V hřebčíně ve Slatiňanech se narodilo první letošní hříbě

Po prvním hříběti, které se letos 23. ledna narodilo v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem, dnes hřebčín představil i první letošní přírůstek v pobočce Slatiňany. V sobotu přišla na svět klisna, která dostala jméno Monteria-1. Otcem je plemenný hřebec Sacramoso Samba XIX, matka se jmenuje Montera. Ve Slatiňanech letos očekávají ještě 39 hříbat, řekl ČTK vedoucí chovu Slatiňany Petr Víšek.

"Hříbata jsou půl roku pod matkou, potom se odstavují na hříbárnu ve Slavické oboře. Po třech letech jdou do výcviku a rozhodne se, zda se prodají nebo zůstanou v chovu," uvedl Víšek. K prodeji hřebčín nabízí ročně 50 až 70 koní.

Ve Slatiňanech se chovají starokladrubští vraníci, v Kladrubech bělouši. Hříbata se rodí koncem ledna a v únoru. Podobně jako ve Slatiňanech by jich v Kladrubech měly letos přijít na svět čtyři desítky.

Pro starokladrubáky je typická klabonosá hlava s vyklenutým profilem. Koně mají výrazné a velké oči, mohutný klenutý krk či široký hrudník. Jsou všestranní, mají mírnou povahu, hodí se pod sedlo i do spřežení. Starokladrubské koně například používá pro ceremoniální účely dánský a švédský královský dvůr.

Národní hřebčín patří mezi nejstarší velké chovy koní na světě. Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou. Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech zapsaná na seznam UNESCO.

Autor: ČTK