Technologie a ekonomika různých pěstitelských systémů hlavních obilovin

TECHNOLOGIE A EKONOMIKA RŮZNÝCH PĚSTITELSKÝCH SYSTÉMŮ HLAVNÍCH OBILOVIN

Technology and Economics of Different Growing Systems in the Main Cereal Crops

Doc. Ing. Josef ŠNOBL, CSc.

Ing. Oldřich FAMĚRA, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Obiloviny mají v ČR rozhodující zastoupení na orné půdě. V roce 1996 činila skliz-ňová plocha obilovin 1 581 000 ha (tj. 50,2 % z orné půdy), v roce 1997 pak 1 685 000 ha (tj. 53,5 % z orné půdy). Přibližně 50 % z této sklizňové plochy připadá na pšenici a 38 % na ječmen. Stagnace hektarových výnosů, současná úroveň cen u prvovýrobců, nedostatek finančních prostředků u podnikatelských subjektů, nízká míra rentability pěs-tovaných obilovin a i další skutečnosti vyžadují přehodnocení některých přístupů k pěstebním technologiím jednotlivých polních plodin a struktury výroby v podnicích. S ohledem na konkrétní situaci u pěstitelů, dále pak na klimatické, půdní a stanovištní podmínky se jeví jako aktuální realizace variantních pěstitelských technologií. Ve snaze dosáhnout přijatelné rentability může jít v případě lepší finanční situace o variantu in-tenzívní technologie (s vyššími vstupy), nebo v opačném případě s horší finanční situací o omezenou pěstitelskou technologii (tj. s nižšími vstupy).

Problematika variantních pěstitelských technologií je zpracována v publikaci Země-dělské výrobní technologie v tabulkách a číslech (kolektiv autorů), která je k dispozici pro zájemce na zdejší konferenci. U každé navržené varianty pěstební technologie jsou sumarizovány dále tyto údaje: potřeba práce (h/ha), potřeba pohonných hmot (l/ha), spo-třeba základního materiálu, osiv, hnojiv a pesticidů, využití strojů, variantní a fixní ná-klady.

Jako spoluautoři této publikace (plodiny: pšenice, ječmen, žito, tritikale, oves) jsme se zde pokusili rozebrat možnosti variantních pěstebních technologií. V tomto příspěvku pro konferenci se z důvodů omezeného rozsahu zaměříme na variantní pěstební techno-logii pšenice ozimé potravinářské a ječmene jarního sladovnického. Pokud jde o sled a počet pracovních operací, odkazujeme na tabulkovou část citované publikace.

1. Pšenice ozimá potravinářská

Pěstební technologie je zpracována ve 3 variantách – standardní, intenzívní, s nižšími vstupy. Pro dosažení výnosu a potravinářské jakosti se předpokládá pěstování v příznivějších stanovištních podmínkách (nižších a středních polohách) – tzn. ne ve všech současných oblastech běžného pěstování pšenice. Proto také uvažované výnosy (5,5; 6,5; 4,0 t/ha) jsou vyšší než průměrné celostátní výnosy (ozimá i jarní celkem) uvá-děné podle celostátní statistiky (1994 – 4,58; 1995 – 4,60; 1996 – 4,67; 1997 – 4,41). Dalším předpokladem je výběr vhodné odrůdy, výběr vhodnější předplodiny, použití kvalitního osiva, provedení nezbytých hnojařských, ochranářských a agrotechnických opatření. Dosažení uvažovaného výnosu je též podmíněno alespoň střední zásobou živin v půdě a dodáním živin, které budou odčerpány sklizní. Kvalita produkce může být vý-razně ovlivněna i průběhem počasí v závěrečných fázích vegetace. Ekonomické ukazate-le jednotlivých variantních technologií uvádí přiložená tabulka.

Tab. 1: Ekonomické porovnání jednotlivých variant pěstitelských technologií

Standardní pěstební technologie (S)

Při této technologii je uvažován standard pro podmínky ČR, nutný pro dosažení plá-novaného výnosu a potřebné kvality. Minimalizační zásahy jsou předpokládány jen ve velmi malém rozsahu, rovněž tak se nepočítá s realizací speciálních zásahů a vstupů.

Intenzívní pěstební technologie (I)

Je zde nástin technologie pro optimální přírodní podmínky, s výrazně vyššími vstu-py, s větší četností pracovních operací i koeficientem opakovatelnosti. Jde zejména o vyšší úroveň hnojení průmyslovými hnojivy pro dosažení vyššího výnosu (o 1550 Kč/ha oproti standardní variantě). Vyšší výnos a požadovaná kvalita jsou pak dále za-bezpečeny důslednější chemickou ochranou porostů a použitím faktorů nadstavbového charakteru – regulátory růstu, listová hnojiva, atd. (pesticidy o 970 Kč/ha více než u standardní varianty). Pro tuto variantu je uvažováno i s výběrem lepší předplodiny a použitím kvalitního osiva.

Pěstitelská technologie s nižšími vstupy (N)

Ve výčtu této varianty je uvažováno s nižší úrovní hnojení průmyslovými hnojivy a chemické ochrany (průmyslová hnojiva o 654 Kč/ha méně a pesticidy o 978 Kč/ha méně než standardní varianta). Je počítáno rovněž se snížením počtu pracovních operací i je-jich četností, popř. s jejich vynecháním. K výraznějšímu omezení nákladů dochází rov-něž při předseťové přípravě půdy a setí použitím některých minimalizačních technologií. Omezení některých zásahů a použití minimalizace představuje úsporu práce i pohonných hmot (14 l nafty/ha oproti standardní variantě). Na převládající ploše je uvažovanou předplodinou obilnina, určitý podíl bude tvořit i vlastní osivo (úspora zhruba 580 Kč/ha). U této varianty je uvažováno i s tím, že část produkce nedosáhne ve všech kvali-tativních ukazatelích potravinářské jakosti a realizační cena zrna (Kč/t) bude tudíž i niž-ší.

2. Ječmen jarní sladovnický

Krátká vegetační doba pěstování jarního ječmene a specifické kvalitativní požadav-ky na zrno pro sladovnické účely určují zvláštní postavení jarního ječmene mezi plodi-nami. Na jedné straně vyžaduje úrodné stanoviště, cílenou ochranu proti houbovým cho-robám a pečlivou sklizeň a posklizňové ošetření, na druhé straně intenzifikační zásahy v oblasti zvýšené výživy dusíkem, obvyklé u jiných plodin, jsou nevhodné. Výnosová a především jakostní proměnlivost u jarního ječmene působí na kolísání rentability pěsto-vání sladovnického ječmene. Ve dvou ročnících, při stejné agrotechnice mohou nastat zcela opačné ekonomické výsledky. Z toho vyplývá i nestabilita ploch pěstování jarního ječmene. V současné době, kdy došlo k přesycení světového trhu se sladem a výraznému poklesu světové ceny sladu, klesá i cena sladovnického ječmene na tuzemském trhu. Při neuspokojivé jakosti dosahované v ČR v posledních letech je zřejmé, že ekonomické ukazatele u této komodity se zhoršují.

V nejvhodnějších podmínkách pro pěstování sladovnického ječmene, v řepařské vý-robní oblasti, kde byly docilovány nejlepší výnosové i jakostní výsledky po cukrovce, je zařazení po cukrovce problematické z hlediska splnění jakostních požadavků. Všeobec-ně používané zaorávání chrástu cukrovky po sklizni vnáší do půdy velké množství čers-tvé hmoty. Pozdní termín zapravení do půdy a tím přesun rozkladu organických látek do jarního období, nerovnoměrné a neřízené uvolňování dusíku do půdy může vést k polé-hání porostů a ke zvýšenému obsahu N-látek v zrnu. Vývoj v rostlinné výrobě způsobil, že dříve nejlevnější intenzifikační činitel vhodná předplodina se dnes jeví jako rizikový faktor. Pro zvýšení jakosti produkce a i ekonomiky komodity se musí paradoxně snížit intenzita vstupu - snížit nebo vynechat dávku dusíkatého hnojení.

Intenzita hnojení fosforem a draslíkem je závislá na zásobě těchto živin v půdě a na předpokládané výnosové hladině. Na úrodných stanovištích je možné po přechodnou dobu omezit nebo i vynechat P, K hnojení, bez snížení výnosů, ale z dlouhodobého hle-diska je vhodnější pravidelné doplňování těchto živin. Ekonomické kalkulace modelově předpokládají vyšší náklady na hnojení P, K, Mg při vyšší intenzitě pěstování podle úrovně výnosů. Ve skutečnosti může být potřeba hnojení vyšší v méně úrodných pod-mínkách, protože při nízké zásobě živin v půdě je i při nižších výnosech zrna zvýšená potřeba dohnojení. Častým problémem podniků v horších podmínkách je extenzívnější přístup k hnojení, přestože nižší úrodnost půdy vyžaduje na stejný výnos vyšší dávky hnojiv P, K, Mg.

Na rozdíl od ozimých obilnin je u jarního ječmene po cukrovce omezeno základní zpracování půdy většinou jen na podzimní orbu, protože je nutné dobře zapravit řepný chrást do půdy.

Při založení porostu jarního ječmene rozhoduje čas. Levnější varianta s oddělenými pracovními operacemi - přípravou půdy a setím je z hlediska včasnosti méně vhodná. Jarní počasí bývá nejisté a stává se, že po přípravě půdy prší, práce se opakuje a setí se oddaluje. Tím se jednak prodražuje založení porostu a jednak se potenciálně snižuje vý-nos. Uspíšení setí podporuje operace navíc - povrchové kypření půdy, které umožňuje rychlejší osychání půdy a dřívější setí prováděné zpravidla secí kombinací. Různá cena osiva vychází z rozdílných cen mořidel a příplatku na nejjakostnější sladovnické odrůdy. Na osivu je možné značně ušetřit použitím vlastního osiva. Pokud nejsou dodržené se-menářské zásady pěstování a úpravy osiva, lze ale mnohem více ztratit.

Pěstitelská technologie sladovnického ječmene neumožňuje nápravná opatření bě-hem vegetace, protože pozdější dusíkaté hnojení nepříznivě ovlivňuje kvalitu zrna a re-gulátory růstu nejsou povoleny. Hlavní důraz je proto kladen na ochranu rostlin. Protože ceny pesticidů jsou značně rozdílné, je nutné volit vhodnou skladbu přípravků tak, aby byla zajištěna dostatečná účinnost při přijatelné ceně. Podle stupně zaplevelení pozemků a finančních možností je možné vybírat různě intenzívní ošetření proti jednotlivým sku-pinám plevelů (jednoděložné, dvouděložné citlivé, odolné).

U fungicidů a insekticidů se dá nejvíce ušetřit pokud je příznivý ročník a k napadení rostlin nedojde. Tuto skutečnost pěstitel může jen částečně ovlivnit např. výběrem odrů-dy, stanoviště, osevním postupem). Aby nedošlo k ekonomickým ztrátám při napadení chorobami a škůdci, musí agronom včas vyhodnotit situaci. Je již zásah nutný? Jaký ko-nečný efekt přinese? Intenzívnější technologie počítají spíše s preventivním ošetřením proti chorobám nebo se zásahy při prvním výskytu, případně s opakovanou aplikací. Tento způsob je ekonomicky náročný a v našich podmínkách přináší zpravidla zvýšení výnosů proti neošetřeným porostům (v závislosti na ročníku).

Aplikace speciálních přípravků (listová hnojiva, přípravky podpůrné povahy) je jen určitým doplňkem při aplikaci jiných pesticidních látek. Je to nadstavba standardní tech-nologie.

V brožuře „Zemědělské výrobní technologie v tabulkách a číslech“ je uveden vždy je jeden příklad, aby mohla být provedena ekonomická kalkulace. Nebylo snahou po-rovnávat ekonomické přínosy přípravků.

Sklizeň je z ekonomického hlediska vyčíslena jednotně pro všechny varianty, ale ve skutečnosti může způsob sklizně značně ovlivnit výnos (ztráty zrna) a především jakost zrna. Obojí pak rozhoduje o ekonomických ukazatelích komodity. Stejné platí i o po-sklizňovém ošetření zrna, které je u sladovnického ječmene téměř nutností. Při sklizni a ošetření zrna zůstává dosažená podstata kvality stejná, ale je možné zvýšit tržní jakost (čištěním, tříděním ap.) nebo ji také značně snížit (nešetrnou sklizní, sušením, skladová-ním, posklizňovým ošetřením).

V konečném ekonomickém hodnocení intenzity pěstitelské technologie sladovnic-kého ječmene se musí vzít v úvahu, že byly spočítány konkrétní příklady. V provozních podmínkách se dále významně projeví značný stupeň nejistoty dosažení vysokých výno-sů a jakosti sladovnického ječmene. Je to způsobeno vysokým podílem vlivu průběhu počasí.

Vysoká intenzita pěstování ječmene vytváří předpoklady dosažení vyšší kvality, ale není pro ni zárukou. Stejně jako nízká intenzita neznamená, že nemůže být dosahována standardní sladovnická jakost (na úrodnějších stanovištích). V určitých podmínkách mohou být rozdíly v ceně jednotky produkce u variant velmi malé. Ve stejných pěstitel-ských podmínkách při různém stupni intenzity pěstování je výnosová variabilita jarního ječmene méně rozdílná než u jiných obilnin. Z těchto důvodů nevychází ve zvolených příkladech jako nejlepší varianta s nejvyšší intenzitou ošetřování.

Závěr

Ekonomický rozbor pěstitelských technologií plodin s sebou přináší široký okruh pohledů a především proměnlivých a nejednotných podkladových materiálů. Určité odchylky v agrotechnice, rozdílné nákladové položky a jejich ceny i odby-tové a cenové podmínky vnášejí do hodnocení zdroj variability. V jednotlivých zemědělských podnicích budou konkrétní ekonomické kalkulace s určitými od-chylkami, takže absolutní hodnoty výsledků mohou vycházet odlišně.

Pro hodnocení intenzity pěstování plodin byly zvoleny konkrétní příklady sle-du pracovních operací. Porovnáním nákladů na určitou pracovní operaci nebo úsek technologie je možné najít místa, kde lze v nákladech ušetřit. Praktické změny je nutné provést se znalostí jak se to projeví na výnosu a jakosti produkce.

Značně proměnlivým faktorem v tomto hodnocení jsou ceny produktů na trhu, které rozhodují o konečné efektivitě určité komodity. Zatímco náklady za vstupy do výroby stoupají, ceny obilovin v posledních letech klesají. U sladovnického ječmene je výhled do příštího roku opět s nižší cenou, pokud ve světě nenastane výraznější výpadek produkce nebo kvality. Příčiny jsou zřejmé: nadprodukce obil-ních komodit na tuzemské i světovém trhu a možnost dovozu levnější dotované produkce ze zahraničí.

Souhrn

Příspěvek vychází z předpokladu, že účastníci semináře mají k dispozici pub-likaci „Zemědělské výrobní technologie v tabulkách a číslech“ (kolektiv autorů). V publikaci jsou v tabulkové podobě uvedeny 3 příklady pěstitelských tech-nologií (podle intenzity vstupů: stan-dardní, intenzívní a s nižšími vstupy) polních plodin, pícnin s ekonomickými ukazateli a hodnocením. Příspěvek ve sborníku uvádí některé ekonomické ukazatele u potravinářské pšenice a sladovnického ječmene.