Včelaření není jen med

Právo (Agroweb) 21.1.2000

Včelaření není jen med

České včelařství je oborem s velkou tradicí. Jak si stojí dnes, v čase globalizovaného obchodu a internetu? Včely se na našem území chovají od nepaměti. První včelařské spolky u nás vznikly před více než 140 lety.

Na rozdíl od jiných oborů včelařství v mírném pásmu vždy bylo doménou drobnochovatelů. Faktem je, že s rozvojem obchodu a se zkracováním vzdáleností se i na náš trh dostává laciný med ze subtropických oblastí. Přesto jsem přesvědčen, že oboru zánik nehrozí. Přesto - objevily se faktory a vlivy, které včelařství nepřejí: chemizace zemědělství, nové choroby, včelařská populace stárne. Všechny tyto vlivy se do včelařství, a nejen u nás, promítají negativně. Nebezpečnou nákazu - varroázu - se společnými silami našich včelařů a veterinářů podařilo potlačit a zvládnout. V posledním desetiletí včelaři "přežili" i ekonomicky velice složité období přechodu na tržní systém.

Včelařství ale není jen výdělečná činnost, nýbrž i ušlechtilá záliba. Pro většinu našich členů jsou včely především koníčkem. Starají se o ně nezištně a s láskou. Včelaření jim přináší užitečné naplnění volného času. Jeho přínos zdaleka není pouze v produkci medu. Proto i státy tuto činnost podporují a poskytují včelařům podpory. V ČR tento příspěvek činil loni 170 korun na jedno včelstvo.

Dají se přínosy, jimiž včelaři prospívají přírodě i společnosti, nějakým způsobem změřit?

Odpovídá tajemník českého svazu včelařů Miloslav Peroutka: Jde o veličiny obtížně měřitelné. Odborné studie nicméně hovoří o tom, že na produkci medu připadá jenom asi desetina všech hodnot, které včelařství a včely jako opylovači přírodě a lidem dávají. Včely se v posledních letech staly téměř výhradními opylovači hmyzosnubných rostlin. Dnes není určující, zda ten který stát má dostatek medu. Jde hlavně o zachování potřebného množství včel jakožto opylovačů. Opylením nejenže zvyšují výnosy zemědělských plodin, třeba řepky či ovocných sadů. Tím, že opylují planě rostoucí rostliny, pomáhají udržovat také pestrost a rozmanitost naší květeny.

Jak se u nás v poslední době vyvíjejí počty včelstev?

Po roce 1990 došlo především z ekonomických důvodů k výraznému úbytku včelstev, a to z 800 tisíc až na 510 tisíc v roce 1997. Zlom nastal až v roce 1998. V loňském roce jsme zaznamenali zvýšení na 565 tisíc včelstev. Mezi včelaři ubývá těch menších, kteří chovají do 15 včelstev. Včelařů se 30 a více včelstvy naopak přibývá. Pro budoucnost oboru je trend k větší koncentraci příznivý. Větší včelaři mají zpravidla i lépe zajištěn odbyt a nepodléhají tolik sezónním vlivům.

Kolik včelařů váš svaz zastupuje?

V ČR je v současnosti okolo 57 tisíc chovatelů včel, více než 55 tisíc z nich je členy Českého svazu včelařů. Máme přes 1100 základních organizací a okresní výbory ve všech okresech. S výjimkou ústředí jsou všechny funkce dobrovolné a neplacené. Svaz žije ze členských příspěvků, rozpočítaných na člena a na včelstvo. Z příspěvků je hrazen i svazový měsíčník Včelařství.

Nevyhynou včelaři takříkajíc po meči?

Patrně narážíte na to, že průměrný věk včelařů je u nás 59 let. Ale i ve světě se včelaři rekrutují z lidí zralejšího věku. To však neznamená, že nepamatujeme na mládež. Při školách, domech mládeže či při našich organizacích aktivně pracují desítky kroužků. Pro mladé pořádáme rovněž včelařské soutěže.

Kolik medu naši včelaři za rok vyprodukují a kolik se ho vykoupí?

V ČR se vyprodukuje ročně v průměru sedm až osm tisíc tun medu. Necelá polovina z tohoto množství se vykupuje k dalšímu zpracování a prodeji v tržní síti, případně na vývoz.

Jaká je v ČR v porovnání s jinými státy spotřeba medu?

Stále nízká. Spotřeba na obyvatele se pohybuje kolem 0,5 kg za rok. Loni se zvýšila na 0,6 kg. V zahraničí je včelí med jako přírodní produkt více v oblibě. V Německu jeho spotřeba činí 1,2 kg, ve Švýcarsku 1,5 kg. Pokud by se jeho spotřeba u nás dále zvýšila, ubylo by i problémů s odbytem. Takto musíme část medu vyvážet za nepříliš výhodné ceny. V poslední době se med do ČR také dováží. Jde o levné medy z Číny, Argentiny či Mexika. Loni se vyvezlo 1000 tun medu, dovoz činil 500 tun. O tom, že kupují med z dovozu, by zákazníci měli být informováni. Ten má totiž jinou chuť i jiné složení než med český.

Je velký rozdíl mezi světlým květovým a tmavým lesním medem?

Každý z medů má své přednosti. Světlý je stravitelnější. Obsahuje více jednodušších cukrů a pylových zrn, tudíž i více bílkovin. Tmavý medovicový med je zase bohatší na minerální látky a stopové prvky. Je trochu těžší, obsahuje víc složitých cukrů. Pro děti, starší a nemocné lidi je vhodnější med květový. Kvalitní a zdravé jsou ale oba druhy.

Loňský rok nedopadl pro včelaře právě příznivě. Úroda medu byla sice větší než rok předtím, kvůli poklesu cen se ale zhoršila ekonomika. Proč?

Zpracovatelé i prodejci měli potíže s odbytem. Když se ukázalo, že světlého medu je více než v jiných letech, výkupci ihned snížili ceny. Ceny ovlivnil i dovoz medu z ciziny. Při průměrných výnosech, které činí asi 13 kilogramů na včelstvo, pak nižší příjmy za med sotva stačí na nákup cukru potřebného ke krmení včel na zimu. Finanční efekt se vytrácí, v lepším případě nula od nuly pojde.

Mnozí včelaři za med dodaný na výkup loni v červnu dosud nedostali zaplaceno. Je to podle vás únosný stav?

Není. S těmito problémy se potýká například i Včela Předboj, do roku 1990 monopolní zpracovatel medu v ČR. Při privatizaci v ní nejprve menšinový a později majoritní podíl akcií získal včelařský svaz. Podniku však citelně schází provozní kapitál k podnikání. Proto může za vykoupený med zaplatit až poté, co jej prodá. Loni odbyt květového medu kvůli jeho vyššímu nákupu dlouho vázl. Stejně tak se výkupcům nedařilo ani ve vývozu. Až v posledních měsících se tato situace lepší.

Hodně včelařů pochází ze sociálně slabších vrstev. S penězi za med počítali k vylepšení rodinných rozpočtů...

Tady je dobrá rada drahá. V loňském roce měli včelaři na vybranou dvě možnosti. Buďto mohli nabídnout svůj med do výkupu za vyšší ceny, které se pohybují okolo 35 korun za kilogram medu, ale s odkladem platby. Nebo ti, kdo chtěli získat peníze hned na ruku, mohli med prodat za hotové, avšak třeba po 25 korunách za kilogram.

Jaká vidíte východiska, aby se tyto lapálie už neopakovaly?

Tuzemští včelaři se zatím nechovají moc tržně. Domnívají se, že veškeré problémy s odbytem za ně někdo vyřeší. Ve vyspělých zemích mají včelaři doma uskladněnu až roční zásobu medu. Snáze dokáží vyrovnávat výkyvy v úrodě a mají stabilnější ceny. Mohou prodávat med až v příhodnějším momentu.

Co pro zlepšení mohou udělat sami výkupci?

Někteří zpracovatelé zájemcům nabízejí, že jim med za výhodných podmínek zpracují. Včelař si může i nemusí dodat vlastní obaly a etikety. I zpracovatel by měl mít dostatek kapitálu k financování zásob, aby byl po celý rok schopen dostát svým závazkům vůči odběratelům i dodavatelům.