Zahraniční trhy agrár. komodit: Jatečná zvířata a maso 15.2.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,317

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Jatecná zvírata a maso

Redakcní uzáverka: 15. 2. 1999

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Zdenek Hrabánek

OBSAH

Seznam zkratek

1. Maso všeobecne

1.1 Zakáže EU dovoz masa z USA?

1.2 Insolvence chovatelských podniku v SRN

2. Jatecný skot, hovezí maso

2.1 Pokles produkce skotu v rozhodujících zámorských zemích

2.2 Dovoz hovezího masa do Japonska se zvyšuje

2.3 Hrubá vlastní produkce skotu v EU se snižuje

2.4 Pres snížení HVP skotu v SRN je trh masem bohate zásoben

2.5 Prostor ke zvyšování cen skotu "omezen"

2.6 Cenová situace v EU

3. Jatecná prasata, veprové maso

3.1 Vzestup nabídky prasat v USA pokracuje

3.2 Pokles dovozu veprového masa do Japonska

3.3 Nabídka prasat vzroste v EU zejména v 1. pololetí 1999

3.4 EU pokracuje v podpore privátního skladování veprového masa

3.5 Cenová situace v EU

3.6 Nizozemské stavy prasat se zvýšily témer na úroven roku 1996

3.7 Nabídka prasat vzroste i v SRN

3.8 Vysoká produkce prasat vede k nízkým cenám

3.9 Dodávky veprového masa do Ruska by mely být signálem k nárustu cen

3.10 V roce 1997/98 se na prasatech vydelalo méne

3.11 Kampan CMA na zvýšení spotreby veprového masa bude pokracovat

4. Jatecná drubež, drubeží maso

4.1 Ocekává se zpomalování rustu nabídky na trhu drubeže EU

4.2 Francouzi budují drubežárský kombinát v Grimmen/SRN

4.3 Producentské i spotrebitelské ceny drubeže v SRN v roce 1998 klesaly

4.4 Zpomaluje se rust produkce krut v SRN

4.5 Rusko plánuje zvýšení produkce drubežího masa

Prílohy

Seznam zkratek

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. "nemoc šílených krav"

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn-Bad

Godesberg = Centrální marketinková spolecnost nemeckého zemedelství a potravinárského

prumyslu, jejím posláním je podpora odbytu nemeckých zemedelských a potravinárských

výrobku

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DBV Deutscher Bauernverband = Svaz nemeckých rolníku

DEM Nemecká marka

DRV Deutscher Reiffeisenverband = Svaz nemeckých družstev Reiffeisen

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU Evropská unie

EUR Evropská menová jednotka EURO

EUROSTAT Statistický úrad EU

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a obchodu

HDP Hrubý domácí produkt

HVP Hrubá vlastní produkce, napr. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného skotu a telat,

zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

CHF švýcarský frank

j. h. Jatecná hmotnost

OC Orientacní cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je ocekávaná prumerná cena na jednotlivých

trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikacní trídy. Má to být cena, kterou má

dosáhnout výrobce za normálních tržních podmínek. Tato cena bere v úvahu ruzné

ocekávané aspekty trhu, budoucí trendy produkce a spotreby, ale i situaci na trhu mléka a

výrobku.

RC Referencní cena zabitých prasat. Jedná se o vážený prumer referencních cen jednotlivých

clenských státu EU, pricemž se vychází z hmotnostních koeficientu, založených na poctu

prasat v každé zemi, každorocne upravovaných. Clenský stát si muže zvolit kategorii prasat,

kterou použije pro výpocet (bud 60 - 120 kg, nebo 120 - 180 kg). RC v jednotlivém

clenském státu vychází z representativních trhu, nebo jatek, je týdne nahlašována EK a slouží

k zjišťování vývoje cen prasat na trzích EU.

TC Tržní cena za skot predstavuje vážený prumer cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány

na presne definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní

úrovni u všech kategorií skotu a následne jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referencní

ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovezího masa.

Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referencní ceny EU za pomoci váhových

koeficientu, které vyjadrují jejich relativní podíl na celkovém poctu skotu ( podle censu

provádeného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdne a používá se pro overování

situace na trhu EU.

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Svetová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské,

lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

ž. h. Živá hmotnost

1. Maso všeobecne

1.1 Zakáže EU dovoz masa z USA?

Dlouhotrvající spor mezi EU a USA o provádení americké kontroly masa se vyostruje a EK dokonce zvažuje vyhlášení zákazu dovozu masa z USA. Vzhledem k tomu, že dovozní lincence na maso z USA do EU v soucasné dobe koncí, sílí v EK požadavky, aby další jednání o dovozních licencích na maso z USA bylo využito k prinucení amerických orgánu dodržovat kontrolní standardy EU. Pokud by byl dovoz masa zastaven, znamenalo by to ohrožení amerického vývozu masa v objemu cca 100 mil. USD, což je cca 35 000 t masa rocne.

Podstatou sporu je presvedcení EK, že kontrola USA nevenuje potrebnou pozornost reziduím medikamentu a dalších látek, používaných jako podpurné prostredky pri výkrmu zvírat. V minulém roce doporucila veterinární kontrola EU, po provedené inspekcní ceste, zákaz dovozu masa z USA. EK zároven požaduje, aby nekteré americké laboratore nebyly kontrolou poverovány, neboť není zajištena jejich nezávislost.

Mezery v kontrolním systému USA poskytují zároven nové argumenty na podporu zákazu dovozu masa ze zvírat, pri jejichž výkrmu jsou používány hormonální prípravky. Vzhledem ke sporu obou partneru v rámci WTO, musí EK této organizaci predložit do 13. kvetna 1999 analýzu všech rizik a Rozhodcí výbor WTO ocekává pocátkem února 1999 prubežnou zprávu EU.1

1 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s.EN 3

1.2 Insolvence chovatelských podniku v SRN

Podle údaju statistického úradu SRN vzrostl v první polovine roku 1998 v zemedelství, lesnictví a rybárství SRN pocet konkursu a vyrovnání v porovnání se stejným obdobím roku 1997 o 47 na 267, což predstavuje zvýšení o 21,4 %. Z tohoto poctu pripadá 248 prípadu na zemedelství, 14 na lesnictví a 5 na rybárství. Insolvencí jsou postiženy predevším zahradnické podniky a podniky s chovem hospodárských zvírat.2

2 - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 86, s.7

2. Jatecný skot, hovezí maso

2.1 Pokles produkce skotu v rozhodujících zámorských zemích

V USA - nejvetší svetové producentské zemi skotu - by se mel v porovnání s rokem 1998 projevit v roce 1999 pokles produkce skotu o cca 5,6 % (viz Príloha 1). Podle odhadu ZMP by mel v USA dosáhnout pocet porážek skotu podléhajících kontrole (bez vývozu) 34,80 mil. ks. Producenti skotu v Austrálii zrejme sníží produkci o 2,4 % na 8,3 mil. ks. V roce 1997 zde bylo poraženo ješte 9,16 mil. ks skotu. Ke snížení produkce o 5, 2 % na 3,67 mil. ks by melo dojít i na Novém Zélande. Celkove se predpokládá, že ve trech uvedených zámorských zemích, které jsou hlavními konkurenty EU na svetových trzích skotu a hovezího masa, poklesne v roce 1999 produkce skotu v porovnání s rokem 1998 o 5 % na 46,77 mil. ks.3

3 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.MM 1

2.2 Dovoz hovezího masa do Japonska se zvyšuje

V období od dubna do zárí 1998 se v porovnání se stejným obdobím roku 1997 zvýšil dovoz hovezího masa do Japonska o 4,5 % ze 356 255 t na 372 433 t. Ve stejném období se zároven snížil dovoz veprového masa o 19,5 % ze 334 225 t na 269 172 t.

Japonská spotreba hovezího masa v uvedeném období dále stoupla o 2,8 % na 538 718 t. Soucasne vzrostla i japonská produkce tohoto masa o 5 % na 180 102 t. Z uvedených údaju vyplývá nutnost krýt japonskou spotrebu z velké cásti dovozem. Hlavními dodavateli tohoto masa do Japonska zustávají USA a Austrálie. Odbyt amerického hovezího masa na japonském trhu se v uvedeném období zvýšil o 8,2 % na 184 596 t a byl tedy vyšší než japonská produkce. Australské vývozy hovezího masa do Japonska se zvýšily o 1,3 % na 167 208 t.4

4 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s. MM 7

2.3 Hrubá vlastní produkce skotu v EU se snižuje

Podle údaju ZMP klesla nabídka skotu v EU v roce 1998 v porovnání s rokem 1997 o 3,1 % na 28,57 mil ks (viz Príloha 1). Pro 1. pololetí roku 1999 odhadují nemectí experti snížení HVP skotu o 0,6 % na 13,82 mil. ks. mil. ks a pro 2. pololetí o 0,5 % na 14,60 mil. ks. Vývoj v jednotlivých zemích EU bude ovšem probíhat rozdílne. Zatímco v Irsku se predpokládá zvýšení produkce o 9,6 %, v SRN a Francii, nejvetších produkcních zemích skotu v EU, by melo dojít k poklesu o 2 %, resp. o 3,8 %. Nižší nabídka se ocekává i v Dánsku, Itálii, Nizozemí a v Portugalsku a rovnež ve Finsku a Rakousku. Ke zvýšení HVP o 2 až 3 % by melo dojít v Belgii, Španelsku, Recku a ve V. Británii.

Nabídka bude na trhu EU více než dostatecná, zejména vezmeme-li v úvahu, že v intervencních skladech ceká na odbyt zhruba 500 000 t masa. Jako urcité odlehcení lze spatrovat uvažovaný vývoz cca 115 000 t hovezího masa z intervencních zásob v rámci potravinové pomoci Rusku.5

5 - Agrarmarkt, 36, 1999, c. 4, s.3

2.4 Pres snížení HVP skotu v SRN je trh masem bohate zásoben

Stavy skotu v SRN dosáhly pocátkem listopadu 1998 výše 14,95 mil. ks, což bylo o 1,8 % méne než ve stejném období roku 1997. Na základe tohoto vývoje je odhadována HVP skotu urceného k porážce ci vývozu v živém v roce 1999 na 4,29 mil. ks, což by bylo témer o 3 % méne než v roce 1998. Nabídka telat se má dokonce snížit o cca 10 % na 780 000 ks. V dusledku zrušení prémie za predcasnou porážku se však má opet zvýšit porážková hmotnost telat. Celkove lze tedy predpokládat pouze nepatrné snížení produkce hovezího a telecího masa.6

6 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s.MM 7

2.5 Prostor ke zvyšování cen skotu "omezen"

Prostor k zpevnení cen jatecného skotu, zejména s ohledem na vysokou nabídku na vnitrním trhu a soucasné nízké ceny veprového a drubežího masa, pokládá ZMP za "omezený". HVP skotu a telat v EU by mela sice v roce 1999 klesnout, presto však evropský trh bude v hovezím mase prezásoben. Zvýšení cen se proto jeví jako nereálné. Pres uvažovaný vývoz hovezího masa do Ruska pusobí zde negativne i zásoby v intervencních skladech, které v zárí 1998 cinily cca 527 000 t hovezího masa v j. hm.7

7 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s.MM 7

2.6 Cenová situace v EU

Kotace jatecného skotu na reprezentativních trzích EU poklesly v týdnu do 21. ledna 1999 o 0,841 EUR (30,75 Kc) na 122,243 EUR (4 469,57 Kc)/100 kg ž. hm. K nejvetšímu poklesu došlo v SRN a Nizozemí. Zvýšení bylo zaznamenáno v Irsku.

Prepocet: 1 EUR = 36,563 Kc

Tab. 1: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 15 - 21. 1. 1999; v EUR/100 kg ž. hm.)

Skot Telata 2)

16.-22.1.983) 8.-14.1.99 15.-21.1.99 16.-22.1.983) 8.-14.1.99 15.-21.1.99

Belgie 4) 123,560 196,554 195,210 479,819 522,065 520,577

Dánsko 118,156 108,644 108,660 . . .

Nemecko 136,957 101,145 97,558 200,642 221,372 222,234

Recko 169,601 214,063 213,448 . . .

Španelsko 154,720 149,529 150,455 244,910 256,434 261,440

Finsko 119,934 . . . . .

Francie 149,364 149,400 149,216 233,428 218,780 224,893

Irsko 108,743 94,468 95,694 217,256 172,291 174,113

Itálie 152,892 76,945 77,292 226,334 283,328 291,041

Lucembursko 146,833 . . . . .

Nizozemsko 119,181 97,578 95,293 211,960 202,272 192,743

Rakousko 139,702 . . . . .

Portugalsko 156,945 160,365 162,080 . . .

Švédsko 126,218 . . . . .

V. Británie 117,325 124,694 123,623 151,178 120,430 143,784

Tržní cena EU 135,805 123,184 122,243 211,595 211,385 216,728

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stárí od 8 do 21 dnu za kus, 3) v ECU/100 kg, 4) Cena telete se vztahuje na 6 mesícu stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s. KM 15

3. Jatecná prasata, veprové maso

3.1 Vzestup nabídky prasat v USA pokracuje

Stejne jako v dalších zemích, bude i v USA pokracovat vzestup nabídky prasat. Na základe prognóz USDA odhadují nemectí experti, že se živnostenské porážky prasat v porovnání s rokem 1998 zvýší v r. 1999 o 2,6 % na 102, 95 mil. ks (viz Príloha 2). V letech 1996 a 1997 došlo v USA k znacnému omezení produkce jatecných prasat. V prvních trech mesících roku 1999 by mela produkce prekrocit úroven stejného období roku 1998 o 2, 9 % a ve 2. ctvrtletí dokonce o 5,9 %. Ve 3. ctvrtletí se predpokládá zvýšení pouze o 2,8 % a ve 4. ctvrtletí by melo dojít ke snížení produkce jatecných prasat o 0,7 %.8

8 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.MM 1

3.2 Pokles dovozu veprového masa do Japonska

V protikladu k rostoucímu dovozu hovezího masa do Japonska dochází k poklesu dovozu veprového masa do této zeme. V období duben až zárí 1998 bylo do Japonska dovezeno 269 172 t veprového masa, což v porovnání se stejným obdobím roku 1997 predstavovalo snížení o 19,5 %. Dodávky z Tchajwanu, který byl až do hospodárského roku 1996/97 nejduležitejším dodavatelem veprového masa do Japonska, klesly na nulu. Duvodem je slintavka a kulhavka, která se v této zemi rozšírila, což v breznu 1997 vedlo japonskou vládu k zákazu dovozu z této zeme. Podle odhadu ZMP by mel tento zákaz trvat nejméne do roku 2003

V uvedeném období poklesly japonské dovozy veprového masa z Dánska ze 120 762 t na 70 145 t, tedy témer o 42 %. V tomto prípade je ovšem duvodem vyhlášení zvýšené minimální dovozní ceny veprového masa do Japonska a koncentrace dánských dodávek do období cca 2 mesícu, než zvýšená cena vstoupila v platnost. V tomto meziobdobí bylo z Dánska dovezeno 82 000 t, tedy cca 54 % rocního dovozu dánského veprového masa do Japonska. V dalším období již dodávky probíhaly rovnomerne po celý rok. V porovnávaném období došlo i k poklesu dodávek z Kanady o cca 10 % na 32 079 t. USA však ve stejném období zvýšily své dodávky o 6,2 % na 86 082 t.

Japonská produkce veprového masa vzrostla ve srovnávaném období pouze o 0,6 % na 430 457 t. Soucasne se zvýšila spotreba o 1,7 % na 729 533 t. Z toho vyplývá, že došlo k silnému odbourávání japonských zásob. V zárí 1997 bylo v japonských skladech uskladneno cca 180 556 t a v zárí 1998 klesly zásoby na 77 733 t.9

9 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s.MM 7

3.3 Nabídka prasat vzroste v EU zejména v 1. pololetí 1999

Nabídka prasat v EU v roce 1999 stoupne pravdepodobne o 0,9 % na témer 204,14 mil. ks (viz Príloha 2). Podle ZMP se budou ovšem prírustky ve výši 4 - 6 % koncentrovat na první polovinu roku 1999. Ve druhé polovine roku má dojít k rychlému poklesu nabídky. Ceny jatecných prasat mají prekonat na vnitrním trhu nízkou cenovou úroven z roku 1998 nejdríve pocátkem druhého pololetí. Pro mesíce leden a únor 1999 nevylucují experti opet cenové poklesy v dusledku vysoké produkce. Proti zlepšování príjmu chovatelu budou pusobit subvencované privátní zásoby, které mají být vyskladneny v dubnu a kvetnu 1999, pokud se je ovšem nepodarí vyvézt na tretí trhy. Ceny prasat budou v rozhodující míre záviset na exportních možnostech, jak se to již ukázalo pocátkem prosince 1998. Na základe velkého zvýšení exportních subvencí pro obchod s Ruskem se zahranicní obchod opet rozbehl. Po polovicním snížení exportních subvencí pro dodávky do ZSVE pri soucasne vysokých cenách prasat ztratil zahranicní obchod opet své tempo a ceny mely tendenci ke snížení.

V roce 1998 se, podle údaju ZMP, zvýšila nabídka prasat v EU o 6,7 % na 202,340 mil. ks (viz Príloha 2:) Na základe scítání stavu je odhadován další prírustek v 1. ctvrtletí 1999 o 5,7 % na 52,4 mil. ks . V období duben až cerven 1999 se ocekává jeho snížení na 3,8 %. S poklesem se pocítá teprve ve tretím ctvrtletí 1999, kdy by se mel projevit úbytek o 1,8 %, ohlašující tak zmenu trendu. Ve ctvrtém ctvrtletí tohoto roku by, podle ocekávání, melo dojít k poklesu nabídky prasat o 3,7 % na 52,17 mil. ks. Ke zvýšení nabídky o cca 10 % by v prubehu roku melo dojít v Nizozemí, prírustky od 2 % do 3 % jsou ocekávány ve Španelsku, Nemecku a Dánsku. Nižší produkce než v roce 1998 by mela být v Itálii, Irsku, Recku a Belgii, vcetne Lucemburska. HVP jatecných prasat by mela významne poklesnout ve V. Británii, pro níž je je prognózován pokles o 9,6 %.10

10 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.MM 1

3.4 EU pokracuje v podpore privátního skladování veprového masa

Tlak nabídky na ceny na evropském trhu prasat je stále tak velký, že se EU rozhodla pokracovat i nadále v podpore privátního skladování veprového masa. V rámci potravinové pomoci Rusku bude v nejbližších týdnech vyvezeno prvních 30 000 t veprového masa. Z tohoto množství pochází 5 000 t z privátních skladu a 25 000 t z volného trhu.

Od pocátku podpurné akce na privátní skladování, která byla vyhlášena 28. zárí 1998, bylo do 19. ledna 1999 v privátních skladech uskladneno témer 145 000 t veprového masa. Z toho je skladováno cca 67 000 t v Dánsku, témer 20 000 t ve Francii. V Nizozemí a SRN po necelých 18 000 t .11

11 - Agrarmarkt, 36, 1999, c. 15, s.2

3.5 Cenová situace v EU

Ceny jatecných prasat na reprezentativních trzích EU v týdnu od 11. do 17. ledna 1999 znovu poklesly. V porovnání s predcházejícím týdnem klesla cenová hladina v prumeru EU o 4,854 EUR (177,47 Kc) na 94,125 EUR/100 kg j. hm. (3 441,50 Kc). Nejsilneji - o 12,8 % - poklesly kotace v Portugalsku. K poklesum došlo i v Nizozemí, SRN, Belgii a Rakousku a v dalších zemích. Pouze ve Švédsku se zvýšila cena o 6,1 %.

Prepocet: 1 EUR = 36,563 Kc

Tab. 2: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 11. - 17. 1. 1999

(v Euro/100 kg j. hm.)

12. - 18. 1. 19981) 4. - 10. 1. 19991) 11. - 17. 1. 1999

Belgie 136,763 98,340 91,845

Dánsko 122,265 90,380 90,415

Nemecko 137,664 98,291 91,051

Recko 158,721 116,806 117,025

Španelsko 137,598 96,615 91,959

Francie 139,061 104,397 99,519

Irsko 123,583 92,278 90,126

Itálie 164,017 133,534 128,148

Lucembursko 173,458 126,426 123,947

Nizozemsko 113,843 75,954 69,873

Rakousko 141,878 100,797 95,129

Portugalsko 155,273 119,712 104,436

Finsko 139,513 114,704 112,518

Švédsko 138,513 104,445 110,779

V. Británie 130,452 94,205 91,586

Ć EU celkem 135,312 98,979 94,125

1) v ECU/100 kg j. hm.

Pramen: Agra - Europe,40, 1999, c.4, s. KM 1

3.6 Nizozemské stavy prasat se zvýšily témer na úroven roku 1996

V Nizozemí bylo ke dni 1. srpna 1998 chováno 13,54 mil. prasat, což predstavuje v provnání se stejným obdobím roku 1997, kdy byly stavy prasat postiženy prasecím morem, zvýšení o 16 %. V porovnání s rokem 1996 byly vykázané stavy v roce 1998 nižší pouze o

3 %.

Ve strednedobém období bude produkce prasat v Nizozemí podle tamních odhadu vysoká a v první polovine roku 1999 prispeje svým dílem k nízkým evropským cenám. prasat. Odhaduje se, že v posledním ctvrtletí roku 1998 dosáhla produkce prasat v Nizozemí cca

5,8 mil. ks, což bylo o 47 % více než ve výjimecném roce 1997, ovšem pouze o 8 % méne než ve stejném období roku 1996.

V 1.ctvrtletí 1999 se ocekává další vzestup produkce o cca 300 000 ks na 6,1 mil. ks jatecných prasat. Na této úrovni by se mela držet i v dalším ctvrtletí a teprve pocátkem druhé poloviny roku 1999 by se opet mohla snížit a ceny by se mely zotavit.12

12 - Agrarmarkt, 35, 1998, c. 188, s.2

3.7 Nabídka prasat vzroste i v SRN

Pro SRN odhaduje ZMP nabídku nemeckých prasat a selat k porážce ci k vývozu v živém pro rok 1999 na 40,0 mil. ks, což by bylo znovu o 1,6 % více než v roce 1998. Bez ohledu na zahranicní obchod selaty by mela nemecká nabídka prasat vzrust o 1,1 % na 40,75 mil. ks. Predevším první pololetí roku 1999 prinese zvýšenou nabídku. Podle odhadu ZMP dosáhne HVP prasat v l. ctvrtletí zvýšení o 4,6 % na 10,10 mil. ks, ve 2. ctvrtletí o 5 % na 9,95 mil. ks v porovnání se stejným obdobím roku 1998. Ve 3. ctvrtletí by melo dojít ke stagnaci ve výši 9,70 mil. ks a ve 4. ctvrtletí by melo dojít k poklesu nemecké produkce o 2,8 %. Nabídka veprového masa stoupla v roce 1998 na základe vyšších porážkových hmotností o cca 7 % na 3,8 mil. t j.hm. Spotreba veprového masa podle prvních výpoctu spolkového ministerstva zemedelství vzrostla v roce 1998 o cca 5 % na 4,6 mil. t. Spotreba na obyvatele se v porovnání s rokem 1997 zvýšila z cca 53,3 kg na 56 kg v roce 1998. Prímá spotreba se zvýšila ve stejném období o 2 kg na cca 40,3 kg/obyvatel. 13

13 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.MM 1

3.8 Vysoká produkce prasat vede k nízkým cenám

Produkce prasat v SRN bude v roce 1999 ješte vyšší než v roce 1998, což je duvodem k domnence, že je nutno pocítat i nadále s nízkými cenami. Teprve ve druhé polovine 1999 lze pocítat se snížením nabídky a postupným nárustem cen. Vyplývá to z vyhodnocení výsledku scítáni stavu hospodárských zvírat ke dni 3. listopadu, které provedl výbor expertu pri spolkovém ministerstvu zemedelství SRN.

Struktura nemeckých stavu prasat vede k záveru, že v první polovine roku 1999 bude v porovnání s rokem 1998 vyšší nabídka prasat o cca 5 %. Teprve ve ctvrtém ctvrtletí roku 1999 lze pocítat s omezením jejich produkce o cca 3 %. V prubehu celého roku 1999 se predpokládá nárust nemecké HVP prasat o 2 % na cca 40 mil. ks.

Stavy prasat v SRN dosáhly zrejme pocátkem listopadu 1998 nejvyšší úrovne. Podle predbežných údaju bylo k tomuto datu zjišteno 26,3 mil. ks prasat, tedy o 1,5 mil. ks více než ke stejnému datu roku 1997. Stavy prasat ve výkrmu se zvýšily o 7,8 % a stavy selat o 6,6 %. Stavy zabrezlých prasnic o 0,9 %. Stavy poprvé zapuštených prasnic se snížily o 3 %.

V posledních týdnech roku 1998 byl pozorován vzestup porážek prasnic. V porovnání se scítáním v dubnu 1998 klesly stavy selat o 3,3 % a stavy poprvé zabrezlých prasnic dokonce o 12 %. Tyto údaje jsou základem ocekávání, že je možno pocítat s omezení chovu prasat.

V roce 1998 se pohybovala nemecká HVP prasat okolo 39,4 mil. ks a byla vyšší o cca 5 % než v roce 1997.14

14 - Agrarmarkt, 36, 1999, c. 3, s.2

3.9 Dodávky veprového masa do Ruska by mely být signálem k nárustu cen

Prezident Dolnosaského svazu rolníku vyzval EK, aby pokracovala v opatreních k odlehcení evropského trhu prasat. Predevším tím myslí pokracování dodávek veprového masa do Ruska, které by s pomocí vyšších exportních subvencí mohly významnou merou pomoci k uklidnení na trhu EU. Jak uvedl, doposud bylo vyvezeno 70 000 t, ovšem nouze je v Rusku stejne velká jako dríve. Teprve v polovine února 1999 by mela zacít potravinová pomoc Rusku, která predpokládá mj. dodávku 115 000 t veprového masa. Podle jeho názoru by minimálne do tohoto data melo být pokracováno v exportním programu a od dodávek do Ruska by mel vyjít signál k nárustu cen na domácím trhu jatecných prasat. CZV jatecných prasat po krátkém vzestupu na prelomu r. 1998/99 znovu silne poklesly.15

15 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.KM 3

3.10 V roce 1997/98 se na prasatech vydelalo méne

Dolnosasští chovatelé prasat nemohli v hospodárském roce 1997/98 zamezit ztrátám v dusledku poklesu cen jatecných prasat. Podle údaju Spolku na podporu rolnického zpracovatelského sektoru (Verein zur Förderung der bäuerlichen Veredelungswirtschaft) (VzF) se ve srovnání se stejným obdobím 1996/97 zlevnil výkrm prasat predevším v dusledku levnejšího nákupu selat. V prumeru se v rámci clenských podniku tohoto spolku snížila porizovací cena selat o 14 DEM (258,46 Kc) ze 139 DEM (2 566,21 Kc) na 125 DEM (2 307,75 Kc), což se však negativne projevilo u chovatelu prasnic. V lepších výsledcích, v porovnání s predcházejícím rokem, se pozitivne projevila péce chovatelu o zdravotní stav zvírat a o krmení. Denní prírustky se behem výkrmu zvýšily z 0,659 kg na 0,671 kg, pri snížené spotrebe krmiva. Soucasne nakupovali krmiva levneji, takže náklady na krmiva byly nižší než v predcházejícím období.

Na druhé strane však klesly príjmy za jatecná prasata o 0,34 DEM (6,27 Kc) ze 2,76 DEM (50,95 Kc) na 2,42 DEM/kg j. hm.(44,67 Kc). Hrubý výnos z jednoho jatecného prasete, tedy výnos, který zustane ke krytí ostatních nákladu a rovnež k tvorbe zisku po odectení nákladu na sele a na krmení, poklesl o 1/3. V prumeru clenských podniku VzF byl docílen hrubý výnos pouze ve výši 45 DEM)/ks (830,79 Kc) zatímco v predešlém roce to bylo 68 DEM/ks (1 255,41 Kc).16

Prepocet: 1 DEM = 18,462 Kc

16 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 3, s.KM 32

3.11 Kampan CMA na zvýšení spotreby veprového masa bude pokracovat

Predstavenstvo Fondu na podporu odbytu výrobku nemeckého zemedelství a potravinárského prumyslu schválilo poskytnutí dalších financních prostredku ve výši 2,5 mil. DEM (47,62 mil. Kc) na mimorádnou propagacní kampan na podporu odbytu veprového masa.

Cílem kapane je stabilizování spotreby veprového masa na soucasné výši a pokud možno ješte její další zvýšení. Pristoupí-li k tomu ješte ponekud nižší nabídka tohoto masa, mohli by producenti doufat, že se jejich príjmy uspokojive zvýší. CMA, která celou kampan provádí, zduraznuje, že mimorádná opatrení, prijatá ve posledním ctvrtletí roku 1998, prispela znatelne ke zvýšení spotreby tohoto masa v SRN.

Na základe úspešného televizního šotu o veprovém mase, který byl vysílán v nejsledovanejších casech, byl zpracován nový šot se zamerením na mladší konsumenty. Bude vysílán v prubehu 1. ctvrtletí 1999 ve všech verejnoprávních i soukromých televizních stanicích a hlavním mottem se stane slogan " Mel jsi již dnes veprové?" Soucasne s televizní reklamou budou porádány ruzné prodejní akce v potravinárských obchodech a zesílena bude i kampan v tisku.17

Prepocet: 1 DEM = 19,048 Kc

17 - Agra-Europe, 40, 1999, c. 4, s.LB 45

4. Jatecná drubež, drubeží maso

4.1 Ocekává se zpomalování rustu nabídky na trhu drubeže EU

V roce 1998 se na trhu drubeže v EU projevovala pokracující tendence rustu i presto, že prírustek produkce nebyl tak velký jako v predchozích letech. Podle predbežných propoctu, které provádela ZMP, se v EU zvýšila v roce 1998 HVP drubeže na 8,7 mil. t (tj.o 2,3 %) v porovnání s rokem 1997. V letech 1996 a 1997 cinilo toto zvýšení okolo 3 %.

V roce 1999 se na trhu drubeže EU predpokládá další zpomalení rustu nabídky. Tento vývoj je reakcí na vysokou nabídku na trhu kurat a na nízké ceny veprového masa. Mimoto je trh zatížen nerealizovanými vývozy drubeže do Ruska.18

18 - Agrarmarkt, 36, 1999, c. 4, s.3

4.2 Francouzi budují drubežárský kombinát v Grimmen/SRN

Nejvetší francouzský producent drubeže koncern Doux hodlá rozšírit v Grimmen (SRN) svuj drubežárský podnik. V prubehu roku 1999 se má zacít s výstavbou nových jatek pro drubež, která mají být dokoncena v roce 2000. Tento koncern koupil již v roce 1990 v rámci privatizace drubežárský podnik v Grimmen. Skupina již provozuje v Meklenbursku líhen v Triwald v blízkosti Wismaru, 2 farmy v Gross Stieten a v Bassin, jakož i krmivárský závod v Losten, rovnež nedaleko Wismaru. Kurata, která jsou v množství 90 000 ks v soucasné dobe denne v Grimmen porážena, pocházejí ze 34 chovatelských podniku, rozmístených po celé zemi.19

19 - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 50, 1998, c. 97, s.7

4.3 Producentské i spotrebitelské ceny drubeže v SRN v roce 1998 klesaly

V roce 1998 byla na nemeckém trhu vyšší nabídka drubeže než poptávka, což vedlo k nízkým cenám. Vzhledem k rostoucí produkci není nadeje, že se ceny drubeže v roce 1999 zotaví.

Nemectí producenti kurat realizovali v prubehu roku 1998 kurata o hmotnosti 1 500g (ž. hm.) za prumernou cenu 1,44 DEM/kg (26,58 Kc), což bylo o 0,10 DEM (1,84 Kc) méne než v roce 1997. Drubežárské zpracovatelské podniky prodávaly mražené kurecí brojlery v rocním prumeru za 2,85 DEM/kg (52,61 Kc), tedy o 0,09 DEM (1,66 Kc) levneji než v roce 1997.

Spotrebitelské ceny v SRN klesly v celé palete drubežích produktu. Cerstvá kurata byla prodávána v roce 1998 za prumernou cenu 6,73 DEM/ kg (124,24 Kc), tedy o 0,07 DEM/kg (1,29 Kc) méne než v roce 1997. Prumerná maloobchodní cena mražených kurat klesla v porovnání s rokem 1997 o 0,05 DEM/kg (0,92 Kc) na 3,99 DEM/kg (73,66 Kc). Cerstvé kurecí rízky byly nabízeny v prumeru za 17,32 DEM/kg (319,76 Kc), tedy o 0,20 DEM/kg (3,69 Kc) méne než v roce 1997. Za 1 kg cerstvých krutích rízku požadoval maloobchod v prumeru 16,21 DEM/kg (299,26 Kc) zatímco v roce 1997 ješte 16,69 DEM/kg (308,13 Kc).20

Prepocet: 1 DEM = 18,462 Kc

20 - Agrarmarkt, 36, 1999, c. 8, s.3

4.4 Zpomaluje se rust produkce krut v SRN

Produkce krut v SRN v roce 1998 dále vzrostla. Podle odhadu ZMP prodaly jatky, které mají ohlašovací povinnost, 250 000 t krutího masa, což je o 6 % více než v roce 1998. Zpomalil se však vykazovaný nárust, který cinil v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 12 %. Od roku 1993 se však produkce krutího masa v SRN zvýšila o cca 50 %.

V roce 1998 došlo i ke zvýšení spotreby tohoto masa a ke konci roku 1998 se spotreba ve srovnání s rokem 1997 zvýšila o cca 0,2 kg na obyvatele a dosáhla celkové výše 4,9 kg/obyvatele, což predstavuje zhruba 1/3 z celkové spotreby drubežího masa, která ciní 14,9 kg/obyvatele. Nárust nabídky byl však vyšší než nárust spotreby, což se projevilo v poklesu cen.

Prodejní cena, napr. nemeckých krutích prsícek z jatek (cerstvá, bez kuže a kostí), která již v roce 1997 pomerne výrazne poklesla, se v roce 1998 snížila o 0,60 DEM (11,07 Kc) na 7,75 DEM/kg (143,08 Kc). Pred nekolika lety se ješte pohybovala na úrovní 9,.- DEM/kg (166,15 Kc). Ke snížení cen došlo i na úrovni maloobchodu. Za cerstvé krutí rízky požaduje maloobchod okolo 16,25 DEM/kg (300,00 Kc), což je zhruba o 0,50 DEM (9,23 Kc) méne než v roce 1997. Na snížení cen melo svuj vliv i snížení cen veprového masa ve druhé polovine roku 1998.

Nepredpokládá se, že by ceny producentu a jatek v roce 1999 stouply, neboť chovatelé krut zrejme v roce 1999 budou produkovat približne stejná množství jako v roce 1998. Naproti tomu lze ocekávat mírnejší nárust cen v ostatních zemích EU. Nelze ani vyloucit, že v príštích mesících dojde, s ohledem na situaci na preplnených národních a mezinárodních trzích, k omezení produkce. Tendence však smeruje k vyšší spotrebe krutího masa, je ovšem možné že nepostací odcerpat celou nabídku.21

Prepocet: 1DEM = 18,462 Kc

21 - Agrarmarkt, 35, 1998, c. 192, s.3

4.5 Rusko plánuje zvýšení produkce drubežího masa

Ruská vláda vydala narízení o naléhavých opatreních k zvýšení úrovne drubežárství v roce 1999. V uvedeném roce má vzrust produkce drubežího masa o 250 000 t na 850 000 t a vajec o 2,5 mld. na 26 mld. ks. K tomu je plánováno rozšírení surovinové základny krmivárského prumyslu cestou zvýšení produkce luskovin, kukurice, sójových bobu, repky a jiných olejnatých rostlin, zvýšení používání krmiv s vysokým obsahem bílkovin, a dále zavedení výroby prísad s vysokým obsahem bílkovin a vitaminu.

Vláda poverila ministerstva hospodárství a financí, aby pro rok 1999 naplánovala státní garancie na investice až do výše 500 mil. RUR, které mají být použity k zajištení techniky potrebné k rekonstrukci a modernizaci drubežárských podniku. Centrální bance bylo doporuceno poskytnout Fondu pro zvýhodnené úverování zemedelství proti fiskálním garanciím príslušných regionu pres 2,5 mld. RUR k financování programu pro zvýšení drubežárské produkce. Úroky mají být úctovány pri obvyklých sazbách, platných pro zvýhodnené úvery.

Exekutivní orgány clenu federace byly vyzvány zajistit rocne produkci speciálních krmiv pro výrobu drubeže ve výši 8,5 mil. t, za použití surovin získaných v rámci zbožového kreditu USA a pomoci EU.

Ministerstva zemedelství, obchodu, hospodárství, financí, ministerstvo na ochranu hospodárské souteže a Státní výbor pro cla mají predložit návrhy na minimální cla , která mají být vybírána pri dovozu násadového materiálu pro brojlery, krmiv, prísad a prímesí pro potreby drubežárství, veterinárních preparátu, které nejsou v Rusku vyrábeny. Temto orgánum bylo zároven doporuceno požádat o docasné zavedení mimorádného cla na dovoz drubežího masa a vedlejších produktu z drubeže.

Rusko vyrobilo v roce 1997 938 600 t drubežího masa v porovnání s 1,010 mil. t v roce 1996. V prvních devíti mesících roku 1998 prodaly ruské agrární podniky celkem 462 700 t drubežího masa, což bylo o 17,6 % více než ve stejném období roku 1997. Mimoto bylo dovezeno 735 000 t drubežího masa ve srovnání s 819 600 t v prvních devíti mesících roku 1997.22

22 - Eier, Wild, Geflügelmarkt, 51, 1999, c. 6, s.1

Zpracoval: Zdenek Hrabánek

Príloha 1:Hrubá vlastní produkce skotu v EU a vybraných zámorských zemích

(Ć 1992 - 1997 a 1993 - 1999, v tis. ks)

Ć 1992 - 1997 1993 1994 1995 1996

Belgie/Lucembursko 1 208 1 162 1 138 1 141 1 320

Dánsko 814 843 811 783 785

Nemecko 5 649 5 660 5 316 5 363 5 534

Španelsko 2 017 1 860 1 825 1 960 2 175

Francie 7 613 7 605 7 250 7 296 7 635

Recko 288 289 278 289 301

Itálie 3 257 3 329 3 286 3 319 3 165

Irsko 1 861 1 970 1 827 1 871 1 840

Nizozemsko 2 013 2 026 1 964 1 937 2 010

Portugalsko 435 506 390 385 390

Velká Británie 3 198 3 455 3 620 3 798 2 375

EU (12) 28 353 28 705 27 705 28 142 27 530

Finsko1) 428 439 435 397 393

Švédsko1) 528 532 520 532 515

Rakousko 860 862 816 792 880

EU (15) 30 170 30 538 29 476 29 863 29 318

- z toho: leden - cerven 14 775 15 326 14 504 14 510 13 735

cervenec - prosinec 15 386 15 212 14 972 15 332 15 560

USA2) 36 197 34 519 35 467 36 666 38 339

Austrálie 8 409 8 344 8 333 7 917 7 970

Nový Zéland 3 371 3 022 2 945 3 738 3 858

3 zámorské zeme celkem 47 977 45 885 46 745 48 321 50 167

1997 19983) 19994) 1999:1998 v %

Belgie/Lucembursko 1 265 1 205 1 225 + 1,7

Dánsko 790 750 745 - 0,7

Nemecko 5 540 5 270 5 070 - 3,8

Španelsko 2 320 2 380 2 420 + 1,7

Francie 7 605 7 380 7 230 - 2,0

Recko 285 260 265 + 1,9

Itálie 3 210 3 055 3 025 - 1,0

Irsko 1 805 1 870 2 050 + 9,6

Nizozemsko 2 125 2 030 1 970 - 3,0

Portugalsko 435 405 400 - 1,2

Velká Británie 2 255 2 260 2 330 + 3,1

EU (12) 27 635 26 865 26 730 - 0,5

Finsko1) 415 385 380 - 0,5

Švédsko1) 575 525 525 ą 0,0

Rakousko 850 795 780 - 1,9

EU (15) 29 475 28 570 28 415 - 0,5

- z toho: leden - cerven 14 485 13 900 13 815 - 0,6

cervenec - prosinec 14 990 14 670 14 600 - 0,5

USA2) 37 945 36 850 34 800 - 5,6

Austrálie 9 159 8 500 8 300 - 2,4

Nový Zéland 3 803 3 870 3 670 - 5,2

3 zámorské zeme celkem 50 907 49 220 46 770 - 5,0

1) pouze kontrolovaná nabídka, 2) bez vývozu, 3) predbežne, 4) ,odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, c. 3, s. MM 4

Príloha 2: Hrubá vlastní produkce prasat v EU a USA

(Ć 1992 - 1997 a 1993 - 1999, v tis. ks)

Ć 1992 - 1997 1993 1994 1995 1996

Belgie/Lucembursko 10 445 10 150 10 054 10 865 11 068

Dánsko 20 188 20 003 20 650 20 335 20 425

Nemecko 38 452 40 771 38 728 37 189 36 504

Španelsko 26 724 25 990 26 310 26 550 27 945

Francie 24 060 23 343 24 415 24 541 24 830

Recko 2 287 2 330 2 270 2 260 2 261

Irsko 3 051 2 900 3 010 2 970 3 190

Itálie 10 940 10 603 11 080 11 010 10 940

Nizozemsko 22 631 24 677 23 595 23 684 24 000

Portugalsko 4 200 4 020 4 100 4 240 4 580

Velká Británie 14 828 14 950 15 300 14 650 14 130

EU (12) 177 807 179 737 179 512 178 294 179 873

Finsko 2 168 2 219 2 155 2 066 2 089

Švédsko 3 713 3 627 3 770 3 743 3 850

Rakousko 4 860 4 884 4 870 4 616 5 035

EU (15) 188 548 190 467 190 307 188 719 190 847

- z toho: leden - brezen 47 488 47 311 47 883 47 927 48 450

duben - cerven 45 140 45 484 45 990 45 725 45 780

cervenec - zárí 45 844 46 880 45 869 45 789 46 785

ríjen - prosinec 50 216 51 355 50 567 49 549 49 830

USA1) 94 072 93 068 95 717 96 365 92 397

1997 19982) 19993) 1999:1998 v %

Belgie/Lucembursko 11 095 11 400 11 250 - 1,3

Dánsko 21 270 22 790 23 450 + 2,9

Nemecko 37 505 39 375 40 000 + 1,6

Španelsko 29 650 31 530 32 130 + 1,9

Francie 25 775 26 870 27 000 + 0,5

Recko 2 205 2 240 2 160 - 3,6

Irsko 3 425 3 570 3 485 - 2,4

Itálie 11 605 11 570 11 325 - 2,1

Nizozemsko 15 915 20 720 22 750 + 9,8

Portugalsko 4 810 5 060 5 045 - 0,3

Velká Británie 15 350 15 875 14 355 - 9,6

EU (12) 178 605 191 000 192 950 + 1,0

Finsko 2 185 2 190 2 240 + 2,3

Švédsko 3 885 3 920 3 765 - 4,0

Rakousko 5 025 5 230 5 180 - 1,0

EU (15) 189 700 202 340 204 135 + 0,9

- z toho: leden - brezen 48 225 49 550 52 395 + 5,7

duben - cerven 45 240 48 055 49 880 + 3,8

cervenec - zárí 45 655 50 620 49 690 - 1,8

ríjen - prosinec 50 580 54 175 52 165 - 3,7

USA1) 91 997 100 344 102 950 + 2,6

1) Živnostenské porážky domácích i zahranicních prasat, bez vývozu, 2) predbežne, 3) odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, c. 3, s. MM 2

Príloha 3: Porovnání cen jatecného skotu, prasat, kurat a vajec v nekterých zemích EU

(prosinec 1998, listopad 1998, prosinec 1997, v DEM a národních menách)

Mena Období SRN Francie Itálie Nizozemí Belgie

Býci/ voli

DEM XII. 98 0,00 345,37 392,18 317,30 281,20

NM XII. 98 0,00 1 158,18 388 333 357,58 5 800,00

NM XI. 98 - 1 168,82 385 933 351,43 5 800,00

NM XII. 97 - 1 190,69 394 444 379,02 6 000,00

Jatecné krávy

DEM XII. 98 - 191,80 136,19 127,05 135,75

NM XII. 98 . 643,20 134 852 143,18 2 800,00

NM XI. 98 155,00 668,61 133 053 144,55 2 900,00

NM XII. 97 168,90 663,94 139 445 199,49 3 060,00

Prasata

DEM XII. 98 202,37 200,95 259,45 165,52 198,67

NM XII. 98 202,37 673,88 256 907 186,54 4 097,90

NM XI. 98 170,13 636,20 236 331 152,77 3 460,40

NM XII. 97 293,24 873,41 319 069 262,50 5 803,70

Kurata

DEM XII. 98 1,35 1,55 1,51 1,25 1,18

NM XII. 98 1,35 5,19 1 499 1,41 24,25

NM XI. 98 1,39 5,19 1 478 1,41 20,10

NM XII. 97 1,49 5,55 1 650 1,58 26,30

Vejce 100 ks

DEM XII. 98 9,45 10,14 13,06 7,68 7,56

NM XII. 98 9,45 34,00 12 935 8,65 156,00

NM XI. 98 8,10 30,38 12 325 8,02 127,50

NM XII. 97 10,45 38,20 13 950 10,59 174,00

Mena Období V.B. Irsko Dánsko Rakousko

Býci/ voli

DEM XII. 98 234,64 214,85 230,00 292,10

NM XII. 98 84,15 86,50 875,00 2 055,00

NM XI. 98 77,71 84,58 875,00 2 059,00

NM XII. 97 92,05 94,06 925,00 2 148,00

Jatecné krávy

DEM XII. 98 - 61,08 174,46 163,60

NM XII. 98 - 24,59 667,50 1 151,00

NM XI. 98 - 32,49 667,50 1 181,00

NM XII. 97 55,56 39,22 708,61 1 307,00

Prasata

DEM XII. 98 193,52 183,63 176,90 201,52

NM XII. 98 69,40 73,93 673,00 1 417,74

NM XI. 98 68,82 76,40 677,17 1 245,16

NM XII. 97 93,52 101,34 1 020,81 2 036,22

Kurata

DEM XII. 98 1,39 - 1,10 1,61

NM XII. 98 0,50 - 4,19 11,35

NM XI. 98 0,50 - 4,19 11,35

NM XII. 97 0,53 - 4,95 11,04

Vejce 100 ks

DEM XII. 98 7,14 - 16,08 9,73

NM XII. 98 2,56 - 61,19 68,43

NM XI. 98 2,46 - 61,19 63,95

NM XII. 97 2,97 - 60,50 78,50

Poznámky: ceny bez DPH, u býku/volu, jatecných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kurat za 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní mena; prepocet na DEM úredním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném mesíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN prumery z jižního Nemecka; v Rakousku nové rady pro prumerné kvality býku a krav.

Prasata: referencní ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku prumer za všechny trídy

Kurata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netrídené, základ: hmotnostní trída 4.

Pramen: Agrarmarkt, 36, 1999, c. 9, s. 5

Príloha 4: Teritoriální struktura ceského dovozu živého skotu, prasat, drubeže a masa

uvedených druhu za období leden až listopad 1998 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 7 339 219,0 EU 750 37,1

(16 366 ks) - Rakousko 567 23,7

Polsko 6 147 162,2

Slovensko 427 18,7

Živá prasata 0103 1 179 33,1 EU 1 179 33,1

(11 241 ks) - Nemecko 1 127 23,6

Hovezí maso cerstvé 0201 3 698 140,5 EU 3 320 121,3

nebo chlazené - Nemecko 1 184 45,6

- Dánsko 2 013 70,9

Polsko 252 12,8

Hovezí maso 0202 1 819 72,3 EU 1 772 69,7

zmrazené - Nemecko 554 22,1

- Rakousko 393 15,5

- Itálie 304 11,1

- Nizozemí 282 13,1

Veprové maso 0203 23 064 593,7 EU 22 404 567,1

cerstvé, chlazené - Francie 1 016 30,5

nebo zmrazené - Nemecko 12 493 288,0

- Itálie 91 3,8

- Rakousko 2 048 56,1

- Dánsko 4 365 126,3

Kanada 544 21,1

Maso a jedlé droby 0207 11 844 621,0 EU 3 937 158,1

drubeže císla 0105, - Francie 2 092 93,3

cerstvé chlazené, nebo - Itálie 1 540 43,0

zmrazené - Dánsko 48 3,7

- Nizozemí 75 5,4

- Belgie 130 7,9

Malta 190 6,7

Brazílie 721 35,0

Slovensko 605 32,0

Madarsko 2 419 146,5

Thajsko 3 948 240,4

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Príloha 5: Teritoriální struktura ceského vývozu živého skotu, prasat, drubeže a masa

uvedených druhu za období leden až listopad 1998 (vybrané zeme)

CN Celkem t mil. Kc Stát t mil. Kc

Živý skot 0102 18 207 877,6 EU 10 943 534,3

(67 146 ks) - Nemecko 6 482 292,9

- Recko 1 175 70,7

- Itálie 1 413 70,5

- Nizozemí 1 457 79,6

Libanon 2 019 77,3

Bosna - H. 954 45,6

Slovinsko 672 36,9

Chorvatsko 3 457 174,5

Živá prasata 0103 11 143 475,9 EU 1 392 60,2

(157 395 ks) - Recko 50 4,0

- Nemecko 1 085 41,3

- Itálie 160 6,5

Madarsko 335 12,8

Bosna - H. 250 11,1

Chorvatsko 1 080 64,5

Slovinsko 283 11,3

Slovensko 7 776 314,4

Hovezí maso cerstvé 0201 517 43,1 EU 487 41,3

nebo chlazené - Rakousko 468 38,1

Hovezí maso zmrazené 0202 878 78,6 EU 283 31,5

- Recko 116 19,0

- Nizozemí 95 3,2

Bulharsko 37 2,4

Slovensko 518 40,9

Veprové maso cerstvé, 0203 19 060 1 049,8 EU 629 39,6

chlazené, nebo zmrazené - Nemecko 225 15,3

- Rakousko 171 14,3

- Nizozemí 160 6,9

Bulharsko 507 25,7

Rusko 4 603 250,4

Moldávie 110 6,4

Ukrajina 112 6,2

Madarsko 1 049 52,7

Polsko 40 2,4

Slovensko 8 989 494,6

Rumunsko 2 774 157,7

Chorvatsko 147 8,6

Arménie 58 3,2

Maso a jedlé droby 0207 3 012 241,1 EU 1 825 144,8

drubeže císla 0105, - Nemecko 1 823 144,6

cerstvé chlazené, nebo Ukrajina 115 3,4

zmrazené Slovensko 949 88,3

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány