SVS zvýší ostrahu v chovech ovcí

Jako logický se ukazuje podle ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Holejšovského v případě prevence proti kulhavce krok začít u šlechtitelských chovů, které dovážely plemenná zvířata ze zahraničí a produkují chovné berany, jichž se každoročně do užitkových chovů nabízí kolem sedmi set. Proto SVS plánuje vyšetřit v těchto chovech veškerá uhynulá zvířata, kterých je každoročně kolem devíti set. Další vyšetřovaná zvířata budou ta, která se každoročně brakují, to znamená, že se z chovatelských důvodů vyřazují z další plemenitby - jde zejména o starší kusy. "Toto by bylo nad rámec vyšetřování, které vyplývá z mimořádného veterinárního opatření - tj. vyšetřování úhynů a porážených zvířat starších 18 měsíců z chovu, kde byla klusavka diagnostikována a z chovů, kam odsud směřovala plemenná zvířata. Takovýchto chovů je dnes přes osmdesát ve více než třiceti okresech. Zatím je možné předpokládat, že počty vyšetřování na klusavku by neměly překročit 2000 kusů," konstatoval Holejšovský.

SVS podle svého ředitele apeluje na všechny chovatele ovcí, aby věnovali pozornost hygieně svých chovů, především v předjarním období, kdy se ovce bahní, neboli kdy se rodí jehňata. "Jedním z průkazných způsobů přenosu je požírání plodových obalů. Ovcím tak velí jejich instinkt a je na místě jim v tom zabránit," zdůraznil Holejšovský..

Podle jeho dalších slov je nutné, aby chovatelé i soukromí veterinární lékaři pozorně sledovali zdravotní stav stád. Každé podezřelé příznaky je třeba brát vážně, nedojde-li ke zlepšení ani po dvoutýdenní léčbě, je potřeba vyslovit podezření na klusavku. Příznaky mohou být typické, jako svědění, chromnutí končetin, svalový třes, ale i méně typické. Jedním z prvních příznaků bývá, že nemocná ovce zůstává pozadu za stádem a polehává. Klusavka se vždy nemusí projevovat tak signifikantně jako v instruktážních filmech.

Dalším z možných opatření je vyšetřovat ovce z hlediska jejich genotypu. Při případných dovozech požadovat toto vyšetření. To znamená upřednostňovat takové linie, které jsou vůči této nemoci zcela rezistentní. Zavést takovouto "genotypizaci" u nás by stálo určité peníze, z hlediska budoucnosti to zřejmě bude nezbytné. Podle zástupců chovatelského svazu je reálné, aby se takovéto vyšetření genotypu plemenného zvířete vešlo do tisíce korun. A na pracovištích státních veterinárních ústavů je možné je provádět.

"Tyto zásadní kroky nyní bude Státní veterinární správa ČR dále specifikovat s cílem nejen zachovat chovy ovcí u nás, ale přispět k jejich dalšímu rozvoji," řekl Holejšovský.