Vývoj nákazové situace

Klasický mor prasat se na území CR historicky vyskytoval do roku 1974. K opetovnému proniknutí nákazy na naše území došlo po 16 letech v ríjnu 1990, kdy byl prokázán první prípad KMP u divocáku v katastru obce Valtice na okrese Breclav, bezprostredne po zrušení pohranicních zátarasu na hranici s Rakouskem, které do té doby tvorily težko prekonatelnou umelou prekážku migraci cerné zvere. V príhranicních rakouských okresech Korneuburg, Hollabrun a Mistelbach se KMP vyskytoval již od brezna 1990 a v okrese Mistelbach sousedícím s okresem Breclav byl KMP u cerné zvere prokázán práve v mesíci ríjnu 1990. Výskyt nákazy byl dále potvrzen v katastru obce Vedrovice na okrese Znojmo.

V roce 1991 se KMP u cerné zvere vyskytoval již v peti okresech jihomoravského kraje - krome okresu Breclav a Znojmo došlo k rozšírení do okresu Brno-venkov, Trebíc a Ždár nad Sázavou. V ríjnu 1991 byl KMP poprvé zjišten v malochovu domácích prasat v obci Rudka na okrese Brno-venkov. Zpusob prenosu se nepodarilo jednoznacne prokázat. S nejvetší pravdepodobností došlo k onemocnení domácích prasat po zkrmení odpadku po zpracování uloveného divocáka.

V roce 1992 pronikl KMP do dalších okresu severozápadním smerem - Jihlava, Pelhrimov a Jindrichuv Hradec - a nadále pretrvával jeho výskyt v okresech Znojmo, Trebíc a Ždár nad Sázavou. Nebyly již zaznamenány nové prípady v okresech Brno-venkov a Breclav. V lednu 1992 pronikl KMP do malochovu domácích prasat, a to v obci Hornice na okrese Trebíc. Prícina zavlecení byla podobná jako v prvním prípade v roce 1991 - kontakt se zbytky infikované zveriny. Onemocnení probíhalo v akutní forme u selat od vakcinované prasnice.

V roce 1993 byl KMP zjišten pouze u cerné zvere v okresech Jihlava, Jindrichuv Hradec, Pelhrimov a Tábor. Geograficky byla nákaza lokalizována v nejvetší míre v lesním masívu v okolí hory Javorice na okrese Jihlava, odkud pronikala do okrajových cástí sousedních okresu.

V roce 1994 se vyskytl KMP u cerné zvere v jednom prípade v okrese Jindrichuv Hradec a v jednom prípade v okrese Havlíckuv Brod. Výskytem KMP u divocáka v lokalite Havlíckova Borová na okr. Havlíckuv Brod na konci cervna (1994) odeznela nákazová vlna (oznacovaná pozdeji jako první) KMP u divocáku, která zacala v oblasti lužního lesa na okrese Breclav v ríjnu 1990. Byl zaznamenán rovnež nález uhynulého divocáka s patologicko-anatomickými zmenami charakteristickými pro chronickou formu moru prasat v okrese Kutná Hora. Virus KMP v tomto prípade nebyl prokázán. Na prelomu dubna a kvetna 1994 se vyskytl KMP u domácích prasat - ve velkovýkrmne prasat Agropodniku Tábor na farme Turovec, v jejíž bezprostrední blízkosti byl potvrzen KMP u uhynulé cerné zvere v prosinci roku 1993. V dobe propuknutí nákazy bylo v podniku 6 500 výkrmových prasat ve dvou halách. Ohnisko bylo asanováno utracením a neškodnou likvidací všech zvírat v postiženém chovu. Nebyl zaznamenám žádný další výskyt KMP v ochranném pásmu ani na dalším území.

Na konci cervna a rovnež v srpnu a v zárí r. 1995 byl po 12 mesících nákazového klidu zaznamenán opetovný výskyt KMP u cerné zvere na okrese Breclav ve trech lokalitách v oblasti lužního lesa v tesné blízkosti hranice s Rakouskem, stejne jako na konci r. 1990. Ve stejném okrese byla prokázána infekce KMP v prosinci 1995 v akutní forme v obci Sedlec na farme se 600 prasaty. Tím prunik KMP do oblasti jižní Moravy skoncil. Sérologicky pozitivní nálezy u cerné zvere po první nákazové vlne byly zjišteny v okresech Breclav, Jihlava, Jindrichuv Hradec, Tábor, ojedinele v okresech Brno-venkov, Trebíc, Znojmo, Ždár nad Sázavou a Liberec.

V listopadu r. 1996 byl zaznamenán nový prunik KMP do populace cerné zvere v okrese Breclav opet v oblasti lužního lesa. V dusledku špatného pocasí byly ješte v té dobe na polích okresu Breclav nesklizené lány kukurice, v nichž se infikovaní divocáci z lužního lesa jižního cípu okresu Breclav setkali s divocáky, kterí prišli do kukuricných lánu ze severu ze Ždánického lesa na okrese Vyškov. Po sklizni kukurice postupovala nákaza smerem severním tak, jak se cerná zver stahovala na zimu zpet do Ždánického lesa. Tento postup nákazy smerem severním zahájil tzv. druhou nákazovou vlnu KMP u cerné zvere, která pretrvává, i když v mnohem menší míre, ješte v prvním pololetí 1998. Postup nákazy dokumentují nálezy viru KMP u divocáku v severní cásti okr. Hodonín a v jižní cásti okr. Vyškov.

V listopadu 1996 došlo ke vzniku prvního ohniska KMP u domácích prasat na okrese Breclav v ZD Nemcicky. Nákaza byla identifikována na základe klinických príznaku, charakteristických patologicko-anatomických zmen a izolace viru u prasat v žíru. V chovu bylo likvidováno približne 2 000 prasat. Dalším ohniskem byla velkovýkrmna prasat, farma JAVE ve Velkých Nemcicích ve stejném okrese, kam byla nákaza zavlecena s nakaženými nebo spíše jen kontaminovanými selaty z prvního ohniska. První klinické príznaky onemocnení se projevily až po 25 dnech po naskladnení selat. V dobe vzniku nákazy bylo na farme 10 303 prasat, která byla utracena a neškodne odstranena.

Sérologické nálezy u cerné zvere byly zjišteny v okresech Breclav, Brno-venkov, Hodonín, Jihlava, Jindrichuv Hradec, Pelhrimov, Tábor, Trebíc, Znojmo a Liberec.

V prubehu r. 1997 postupovala nákaza v populaci cerné zvere smerem na sever do Ždánického lesa v okr. Vyškov a v druhé polovine roku pak smerem severovýchodním do Chribu. Z pocátku roku, zejména v lednu a únoru, pokracoval výskyt KMP u cerné zvere v okr. Breclav, kde byl poslední výskyt zaznamenán v kvetnu 1997.

V okr. Vyškov, kde se první prípad objevil již v prosinci predchozího roku, se nákaza u cerné zvere šírila v lednu a v únoru, aby kulminovala v mesíci breznu. Za tyto tri mesíce byl v okr. Vyškov puvodce KMP prokázán u 20 divocáku. Od dubna až do konce roku nebyla nákaza u divocáku v tomto okrese prokázána. Ve druhé polovine r. 1997 byl puvodce nákazy u cerné zvere prokazován zejména ve Chribech v okr. Kromeríž a v návaznosti na Chriby v prilehlých oblastech okresu Uherské Hradište a Hodonín.

V únoru r. 1997 bylo identifikováno sérologicky v subklinické fázi ohnisko KMP v chovu domácích prasat v obci Ivan v okr. Breclav. V cervnu potom propukl KMP v soukromém šlechtitelském chovu domácích prasat v okr. Kromeríž. Sekundární ohniska vznikla prevozem nekolika nakažených prasat do trech farem téhož zemedelce v lokalitách Jestrabice, Lískovec a Korycany a prodejem jednoho prasete do lokality Hulín (okr. Kromeríž) a Buchlovice (okr. Uh. Hradište) k soukromým chovatelum za úcelem domácího výkrmu bez další návaznosti na jiné chovy domácích prasat.

K dalšímu výskytu KMP u domácích prasat v r. 1997 již nedošlo.

Do konce cervna r. 1998 se KMP vyskytl jen u divocáku, a to jen ve 3 okresech jihomoravského kraje, v okr. Hodonín, Uherské Hradište a Zlín. V mesících lednu a únoru byl výskyt zaznamenán v oblastech na západ od reky Moravy, priléhajících ke Chribum. Od mesíce dubna byl ve zmínených okresech výskyt KMP u cerné zvere zaznamenán jen na východ od reky Moravy v územích priléhajících k Bílým Karpatum, pravdepodobne v návaznosti na výskyt KMP v cerné zvere v prilehlých západoslovenských okresech.

Sledujeme-li šírení nákazy od roku 1990 do roku 1994, je zrejmé z lokalizace ohnisek, že nákaza postupovala pres nížinné okresy jižní Moravy smerem severozápadním na Ceskomoravskou vysocinu. Souvislé lesní masívy v jižní cásti Vysociny byly vhodným prostredím pro endemickou lokalizaci nákazy v letech 1992-1993 v jižní cásti okresu Jihlava a navazující severovýchodní cásti okresu Jindrichuv Hradec. Z mapy výskytu ohnisek je patrná skutecnost, že nákaza pri svém postupu neprekrocila dálnici E1 severním smerem a sledovala její jižní okraj, s výjimkou jednoho prípadu v roce 1992 v lokalite Arnolec. Bez prímé návaznosti na predchozí místa výskytu byly jednotlivé nálezy KMP u padlých divocáku v okresech Kutná Hora a Havlíckuv Brod. Vzhledem k tomu, že v techto okresech již nebyly zaznamenány další prípady, lze predpokládat, že se jednalo o migrující jednotlivé kusy. První nákazová vlna KMP odeznela prakticky již na pocátku r. 1994.

V roce 1995 byl KMP lokalizován pouze v okrese Breclav v tesné blízkosti hranice s Rakouskem. Tento prunik KMP, k nemuž došlo v polovine r. 1995, nemel za následek rozšírení nákazy na vetší území mimo okr. Breclav a odeznel prakticky ke konci téhož roku.

Ke zmene došlo ke konci roku 1996 po opakovaném pruniku KMP do lužního lesa jižního cípu okr. Breclav, kdy bylo zaznamenáno šírení KMP v populaci cerné zvere severním smerem do okresu Vyškov a Hodonín do rozsáhlého lesního masívu Ždánického lesa a v prubehu r. 1997 až do Chribu.

Nepríznivou skutecností pro vývoj nákazové situace je pronikání nakažené cerné zvere do okresu Hodonín ze sousedního území Slovenska.

Nálezy protilátek u cerné zvere v okresech s výskytem KMP v predchozích letech potvrzují predpoklad endemického prežívání nákazy v omezené míre v lokalitách s nižší hustotou populace cerné zvere.

Opakovaný záchyt protilátek u cerné zvere v okrese Liberec bez prímé geografické návaznosti na nejzápadnejší místa výskytu KMP na Ceskomoravské vysocine svedcí pro migraci cerné zvere z Polska, odkud nejsou k dispozici žádné informace o nákazové situaci u cerné zvere ze sousedních polských území.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info