Spotřeba mléka v ČR a ovlivňování spotřeby mléka v EU

Jiří Burdych

MZe ČR

Počet dojených krav, celková výroba a spotřeba mléka a mléčných výrobků od roku 1989 výrazně poklesly. V roce 1989 se vyrábělo 4 473 mil. litrů mléka, tedy o 45 % více než v loňském roce. Počet dojených krav v celém období let 1989 - 1998 poklesl o více jak o polovinu. Pokles produkce mléka byl v roce 1998 stabilizován růstem užitkovosti dojených krav. Chov skotu se podílel v roce 1998 na živočišné produkci cca 21 % a na celkové zemědělské výrobě cca 11 %. Podíl výroby mléka na živočišné výrobě se pohybuje okolo 30 % a na konečné zemědělské produkci okolo 16 %. Podíl chovu skotu a výroby mléka na živočišné i konečné zemědělské produkci tedy ve srovnání s rokem 1997 vzrostl.

Pozitivním faktorem je vyšší tržnost mléka, která v roce 1998 činila zhruba 91 %. V loňském roce pokračoval trend zvyšující se kvality syrového kravského mléka, kterého se v nejlepších kvalitativních třídách (Q a 1) dodávalo do mlékáren ve výši 96,6 % z celkového dodaného množství mléka. Průměrný obsah tuku v mléce se mírně zvýšil z hodnoty 3,964 % v roce 1989 na úroveň 4,051 v roce 1998. Obsah bílkovin se nepatrně snížil z 3,4 % v roce 1989 na 3,33 % v loňském roce. Obsah tuku a bílkovin se pohybuje zhruba na průměru Evropské unie. Nejvyšší tučnost syrového kravského mléka dosahují výrobci mléka v Nizozemí, v Německu a ve Švédsku, zatímco vysoký obsah bílkovin se udává v Nizozemí, Belgii, Dánsku a Německu. Z hlediska rozšíření Evropské unie nicméně nebude komodita mléko a mléčné výrobky v ČR “zatěžovat” členské státy, neboť dodávky mléka na zpracování činily v minulém roce pouze cca 2 % průměru celé EU-15.

2. Výroba a spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR

Výroba konzumního mléka klesla od roku 1989 o 47 %, přičemž největší snížení výroby nastalo u pasterizovaného mléka. Naopak trvanlivá mléka s nižším obsahem tuku zaznamenávají růst výroby i spotřeby. Na objem výroby měla největší vliv úroveň domácí spotřeby a zahraničního obchodu. Výroba másla, konzumních smetan a hlavně mléčných krmných směsí (pokles o 93 % !) výrazně poklesla vlivem nižší domácí spotřeby a tedy vyššího dovozu. Vlivem velkého objemu dovozu poklesla také i výroba zmrzlin.

V souladu s celosvětovým trendem se zvyšuje spotřeba sýrů, která vzrostla z 7,8 kg na osobu v roce 1989 na 8,7 kg na osobu v roce 1998 (+ 10,3 %). Naopak se výrazně snížila spotřeba másla z 9,4 kg na osobu v roce 1989 na 3,9 kg na osobu v roce 1998 a sušeného odstředěného mléka z 3,8 kg na osobu v roce 1989 na 0,7 kg na osobu v roce 1998 (tabulka 3). V ekvivalentu mléka se spotřeba snížila z hodnoty 259,6 l na osobu v roce 1989 na 196,5 litrů v minulém roce (pokles o 24,3 %). Naturální spotřeba mléka se v tomto období zvýšila o 6,3 litrů. Spotřeba tvarohů poklesla z 5,1 kg na osobu v roce 1989 na 3,2 kg v roce 1998, o polovinu se snížila spotřeba kondenzovaného mléka (3,0 kg na osobu v roce 1998). Spotřeba konzumního mléka činila v loňském roce 60 litrů na osobu, přičemž roste spotřeba nízkotučných a trvanlivých mlék.

Ve státech EU se v uplynulých dvou desetiletích snížila průměrná spotřeba z cca 360 kg v roce 1973 na přibližně 330 kg mléka v roce 1998. Dnešní spotřeba sýrů je v ČR na velice nízké úrovni, i když v porovnání s rokem 1989 stoupla o 9,3 % (podobně jako například spotřeba jogurtů). Stále ale pokulháváme nejen za průměrem Evropské unie (16,6 kg/osobu a rok), ale i za některými státy SVE. Spotřeba konzumního mléka na světové úrovni stagnuje, u nás klesla za poslední roky o 35 %. Spotřeba másla a sušených mlék celosvětově klesá.

3. Programy na zvyšování spotřeby v EU

V Evropské unii je ve stanoveném období možné se státním příspěvkem realizovat semináře, kurzy a konference pojednávající o kvalitativních aspektech spotřeby mléka či o zlepšování marketingu, rozšiřovat informační programy Společenství nebo realizovat jiná, Komisí schválená, reklamní a publicistická opatření. Platí zde však obecné pravidlo, že propagační opatření nesmí být zaměřena na jednotlivé výrobky a nesmí mít vazbu na jednotlivé země, regiony či zpracovatelský podnik.

V sociální oblasti existují programy na prodej vybraných druhů potravin (hovězí maso, obiloviny, rýže, olivový olej, máslo, sušená mléka apod.) z intervenčních skladů (nařízení Komise 3149/92) postiženým osobám. Podobný charakter mají i programy na potravinovou pomoc.

Dotace na podporu spotřeby mléka ve školách a školních zařízeních jsou poskytovány na základě nařízení Rady 3392/93 a nařízení Komise 1842/83.

Největší objem másla se v rámci podpůrných programů používá na prodej másla za snížené ceny na výrobu těstovin, zmrzliny, pečiva, cukrovinek a dalších potravin. Zajímavý je subvencovaný prodej másla osobám, které pobírají sociální podporu. Stejné povahy je také subvencování másla pro neziskové instituce a organizace. Dále existují také programy na subvencovaný prodej másla armádě či obdobným vojenským jednotkám.

Pokud nastane situace, že v intervenčních skladech je uskladněno velké množství másla, může Komise rozhodnout o prodeji másla ze skladů za účelem exportu, přičemž prodejní cena bude zpravidla nižší než tržní cena másla stejné kvality.

V rámci obecných nařízení na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků se používá i program na propagaci spotřeby koncentrovaného máselného tuku. V této kategorii opatření se poskytuje i subvence na výrobu koncentrovaného máselného tuku o obsahu minimálně 96 % tuku z másla či smetany, které se pak použije do jídel v nemocnicích, školních či vojenských zařízeních apod.

Vzhledem k tomu, že užití odstředěného mléka se jeví jako finančně neefektivní ve srovnání se sušeným odstředěným mlékem, zavedla se podpora výroby kaseinu a kaseinátů právě z odstředěného mléka .

Základem souborů následujících programů (nařízení Rady 986/68) je poskytování dotace na využití odstředěného mléka v čerstvém stavu nebo po usušení ke krmným účelům, a to buď přímo nebo v krmných směsích. Zvláštním případem je podpora zkrmování (s výjimkou telat) zahuštěného odstředěného mléka (nařízení Rady 865/84).

Pro prasata a drůbež je možné využít speciálního programu (nařízení Komise 368/77; 443/77), který na základě tendru umožňuje prodej zlevněného sušeného odstředěného mléka z intervenčních skladů. Sušené odstředěné mléko musí být zapracováno do krmných směsí, které pak musí splňovat přesně definované složení (obsah rybí moučky, minerálů, rybího oleje, škrobu, pokrutin, travní a vojtěškové moučky atd.).

Dále je možné podporovat zkrmování sušeného odstředěného mléka na území jiného členského státu (nařízení Komise 1624/76).

Na zkrmování odstředěného mléka pro hospodářská zvířata s výjimkou telat (nařízení Komise 2793/77) je možné poskytnout podporu mlékárně nebo samotnému chovateli.