Slovenské chovatele zachvátil šok ze šílených krav

Na Slovensku v krátkém čase zaznamenali už třetí případ BSE. Všechny jsou ze středního Slovenska - první v okrese Žiar nad Hronom v srp nu, v říjnu a v listopadu přibyly další dva případy v okrese Lučenec. Chovatelé, kteří podobně jako jejich čeští kolegové prohlašovali, že nikdy nepřidávali dobytku do krmných směsí masokostní moučky, jsou šokováni. Veřejnost je po třetím případě už víceméně apatická. Hlavní vlna ústupu od spotřeby hovězího totiž proběhla na Slovensku dávno před prvním případem BSE. Snížení zájmu lidí o hovězí vyvolalo nejdříve zvýšení jeho cen. V roce 1990 se na Slovensku zkonzumovalo průměrně na hlavu takřka 22 kilogramů, o pět let později, kdy ještě nebylo o nemoci šílených krav ani slechu, klesla spotřeba na necelých 12 kilogramů. Vloni to bylo už jen 9 kilogramů a v tomto roce se očekává propad spotřeby na 7,5 kg na hlavu. O BSE se slovenská veřejnost začala intenzivně zajímat paradoxně až začátkem tohoto roku. Pomohlo tomu hlavně mohutné zmedializování nemoci šílených krav v Německu. Své způsobilo i to, že nemoc se stala hitem českých televizí, které jsou sledované také na Slovensku. Letošní první prudký pokles spotřeby zaregistrovali řezníci v Bratislavě nejprve v únoru, potom okolo velikonočních svátků. Následoval červen s prvním případem v České republice a černý slovenský srpen. ,,Po každé nové vlně následoval propad spotřeby asi o 40 až 50 procent," uvedla Edita Ohrablová, výkonná ředitelka Svazu řezníků na Slovensku. První případ BSE na Slovensku koncem září se objevil právě v době, kdy v důsledku zásahu státu došlo k oživení spotřeby. Stát vykoupil zhruba 4000 tun jatečného dobytka, tím se podařilo zlevnit hovězí maso asi o deset korun na kilogram. Všechno úsilí o stabilizaci chovů pokazily tři krátce po sobě následující výskyty BSE. Zákazníci znovu znejistili, přičemž nejméně důvěřují hovězímu učitelé. V okrese Lučenec například většina školních jídelen vyloučila hovězí ze své nabídky. Pro chovatele je samozřejmě choroba pohromou. Především se nemohou bránit tím, že pozitivně testované krávy byly z dovozu, všechny tři byly z domácích chovů. Podezření veterinářů se soustředilo na to, že zdrojem nákazy mohly být mléčné krmné náhražky dovezené v roce 1995 z Bavorska. Snahou slovenských veterinárních orgánů je nyní získat složení těchto náhražek, protože podle zdrojů Evropské unie měly být kontaminované kafilerním tukem. Část odborníků se domnívá, že BSE na území bývalého Československa je vzhledem k zákazu používání masokostních mouček do krmiv pro dobytek jiného původu než v západní Evropě. Hovoří se o spontánním vzniku choroby, pokud se poruší fyziologická rovnováha zvířete a dojde k narušení imunitního systému. Může to být důsledkem narušeného životního prostředí, dlouhodobé produkční zátěže, neuspokojení některých fyziologických potřeb krav a následně stresů. Vzhledem k tomu, že se celkově uvažuje o 30 hypotézách vzniku BSE, jen těžko lze v tuto chvíli jasně říci, co je skutečně tou pravou příčinou nemoci šílených krav na Slovensku.