Únorové zahrádky s Karlem Čapkem aneb Jaro už je ve vzduchu

Snad nás letošní zima do konce února ještě neudolá, možná už máme nejhorší čas za sebou, vždyť letošní ledy na potocích již roztály, aby po nich přišla ledovka s příměsí saharského písku, jeden se nestačí divit. Zimní měsíce se letos chovaly jako nevyrovnaný zahrádkář, co tuhle rýpne, tamhle něco načne a jinde nedodělá. Přesto se postupně spolu s přírodou posouváme k předjaří, co má své kouzlo v podobě ptačího zpěvu i prvních květů sněženek, čemeřic a talovínů.Tento čas má ale i své záludnosti a nebezpečí. Mnohým z nás teď docházejí vitamíny i síly a zatímco únorový turista tápe v kalužích a blátu, zahrádkář marně rýpe do záhonu, co přes noc opět zamrzl.

Na Matěje do závěje nalejePo Hromnicích nyní již za pár dnů dospějeme k druhému nejvýznačnějšímu dni únorových pranostik, totiž k Matějovi (24. 2.). Matějských rčení je sice povícero, ale téměř polovina z nich jsou jen různé obměny známé průpovídky o sekání nebo dělání ledu. Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned. Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí. Na Matěje každá myší díra se zavěje, jindy zase do závěje naleje.Není divu, že další pořekadla snaží se odhadnout délku zbylého mrazového období. Jaký bude mráz večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád; není-li na něj mráz žádný, bude po něm mrazů bezpočtu. Snad nejmilejší je však pranostika, že na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje a nad polem si skřivan zapěje.

Karel Čapek o počasí a pamětnícíchJiž klasik píše s podivem, že my zahrádkáři stále ještě věříme na různá lidová moudra i zkušenosti pamětníků. Z pranostik mají důtklivou platnost ty, podle kterých svatý Matěj ledy seká, uznáváme také tři ledové muže, Medardovu kápi i jiné takové věci. Ze všech těchto předpovědí je zřejmé, že lidé mají od pradávna s počasím špatné zkušenosti. Proto nám lidové pranostiky věští povětšinou věci neblahé a pochmurné; ostatně i moderní předpovědi našich prognostiků častují nás nejraději náledím, potopami a vichřicemi, aby nás mohli zahrnout výstrahami co nejčernějšími; horší prognózy mají pro nás už jen naši politici.Spolehnout se nelze ani na zkušenost současných pamětníků. Bývají to starší, poněkud roztržití lidé, kteří každého jara říkají, že takové jaro ještě nepamatují. Je-li chladno, tvrdí, že před šedesáti lety kvetly na Hromnice fialky; pokud je teplo, vzpomínají, jak se na svatého Josefa vozili na sáňkách. Je tedy z pranostik i podání pamětníků zřejmé, že co do počasí panuje v našem klimatu nespoutaná libovůle. Proti tomu se prostě nedá nic dělat, a jak tvrdí některé hlavy studované, bude hůř. Takový pěkný den s odpovídající teplotou a sluncem nad hlavou zdá se tudíž už jen přežitkem či přehnanou vzpomínkou z mládí.

Zahrádkářův únor tak i naopakJak klasikem naznačeno, náš zahrádkář pokračuje v únoru v lednových pracích, zejména potud, že pěstuje hlavně počasí. Další sezonní prací v únoru je honění prvních známek jara, třeba prvního motýla, který je ale obyčejně poslední od loňska, jen zapomněl umřít. Zahrádkář též ve velkém studuje zahradnické katalogy a ceníky, přitom prodělává těžký boj, co by si měl ještě přiobjednat. Již nyní jsou ale zahrádkáři neodolatelně vábeni do svých zahrádek. Sotva položí po obědě lžíci, už jsou na svých záhoncích, zvedajíce zadky k nesmělému blankytu oblohy. Ale ouvej, půda je ještě pořád anebo zase tvrdá na kost, ta zima je letos potvorná, porazit ji nelze rýčem ani motykou.Nezbývá, než čekat na lepší týdny příští a nebylo by se co divit, kdyby se říkalo, že "na prvního máje sníh na střeše taje" nebo že "na svatého Václava jedna zima přestává a druhá už nastává". A že přes špatné zkušenosti naši zahrádkáři rok co rok vítají a zahajují jaro, což podává svědectví o jejich houževnatosti a až zázračném optimismu.

Pavel Nový

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info