Veterinárně-hygienický dozor v oblasti prvovýroby a zpracování mléka podle nové veterinární legislativy

Jiří Hlaváček

Odbor veterinární hygieny a ekologie SVS ČR

Zákon 166/1999 Sb., o veterinární péči a jeho prováděcí vyhláška 287/1999 Sb o veterinárních požadavcích na živočišné produkty vymezují hlavní rámec veterinárně-hygienického dozoru. Tento dozor se týká samozřejmě i problematiky prvovýroby a zpracování mléka. Zejména pro oblast prvovýroby mléka se vžil název veterinární laktologie.

Do konce roku 1999 byly požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost mléka zakotveny v ČSN 57 0529 syrové kravské mléko. Tato norma měla několik článků zezávazněných ministerstvy zemědělství a zdravotnictví. Protože závaznost těchto článků skončila (podle ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky 31. 12. 1999), bylo třeba jejich ustanovení zapracovat do závazného předpisu - vyhlášky 287/1999 Sb.

Nové veterinární předpisy jsou koncipovány tak, aby nebyly v rozporu s předpisy EU. Hlavním předpisem, který upravuje prvovýrobu a zpracování mléka, je Směrnice Rady 92/46/EHS. Je-li řečeno, že naše předpisy nejsou v rozporu, znamená to, že požadavky naší legislativy nejsou volnější, než požadavky Směrnice Rady 92/46. Naopak v některých ohledech jsou přísnější. Toto zpřísnění však nebylo vždy záměrem při tvorbě vyhlášky, došlo k němu spíše během úprav formulací. Protože mnohá ustanovení vyhlášky nejsou zcela slučitelná s praktickými potřebami (praxe ukázala mnoho těžko řešitelných až neřešitelných problémů), připravuje se její novela.

Nejproblematičtějším paragrafem z tohoto pohledu je § 42. Pro sjednocení postupu veterinárních inspektorů v oblasti veterinární laktologie vydala Státní veterinární správa ČR metodický návod č. 6/2000. Tento návod se z větší části týká právě paragrafu 42.

V odst. 2, písm. c) paragrafu 42 se říká: “Z dodávky mléka k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování musí být vyloučeno mléko s vyšším obsahem celkového počtu mikroorganismů…”

Jakmile mlékárna zjistí, že mléko odporuje jednotlivým požadavkům tohoto paragrafu, nesmí je podle právních předpisů zpracovat. Bohužel výsledky většiny vyšetření jsou známy v době, kdy je mléko již zpracováno a není možné je vyloučit. Všechny hodnoty pro syrové mléko (počet somatických buněk - PSB, celkový počet mikroorganismů - CPM a CPM aktuální hodnota) se týkají bazénového mléka. To znamená průměrného a poměrného vzorku ze sběrného místa, nikoli ze svozové cisterny.

Obnovení nákupu po jeho zastavení řeší dodavatelé a mlékárny mezi sebou.

Písm. d) druhého odstavce, paragrafu 42 zakazuje použít mléko obsahující rezidua inhibičních látek (RIL). Obsahem RIL je míněno množství, které je zjišťováno běžnými screeningovými metodami (např. Delvotestem SP, který je v ČR plošně využíván jak SVÚ, tak CLM i laboratořemi některých mlékáren). Tedy množství dané detekčním limitem testu. Detekční limit je ve většině případů dostatečný pro to, aby bylo vyloučeno mléko jak zdravotně, tak technologicky závadné. Frekvence odběrů je doporučována nejméně dvakrát měsíčně. Mléko s prokázanými RIL nesmí být zpracováno. Veterinární inspektoři musí dodržování této zásady sledovat a nedodržení postihovat. V odebíraných vzorcích (vyšetřovaných v centrálních laboratořích) je již několik let zjišťováno cca 0,5% pozitivních. Protože rezidua léčiv jsou nejen problémem technologickým, ale i zdravotním, je snahou Státní veterinární správy dosáhnout řádového snížení pozitivních nálezů. Pro tento tlak je, zcela v souladu s požadavky Směrnice Rady 92/46/EHS, vytvořen legislativní rámec, který je nyní nutno využít ve veterinárním dozoru. Za optimální řešení lze v současné době považovat stav, kdy odběratel mléka kontroluje každou cisternu rychlým testem (â-Star, Penzym, Delvo-Xpress), pozitivní cisterna není přijata a je dohledán dodavatel mléka, které RIL obsahovalo (Delvotestem SP) z bazénových vzorků mléka. Bazénové vzorky jsou odebírány denně. Dodavatel neví, který den bude vzorek analyzován, zabrání se tak různým spekulacím a snahám o dodání mléka méněhodnotného, respektive závadného. Do novely legislativy by měla být dále zakotvena povinnost zpracovatele mít k dispozici zvláštní tank na mléko nevhodné ke zpracování pro lidskou výživu (což je opět požadavek směrnice 92/46). Zpracovatel, případně chovatel musí mít plán likvidace mléka nevhodného k lidské výživě (§ 40 odst. 1 zákona 166/1999 Sb.).