Venkov a regiony v EU Regiony, venkov, fondy (SAPARD, PHARE, ISPA)

Solidarita je jednou z hlavních zásad Evropské unie. Právě proto se Brusel snaží podporovat chudší, často zemědělské oblasti, v členských i kandidátských zemích.

Evropská unie si vytvořila k podpoře chudších a méně rozvinutých regionů tzv. strukturální fondy a fond soudržnosti (kohezní fond) a také programy předvstupní pomoci, z nichž mohou žadatelé čerpat finanční příspěvky, aby se svou úrovní přiblížili bohatším oblastem. Podmínkou je však vypracování kvalitních projektů a často i finanční spoluúčast žadatele. Programy předvstupní pomoci, které již několik let využívají kandidátské země včetně Česka, jsou tři: PHARE, SAPARD a ISPA. Program PHARE představuje hlavní nástroj finanční a technické pomoci zemím střední a východní Evropy. Původně vznikl pouze na podporu Polska a Maďarska, později byl ale rozšířen i na další země regionu. Zatímco v deseti kandidátských zemích je program zaměřen na urychlení přípravy na vstup do EU, v dalších třech zemích - Albánii, Bosně a Hercegovině a Makedonii by měl pomoci v jejich přechodu k demokracii a tržnímu hospodářství. Česko využívá PHARE od roku 1993 a částky přicházející z Bruselu jsou stále vyšší: zatímco v letech 1995 - 2000 činily průměrné roční dotace 69 milionů eur, v posledních dvou letech to bylo již 79 milionů eur (téměř tři miliardy korun). PHARE se neomezuje pouze na programy národní, ale přispívá i na přeshraniční spolupráci, která financuje projekty ve společném zájmu kandidátů i jejich sousedů členů EU. V Česku tak bylo investováno do oblastí, které leží blízko rakouských či německých hranic. Nejvíce peněz přitom směřovalo na zlepšení životního prostředí a do dopravy (například výstavba o oprava silnic). Další prostředky putovaly do Česka na vznik nových úřadů a posílení decentralizované státní správy. Z konkrétních projektů, na něž unie prostřednictvím PHARE přispěla, lze jmenovat budování čističek odpadních vod po celé republice, vybudování pohraniční veterinární stanice na pražské Ruzyni nebo třeba pomoc při boji s nebezpečnou chorobou BSE. Další z předvstupních programů, SAPARD, je zaměřen na zemědělství a rozvoj venkova. Mezi jeho hlavní cíle patří zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu a také trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí.

Příležitost pro zemědělce

Zatímco program PHARE využívá Česko prostřednictvím orgánů státní správy, příjemcem financí z programu SAPARD mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby. Na Česko nyní připadá ročně asi 540 milionů korun na sektor zemědělství a dalších 270 milionů korun na obnovu venkova. Venkovští podnikatelé mohou po předložení projektu dosáhnout až 75procentní finanční účasti z programu SAPARD, příspěvek však nesmí přesáhnout 10 milionů korun. Podporu lze čerpat například na zakládání a rozvoj malých a středních podniků, podporu odbytu tradičních místních výrobků nebo na rozvoj venkovské turistiky. Součástí každého projektu musí být i rozbor nákladů a výnosů. Jedním z hlavních kritérií přijatelnosti projektů je například i vytváření nových pracovních míst. O tom, že finanční podpory z programu SAPARD může při troše úsilí využít téměř každý zemědělec, svědčí i seznam projektů schválených v letošním roce. Kromě projektů na odstraňování povodňových škod nebo rekonstrukcí nejrůznějších kravínů zde najdeme i mnoho projektů podaných jednotlivci. Ti žádají například dotace na výstavbu skladů na zeleninu, hnojiště apod. ˝V příštím roce se pokusím požádat o příspěvek z programu SAPARD. Myslím, že spousta lidí to zatím nevyužívá kvůli přílišnému papírování. Teď mám proto větší šanci, než se program ještě více rozšíří,˝ říká středočeský soukromý zemědělec Jan Maryška.

ISPA a strukturální fondy EU

Na rozdíl od programu SAPARD je program ISPA zaměřen pouze na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy. Program vyhlásila Evropská komise v roce 2000 a pro Česko se v letech 2000 až 2006 počítá s roční částkou ve výši 2,6 miliardy korun. Mezi nejdůležitější české projekty v rámci ISPA patří zdokonalení kanalizačních systémů v Ostravě a Brně, stejně jako modernizace železniční tratě mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Po vstupu do EU plánovaném na květen 2004 bude mít Česko příležitost získat podporu i ze strukturálních fondů, které se snaží, aby se snížily rozdíly mezi různými regiony v členských zemích. Patří mezi ně Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond (zaměřený na tvorbu pracovních míst, boj s nezaměstnaností mládeže a odborné školství), Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Kohezní fond (fond soudržnosti). Kohezní fond je podobně jako programy předvstupní pomoci zaměřen na zlepšování infrastruktury a životního prostředí. Jeho příjemci jsou nyní čtyři členské státy Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko.