Španělští rolníci ještě nejásají
19.03.2002 | Hospodářské noviny
Jak se změní situace v zemědělství po vstupu země do unie? Příkladem pro nás by mohlo být Španělsko, které muselo provést zásadní strukturální reformy i proměny života na venkově. V roce 1986 tvořili rolníci osmnáct procent z tamní bezmála čtyřicetimiliónové populace. V současné době činí celostátní průměr zaměstnanosti v agrárním sektoru šest procent a v Katalánsku pouhá dvě procenta.
Španělsko dodnes získává obrovské prostředky poskytované ze zvláštních unijních fondů v rámci Společné agrární politiky (CAP). V roce 2000, za nějž jsou k dispozici poslední úplné údaje, dostal španělský venkov 5,056 miliardy eur netto, to znamená po odečtení vlastního příspěvku do společné pokladny.
Právě na příkladu Španělska, které je čistým příjemcem evropských podpůrných prostředků, je vidět, že zavděčit se zemědělcům není snadné. I šestnáct let po začlenění převažují na venkově euroskeptické nálady a ke Společné agrární politice mají výhrady skoro všichni.
"Společný trh? O čem to mluvíte? Vždyť je to podvod. Brusel uplatňuje intervenční a protekcionistickou politiku. Jistěže zasahuje, ale ne tam, kde by měl," stěžoval si agentuře Reuters čtyřicátník Gonzálo, kterému před třemi lety omezili kvóty na mléko.
V Kantábrii nebo Galícii je s členstvím v EU nespokojeno 80 procent rolníků.
Poškození si připadají chovatelé dobytka, ochrany se dožadují rolníci, kterým francouzští "kolegové" ničí zásilky jahod a zeleniny. Obnovení dotací požadují rybáři, pěstitelé oliv, bavlny i lnu.
Zároveň se tamní zemědělci netají svými obavami z dalšího rozšíření Evropské unie směrem na východ. "Bojíme se snížení cen a navíc - kdo nám zaručí, že ti noví budou dodržovat normy a pravidla?" ptá se Eugenio, rolník z okolí Lleridy. "Kdyby bylo po mém, Španělsko by zůstalo mimo unii," dodává. Objektivně se však členstvím v unii španělský venkov jednoznačně emancipoval, zlepšila se infrastruktura a díky finančním dotacím se zamezilo bankrotům. "Nevím, nač bych si měl stěžovat. Mám tři sta ovcí, bez dotací by jich muselo být méně a nevyplácelo by se mi to," říká Raimon, 40letý chovatel z okolí Saragossy.
V celém Aragonsku podle něj není jediný rolník, který by nečerpal unijní dotace. "Potřebujeme je hlavně na krmiva a na zavlažování, na písku nic nevyroste. Bez unijních doplatků bychom všichni zbankrotovali. Kdo by pak živil Evropu? Nejspíš Američané s Australany," připouští Raimon.
Další články v kategorii Venkov
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Myslivci: Vykázané kusy ulovené zvěře zřejmě neodpovídají realitě (16.05.2024)
- Prasat nakažených africkým morem na Liberecku přibývá, pásmo se opět rozšíří (16.05.2024)
- Sršeň asijská je hrozbou pro včely i lidi, říká včelař a ekonom Oldřich Hájek (16.05.2024)
- Dvě seniorky vydělaly nejméně milion množením psů (14.05.2024)
- Kvůli suchu hrozí požáry, varovali meteorologové (13.05.2024)
- Policie na Vysočině více kontroluje porušování zákazu rybolovu na nádrži Vír (13.05.2024)
- V letech 2021 až 2023 poskytlo Ministerstvo zemědělství na ochranu životů a majetku před povodněmi 2,9 miliardy korun (10.05.2024)
- Mazlení krav v ohrožení. Oblíbenou zábavu milovníků zvířat kazí ptačí chřipka (09.05.2024)