Strategie šlechtitelské práce v chovu holštýnského skotu před vstupem do EU

Mojmír Vacek

Svaz chovatelů černostrakatého skotu ČR

Chov skotu v ČR zaznamenal v posledním desetiletí mnoho překotných změn. V souvislosti s plánovaným vstupem do Evropské unie, jehož časový horizont roku 2003 se nezadržitelně blíží, je potřebné se zamyslet nad tím jak naše současné populace skotu stejně jako systém chovu a šlechtění “vypadají” a co je potřebné a možně před otevřením hranic změnit. Z hlediska výkonnosti populace černostrakatého skotu je z porovnání průměrné užitkovosti krav zapsaných v plemenné knize v evropských zemích (tabulka 1) zřejmé, že dojivost u nás chovaných čistokrevných dojnic zaostává zhruba o 2 000 kg mléka za nejlepšími evropskými státy. Z uvedených východoevropských zemí má před ČR značný náskok Maďarsko.

Tabulka 1: Průměrná užitkovost černostrakatých krav zapsaných v plemenné knize v evropských zemích - kontrolní rok 1997/98

* jen staré spolkové země *** užitkovost za 365 dnů

** jen čistokrevné krávy (H100) **** výsledky z kontr. roku 1996/97

I přes výrazné zvýšení užitkovosti v průběhu loňského kontrolního roku (u krav H100 o 458 kg) a předpokládaný nárůst v letošním roce se pozice naší populace v evropském srovnání příliš nezmění. Přesto lze očekávat, že poměrně značné investice našich chovatelů do zlepšování genofondu chovaných zvířat se při zvyšující úrovni řízení stád odrazí v postupném dosažení evropského průměru. Pokračující holštýnizace i cílevědomý výběr býků používaných v inseminaci se projevuje také ve zlepšování exteriérových znaků, což potvrzují i výsledky z analýzy dat z lineárního popisu a hodnocení zevnějšku.

Tabulka 2: Průměrný rozsah testace holštýnských býků v některých evropských zemích

Očekávaný konkurenční tlak při otevření našich hranic se více než chovatelů dotkne pravděpodobně plemenářských firem. Malá velikost populace krav s neúměrně vysokým počtem inseminačních společností snižuje šance jednotlivých plemenářských programů v tomto případě již v celosvětové konkurenci. Nechci spekulovat o tom, jakým způsobem se změní struktura a počet u nás působících plemenářských organizací. Otázkou je spíše to, zda a v jakém rozsahu budou naše stáda využívána k produkci plemenných býků, jaký zájem bude o plemenný materiál našich chovatelů. Rozhodne především kvalita plemenic. Vzhledem k existujícímu generačnímu intervalu u skotu byla naše vstupní pozice již ovlivněna realizací šlechtitelského programu v uplynulých letech, šance konkrétních stád jsou různé podle rozhodování majitelů a manažerů. O budoucnosti aktivní plemenářské práce v našich chovech rozhodne také kvalita systému testace a hodnocení sledovaných vlastností, sběru a zpracování dat. Jinými slovy jde o mezinárodní uznání a plné respektování výsledků kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti. Při realitě nadnárodních programů s uplatněním společné mezinárodní testace býků jde o záležitost zásadní. I když je v tomto směru naše pozice díky existenci a činnosti ČMSCH, a.s. poměrně dobrá, je nutné krátké předvstupní období využít k optimalizaci postupů při zpracování dat a jejich distribuci. Jako potřebná se jeví také transformace provádění KU v chovech. Zvýšenou pozornost je nutné vedle rozvoje metod odhadu PH užitkových znaků věnovat postupům genetického hodnocení neprodukčních vlastností krav, které vzhledem k existující nadprodukci mléka v celé Evropě a k tlakům na snížení ceny mléčných výrobků nabývají na významu. Genetické zlepšování funkčních znaků (GIFT - Genetic Improvement of Functional Traits) je v posledních několika letech v popředí zájmu řady genetiků a odborníků na šlechtění skotu, kteří hledají nejlepší způsoby pro sledování a vyhodnocení zdravotního stavu zvířat, plodnosti a reprodukce a celkové dlouhověkosti zvířat. U nás se současně pracuje na rozvoji metod pro odhad PH pro obsah somatických buněk v mléce a pro obtížnost telení, připravuje se souhrnný selekční index pro výběr býků a krav. Předmětem zájmu šlechtitelské komise Svazu chovatelů je ve spolupráci s odborníky výzkumných pracovišť a univerzit zdokonalit systém hodnocení plodnosti býků a především krav i příprava systému sledování a vyhodnocení dlouhověkosti dojnic. Přesto, že nové postupy mohou ovlivnit kvalitu naší populace až v následujících letech, je jejich zavedení v co nejkratší době důležité především z hlediska obhájení našeho programu.