 mil. ECU.

Z hlediska objemu financních prostredku je nejvýznamnejším programem podpora odbytu kvalitního hovezího masa, na níž je pro rok 1999 vycleneno 27 mil. ECU. Smyslem je obnovení duvery spotrebitelu po krizi BSE v hovezí maso, zejména z EU.(4)

(4) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 47, s.EN 9

1.5 Evropský parlament se zabývá kvalitou potravin

Evropský parlament vydal v uplynulých dnech katalog doporucení, jehož cílem je rozvinout diskusi o kvalite potravin a zemedelských výrobku. Poslanci požadují predevším zavedení jednotné evropské známky kvality. Ta nemá vytlacit národní a regionální znacky a údaje, naopak je má doplnit, aby každý obyvatel EU mel ulehcen výber v prípade, že se setká s jemu neznámou regionální znackou. Získá tím jistotu, že se jedná o výrobek kvalitní. Vzhledem k problémum s odbytem hovezího i veprového masa vytvárejí predevším masné podniky EU nové obchodní znacky masa a masných výrobku.

Príslušný zpravodaj zduraznil, že vysoké nároky na kvalitu musí platit i na výrobky ze tretích zemí a EK by mela pri jednání WTO nastolit otázku kvalitativních standardu. Podle jeho údaju existuje v Evrope cca 1500 známek kvality. Poslanci Evropského parlamentu se domnívají, že ke zlepšení spojení místních výrobcu s odbytovými trhy je nutno investovat do infrastruktury.(5)

(5) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 83, s.2

1.6 Další koncentrace masné produkce ve Švédsku

Švédské sdružení jatek vytvárí ke dni 1.1.1999 nový jatecný a zpracovatelský koncern masa pod oznacením Swedish Meats. Byl vytvoren s cílem posílit konkurenceschopnost a rozvíjet cinnost v oblasti masných výrobku. Vyšší stupen zpracování masa je pro uvedený podnik hlavním zámerem. Hodlá zpracovávat mezinárodní trhy s težištem v Evrope. Výrobky bude prodávat pod oznacením Scan Pigham, zejména do zemí EU. S touto znackou se zacalo švédské zboží prodávat ve Velké Británii v roce 1996 a z puvodních

50 mil. SEK se zvýšil vývoz do této zeme na 130 mil. SEK v roce 1998.

Soucasne mají být sníženy náklady o 20 %, tj. o cca 700 mil. SEK z celkových 3,5 mld. SEK. Za tím úcelem má být uzavreno nekolik podniku ze soucasných 20 jatek a zpracoven a zbývající mají být modernizovány. Nový koncern zahrnuje 8 spolecností se 6 000 pracovníky a s celkovým rocním obratem cca 12,5 mld. SEK.

Jatky mají být rozdeleny do 2 spolecností. Jedna se specializuje na veprové maso (Swedish Quality Meats - Pork AB) a druhá na hovezí a skopové maso (Swedish Quality Meats - Beaf && Lamb AB). Obe spolecnosti budou subdodavateli pro vlastní zpracovny masa Swedish Meats.

Swedish Meats se stane druhým nejvetším podnikem svého druhu ve Skandinávii. Na prvním míste zustává nedosažitelne dánsky Danisch Crown Vestjydske s obratem cca 45 mld. SEK a na tretím míste Steff Holberg, rovnež z Dánska, s obratem 5 mld. SEK.

Exportním cílem Swedish Meats je oživení švédského obchodu masem. Švédsko exportovalo v roce 1997 již 56 000 t hovezího a veprového masa, soucasne však importovalo 73 800 t. Skutecnost, že ve Švédsku je veprové maso o 0, 70 SEK/kg (2,60 Kc) a hovezí o 1,40 SEK/kg (5,20 Kc) dražší než v Dánsku svedcí o tom, že je zde zpracováváno predevším dovážené maso.(6)

(6) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 95, s.4

1.7 Potrebuje Rusko potraviny?

Podle údaju Spolkové úradovny SRN pro zahranicneobchodní informace se v Rusku ocekává v roce 1998 pokles produkce masa v prumeru o 8 - 10 % v porovnání s rokem 1997. Na základe toho se, mimo ostatní potraviny, predpokládá potreba nekolika set tisíc t masa, která by mela být cástecne pokryta v rámci nedávno uzavrených dohod s USA, EU, Ukrajinou a Beloruskem.

Tato pomoc je však v Rusku pokládána za spornou. Podle ruských novinárských zpráv je v zemi - pres špatnou úrodu - dostatek jídla. Napadány jsou predevším dodávky z USA a EU, které svými programy údajne reší pouze umístení vlastních prebytku, což prý poškodí domácí potravinárský prumysl, nebot v souteži se subvencovaným dováženým zbožím nemá šanci.(7)

(7) - Agrarmarkt, 35, 1998, c. 184, s.4

2. Jatecný skot, hovezí maso

2.1 Produkce skotu v EU zustane v roce 1999 na stabilní úrovni

Na základe výsledku scítání hospodárských zvírat v kvetnu a cervnu 1998 odhaduje EUROSTAT, že hrubá vlastní produkce (HVP) EU u skotu a telat dosáhne v roce 1999 necelých 28,5 mil. ks. Znamenalo by to o 100 000 ks méne, tedy o 0,4 %, než v roce 1998. Odectou-li se telata, pohybovala by se nabídka skotu v EU v roce 1999 kolem cca

22,6 mil. ks, což je 0,2 % méne, než bude cinit ke konci roku 1998.

Podle jednotlivých národních odhadu dojde v roce 1999 k poklesu HVP ve Francii o

2,0 %, v SRN o 3,6 %, v Nizozemí o 3,0 % a v Itálii o 0,9 %. Tento pokles bude nahrazen zvýšením v Irsku o 9,8 %, ve V. Británii o 3,2 % a ve Španelsku o 2,4 %.

Pocty jatecných a užitkových telat v EU jsou pro rok 1999 odhadovány na necelých

5,9 mil. ks, což by bylo o 1,3 % méne než v roce 1998. K omezení by melo dojít v SRN, Francii a Nizozemí, ke zvýšení ve V. Británii a Irsku, což by ovšem snížení poctu nestacilo nahradit.

V roce 1998 by - podle predbežných propoctu - melo dojít v EU ke snížení HVP skotu a telat na 28,6 mil. ks. K poklesu dojde ve Francii, Nemecku a Itálii., které jsou nejduležitejšími producenty EU. Zatímco má dojít k poklesu nabídky býcku o 4,7 % a krav o 4,4 %, ocekává se prírustek u jalovic o 1,5 %, Produkce jatecných a užitkových telat by se ve srovnáním s rokem 1997 mela snížit o cca 1,7 %.(8)

(8) - Agrarmarkt, 35, 1998, c. 183, s.4

2.2 EK muže zrušit exportní embargo na britské hovezí maso

Podle ocekávání se ministri zemedelství EU dohodli na zrušení zákazu vývozu britského hovezího masa. Zmocnili EK, aby opet umožnila obchodování s masem zvírat, která byla narozena po 1. srpnu 1996, jakmile bude zajišteno, že jsou splneny predpokládané zdravotní, hygienické a veterinární podmínky. Podle komisare EU je možno s uvolnením pocítat nejdríve v breznu 1999. Toto uvolnení se nevztahuje na vývoz živého skotu. Proti zrušení zákazu hlasoval pouze nemecký ministr zemedelství. Ministri zemedelství Rakouska, Francie, Španelska a Lucemburska se hlasování zdrželi. Spolkový ministr zemedelství Funke odsoudil rozhodnutí, které oznacil za predcasné. Podle jeho názoru je kontrolní systém príliš komplikovaný, než aby zabránil ilegálním machinacím. Mimoto kritizoval, že porážky potomku infikovaných krav BSE nejsou dosud dokonceny. Toto stanovisko podporil Nemecký svaz rolníku, jehož prezident vyzval nemecké spotrebitele, aby cílene poptávali a nakupovali domácí hovezí maso.(9)

(9) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.EN 1

2.3 Cenová situace v EU

Ve sledovaném týdnu od 27. 10. do 3. 12. 1998 došlo na reprezentativních trzích EU v porovnání s predcházejícím týdnem k lehkému sezónnímu vzestupu cenových kotací jatecného skotu o 0,018 ECU (0,64 Kc) na 128,521 ECU/100 kg ž.hm. (4 563,1 Kc). K lehkému vzestupu došlo v SRN, Finsku a Irsku, k poklesu v Rakousku, Švédsku, Portugalsku a ve V. Británii.(10)

(10) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 49, s.KM 2

Tab. 1: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 27. 11. do 3. 12. 1998; v ECU/100 kg ž.h.)

Skot Telata 2)

28.11.-4.12. 20.-26.11. 27.11-3.12. 28.11.-4.12. 20.-26.11. 27.11-3.12.

1997 1998 1998 1997 1998 1998

Belgie 3) 127,394 121,213 121,213 470,047 465,893 473,467

Dánsko 118,110 112,967 112,967 . . .

Nemecko 135,982 126,161 127,848 195,165 214,149 217,480

Recko 169,919 160,401 160,445 . . .

Španelsko 149,623 143,344 142,934 242,293 260,886 260,889

Finsko 118,106 130,777 131,865 . . .

Francie 148,299 146,398 145,769 214,423 213,705 214,543

Irsko 112,613 96,335 97,004 228,943 165,018 163,210

Itálie 149,105 143,469 143,831 226,030 245,348 244,740

Lucembursko 143,169 133,667 133,395 . . .

Nizozemsko 122,404 107,994 107,842 182,736 197,345 197,457

Rakousko 134,957 130,432 127,222 . . .

Portugalsko 142,878 145,098 144,121 . . .

Švédsko 121,325 110,628 109,267 . . .

V. Británie 118,608 113,741 113,161 153,642 128,939 143,807

Tržní cena EU 134,972 128,503 128,521 203,940 203,542 206,606

Orientacní cena 4) 238,90 238,390 238,390 . . .

Tržní cena v %

orientacní ceny 56,62 53,90 53,91 . . .

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stárí od 8 do 21 dnu za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 mesícu stará užitková telata, v ECU za 100 kg j.h., 4) Viz seznam zkratek, zkratka OC

Pramen: Agra-Europe, 39, 1998, c. 49, s. KM 3; prepocet:1 ECU = 35,505 Kc

3. Jatecná prasat, veprové maso

3.1 Velkovýkrmny prasat dominují trhu v USA

Jak uvádí prof. Morrison z University of Minnesota, je americká produkce prasat zamerena na další rust. Již dve tretiny americké produkce prasat pripadají na podniky s více než 1 000 ks. Podniky, které prodají rocne více než 50 000 prasat mají na trhu již vetší podíl než jednu tretinu. Konstatuje, že je možno ocekávat odchod od tradicních chovatelských forem a že trend ke koncentrovanejším strukturám pokracuje. Ocekává pokroky v oblasti plemenitby a zdraví zvírat a další snižování produkcních nákladu. Domnívá se, že stoupne význam poskytování garancií nezávadnosti veprového masa. Omezujícími faktorem je podle jeho názoru predevším možné poškozování životního prostredí velkými výkrmnami. (11)

(11) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 46, s.KM 25

3.2 Dodatecná podpurná opatrení na trhu prasat EU nenacházejí potrebnou podporu

Komisar EU pro zemedelství Fischler nevidí v soucasné dobe (konec listopadu 1998) predpoklady pro zformování vetšiny v EU, nutné pro prijetí opatrení omezujících produkci veprového masa. Po listopadovém setkání ministru zemedelství EU uvedl, že predkládat takovéto návrhy neslibuje žádný úspech. Reagoval tak na požadavky, které byly pred tím diskutovány v poradním výboru, jako jsou napr. snížení porážkové hmotnosti nebo státní nákup veprového masa. Odmítány jsou v EK i nadále národní podpurné programy, predložené Nemeckem a Francií. Šance na jednomyslné a mimorádné schválení ministerskou radou jsou nulové, jak následne informoval nemecký ministr zemedelství Funke. Více clenských státu signalizovalo, že nehodlají tyto programy prijímat. Pochybnosti vyjádrilo Dánsko, V. Británie, Švédsko, Španelsko a s odstupem i Nizozemí. Jsou toho názoru, by se trh mel sám "ocistit". Lucembursko a Belgie naproti tomu podporují národní opatrení.

Funke vyjádril dále názor, že je nesmyslné chtít zavést kontrolu produkcního cyklu prasat, který se ovšem nechá cíleným anticyklickým chováním zmírnit. "Presto bychom nyní nemeli nechat bez pomoci mimorádne postižené podniky, pokud se pri tom jedná o farmy, které mají dlouhodobe šance na trhu". Jako alternativu k národním programum oznacil vytvorení programu na úrovni EU ke snížení úroku z úveru, aby se tak úrokové zatížení behem krize zmírnilo. Podle jeho mínení bude trvat nejméne ješte tri mesíce, než se prekoná to nejhorší. Malý úspech slibuje Fischleruv koncept, prosadit restrukturalizaci chovu prasat cestou zprísnení opatrení v oblasti životního prostredí. Tato opatrení by v každém prípade mela regionální úcinek, nevedla by však k odlehcení na trhu EU. Již nyní se zacínají premistovat nizozemské podniky do nových spolkových zemí SRN, aby se tak vyhnuly produkcním omezení ve vlastní zemi.(12)

(12) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.EN 6

3.3 Snahy o zmeny struktury v oblastech s intensivním chovem prasat

K tomu, aby se soucasná krize na trhu veprového masa neopakovala, je podle názoru komisare EU Fischlera nutno zmenit ve stredním a dlouhodobém horizontu struktury v oblastech s intensivním chovem prasat. Komisar v rozhovoru s novinári poukázal na nizozemský príklad zavedení produkcního omezení (viz ZTAK c. 6/98). Podle jeho mínení by prvním duležitým krokem na úrovni EU melo být konsekventní provádení smernice EU o nitrátech všemi clenskými státy EU. Stanovením horní hranice produkce kejdy by se také mohl snižovat chov prasat. Nouzová opatrení, která jsou v soucasné dobe (listopad 1998) diskutována, nepostacují k tomu, aby mohla trh veprového masa na dlouhou dobu stabilizovat. Má však dojem, že zatím žádné z techto opatrení nenalezne potrebný souhlas všech clenských státu.

Velmi kriticky se vyjádril o zpracovávaných pomocných programech pro veprové maso (viz napr. ZTAK 9/98) v jednotlivých clenských státech EU, predevším v SRN, Francii a Severním Irsku. Podle jeho mínení by všechny tyto programy mely být predloženy Rade ministru, která by je - za predpokladu jednomyslnosti - mohla schválit jako výjimku.(13)

(13) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 46, s.KM 1

3.4 Dánsko je optimistické

Pres problémy spojené s odbytem veprového masa se produkce prasat v Dánsku zvýšila více, než odpovídalo prognózám z poloviny roku 1998. Podle nejnovejšího scítání stavu prasat k 1. ríjnu 1998 bylo v Dánsku chováno 12,3 mil. ks prasat, což je více než kdykoliv pred tím. V porovnání se stejným obdobím roku 1997 byly stavy o 10 % vyšší, predevším u prasat na výkrm. Jejich pocet se zvýšil o 18 % na 3,54 mil. ks. U selat a mladých prasat došlo ke zvýšení o 6,4 % na 7,39 mil. ks. K dalšímu zvýšení produkce by mohlo dojít v príštích mesících, což experti ZMP vyvozují z vývoje stavu prasnic.

Hrubá vlastní produkce prasat se pro 4. ctvrtletí 1998 odhaduje na více než 6 mil. ks, což by bylo o 9,5 % více než ve stejném období roku 1997.

Pres cenový propad v Dánsku, stejne jako v dalších zemích, neposuzují Dánové budoucnost príliš pesimisticky, nebot se opírají o velmi dobré obchodní vztahy v oblasti Asie. Proto také využívají subvencované privátní skladování více než ostatní clenské zeme EU. Predpokládají, že se jim podarí dále upevnit pozici na japonském trhu, nebot Tchaj-wan má problémy se slintavkou a kulhavkou, a pravdepodobne až do roku 2003 nebude pripadat v úvahu pro vývozy do Japonska. Dánsko bylo již v roce 1997 nejduležitejším dodavatelem veprového masa do Japonska pred USA a Kanadou.(14)

(14) - Agrarmarkt, 35, 1998, c. 178, s.4

3.5 Španelský svaz rolníku žádá o podporu pro chovatele prasat

Španelská strešní organizace stredních a malých rodinných podniku (COAG) žádá (listopad 1998) okamžitou státní podporu v soucasné krizové situaci na trhu veprového masa. Chov prasat ve Španelsku v uplynulých letech silne expandoval. Tato zeme vytlacila Francii a zaujímá v chovu prasat druhé místo v EU za Nemeckem. Pres 15 000 chovatelu prasat protestovalo v Madridu na výzvu COAG a druhého nejvetšího španelského rolnického svazu ASAJA proti rostoucímu ohrožení své existence.

Predstavitelé COAG predložili k udržení likvidity podniku ministerstvu zemedelství požadavky na úrokové zvýhodnení preklenovacích úveru, a také na sociální úlevy pro rodinné podniky mimorádne postižené touto krizí. Z pripravovaného státního pomocného programu, obdobného jako v SRN a Francii, by meli získat prostredky ti chovatelé, kterí mají v chovu nejvíce 120 prasat. Dále požadují státní intervenci na selata, danové úlevy po dobu trvání této krize, program pro chovatele, kterí koncí svojí cinnost, motivaci pro privátní skladování a rovnež evropský vyrovnávací systém cen v rámci tržního rádu na veprové maso. Zároven žádají, aby veprové maso bylo zahrnuto do potravinových pomocí, organizování akcí na podporu prodeje veprového masa, a vytvorení interprofesní tržní organizace, která by úcinne zastupovala nejduležitejší zájmy tohoto odvetví.(15)

(15) - Agra Europe, 39, 1998, c. 47, s. LB 29

3.6 Nizozemská produkce prasat nadále roste

V Nizozemí bude ješte v príštích mesících pokracovat expanze nabídky prasat. Podle údaju ZMP, které se odvolávají na odhady nizozemských expertu, by melo být v Nizozemí dodáno v prvním ctvrtletí 1999 na jatky odhadem 6,1 mil. ks prasat, což je o 300 000 ks (+ 5 %) více než ve 4. ctvrtletí 1998. V období duben až cerven 1999 se predpokládá stabilizování nizozemské produkce na této vysoké úrovni. Teprve pocátkem druhé poloviny roku 1999 je možno podle ZMP pocítat s poklesem HVP prasat a s nárustem jejich ceny.(16)

(16) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.MM 11

3.7 Bádensko - Württembersko žádá vládu SRN o podporu chovatelu prasat

Ministryne zemedelství Bádenska-Württemberska požádala spolkového ministra zemedelství SRN o podporu chovatelu selat a prasat. Poukázala na to, že poslední prumerná cena jatecného prasete (listopad 1998) za 1 kg j. hm. v této spolkové zemi cinila 1,60 DEM, zatímco ve stejném období minulého roku byla 2,98 DEM. Rovnež poklesly ceny selat. Podle ministryne nemuže žádný podnik tuto cenu unést. Apeluje na obchod masem, aby s ohledem na situaci snížil spotrebitelské ceny, aby tak z celé situace profitovali alespon spotrebitelé a touto cestou aby zvýšili poptávku po veprovém mase. Zároven poprosila spotrebitele, aby pri nákupu dávali prednost hodnotnému domácímu veprovému masu a zarazovali je casteji na svuj jídelnícek. Oznámila, že z její iniciativy bude v krátké dobe provádet Bádensko-württemberská spolecnost na podporu odbytu a marketing akce na podporu odbytu domácího veprového masa.(17)

(17) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 46, s.KM 31

3.8 Spoluprací k prekonávání negativních dusledku krizí

Spolecenství producentu prasat, dodavatelé krmiv a jatky hodlají vyzkoušet v Durynsku vytvorení nouzového fondu, aby se mohli lépe chránit proti negativnímu vývoji na trhu veprového masa. K tomuto záveru došli zástupci odborných svazu, príslušných úradu, médií a producentu pri jednání o krizové situaci na trhu veprového masa, které svolal Durynský svaz rolníku (TBV). Úcastníci navrhli, aby podle dánského vzoru odvádeli jak producenti, tak i zpracovatelé príspevky do spolecné pokladny, která by v dobách krizí sloužila k eliminování nízkých cen. Dále dali popud k užší spolupráci producentu, zpracovatelu a obchodu. Cílem by mel být uskutecnení vertikální integrace v oblasti veprového masa. Pri zasedání bylo vycísleno, že pri nízkých cenách veprového masa a selat ciní mesícní ztráta durynských chovatelských podniku 3,5 mil. DEM. U mnoha podniku je ohrožena jejich existence. Durynský ministr zemedelství návrhy úcastníku odsouhlasil, poukázal však zároven na to, že pri požadavcích na zvýhodnení potrebných provozních úveru by mely být brány v úvahu platné predpisy EU.(18)

(18) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 47, s.LB 7

3.9 FDP sází na samoregulacní schopnost trhu

Proti zásahum do trhu prasat, jako jsou napr. diskutované porážky selat honorované vyplacením príslušné prémie, se postavila nemecká Strana svobodných demokratu (FDP). Odvolává se jednak na zamítavé stanovisko spotrebitelu, predevším však na to, že takovéto státní zásahy snižují úcinnost samoregulacní síly trhu veprového masa. Po zamítnutí národního kreditního programu ministry zemedelství EU, urceného pro chovatele prasat, je podle FDP daleko duležitejší plne využít všech stávajících možností ve prospech producentu selat a výkrmcu prasat. Podle názoru FDP by mely spolkové zeme ke zmírnení katastrofální situace v sektoru veprového masa podporit napr. existencne ohrožené podniky prostrednictvím prijatých konsolidacních programu. Spolková vláda by mela dodatecne odlehcit trh veprového masa cestou záruk a potravinovou pomocí, napr. pro Rusko.(19)

(19) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.KM 34

3.10 Roste nejistota zemedelcu v nových spolkových zemích SRN

Podle hodnocení ZMP roste v mnoha zemedelských podnicích nových spolkových zemí nejistota, pokud jde o budoucí vývoj. Vedle nepríznivých vyhlídek na trhu obilí a veprového masa vyvolává nejistotu i diskuse o Agende 2000.

V letošním roce se zemedelské podniky nových spolkových zemí vyvíjely opet rozdílne.. V dusledku cenových a tržních turbulencí se do potíží dostaly nejen právnické osoby, ale i noví samostatne hospodarící farmári. Podle ZMP se stále jasneji ukazuje, že rozhodujícím pro úspech podniku je kvalita managementu a jeho priority. Úspešné podniky jsou charakteristické tím, že využívají všechny možnosti odbytu ve svém regionu a že zároven budují moderní struktury pro komercializaci své výroby na nadregionálních trzích.

Mimorádne napjatá je, vedle obilí, olejnin a mléka, i situace producentu veprového masa. Cena prasat v prvním pololetí 1999 príliš neprekrocí soucasné nízké prumerné ceny. Teprve ve 4. ctvrtletí 1999 lze pocítat se zretelnejším nárustem kotací. Podle expertu ZMP však cena zrejme neprekrocí úroven 2,70 DEM/kg j.hm (48,79 Kc), která byla docilována pocátkem roku 1998. Pro tuto domnenku hovorí rovnež kotace na termínových burzách v Hannoveru a Amsterdamu. ZMP vychází z toho, že s ohledem na tržní vyhlídky se zrychlí strukturální zmeny ve východonemeckém chovu prasat. Strednedobe se musí producenti selat a výkrmci prizpusobit "spíše skromné" cenové úrovni.(20)

Prepocet: 1 DEM = 18,070 Kc

(20) - Agra-Europe, 39, 1998, c. 48, s.LB 6

3.11 Cenová situace v EU

Na reprezentativních trzích EU došlo ve sledovaném období od 23. do 29. listopadu 1998 k lehkému vzestupu cen jatecných prasat. Kotace v prumeru EU stouply o 1,773 ECU (62,95 Kc) na 89,577 ECU/100 kg j. hm (3 180,40 Kc). Ceny se zvýšily predevším v Belgii, Nizozemí a Itálii a rovnež ve Španelsku a SRN. K poklesu došlo ve Finsku a Recku. V ostatních zemích nedošlo k podstatnejším zmenám.

Tab. 2: Ceny v EU za poražená prasata1) v týdnu od 23. do 29.11. 1998

(v ECU/100 kg j.h.)

24.11. - 30.11. 1997 16.11. - 22.11. 1998 23.11 - 29. 11. 1998

Belgie 155,550 82,283 86,582

Dánsko 148,228 88,995 88,995

Nemecko 156,591 84,767 86,703

Recko 161,724 122,079 119,583

Španelsko 170,482 74,392 77,242

Francie 142,022 94,412 93,904

Irsko 135,326 95,682 95,132

Itálie 172,477 117,843 123,090

Lucembursko 193,003 109,938 109,938

Nizozemsko 133,236 66,183 69,582

Rakousko 159,801 88,626 88,769

Portugalsko 168,480 85,514 85,514

Finsko 155,273 121,597 120,104

Švédsko 152,209 118,541 118,435

V. Británie 141,778 99,605 100,407

ĆC EU celkem 153,390 87,804 89,577

1) Viz Seznam zkratek, zkratka RC

Pramen: Agra-Europe, 39, 1998, c.48, s. KM 9; prepocet: 1 ECU = 35,505 Kc

4. Jatecná drubež, drubeží maso a zverina

4.1 Francouzští drubežári se obávají odbytových problému

Asijská a ruská krize zanechaly své stopy i u francouzských drubežáru. Podle sdelení príslušného Produkcního úradu pro jatecná zvírata, maso a výrobky z drubeže (OFIVAL) hrozí Francii, v dusledku zvýšené produkce drubeže doma a v ostatních clenských zemích EU, odbytové težkosti, které mohou být zeslabeny pouze konsolidací exportu do tretích zemí. Podle OFIVAL predstavuje extrémne nízká cenová úroven drubežárských výrobku ve Francii již "potenciální nadprodukci". Pokles cen kurat a krutích filetu dosáhl v prvních 10 mesících roku 1998 již 8 % v porovnání se stejným obdobím roku 1997.

Strešní svaz drubežárského prumyslu (CFA) vyzval vládu, aby s ohledem na odbytové problémy požádala EU o exportní subvence na drubeží maso. Mimoto by melo být drubeží maso integrováno do potravinových programu. Predstavitelé CFA vyzvali zároven francouzské chovatele drubeže "k nejvyšší opatrnosti" pri produkci vajec, krut a znackové drubeže. "Je nutné, aby toto odvetví relativne rychle prizpusobilo svoji produkci zmenené situaci."

Jak OFIVAL nyní oznámil, v roce 1998 se ve Francii ocekává vyšší nabídka drubeže cca o 2,8 % a v celé EU o 2,7 % v porovnání s rokem 1997. V prvním pololetí 1998 se produkce EU zvýšila o 2,1 % na 4,4 mil. t. Na celkové produkci drubeže EU v roce 1998 ve výši 8,8 mil t se Francie podílí cca 25 %, V. Británie 17 %, a Itálie 13 %. Porážky drubeže ve Francii se v prvních 8 mesících letošního roku zvýšily o 3,3 % a za celý rok 1998 ocekává OFIVAL ve Francii produkci drubežího masa ve výši 2,34 mil. t.

Podle údaju OFIVAL dosáhlo francouzské drubežárství v prvních 7 mesících roku 1998 aktivní saldo zahranicního obchodu ve výši 4,3 mld. FRF. Soucasne se však zvýšil dovoz drubežího masa do Francie o cca 10 %, z cehož 3/4 všech dovozu pocházejí ze zemí EU.

Významným odbytovým ventilem byl export do tretích zemí, který se v uvádeném období zvýšil o 18 %. Za celý kalendární rok 1998 se však ocekává zvýšení exportu jen o

4 %. OFIVAL spojuje nadeje s konsolidací obchodu se tretími zememi, predevším se zememi Stredního a Dálného Východu a se snížením soucasných nákladu na krmiva, címž by mohly být soucasné odbytové problémy cástecne kompenzovány.(21)

(21) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998 c. 93, s.1

4.2 Husy z pastvy presvedcují svojí cerstvostí a kvalitou

Za mimorádne kvalitní je v SRN považována husa z pastvy, dokrmovaná jádrem a šetrne porážená. Nemectí chovatelé hus prodávají tato zvírata v kuchynské úprave loco farma za 14 - 18 DEM/kg (252 - 325 Kc), kachny mezi 13 - 17 DEM/kg (234 -307 Kc) a kruty za 9 -

10 DEM kg (162 - 180 Kc). V potravinárských obchodech se pak mimo celá zvírata prodávají stále ve vetší míre jednotlivé díly, jako jsou napr. stehýnka a prsícka.

Pro zemedelce je chov husí dodatecným zdrojem príjmu, podnik ovšem pouze z tohoto príjmu nemuže vyžít. Chov husí je vedle intensivního obdelávání pudy ci jiných forem chovu zvírat spíše druhým ci tretím sloupem podnikové ekonomiky.

V nemeckém regionu Weser-Ems se pred 10 lety specializovalo sdružení asi 60 výrobcu na chov husí a kachen. Produkují spolecne cca 50 000 husí a 700 000 kachen. V posledních letech se jim opet zvyšuje konkurence z Polska a Madarska. Ve srovnání s drívejšími lety, kdy tehdejší socialistické zeme dodávaly na trh mražené zboží, se nyní zamerily také na cerstvé zboží. Proti místní konkurenci, která nabízí cerstvejší zboží, mají ovšem nevýhodu, jak se uvádí.(22)

Prepocet: 1 DEM = 18,07 Kc

(22) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 91, s.7

4.3 Nepredpokládá se speciální úprava EU pro zver z faremních chovu

EK nezamýšlí vydat speciální predpisy na ochranuzvere z faremních chovu. Není údajne možné uložit tretím zemím, aby pri svých exportech dodržovaly ustanovení EU. Neexistuje také žádná ochranná známka " Zverina z faremních chovu", ovšem o takovéto oznacení muže clenský stát EU nebo regionální instituce požádat. Komise také neuvažuje zakázat genové manipulace, umelé oplodnení, transfer embryí ci chov v boxech. Amputace pantu (paroží) spadá pod národní zákonodárství.(23)

(23) - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 94, s.6

Seznam zkratek

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. "nemoc šílených krav"

BTPM (Krávy) bez tržní produkce mléka

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn -Bad Godesberg ·= Centrální marketinková spolecnost nemeckého zemedelství a potravinárského prumyslu, jejím posláním je podpora odbytu nemeckých zemedelských a potravinárských výrobku

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

DKK Dánská koruna

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU Evropská unie

EUROSTAT Statistický úrad EU

FRF Francouzský frank

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a obchodu

GBP Britská libra šterlinku

HDP Hrubý domácí produkt

HVP Hrubá vlastní produkce, napr. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného skotu a telat, zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

IEP Irská libra

j. hm. Jatecná hmotnost

NLG Nizozemský gulden

OC Orientacní cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je ocekávaná prumerná cena na jednotlivých trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikacní trídy. Má to být cena, kterou má dosáhnout výrobce za normálních tržních podmínek. Tato cena bere v úvahu ruzné ocekávané aspekty trhu, budoucí trendy produkce a spotreby, ale i situaci na trhu mléka a výrobku.

PLN Polský zlotý

RC Referencní cena zabitých prasat. Jedná se o vážený prumer referencních cen jednotlivých clenských státu EU, pricemž se vychází z hmotnostních koeficientu, založených na poctu prasat v každé zemi, každorocne upravovaných. Clenský stát si muže zvolit kategorii prasat, kterou použije pro výpocet (bud 60 - 120 kg, nebo 120 - 180 kg). RC v jednotlivém clenském státu vychází z representativních trhu, nebo jatek, je týdne nahlašována EK a slouží k zjištování vývoje cen prasat na trzích EU.

SEK Švédská koruna

STPM (Krávy) s tržní produkcí mléka

TC Tržní cena za skot predstavuje vážený prumer cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány na presne definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní úrovni u všech kategorií skotu a následne jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referencní ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovezího masa. Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referencní ceny EU za pomoci váhových koeficientu, které vyjadrují jejich relativní podíl na celkovém poctu skotu ( podle censu provádeného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdne a používá se pro overování situace na trhu EU.

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Svetová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

ž.hm. Živá hmotnost

Príloha 1: Teritoriální struktura ceského dovozu živého skotu, prasat, drubeže a masa uvedených druhu za období leden až ríjen 1998 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 6 070 178,2 EU 413 20,3

(13 888 ks) - Rakousko 249 7,6

Polsko 5 309 141,4

Slovensko 333 25,5

Živá prasata 0103 1 138 32,4 EU 1 138 32,4

(10 881 ks) - Nemecko 1 086 22,9

Hovezí maso cerstvé 0201 3 188 124,6 EU 2 826 106,5

nebo chlazené - Nemecko 951 38,5

- Dánsko 1 753 63,2

Polsko 252 12,8

Hovezí maso 0202 1 606 65,9 EU 1 581 64,5

zmrazené - Nemecko 495 20,3

- Rakousko 345 14,0

- Itálie 283 10,6

- Nizozemí 282 13,1

Veprové maso 0203 13 574 405,5 EU 13 010 381,2

cerstvé, chlazené - Francie 721 23,9

nebo zmrazené - Nemecko 6 990 187,1

- Itálie 91 3,8

- Rakousko 1 102 33,6

- Dánsko 2 414 85,0

Kanada 448 18,8

Drubež, maso a jedlé 0207 9 770 521,3 EU 3 049 123,6

droby drubeží, cerstvé - Francie 1 490 68,1

chlazené nebo zmrazené - Itálie 1 276 35,4

- Dánsko 47 3,5

- Nizozemí 69 5,2

- Belgie 118 7,3

Malta 190 6,7

Brazílie 513 24,9

Slovensko 517 25,5

Madarsko 1 530 98,1

Thajsko 3 948 240,4

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Príloha 2: Teritoriální struktura ceského vývozu živého skotu, prasat, drubeže a masa uvedených druhu za období leden až ríjen 1998 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 15 988 765,7 EU 9 677 469,3

(57 021 ks) - Nemecko 5 797 257,8

- Recko 972 59,4

- Itálie 1 189 58,8

- Nizozemí 1 351 74,7

Libanon 1 949 74,8

Bosna - H. 741 35,0

Slovinsko 573 31,7

Chorvatsko 2 887 145,9

Živá prasata 0103 8 961 409,8 EU 1 392 60,2

(134 707 ks) - Recko 50 4,0

- Nemecko 1 085 41,3

- Itálie 160 6,5

Madarsko 334 12,6

Bosna - H. 191 8,9

Chorvatsko 1 080 64,5

Slovinsko 283 11,3

Slovensko 5 654 250,6

Hovezí maso cerstvé 0201 482 40,8 EU 452 38,9

nebo chlazené - Rakousko 432 35,8

Hovezí maso zmrazené 0202 782 69,5 EU 234 26,3

- Recko 87 14,3

- Nizozemí 75 2,8

Bulharsko 37 2,4

Slovensko 472 37,1

Veprové maso cerstvé, 0203 17 012 970,8 EU 589 36,7

chlazené, nebo zmrazené - Nemecko 193 13,0

- Rakousko 162 13,7

- Nizozemí 160 6,9

Bulharsko 488 25,1

Rusko 4 559 250,1

Moldávie 110 6,4

Ukrajina 111 6,2

Madarsko 1 008 52,5

Polsko 40 2,4

Slovensko 7 487 433,7

Rumunsko 2 374 143,7

Chorvatsko 147 8,6

Arménie 58 3,2

Drubež, maso a jedlé 0207 2 477 197,1 EU 1 482 118,2

droby drubeží, cerstvé - Nemecko 1 479 117,9

chlazené nebo zmrazené Ukrajina 115 3,4

Slovensko 758 70,9

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info