Světový a evropský zemědělský trh a jeho perspektivy

SVĚTOVÝ A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ TRH A JEHO PERSPEKTIVY

World and European Agricultural Market and its Perspectives

Ing. Petr TUČEK, CSc.

VÚZE Praha

Úvod

Konference „Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 1998“ by se podle programu měla mj. dotknout otázek budoucnosti, vyjádřit se k perspektivám mezinárodního, zvláště ev-ropského agrárního trhu a pokusit se odvodit z nich rozumná poučení pro české země-dělce. Před vlastním výkladem aktuálních predikcí vývoje tohoto segmentu mezinárod-ního trhu si dovolím dvě úvodní poznámky:

1. Podzim 1998 je za posledních několik let a možná desetiletí jedním z nejhorších ob-dobí pro základní zemědělské komodity z hlediska konjunkturálního vývoje na mezi-národním trhu. Touto skutečností je poznamenáno myšlení nejen zemědělců a zpraco-vatelů, ale také obchodníků a v neposlední řadě agrárních prognostiků. Hluboké a ne-očekávané cenové poklesy, váznoucí odbyt, vzrůstající neprodané zásoby a zamlžená budoucnost jsou ta nejhorší východiska pro každou tržní predikci. Zkušenosti ale po-tvrzují, že po každém poklesu přichází zase vzestup a po každé zimě jaro. Aktuální výhledy světového zemědělství jsou poznamenány současnou neutěšenou situací na agrárním trhu a určitou míru jejich skepse je tedy nutno přičíst na vrub zmíněné po-klesové fázi agrární konjunktury.

2. Přesto, že je v posledních měsících v souvislosti s domácími odbytovými problémy situaci na mezinárodním, resp. evropském, agrárním trhu přičítán klíčový význam, naznačují hlubší analýzy českých zahraničně-obchodních aktivit, že je přece jen roz-hodující podíl ekonomických těžkostí našeho zemědělství a potravinářského průmyslu domácího původu. Deprese na mezinárodním trhu sice naše odbytové problémy zhor-šuje, ale sebelepší konjunktura je nedokáže vyřešit.

2. Mezinárodní trh obilovin a olejnin v r. 1998

Finanční a měnová krize zemí v jihovýchodní Asii se projevila v mezinárodním ob-chodě s agrárními produkty velmi výrazně. Mnohé krizí postižené země patří k největ-ším světovým dovozcům krmných obilovin, olejnin, olejnatých šrotů ale také vepřového masa a dalších živočišných produktů. Likvidita postižených dovozních zemí se výrazně snížila a očekávané dovozy byly redukovány. Japonsko a Jižní Korea omezily drasticky dovoz krmného obilí, o více než 3 mil. t se snížily dovozy pšenice do této oblasti. Ame-rické ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje, že v r. 1998/99 bude světový dovoz veškerých obilovin nejnižší za posledních 12 let (185,7 mil. t) . Produkce obilovin (pše-nice a krmné obiloviny) dosáhne přitom letos zřejmě historicky druhé nejvyšší úrovně (odhady se pohybují kolem 1 500 mil. t) a bude jen nepatrně nižší než loňský absolutní sklizňový rekord.

Velmi neblaze se na mezinárodním agrárním trhu projevila finanční a měnová krize v Rusku. Platební neschopnost ruských dovozců rezultovala do razantního omezení do-vozů zejména živočišných produktů. Výsledkem byl pokles poptávky po krmivech, včetně krmných obilovin a olejnatých šrotů a zvýšená nabídka masa, mlékárenských vý-robků a drůbeže za velmi atraktivní ceny. Rusko, ve snaze kompenzovat svojí nedosta-tečnou likviditu, zvýšilo nabídku energetických surovin, také v zájmu barterových do-vozů. Tato zvýšená nabídka relativně levných ropných produktů a plynu, spolu s výše uvedeným poklesem světového dovozu a tudíž malou poptávkou po lodních přepravních kapacitách, vedla ke snížení cen námořní přepravy. Nízké ceny námořní přepravy tak jen dále umocnily pokles exportních cen obilovin a krmiv americké, kanadské, argentinské a australské provenience.

Pokles poptávky po obilovinách a krmivech, ale zejména neuskutečněné předpoklá-dané vývozy, měly zhoubný vliv na ceny na mezinárodním trhu. Exportní cena americké pšenice, která nejčastěji reprezentuje světovou cenu (SRW, fob přístavy Mexického zá-livu) byla v průměru srpna 1998 jen 93 USD/t (3 008 Kč) . Pokud se naplní výhledy USDA a některých dalších specializovaných institucí a průměrná světová cena pšenice (SRW US, fob) dosáhne v r. 1998 jen asi 150 USD/t, bude to nejnižší cena za posledních pět let. Průměr měsíčních kotací na komoditní termínové burze v Chicagu (CBOT) výše uvedeného typu pšenice v srpnu 1998 byl 92,8 USD/t (3 001 Kč/t) a kukuřice (US, yel-low, No. 2) kotovala na této burze v průměru osmého měsíce r. 1998 pouze na 81,44 USD/t (2 633,8 Kč/t).

Farmářské ceny v mnohých obilnářských zemích byly ještě pod touto úrovní. Podle amerických zdrojů dostávali v červenci a srpnu domácí producenti pšenice jen kolem 93 USD/t, což byla nejnižší průměrná měsíční cena od června 1991. Rekordně nízké ceny obilovin realizovali zemědělci v Maďarsku. Mlýny v Maďarsku nakupovaly od pěstitelů pšenici pouze za 15 000 až 16 000 HUF/t (2 211 až 2 358 Kč), vládní, množstevně ome-zený garantovaný nákup jakostní pšenice se uskutečňoval za cenu 18 000 HUF/t (2 654 Kč/t), přičemž tato cena nepokrývala průměrné náklady na 1 t, které podle zahraničních pramenů činí v Maďarsku 19 000 HUF (2 801 Kč/t).

Situace na mezinárodním trhu olejnin je lepší než u obilovin, nicméně ani v tomto komoditním segmentu nelze hovořit o konjunktuře. Ze zorného úhlu českých zemědělců je pozitivní pouze pokles cen olejnatých pokrutin a šrotů, zejména pak rozhodujícího bílkovinného komponentu pro výrobu krmných směsí - sójového šrotu. Ceny sójových šrotů (sójový šrot 44 - 45 %, US, CIF Rotterdam) od podzimu 1997 kontinuálně klesají a v září a říjnu 1998 byly o 42,5 % nižší, než v průměru za rok 1997. Výrazně nižší ceny jak krmných obilovin, tak zejména olejnatých pokrutin a šrotů by se měly odrazit v re-dukci cen krmných směsí a měly by pozitivně ovlivnit náklady živočišné výroby.

Obecně ale ani aktuální vývoj na mezinárodním trhu olejnin není pro domácí produ-centy příznivý. Světová produkce deseti hlavních olejnin v r. 1998/99 by podle posled-ních odhadů měla být o cca 2,7 mil. t vyšší než v r. 1997/98 a dosáhnout tak 287 mil. t. Nedostatečná dovozní poptávka, také v případě olejnin, redukovaná zejména vlivem kri-zových faktorů u zemí asijských, povede pravděpodobně k tomu, že po několika letech růstu v r. 1998/99 opět poklesne světový dovoz sójových bobů. Podle odhadu USDA bude toto snížení činit až 1,3 mil. t.

Pokud jde o řepku, světová poptávka po této olejnině, díky jejímu vysokému obsahu oleje, nadále vzrůstá. Oil World očekává v r. 1998/99 zvýšení globálního dovozu řepky v porovnání s r. 1997/98 až o 24 %. Přesto však je cenová tendence u této olejniny pro pěstitele nepříznivá a ani krátkodobý výhled neslibuje brzký obrat. Světová produkce řepkového semene pravděpodobně dosáhne v příští sezoně rekordní výše a proti r. 1997/98 se zvýší o 10 %, na 36,6 mil. t. Ceny řepky na mezinárodním trhu (Evropská řepka „00“, CIF Hamburk) v r. 1997/98 jsou sice v ročním průměru vyšší než v r. 1996/97 (296 USD/t proti 284 USD/t v r. minulém), ale od června do října 1998 se po-hybovaly o 20 až 30 USD pod touto průměrnou úrovní a výhled, vzhledem k rozsahu zasetých ploch, není příliš optimistický.

Ceny řepkového šrotu mají rovněž poklesovou tendenci. Od července 1998 se po-hybují v rozmezí 90 až 97 USD/t (řepkový šrot 34 %, fob Hamburk), což je nejnižší cena za několik posledních let. Roční průměrná cena tohoto šrotu v r. 1997/98 činí pouze 138,7 USD/t, zatímco korespondující průměr před rokem byl 175 USD/t a v r. 1995/96 činil 180 USD/t. Vzhledem k vysoké nabídce konkurenčního levného sójového šrotu není velká naděje na zotavení cen řepkových šrotů.

Relativně nejlepší konjunkturální pozici z olejnin, relevantních pro české zeměděl-ství, má slunečnice. Ceny slunečnicového semene (slunečnicové semeno EU, CIF pří-stavy na dolním Rýně) byly v průměru r. 1997/98 o 16 % vyšší než v hospodářském roce minulém. Poptávka po slunečnicovém semeni je stále poměrně vysoká a přes očekávaný vzrůst světové produkce v r. 1998/99 až o 11 % by ceny měly zůstat pevné.

3. Aktuální predikce vývoje mezinárodního trhu obilovin

Evropská komise, resp. její generální ředitelství pro zemědělství (DG VI) zveřejnilo v září t.r. aktualizovaný dlouhodobý výhled vývoje trhů hlavních agrárních komodit v EU, v ZSVE a světového agrárního trhu do r. 2005. Vzhledem k tomu, že jde o nejak-tuálnější disponibilní prognózu renomované instituce, je rozumné věnovat jí pozornost. Navíc jde o prognózu, kterou respektují bruselští architekti Agendy 2000 a odborníci, kteří budou ovlivňovat projekty rozšíření EU o kandidátské země SVE. Prognóza vy-chází ze statistik disponibilních v prvých osmi měsících r. 1998. DG VI. využívá predik-cí USDA, OECD, FAPRI a FAO.

Pokud jde o výhled vývoje trhu ZSVE , přistupují autoři prognózy k zemím SVE ja-ko k celku. Predikce vycházejí ze situace, která byla statisticky podchycena v květnu 1998, skutečné výsledky sklizní v r. 1998 tedy nebyly zohledněny.

V zemích SVE vzrůstaly průměrné výnosy obilovin od r. 1992/93 až na 3,3t/ha v r. 1997/98, jsou však stále pod úrovní r. 1989/90, kdy činily 3,7 t/ha. Celková produkce obilovin vzrostla ze 63 mil. t v r. 1992/93 na 81,6 mil. t v r. 1997/98, tedy o 30 %. Do r. 2005 počítá komentovaná prognóza s největším rozšířením ploch obilovin v Polsku, na-opak v Rumunsku by mělo dojít k určitému snížení plošného rozsahu pěstování obilo-vin. Autoři prognózy očekávají, že v ZSVE dojde v průběhu příštích sedmi let ke zvýše-ní spotřeby hnojiv a pesticidů a paralelně ke zvýšení výnosů. Průměrná roční míra růstu výnosu u obilovin by měla být 1 % až 3 %, v r. 2005/6 se v těchto zemích počítá s prů-měrným výnosem obilovin 3,63 t/ha.

Tab. 1: Predikce vývoje trhu obilovin v ZSVE

V členských zemích EU by mělo dojít v důsledku zvýšení podílu ploch uvedených do klidu (set aside) do r. 2005 ke snížení pěstitelských ploch obilovin. Nejvýraznější plošná redukce je očekávána u ječmene, zatímco rozsah pěstování pšenice se poněkud zvýší. Přesto ale zůstane ječmen v celém prognózovaném horizontu objemově nejvý-znamnější krmnou obilovinou v EU.

Tab. 2: Predikce vývoje ploch obilovin v EU (mil. ha)

V důsledku růstu podílu ploch, uvedených do klidu, bude možno využívat pro pěs-tování obilovin v EU pozemky s lepšími výnosovými předpoklady. Prognóza tedy reaguje na tuto okolnost a počítá s poměrně dynamickým růstovým trendem výnosových parametrů.

Tab. 3: Prognóza vývoje průměrných hektarových výnosů obilovin

v EU 1997-2005 (t/ha)

Citovaná prognóza počítá s tím, že sklizeň krmných obilovin v EU bude na konci zpracovávaného horizontu o 8, resp. 5 mil. t nižší než v r. 1997 a 1998, zejména vlivem poklesu sklizně ječmene a ostatních krmných obilovin. Produkce pšenice (včetně tvrdé) se naopak zvýší ze 103,2 mil. t v r. 1998 na 112,3 mil. t v r. 2005. Bilanční potíže, které očekávají autoři prognózy trhu obilovin v EU po r. 2001 budou ale především důsled-kem předpokládaného poklesu poptávky po krmných obilovinách. Ta by se měla mezi r. 1998 a 2005 snížit v EU o 2 mil. t. Prognóza rovněž počítá se snížením objemu vývo-zu krmných obilovin z EU do třetích zemí o 1,2 mil. t do r. 2005.

Pokračování růstu spotřeby obilovin pro krmné účely v období 1998 až 2005 bylo při zpracování citované prognózy „z důvodů nutričních limitů“ přehodnoceno. Určitou roli sehrává rovněž další předpokládané zlepšování konverze krmiv u prasat a drůbeže. Rozhodující úlohu v přírůstku spotřeby obilovin pro krmné účely, který by měl do-sáhnout 2,2 mil. t v průběhu příštích sedmi let, sehraje pšenice, jejíž spotřeba pro krme-ní vzroste o 3,1 mil. t. Bude to důsledkem změn cenových relací mezi pšenicí a ostatními obilovinami. Tyto změny v EU povedou k cenovému zvýhodnění pšenice ve vztahu k ostatním obilovinám.

Podle evropských prognostiků bude tedy mít Unie v r. 2005 v intervenčních skla-dech více než 50 mil. t obilovin a konečné zásoby budou participovat na celkové spotře-bě téměř 40 %. Pokud by se uvedené predikce realizovaly, zvýšil by se tlak na ceny obi-lovin, a jejich vývoj by byl méně optimistický, než odhadovali specialisté z OECD a prognostici z USDA ještě koncem r. 1997. Podle „International Agricultural Baseline Projections to 2005“, zpracované v USDA v květnu 1997, by cena US pšenice (parita fob Gulf) měla již v r. 2004 dosahovat 202 USD/t a cena kukuřice v r. 2005 142 USD/t při téže paritě. Podobně projekce OECD, zpracované koncem r. 1997, počítaly s vyšším cenovým růstem, než ostatní citovaní experti, jak dokládá tab. 5 a 6.

Tab. 5: Predikce světových cen pšenice (US HRW, fob Gulf, USD/t)

Prognózy růstu světové produkce pšenice vycházejí převážně z předpokladu dalšího zvyšování hektarových výnosů. S možností rozšíření pěstitelské plochy se příliš nepočí-tá. Za příčinu nedostatečného prostoru pro rozšiřování pěstitelských ploch se udává po-kračující urbanizace a dost nezřetelně vyjádřené „klimatické podmínky“. Světová pro-dukce pšenice by, podle citovaných prognóz, měla v horizontu příštích sedmi let vzrůs-tat o 0,8 % (USDA) až 1,4 % (OECD) průměrně ročně.

Naproti tomu dynamika růstu světové produkce krmných obilovin se očekává vyšší. OECD a USDA predikují průměrnou roční míru růstu mezi 1,5 % a 1,9 %, přičemž rych-leji by měla vzrůstat světová produkce kukuřice než ječmene. V horizontu příštích sedmi let počítají citované instituce s průměrným ročním přírůstkem světové produkce ječmene jen 1 %.

FAPRI předpokládá, že cena ječmene na mezinárodním trhu vzroste ze 128 USD/t v r. 1998/99 na 138 USD/t v r. 2005/06 (Portland), USDA naproti tomu počítá s výraznějším zvýšením, ze 106 USD/t v r. 1998/99 na 120 USD/t v r. 2005/06 (Duluth).

Tab. 6: Predikce světových cen kukuřice (US yellow, fob Gulf, USD/t)

Evropská komise vyslovuje určitou pochybnost o uvedených cenových predikcích obilovin. Očekává, že ve střednědobé perspektivě cena pšenice dosáhne cca 140 USD/t (SRW US, fob Gulf) a cena krmného obilí 115 USD/t (kukuřice US, fob Gulf). Tato očekávání jsou nicméně ostatními institucemi kritizována jako příliš pesimistická.

Uvážíme-li, že výše uvedené prognózy byly zpracovávány v období hlubokého a ne-typického cenového poklesu obilovin na mezinárodním trhu, lze si vysvětlit cenovou skepsi jak EK, tak USDA a FAPRI. Zkušenosti z minulých let signalizují, že aktuální cenový vývoj vždy ovlivňuje projektanty, resp. prognostiky a odráží se na prognózova-ných veličinách. Rozdíly uvedené prognózy a projekcí z minulého roku (USDA, OECD i EK a FAPRI) to jen opět potvrzují.

4. Predikce vývoje mezinárodního trhu olejnin

V zemích střední a východní Evropy se do r. 2005 počítá s rozšířením pěstitelských ploch olejnin až na 3,2 mil. ha. K nejvýraznějšímu vzrůstu ploch olejnin podle citované prognózy dojde v Rumunsku (slunečnice) a Polsku (řepka). Přesto však rozsah pěstování řepky v Polsku nedosáhne, podle autorů z DG VI, úrovně, která byla v r. 1980. Průměrné výnosy olejnin v ZSVE by měly stoupat ročně o 2 % a dosáhnout v r. 2005 úrovně 1,83 t/ha. Podobně jako v zemích EU se také v ZSVE očekává dynamičtější růst výnosů u řepky než u slunečnice.

Tab. 7: Predikce vývoje trhu olejnin v ZSVE

V EU se v horizontu příštích sedmi let očekává pokles pěstitelských ploch olejnin, z 5,9 mil. ha v r. 1998 na 5,6 mil. ha v koncovém roce prognózy. Plocha řepky by měla zůstat na úrovni r. 1998, tzn. 3,1 mil. ha, rozsah pěstování slunečnice by se měl snížit ze 2,4 mil. ha v r. 1998 na 2,1 mil. ha v období 2001 až 2005. Plocha sójových bobů se podle predikce rovněž sníží z 0,5 mil. ha na 0,3 mil. ha v r. 2004 a 2005.

Vzhledem k tomu, že prognóza DG VI počítá, s ohledem na dohody z Blair House, se zvýšením podílu půdy uvedené do klidu z 5 % v r. 1998 na 10 % v r. 1999 a 17,5 % od r. 2000 až do konce prognózovaného období, promítá se tato okolnost do predikce ploch olejnin. Olejniny pro potravinářské užití budou zasety od r. 2000 na plochách o 0,9 mil. ha menších, než v r. 1998 a naopak plochy pod olejninami pro nepotravinářské užití se zvýší ze současných 0,4 mil. ha na 0,95 mil. ha v období 2000 až 2005.

Nejdůležitější olejninou v EU zůstane řepka. Také v Unii se očekává růstový trend výnosů řepky (z 3,1 t/ha v r. 1998 a 2,9 t/ha v r. 1999 na 3,2 t/ha v r. 2005) a sójových bobů, ale stagnace výnosů slunečnice na úrovni 1,7 t/ha až do konce prognózovaného horizontu.

Tab. 8: Predikce sklizní olejnin v EU (mil. t)

Světová produkce olejnin podle výhledů OECD poroste v období 1997 až 2003 průměrným ročním tempem + 1,3 %. Stejnou míru růstu predikuje USDA a FAPRI pro sóju do r. 2005. Rozhodující podíl na budoucích přírůstcích globální produkce olejnin budou mít Argentina, Brazílie a Čína, vzhledem k možnostem plošného rozšíření pěsto-vání olejnin. Hektarové výnosy olejnin však, podle autorů prognóz, neporostou příliš dynamicky. Na úseku produkce olejnin se ve střednědobém horizontu neočekává žádný „výrazný technologický pokrok“.

Předpokládá se nicméně, že dovozní poptávka po olejninách a olejnatých pokruti-nách a šrotech zůstane velmi pevná, zejména ze strany rozvojových zemí, kde růst dů-chodů obyvatel bude stimulovat poptávku po živočišných produktech a rostlinných ole-jích a tucích. Celkový světový dovoz olejnin by se měl zvyšovat dynamičtěji než v osm-desátých letech, nicméně pomaleji než v letech devadesátých.

Tab. 9: Predikce světových cen olejnin (sójové boby US, CIF Rotterdam, USD/t)

Evropská komise neuvádí žádnou vlastní projekci cen olejnin na mezinárodním tr-hu. Akceptuje prognózu USDA a FAPRI. Pokud jde o rostlinné oleje, citované prognó-zy shodně předpokládají, že rozhodující podíl na celosvětovém přírůstku spotřeby olejů bude mít palmový olej, zatímco sójový olej bude na rozsahu této změny participovat méně. Dynamický vzrůst mezinárodního obchodu s rostlinnými oleji, na rozdíl od před-pokládaného pomalejšího vzestupu světového vývozu olejnin a olejnatých pokrutin a šrotů, povede k rozšíření produkce vysokoobsažných olejnin, zejména slunečnice a řep-ky v EU. Ceny rostlinných olejů, podle citovaného materiálu, po určitém ústupu ze sou-časné vysoké úrovně dosáhnou v r. 2005 výše mezi 584 až 606 USD/t (sójový olej, fob Rotterdam).

5. Pesimistická nebo optimistická prognóza?

Z uvedených prognostických dat je zřejmé, že se ve významných řídících a od-borných institucích, jakými jsou OECD, USDA a generální ředitelství pro země-dělství EK, zvýšila v posledním roce skepse. Jak asijská, tak ruská krize pozname-nala a nepochybně ovlivnila predikci v celém časovém horizontu. Jakkoliv z prů-vodního textu nevyplývá, že autoři očekávají podobné krizové jevy ve význam-ných regionech v průběhu příštích sedmi let, je zřejmé, že je celá prognóza v po-rovnání se staršími, v nedávné minulosti zpracovanými výhledy opatrnější. V uve-dené prognóze jsou zejména dvě významné skutečnosti, svědčící o obavách pro-gnostiků z budoucího vývoje. Jednak snížení predikovaných cen pšenice a sójo-vých bobů (jako reprezentanta olejnin) po r. 2000 v porovnání s prognózami zpra-covanými v minulých letech, dále pak zejména předpokládaná výše konečných zá-sob obilovin v EU na konci sledovaného časového horizontu v objemu přes 72 mil. t, se kterou autoři prognózy počítají navzdory zvýšení podílu set-aside na 17,5 %. Naopak, podle tohoto aktuálního výhledu vývoje mezinárodního agrárního trhu budou ceny krmných obilovin (ječmene a kukuřice) po r. 2000 vyšší, než předpokládaly starší prognózy.

Výchozí makroekonomické faktory, které jsou rozděleny do 5 skupin, nejsou Evropskou komisí v prognóze příliš zevrubně komentovány. Vychází se z již dříve sledovaných globálních trendů:

Silného ekonomického růstu v rozvojových zemích a zemích s tranzitní eko-nomikou. Prognóza vychází z předpokladu, že průměrný světový růst HDP v příštích deseti letech bude 3,2 % ročně (tedy vyšší, než v období 1990 až 1996, kdy dosáhl pouze 2,3 %). V jihovýchodní Asii poroste HDP podle před-pokladů průměrně ročně o cca 7 % (proti 8 % v období 1990 - 96), v Číně o 8,2 % (proti 11 %). Růst ekonomiky v Latinské Americe by měl dosahovat 4,8 % roční míry (2,1 % v r. 1990 až 96).

· Růstu světové populace. Tempo růstu světové populace se od poloviny šedesá-tých let zpomaluje, ze 2,1 % ročně až na 1,4 % v r. 1997. Zpomalování míry růstu bude pokračovat až v r. 2005 bude tento přírůstek jen 1,2 %. Navzdory tomuto zpomalování však dojde v příští dekádě k historicky vůbec nejvyšším absolutním meziročním přírůstkům světové populace v historii. Mělo by to být každoročně 85 až 90 mil. osob.

¸ Změny spotřebitelských zvyklostí zejména v rozvojových zemích. Trend ve skladbě světové výživy směřuje k vyšší spotřebě energeticky náročnějších po-travin, zejména masa a dalších živočišných produktů, dále k potravinám evrop-ského a amerického typu. Tento trend logicky vyvolává růst poptávky po krm-ných obilovinách, bílkovinných krmivech a olejninách.

ą Regionálních rozdílů mezi růstem produkce potravin a růstem poptávky po po-travinách, rezultujících ve zvyšování bilančních disproporcí a následnou akce-leraci agrárního obchodu. Přesto, že vše nasvědčuje, že dynamika růstu pro-dukce potravin v rozvojových zemích bude vyšší než v zemích průmyslových, nebude tento růst, podle současných předpokladů, stačit růstu poptávky po po-travinách. Vyšší akcelerace poptávky před růstem produkce potravin bude dů-sledkem nedostatečných investic v zemědělství a zpracovatelském průmyslu rozvojových zemí a důsledkem pokračující urbanizace v těchto státech.

ş Pokračující trend hospodářství relevantních zemí k principům tržní ekonomiky a další liberalizace mezinárodního agrárního obchodu. Prognóza počítá zejmé-na s pokračováním dopadů výsledků UK GATT na liberalizaci mezinárodního agrárního obchodu a s dalšími ekonomickými reformami v zemích s transitní ekonomikou.

Prognózy naopak nereflektují absolutní ani relativní úbytek disponibilní země-dělské půdy, dlouhodobé kontinuální zpomalování přírůstku průměrných světo-vých hektarových výnosů, nezmiňují se ani o deficitu vody v oblastech existujících půdních rezerv a rezultujícím zvyšování nákladů na další produkci agrárních suro-vin. Nezmiňují se o trendu a zřejmě nepočítají s tím, že by do r. 2005 mohlo být uzavřeno další kolo jednání GATT/WTO o snížení subvencování agrárního sekto-ru, ochrany národních agrárních trhů a podpor zemědělsko-potravinářského vývo-zu.

Prognózy počítají zejména s dynamickým růstem mezinárodního agrárního ob-chodu. V komentáři jsou označovány za optimistické. Je nicméně několikrát zdů-razněno riziko možných distorzí vývoje mezinárodního agrárního trhu, vývoje re-gionálních a národních ekonomik, přičemž je správně zdůrazněno, že se nemusí nutně týkat pouze zemí převážně dovozních, ale také rozhodujících vývozců. V takovémto případě by zřejmě cenové predikce vyzněly zcela jinak.

Pro český agrární sektor, resp. pro naše obilnářství a trh olejnin, nemusí být predikovaná data znepokojující. Očekávaná cena pšenice na mezinárodním trhu oscilující kolem 5 400 Kč/t v příštím roce (pro pšenici HRW, při předpokládaném poklesu hodnoty domácí měny), resp. kolem 7 500 Kč v r. 2005 (při očekávaném vývoji měnového kurzu Kč), asi nezní domácím pěstitelům špatně. Podobně příslib vzrůstající poptávky po řepce je pro nás dobrým signálem. Méně příznivá je před-stava 50 mil. t obilovin v intervenčních skladech EU na konci prognózovaného ho-rizontu.

Jde však stále jen o prognózu, která neříká nic víc ani méně než to, že by bu-doucí vývoj takto mohl vypadat. Dlouhodobé trendy, které nakonec budou rozho-dovat o proporcích mezi poptávkou a nabídkou, více či méně akceptují všechny odborné prognózující instituce. Tyto zmíněné trendy směřují k deficitu nabídky na světovém agrárním trhu a varují před podceňováním rozumné míry potravinové bezpečnosti, před konjunkturální a krátkozrakou tendencí k nevratné redukci roz-sahu českého zemědělství. A navíc existuje jeden velmi důležitý faktor, kterému se všechny prognózy vyhýbají. Jde o dlouhodobé změny klimatu. Velmi nebezpečný může tedy v daných souvislostech být nedostatek představivosti. Doufejme, že jím naší zemědělci netrpí.