Výrobci krmných směsí pro telata zametají stopy

Zatímco zemědělci a masokombináty se snaží všemi prostředky dopídit příčiny výskytu nemoci šílených krav v Česku, někteří výrobci krmných směsí pro telata zahlazují stopy. Ohrožuje je totiž kafilerní tuk v jejich krmivu.

Potvrzení výskytu nemoci šílených krav v České republice zalarmovalo nejen zemědělce, ale i producenty krmiv a obchodníky s nimi. Ti se totiž podle našeho zjištění pokoušejí zahlazovat stopy svých nečistých praktik. Jsou to zejména zástupci zahraničních firem, které po řadu let vozí do Česka krmné mléčné směsi pro telata, do něhož přidávali kafilerní tuk. Právě ten je zřejmě příčinou nákazy v dušejovském družstvu na Jihlavsku. "Navenek sice vykřikují, ať jim dnes někdo ukáže pytle, kde mají kafilerní tuk deklarovaný, ale vzápětí se snaží zastrašit zemědělce před oznámením takového nálezu," řekl jeden zemědělský podnikatel, který se s pohrůžkou setkal. "Naposledy se mnou mluvili o víkendu," dodal. Jak vysvětlil, v průběhu posledních let firmy pod tlakem výskytu nemoci měnily receptury. Nemoc šílených krav má ale inkubační dobu 8 až 15 let. "Pokud by byl závadný kafilerní tuk ve směsi ještě v roce 1994 a 1995, byl by to případ možné nákazy dušejovské krávy, v té době telete," řekl zemědělec z Havlíčkobrodska, který si nepřál být jmenován. V mléčných směsích pro telata byl mléčný tuk nahrazen buď rostlinným, a nebo živočišným tukem. V lepším případě lojem nebo sádlem, v horším, který převažoval, protože byl levnější, kafilerním tukem. Potvrdil to pracovník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jiří Zedník. "Podobných firem je víc a máme o tom záznamy," dodal s tím, že do roku 2000 taková praxe nebyla nezákonná. Nová norma platí od 12. ledna 2001. Samozřejmě by poškodilo jméno firem a jejich obchodní aktivity zjištění, že kafilerní tuk do mléčných směsí dávaly. Firmy vědí, že náš zákon jim k zahlazení stop nahrává. "Zákon o krmivech přikazuje shromažďovat fakta jen po tři roky," řekl ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně Jaroslav Staňa. Proto se u starších směsí původní receptura těžko dohledá. Hlavním důkazem bývají údaje na obalu. U některých chovatelů by se tedy mohly důkazy najít. Proto výrobci, kteří nemají z posledních let čisté svědomí, už o víkendu své prodejce zaktivizovali. Na to, že směsi pro telata nemusely mít potřebné bezpečnostní parametry, upozornili zástupci Továren mlýnských strojů z Chocně, jednoho z hlavních evropských výrobců zařízení pro kafilerie. "Ještě v roce 1999 neměly všechny kafilerní ústavy například v Německu a zřejmě i ve Velké Británii a Francii zařízení na výrobu kafilerních mouček při teplotách 133 stupňů. Zpracovávaly je pouze při 90 stupních Celsia, mohly z nich tedy klidně pocházet krmné moučky kontaminované priony. V Bavorsku jsme dokonce zařízení na teplotu 133 stupňů Celsia montovali až předloni v květnu," řekl bývalý ředitel firmy František Slabý. "Chceme, aby se našla trhlina v potravním řetězci a příčina nákazy za každou cenu," přiznal předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský. Staňa k tomu poznamenal, že jeho ústav dělá, co je v jeho silách. "Dohledáváme všechny možné kritické body," dodal. Někteří odborníci soudí, že riziková moučka by se měla přestat vyrábět, nebo by se měla pro výkrm zakázat absolutně. "Zatím neuvažujeme o tom, že bychom zakázali vyrábět masokostní moučku a krmit jí prasata. Od pátku ale platí, že těla jakýmkoli způsobem uhynulých zvířat se nebudou zpracovávat s odpady z masokombinátů, ale ve zvlášť k tomu určené kafilerii," uvedl včera ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. Pokud jde o výskyt nemoci šílených krav "očekávám, že to v Česku budou jednotky případů, maximálně několik málo desítek," dodal.