Stejné aféry jako v unii nám nehrozí
29.07.2002 | Hospodářské noviny
Státní veterinární správa má dozor nad zdravotní nezávadností produktů živočišného původu. Její ředitel Josef Holejšovský tvrdí, že systém veterinární kontroly je v Česku přinejmenším srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie.
OTÁZKA: hn: Poskytuje stát českému veterinárnímu dozoru stejné prostředky, jako je tomu v Evropské unii?
Členské státy unie jistě mají větší zdroje než my. Naše správa dává letos na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin okolo čtyřiceti miliónů korun. Z toho asi 28 miliónů jde na sledování cizorodých látek v surovinách i finálních potravinách, zbytek na dozor nad zemědělci, zpracovateli i obchodníky.
OTÁZKA: hn: Proč se České republice zatím vyhýbají velké aféry se závadnými potravinami, s nimiž se potýká unie?
Je to dáno systémem a tradicí veterinárního dozoru. Kontrolujeme celý proces, od zvířat v chovech po prodej masa na pultech. Heslem "dozor od stáje po stůl" jsme se řídili ještě dříve, než začalo zaznívat v celé Evropě.
Také si myslím, že naši podnikatelé jsou zodpovědnější než jejich kolegové v některých zemích unie. Alespoň zatím se v honbě za ziskem neuchylují k některým praktikám, známým z posledních případů v unii - třeba falšování kuřecího masa hovězími proteiny.
Jsem přesvědčen, že u nás k podobným aférám dojít nemůže. Přinejmenším dokud budeme moci vykonávat dozor ve stávajícím rozsahu, čili dokud bude ve státním dozoru dost veterinárních lékařů.
OTÁZKA: hn: V tuzemsku tedy nejsou závažné veterinární problémy?
Máme potíže, ale nedotýkají se bezprostředně zdravotní nezávadnosti potravin. Například ještě před několika lety se u nás objevil takzvaný klasický mor prasat. Podařilo se jej však zlikvidovat. Právě přitom se třeba ukázala zodpovědnost našich chovatelů třeba ve srovnání s problémy při výskytu slintavky a kulhavky (nemoci skotu - pozn. red.) ve Velké Británii. Tamější možno říci až liknavost při řešení situace nakonec odsoudila i britská vláda.
OTÁZKA: hn: Jakými největšími případy se správa dosud zabývala?
Největší náklady si vyžádala nutná opatření kvůli takzvané nemoci šílených krav BSE. Náročné bylo také zabránit rozšíření zmíněné slintavky a kulhavky. Ta se dostala z Velké Británie na Evropský kontinent. K nám však nikoli.
OTÁZKA: hn: Dva případy BSE se v Česku objevily. Není rizikem, že stát od letoška přestal hradit náklady na testy zvířat na jatkách?
Rozhodnutí vyplynulo z omezených prostředků státního rozpočtu. Upozorňovali jsme na to, že převedení povinnosti hradit vyšetřování BSE ze státu na zpracovatele nebude praktické. Nicméně rozhodnutí respektujeme. Tři státní veterinární ústavy, kde jedině lze vyšetřování provádět, pracují perfektně a zodpovědně. Jsme rádi, že se nám podařilo obhájit to, aby vyšetřování probíhalo ve státních zařízeních. Povolení testovat i v icil, autor jméno:Stránku připravil Martin Mařík
Další články v kategorii Venkov
- Obří úhyn ryb, které se udusily v řece Dyji, zřejmě zavinil extrémní rozvoj sinic (05.02.2026)
- Testy prokázaly u uhynulé labutě v Uherském Hradišti ptačí chřipku (05.02.2026)
- Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem (04.02.2026)
- Vlaštovky nemají představu o vzhledu svých vajec, přesto cizí vejce odstraní (04.02.2026)
- Konec zabijaček v Česku. Lidé zpohodlněli a chtějí prase v balíčku (02.02.2026)
- Pesmise. Král psích krmiv Pavel Bouška chystá pro Polsko miliardovou investici (02.02.2026)
- V malochovu na Hradecku se objevilo letošní páté ohnisko ptačí chřipky v ČR (30.01.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo první Věstník v roce 2026 (30.01.2026)
- Na jižní Moravě se objevila ptačí chřipka (24.01.2026)
- Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu (23.01.2026)

Tweet



