Sladkovodní ryby listopad 1999 - Situační a výhledová zpráva MZe

Situační výhledová zpráva

Sladkovodní ryby

Listopad 1999

Ministerstvo zemědělství České republiky

Odbor marketingu a komodit MZe ČR

Odpovědní odborní redaktoři:

Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe ČR

Ing. Josef Skolil MZe ČR

Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladů:

Agra Europe

Český statistický úřad

Evropská komise

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - Organizace pro výživu a zemědělství

Generální ředitelství cel, Praha

Ministerstvo zemědělství České republiky

OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development)

· Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha

WTO (World Trade Organisation) - Světová obchodní organizace

Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům.

Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v prosinci 1996.

Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na územních odborech MZe ČR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství České republiky. Dále vycházejí jako přílohy periodik Agrospoj, Agrární noviny, Zemědělské listy a také v informační síti Agronet.

Souhrn situační a výhledové zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese:http://www. mze.cz/datoveinformace

Úvod

Produkční sladkovodní rybářství v České republice je relativně malým, poměrně kompaktním oborem zemědělství s vyrovnanou produkcí ryb v úrovni kolem 20 000 tun.

V našich zemích má dlouhodobou tradici a ve světě je známo výrobou vysoce kvalitních ryb. Sladkovodní ryby, především kapr, jsou úspěšnou exportní komoditou.

Produkce ryb chovem klesala až do roku 1998. V roce 1999 se předpokládá zastavení poklesu. Vlivem vysokých cen klesal do roku 1998 prodej živých ryb. V následujících letech se očekává oživení prodeje ryb.

Spotřeba sladkovodních ryb v ČR je stále na nízké úrovni. Limitujícím faktorem spotřeby sladkovodních ryb je výše cen.

Souhrn

Produkce ryb chovem v období roku 1992 až do roku 1998 klesala z 20,3 tis. tun na 17,2 tis. tun ž. hm. V roce 1999 se odhaduje zvýšení produkce ryb chovem na 17,5 tis. tun živé hmotnosti.

Rovněž do roku 1998 klesal prodej živých ryb na domácím trhu. V roce 1999 se očekává zvýšení prodeje živých ryb na 7,7 tis. tun živé hmotnosti.

Spotřeba sladkovodních ryb v ČR je stále na nízké úrovni, kolem 1kg/obyv./rok.

Spotřeba ryb celkem je asi 5 kg/obyv./rok. Důvodem daleko vyšší spotřeby mořských ryb je velký sortiment rybích výrobků a v některých případech i nižší cenová hladina než

u ryb sladkovodních.

Ceny výrobců kapra v I. jakosti se od roku 1991 zvyšovaly. Nejvyšší ceny byly v roce 1998.

V předvánočním období roku 1999 se očekává spotřebitelská cena kapra v rozpětí

50 - 70 Kč/kg. U výběrového kapra se spotřebitelská cena odhaduje ve srovnání s kaprem v I. jakostní skupiny vyšší o 5 - 10 Kč/ kg. Saldo zahraničního obchodu se sladkovodními rybami je po několik roků kladné. Největší podíl na vývozu sladkovodních ryb má naše tradiční ryba "Český kapr".

Odbyt kapra v ČR je směrován především do Německa. Proto Německo má výrazný vliv na stanovení ceny této ryby. V EU se vyprodukuje ročně kolem 19 tis. tun kapra, největším výrobcem je Německo.

Zásahy státu

1. Celní opatření.

2. Podpůrná opatření pro rok 1999.

3. Legislativa k sektoru sladkovodní ryby.

1. Celní opatření

Celní sazby ČR v roce 1999

Kód celního sazebníku Název Celní sazba při dovozu %

Všeobecná Smluvní

0301 91 90 Ostatní živí pstruzi 7,0 6,0

0301 92 00 Úhoři živí 5,0 0,0

0301 93 00 Kapři živí 12,0 10,0

0301 99 11 Losos obecný sladkovodní, hlavatka podunajská 5,0 0,0

0301 99 19 Ostatní 5,0 0,0

0302 11 10 Chlazení pstruzi Oncorhynchus 5,0 0,0

0302 11 90 Chlazení pstruzi ostatní 5,0 0,9

0302 12 00 Losos sladkovodní chlazený 5,0 0,0

0302 19 00 Ostatní 5,0 0,0

0302 69 11 Chlazení kapři 12,0 0,5

0302 69 19 Ostatní 5,0 0,0

0303 21 10 Mražení pstruzi Oncorhynchus 5,0 0,0

0303 21 90 Mražení pstruzi ostatní 7,0 0,9

0303 79 11 Mražení kapři 5,0 0,5

0303 79 19 Ostatní 5,0 0,0

0304 10 11 Maso ze pstruhů čerstvé, chlazené a zmrazené 5,0 0,0

0304 20 13 Filé z lososa obecného 5,0 0,0

0304 10 19 Filé z ostatních sladkovodních ryb 5,0 0,0

0304 10 91 Rybí maso ze sladkovodních ryb 5,0 0,0

0305 10 00 Rybí moučky k lidské výživě 38,0 0,0

0305 20 00 Rybí játra, jikry, mlíčí solené,sušené, uzené 5,0 0,0

0305 49 45 Uzení pstruzi, úhoři 5,0 0,0

Pramen: Celní sazebník

Preferenční celní sazby (%)

Položka Název ESVO Maďarsko Polsko Slovinsko Rumunsko Bulharsko Lotyšsko Estonsko Litva

0301 91 90 Pstruzi - - - - - - - - -

0302 11 90 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0303 21 90

0301 93 00 Kapři živí 0,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0

0302 69 11 Kapři chlazení 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0303 79 11 Kapři zmrazení 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Pramen: Celní sazebník

Definice základních pojmů

Smluvní celní sazba se použije, pokud dovážené zboží pochází ze země, která ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod. ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod všem zemím kromě 10 států, jako jsou Západní Sahara, Omán aj. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese aplikované od l. ledna 1999 podle výsledků Uruquayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.

Smluvní celní sazba platná v rámci celní kvóty se uplatňuje v těchto případech:

a) u zboží, které je navrženo do celního režimu volného oběhu,

b) u celní kvóty, vztahující se k tomuto zboží, která není vyčerpána.

Celní kvótou se rozumí množství zboží, které je propuštěno do navrženého celního režimu při použití nižší celní sazby.

Preference (preferenční kvóta, preferenční celní sazba) zvýhodňuje vzájemný zahraniční obchod a jsou stanoveny v uzavřených Dohodách o zónách volného obchodu mezi ČR a příslušnými státy.

2. Podpůrná opatření pro rok 1999

Dotace jsou poskytovány podobně jako v roce 1998 podle "Zásad", kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 1999.

Pro udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb byl vyhlášen:

Dotační titul 2.A.e. Kontrola užitkovosti, kontrola dědičnosti a zdraví a testování užitkových vlastností a vedení ústřední evidence, zveřejňování výsledků plemenářské a šlechtitelské práce, osvětová a poradenská činnost u ryb pro vyjmenované organizace, a to Klatovské rybářství a.s. Klatovy, České rybářství, s.r.o. Mariánské lázně, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské university se sídlem ve Vodňanech, Rybářské sdružení České Budějovice, Kinského rybářství s.r.o., Žďár nad Sázavou, Komoran s.r.o., Ledeč nad Sázavou, Rybářství Chlumec nad Cidlinou a.s., Rybářství Tábor a.s., Rybářství Růžička s.r.o., Rybníkářství Hluboká, a.s., Rybníkářství Pohořelice, a.s.

Forma podpory je neinvestiční, přímá nenávratná dotace. Podpora se poskytuje do 60 % prokázaných přímých nákladů příslušného roku na předmět dotace pro KU. Dále do výše 100 % u prokázaných přímých nákladů na zveřejňování výsledků plemenářské práce a vedení ústřední evidence, objem finančních prostředků, maximálně do 100 tis. Kč a dále fixní částka, objem finančních prostředků, maximálně do 100 tis. Kč na osvětovou a poradenskou činnost v příslušném roce.

PGRLF

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond poskytuje záruky na úvěry podnikatelských subjektů prvovýroby a subvencuje část úroků z úvěrů. Pravidelně je vyhlašován podpůrný program "Zemědělec".

3. Legislativa vztahující se k sektoru ryby

Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku č. 327 ze dne 10. prosince 1997, kterou se provádí § 18, písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Vyhláška se týká změn doplňku a vztahuje se na maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Nabyla účinnosti 1. dubna 1998.

Pro ryby platí též zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Na něj navazuje vyhláška 245/1996 Sb., která upravuje podmínky ochrany zvířat při porážení i ve vztahu

k chovu ryb.

Zákony související s chovem ryb.

· Zákon č.138/1973, (vodní zákon) ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., a zákona

· č. 114/1995 Sb.,

· Zákon č.130/1974 Sb.,o státní správě ve vodním hospodářství,

· Zákon č. 102/1963 Sb. o rybářství,

· Zákon č. 17/1992 o životním prostředí,

· Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny,

Základní ukazatele výroby

Produkce ryb chovem v období od roku 1992 až do roku 1998 klesla o 17,3 %

(z 20,3 tis.tun ž. hm. na 17,2 tis tun ž. hm.).

V roce 1999 se odhaduje zvýšení produkce ryb chovem o 1,7 %. Rovněž do roku 1998 klesal na domácím trhu prodej živých ryb. V roce 1999 se očekává mírné oživení prodeje živých ryb asi o 2,7 %.

V průběhu posledních let se nedařil změnit podíl zpracovaných ryb. V roce 1999 se očekává rozšíření zpracovaných ryb a to jak v sortimentu, tak i množství výrobků. Limitujícím faktorem při odbytu živých ryb a výrobků z nich na domácím trhu je výše cen.

Užití tržních ryb v ČR vyprodukovaných chovem - odhad (tis. t ž. hm.)

Rok Produkce ryb Užití

chovem Prodej živých Ryby určené Export

ryb v tuzemsku pro zpracování živých ryb

1990 19,3 9,1 3,8 2,7

1991 18,7 9,1 2,2 4,6

1992 20,8 9,9 2,3 5,6

1993 20,1 9,2 1,5 9,3

1994 18,7 9,4 1,6 8,4

1995 18,7 9,7 1,7 7,8

1996 18,2 8,5 2,1 8,2

1997 17,6 7,6 1,4 7,0

1998 17,2 7,5 1,6 8,6

1999 * 17,5 7,7 1,8 8,0

Pramen: Rybářské sdružení České Budějovice

*/ Odhad

Výlov ryb v rybnících a tekoucích vodách v ČR

Výlov ryb v rybnících a tekoucích vodách v ČR v roce 1996 a 1998 (tuny ž. hm.)

Druhy ryb Ryby vyprodukované chovem Výlov na udici (samozásobení) Celkem

1996 1998 1996 1998 1996 1998

Kapr obecný 15 940 15 061 2 522 2 899 18 462 18 960

Lín 317 342 23 29 340 371

Štika 54 75 163 168 217 243

Candát 32 40 130 125 162 165

Pstruh obecný - - 53 70 53 70

Pstruh duhový 647 554 28 30 675 584

Cejn velký - - 274 253 247 253

Sumec velký 28 43 36 49 64 92

Úhoř říční 3 1 28 28 31 29

Lipan - - 19 13 19 13

Bolen - - 10 16 10 16

Amur bílý 239 149 47 53 286 202

Karas obecný - - 49 40 49 40

Tolstolobec pest. a bílý 405 379 3 6 408 385

Okoun říční 15 17 33 36 48 53

Siven americký 82 97 2 2 84 99

Síh severní 90 108 2 1 92 109

Ostatní 348 365 102 134 450 499

CELKEM 18 200 17 231 3 524 3 952 21 724 21 183

Pramen: Rybářské sdružení České Budějovice

Odhad výlovu ryb z rybníků a tekoucích vod v ČR v roce 1999 a 2000 (tuny ž. hm.)

Ukazatel Produkce ryb chovem Výlov na udici (samozásobení) Celkem

1999 2000 1999 2000 1999 2000

Tržní ryby celkem 17 500 17 800 3 800 3 700 21 300 21 500

z toho kapr 15 300 15 500 2 700 2 700 18 000 18 200

Pramen: Rybářské sdružení České Budějovice

Předpoklad výlovu tržních ryb včetně samozásobení bude mít mírně stoupající tendenci. Je vyjádřen celkovým objemem a z toho podíl kapra jako hlavní ryby.

Nezaviněné ztráty na rybách

V České republice způsobují na rybách největší škody rybožraví predátoři, konkrétně kormorán velký, volavka popelavá a vydra říční. V roce 1999 se bude odhadovaná škoda

u členů profesního sdružení pohybovat v úrovni 41 miliónů Kč (z toho kormorán velký téměř 21 miliónů Kč, volavka popelavá 13 miliónů Kč a vydra říční přes 7 miliónů Kč).

V co největší míře je účelné soustředit se na snížení stavu volavky popelavé ve smyslu vyhlášky MZe ČR č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti a na základě výjimky příslušného úřadu ze zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny provádět odstřel kormorána velkého. Pro dosažení znatelného snížení ztrát je třeba odstřel zmiňovaných predátorů zvýšit na dvojnásobek.

Cenový vývoj

Ceny zemědělských výrobců kapra I. jakost se od roku 1991 zvyšovaly. Nejvyšší ceny byly v roce 1998. V předchozích letech ceny výrobců u kapra kulminoval ve čtvrtém čtvrtletí roku. Důvodem byla tradiční zvýšená poptávka (vánoční svátky). V roce 1998 se ceny výrobců před vánocemi snížily a současně tuto skutečnost kopírovaly i spotřebitelské ceny kapra mraženého I. jakost. Důvodem byla snížená poptávka, kterou ovlivnily hlavně vysoké ceny kapra a výrazně snížené ceny vepřového a drůbežího masa.

Ceny zemědělských výrobců - Kapr I. jakost (Kč/kg ž. hm.)

Rok Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

1991 20,84 20,73 20,95 21,60 22,08 21,78 21,66 21,83 21,53 31,38 21,20 21,61

1992 23,20 23,80 24,83 25,73 25,83 27,35 27,58 26,50 26,83 27,40 26,68 27,14

1993 28,34 26,79 26,16 26,06 26,25 27,18 25,53 24,21 25,80 27,00 27,59 28,31

1994 30,23 29,80 30,98 32,91 32,72 32,72 34,70 34,53 35,55 33,81 36,61 38,23

1995 38,79 38,05 34,56 35,83 35,93 36,19 36,79 36,89 37,05 37,46 37,51 38,72

1996 38,39 38,28 37,60 38,36 39,65 40,67 39,34 41,52 41,52 41,32 43,06 47,82

1997 47,19 48,80 48,06 51,49 51,94 56,38 58,63 60,25 60,88 60,81 64,10 66,42

1998 63,29 57,47 54,63 55,79 55,34 58,24 57,14 58,83 57,02 54,37 55,14 55,31

1999 54,12 53,79 55,30 55,19 54,21 53,34 54,51 54,93 53,10 52,83

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ

Spotřebitelské ceny - Kapr mražený, půlený I. jakost (Kč/kg)

Rok Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

1993 49,27 50,22 50,30 49,83 49,15 49,14 49,39 49,30 49,78 49,63 49,95 51,55

1994 52,74 55,03 56,14 57,00 57,38 58,60 59,90 60,36 61,80 63,48 64,75 66,02

1995 80, 64 82,43 86,58 86,11 87,09 86,14 86,68 86,92 86,73 86,29 85,86 86,47

1996 88,68 88,45 88,32 89,31 89,94 90,61 91,95 92,66 94,89 97,31 100,80 102,62

1997 104,86 106,34 106,38 110,20 111,20 113,45 118,06 123,38 127,19 133,79 145,10 152,86

1998 152,37 153,65 149,89 149,55 146,57 145,60 145,01 144,24 145,82 144,54 142,78 141,43

1999 138,16 137,23 137,53 135,49 136,49 133,61 135,01 134,24 134,23 133,00

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ

Odhadovaný cenový vývoj v předvánočním období v roce 1999

Stanovení konkrétní ceny je výhradním právem jednotlivých chovatelů, dodavatelů

a prodejců ryb. Všeobecně se hovoří ve smyslu, že letošní ceny budou na stejné úrovni jako loňské.

Vzhledem k regionálním zvláštnostem, přepravním nákladům a k existujícím zkušenostem se vyjadřují hladiny cen v předpokládaném rozpětí, které se uvádí bez záruky.

Očekává se, že cena výrobce (OC) kapra I. hmotnostní skupiny se v předvánočním období bude pohybovat v rozmezí 45 - 55 Kč/kg. Spotřebitelská cena (MC) I. hmotnostní skupiny kapra je signalizována v rozpětí 50 - 70 Kč/kg.

U výběrového kapra se cena výrobce i spotřebitelská cena odhaduje ve srovnání s kaprem I. hmotnostní skupiny vždy vyšší o 5 - 10 Kč/kg.

Spotřeba

Spotřeba ryb na obyvatele/rok

Druh 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1996 1996 1997 1998

Ryby celkem 6,0 5,4 3,8 4,6 4,5 4,8 4,9 4,9 5,5 5,3

z toho sladkovodní 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,3 1,2 1,2

Pramen: ČSÚ, Rybářské sdružení České Budějovice

Spotřeba sladkovodních ryb v ČR je stále na velmi nízké úrovni.

Největší část spotřeby je orientována na období vánočních a velikonočních svátků.

Celková spotřeba ryb se udržuje na úrovni asi 5 kg/obyv./rok. Důvodem daleko vyšší spotřeby mořských ryb je velký sortiment rybích výrobků z nich vyráběných a někdy i nižší

cenová hladina než u ryb sladkovodních.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod se sladkovodními rybami (tuny)

Období Dovoz Vývoz Saldo Ć dovozní cena Kč/rok Ć vývozní cena Kč/rok

Celkem Z toho kapr Celkem Z toho kapr Celkem Z toho kapr Celkem Z toho kapr

1996 825 128 8 831 7 765 8 006 63,67 48,10 41,24 43,70

1997 1 303 109 7 520 6 193 6 227 65,23 58,72 69,41 65,72

1998 998 181 8 840 7 798 7 842 88,18 60,77 57,35 53,35

1999 * 764 30 3 770 3 425 3 006 98,14 47,62 61,43 57,00

Pramen: Celní statistika

*/ Celní statistika leden - září 1999

Vývoz sladkovodních ryb z ČR dle zemí s nejvýznamnějším podílem

1998 1998 Leden - září 1999 Leden - září 1999

Země tuny Kč/kg Země tuny Kč/kg

Německo 3 500 60,57 Německo 1 245 60,50

Slovensko 1 802 46,61 Rakousko 350 67,50

Jugoslávie 837 53,70 Slovensko 335 59,70

Belgie 794 56,10 Jugoslávie 245 55,20

Pramen: Celní statistika

Zahraniční obchod s rybami celkem (sladkovodní a mořské)

1997 1997 1997 1998 1998 1998 1999* 1999* 1999*

Dovoz Vývoz Saldo Dovoz Vývoz Saldo Dovoz Vývoz Saldo

34 203 8 942 - 25 261 30 889 10 195 - 20 694 21 852 4 623 - 17 229

Pramen: Celní statistika

*/ Celní statistika leden - září 1999

Saldo zahraničního obchodu se sladkovodními rybami je po několik roků kladné, zatím co saldo zahraničního obchodu s rybami celkem (sladkovodní a mořské) je výrazně záporné. Důvodem je vysoký dovoz mořských ryb a ryb, které nejsou u nás zastoupené. Dovoz těchto ryb je realizován převážně s rybami zpracovanými a s rybími výrobky. Největší podíl na vývozu sladkovodních ryb má naše tradiční ryba kapr. Pokud se podaří vyrábět produkty vyšší finalizace z ryb, je předpoklad ještě lepšího uplatnění na zahraničních trzích.

Zpracovny ryb

Z členů Rybářského sdružení se zpracováním ryb zabývá Blatenská ryba, s. r. o., Rybnikářství Hluboká, a. s., Rybářství Tábor, a. s., Rybářství Třeboň, a. s., Klatovské rybářství, a. s., České rybářství, s. r. o. Mariánské Lázně, Rybářství Chlumec nad Cidlinou,

a.s., Rybníkářství Pohořelice, a. s., Rybářství Telč, a. s., Rybářství Velké Meziříčí, a. s., Rybářství Přerov, a. s., Rybářství Praha, a. s., Školní rybářství Protivín, Líšno, s. r. o. Konopiště a Rybaspol A+V, s. r. o., Ostrava - Svinov.

U evidovaných subjektů - nečlenů sdružení, zpracování ryb provádí Zpracovna ryb České Budějovice, a. s., SOFISH TRADING, s. r. o., Soběslav a Rybniční hospodářství,

s. r. o., Lázně Bohdaneč.

Odbyt živých ryb v tuzemsku ukazuje, že rybářství musí opustit pozice pouhého prvovýrobce a více se orientovat na zpracování ryb. V západní Evropě je v současnosti zpracováváno kolem 80 % všech chovaných ryb (převážně losos a pstruh duhový). Nedostatečná úroveň zpracování ryb u nás (především kapra, což pramení z tradičního pojetí chovu a jeho dominantní produkce) potřebuje podporu. Z produkce sladkovodních ryb představuje zpracování na výrobky a polotovary pouze cca 10 %.

Povolení k vývozu vyráběného sortimentu do zemí EU mají 4 zpracovny ryb, které patří členům sdružení. Realizaci záměrů ve zpracování ryb a naplnění programu odbytu výrobků z ryb nelze podcenit. Jde o nezbytný předpoklad pro lepší uplatnění zejména na domácím trhu.

Zahraniční trhy

Produkce ryb podle druhů v členských zemích Evropské federace chovatelů ryb (FEAP)

Přehled produkce ryb podle druhů v členských zemích FEAP (tis. tun)

Druh ryb 1994 1995 1996 1997 1998 1999 *

Losos 302,5 348,3 403,3 450,2 509,3 540,0

Pstruh duhový nad 1 kg 60,7 59,3 66,5 76,9 86,2 90,0

Pstruh duhový tabulový 202,0 201,1 212,1 220,2 223,2 228,3

Siven 1,6 1,6 1,3 1,5 1,7 1,9

Kapr 54,8 52,4 53,8 54,3 53,8 54,0

Amur a tolstolobik 1,3 1,5 2,6 2,8 2,6 2,5

Úhoř 7,6 7,6 7,4 8,3 9,0 9,1

*/ Odhad

Vývoj situace v rozhodujících druzích ryb:

U lososa se předpokládá další nárůst produkce. Zlepšení odbytu se přisuzuje společné mezinárodní propagační kampani.

Velký pstruh duhový je z větší části exportován především do Japonska a dalších zemí Dálného východu. Cílem je stabilizovat ceny, které značně kolísají.

Růst produkce tabulového pstruha duhového je pozvolný. Mnoho pstruhařů bojuje

o existenci. Produkce úhoře je stabilizovaná, ale ceny klesají. Zvyšují se obavy z onemocnění, které údajně může být přenosné na člověka.

V členských zemích Evropské unie se ročně vyprodukuje kolem 19 tis. tun kapra, je největším výrobcem Německo. V roce 1998 zde výlov kapra značně poklesl (10,6 tis. tun). Také dovoz živého kapra do SRN se snížil, takže ve větších městech poptávka převýšila nabídku. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla Česká republika, která se na dovozu kapra podílela 83 %. Produkcí kapra si Česká republika v rámci Evropské federace chovatelů ryb stojí dobře (Polsko je členem pouze za sektor chovu lososovitých ryb, Maďarsko až do letošního září členem nebylo).

Odbyt kapra na evropském trhu

Rozhodujícím partnerem pro odbyt kapra z České republiky zůstává i nadále Německo. Proto má i výrazný vliv na stanovení ceny této ryby.

Jednání o cenách pro dodávky kapra z podzimních výlovů byla započata v obvyklé době, avšak dosti razantně. Taktika obchodních partnerů spočívala v požadavku zajistit finanční spoluúčast na propagaci odbytu kapra v SRN podle objemu vývozu z příslušné země.

Záměrně nebyla určena cena ani konkretizováno množství nakupovaných ryb. Bylo naopak avizováno snížení ceny proti loňské skutečnosti a kladen důraz na zamezení prodeje ryb méně známým, menším německým odběratelům.

Z dříve uvedených postojů je zřejmé, že teprve při dvoustranných jednáních dochází k dohodě o cenách, které budou uplatňovány ve zbývajícím období letošního roku. Ceny kapra pro další odběratele ze zemí EU se budou odvíjet od úrovně na německém trhu. Stejně jako u nás se i v Německu loví, odbyt kapra z ČR proto stagnuje (probíhají přesuny vedlejších ušlechtilých druhů ryb).

Odběry kapra na Slovensko jsou předjednány. Dodávky do Srbska jsou především z důvodu ekonomické situace země nejisté a nelze na ně ve větší míře spoléhat.

Rybářství V EU

Schválení dohody o kvótách výlovů ryb pro rok 1999 v rámci EU

Na základě jednání ministrů rybářství členských zemí EU byla koncem minulého roku schválena dohoda o rozsahu celkových přípustných výlovů (TAC) a kvót výlovů pro rybářskou flotilu EU. I když ministři členských zemí souhlasili se zvýšením limitu TAC u 25 ze 117 položek, komise počítá s dalším pokračováním trendu snižování objemu výlovů u řady hospodářsky významných druhů ryb.

Hlavním problémem souvisejícím s rozsahem TAC a kvót se stala alokace výlovů tuňáka obecného, kde podle nových předpisů EU jsou Řecko a Itálie penalizovány snížením kvót v důsledku nadměrného rozsahu rybolovu (overfishing) v roce 1998. V důsledku penalizace klesl v rámci EU celkový rozsah TAC, týkajících se tuňáka obecného, z původně navržených 20 165 t na 16 136 t.

Evropská Komise se rovněž pokoušela nalézt pro Řecko a Itálii řešení v doplňkovém převodu kvót z jiných členských zemí tak, aby minimalizovala dopad na rybářský sektor těchto zemí. Zástupci Itálie argumentovali tím, že v referenčním roce 1997, směrodatném pro stanovení kvót výlovů, nebyla země členem Mezinárodní komise pro ochranu zdrojů tuňáka

v Atlantiku (ICCAT), takže penalizaci nelze považovat za legislativně zdůvodněnou.

Na základě dalších komplikovaných jednání však bylo rozhodnuto, že Rada pro rybářství se zastoupením ministrů členských zemí není vhodným fórem pro posouzení redistribuce kvót výlovů tuňáka a potvrdila původní návrh s těmito limity: Francie 6 413 t, Španělsko 5 555 t, Itálie 3 463 t, Portugalsko 516 a Řecko 126 t.

Obdobně jako v přecházejících letech byly v Evropské Komisi zaznamenány ostré názorové střety mezi zastánci udržitelného rozvoje rybářství (sustainable fishing) a silnou rybářskou lobby z členských zemí. I když některé odhady a projekce Mezinárodní rady pro výzkum moře (ICES), byly členskými zeměmi zpochybňovány, stále výrazněji se prosazuje opodstatněnost vědeckých poznatků o nezbytnosti dlouhodobého poklesu výlovu u řady hospodářsky významných druhů ryb.

Při jednání o snížení kvót výlovů Evropská Komise vycházela z rozhodnutí, podle kterého rozsah TAC pro rok 1999 neměl být ve srovnání s předcházejícím rokem redukován

o více než 40 %. Pokles objemu výlovů v této sezóně bude výrazný u různých druhů tresek

a u sledě. Rozsah TAC pro tresku obecnou v rámci EU byl v roce 1999 snížen o 9 % na úroveň 334 200 t ve srovnání s 367 000 t v roce 1998. Snížení o 20 % bylo zaznamenáno

v rozsahu TAC pro tresku skvrnitou, kde současný přípustný výlov činí 135 000 t ve srovnání se 168 000 t v roce předcházejícím. Výrazně byl snížen také rozsah TAC pro sledě, přičemž

v nejvýznamnějších teritoriích výlovů má klesnout odlov tohoto druhu ryb v rozmezí

15 - 25 %.

Produkce ryb a trh s rybími produkty v Itálii

Itálie vytváří se svými 58 mil. obyvatel a tradicí konzumu ryb příznivé předpoklady

k rozvoji domácího trhu s rybími produkty. O růstu obliby ryb v humánní výživě svědčí zvýšení spotřeby tohoto produktu na jednoho obyvatele z původních 15 kg v roce 1988 na 23 kg v roce 1998. Všestranně je rozvinut zahraniční obchod s rybami, kde Itálie ve světovém měřítku zaujímá páté místo mezi nejvýznamnějšími dovozci.

Zvýšení spotřeby ryb je kladeno do souvislosti s modernizací distribuce, zpracování

a rozšiřování sortimentu rybích výrobků. Vybudování rozsáhlé sítě obchodních řetězců zajistilo nabídku širokého sortimentu ryb i v místech, kde původně tradice jejich konzumu neexistovala. Významnou roli mělo současně také postupné zvyšování kupní síly obyvatelstva a úspěšná reklamní kampaň, prezentující ryby jako zdravotně prospěšný a ekologicky nezávadný produkt.

V nabídce na vnitřním trhu stále dominují mořské ryby (oblíben je především okoun mořský - labrax), zatímco poptávku po sladkovodních rybách výrazněji ovlivňuje tradice konzumu blízkosti některých řek a rezervoárů s chovem ryb. Mimořádný význam v sektoru akvakultury zaujímá produkce pstruha duhového, kde Itálie s ročním objemem 50 000 t patří mezi nejvýznamnější světové producenty.

Od počátku devadesátých let však domácí produkci pstruha duhového konkuruje dovoz lososa (především z Norska), jež se začíná prosazovat rovněž, v důsledku příznivých cen. V roce 1998 dosáhl import tohoto druhu ryby objemu více než 20 000 t.

Na Italském trhu bylo v předcházejícím roce distribuováno přibližně 35 000 t kanicovitých (převážně mořský okoun Dicentrarchus labrax) a pražmovitých ryb, přičemž více než 60 % objemu těchto mořských druhů je dováženo z Řecka, Španělska, Turecka a Francie.

Itálie má rozvinutý zpracovatelský průmysl, zaměřený na zhodnocení masa různých druhů tuňáka, kde za nejcennější druh je považován tuňák obecný (Thunnus thynnus). Objem zpracované rybí suroviny činil v roce 1998 více než 100 000 t, přičemž více než 90 %

z tohoto množství bylo dovezeno ze zahraničí.

Na domácím trhu se prosazují také dovozci různých druhů krevet, lovených hlavně

v tropických mořích. Ze 35 000 t krevet, dovezených v roce 1997 do Itálie, pocházela převážná část z jihovýchodní Asie (Thajsko atd.) a z Jižní Ameriky (především z Ekvádoru).

Mimořádná obliba konzumu hlavonožců (různé druhy chobotnice a sépie) v Itálii, řadí tuto zemi ve světovém měřítku na třetí místo v rozsahu za Japonsko a Španělsko.

Produkce kapra v Německu v roce 1998

Podle oficiálních údajů Spolkového ústavu pro zemědělství a výživu (BLE) se snížila produkce kapra v Německu v roce 1998 na 10 650 t, což představuje nejnižší produkční úroveň od počátku devadesátých let. v důsledku extenzívního přístupu k obhospodařování rybníků, růstu výrobních nákladů a redukce obsádek kormorány, nelze ani v letošním roce očekávat výraznou změnu tohoto stavu. Produkční rezervy se nacházejí ve velkých rybničních soustavách Saska a Braniborska. V roce 1998 současně došlo také k poklesu dovozu živého kapra, takže v některých větších městech poptávka po tomto produktu převýšila nabídku.

Situace v jednotlivých regionech byla odlišná, přičemž největší produkční propad zaznamenaly tzv. Staré spolkové země včetně Bavorska, s tržní produkcí 5 490 t kapra

a meziročním poklesem 14 %. Zvýšení celkového objemu produkce bylo registrováno v Sasku a Meklenbursku - Pomořansku.

Do nepříznivých produkčních výsledků se promítl rovněž vývoj počasí. V Bavorsku, které zajišťuje kolem 50 % tržní produkce kapra v rámci Německa, vedly vyšší teploty

a srážkové deficity v průběhu vegetačního období k nedostatku vody v rybnících, což vyvrcholilo v řadě případů nouzovými odlovy ryb.

Značné ztráty byly v r. 1998 způsobeny německému rybníkářství výskytem kormoránů, živících se především plůdkem a mladšími věkovými kategoriemi ryb. U kapřího plůdku dosáhly kusové ztráty v některých rybničních soustavách až 60 %, ale rovněž u násady kapra bylo zaznamenáno časté poranění s následnou inhibicí růstu ryb.

K zajištění vyšší nabídky na trhu s konzumním kaprem bylo v r. 1998 dovezeno 3 775 t ryb, což však představuje meziroční pokles 13 %. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla Česká republika, která se na celkovém objemu dovozu kapra na německý trh podílela 83 %. Dodávky tržního kapra z Polska a Maďarska měly pouze doplňující význam.

Eurofish Magazine 1999, č. 4, s. 22 - 23

ZMP, Agrarmarkt, 199, č. 90, s. 6 - 7

Maďarsko

Prvé zmínky o statistickém sledování úrovně spotřeby ryb v Maďarsku pocházejí

z roku 1889, kdy roční spotřeba rybích produktů na jednoho obyvatele byla odhadnuta na 1,5 kg. Současná úroveň spotřeby ryb v Maďarsku se pohybuje mezi 2,5 - 3 kg v přepočtu na rok a obyvatele, což odpovídá 4 - 5 % z celkového konzumu masa a masných výrobků. Uvedený ukazatel je podstatně nižší než průměrné hodnoty v EU, kde spotřeba ryb na 1 obyvatele a rok činí přibližně 17 kg.

Hospodářsky nejvýznamnější rybou je kapr s podílem 75 % na tržní produkci ryb. Významnou pozici zaujímá rovněž tolstobik bílý a pestrý s podílem 18 % na produkci

s tržním zaměřením. Dodávky na trh jsou nepravidelné se značnými sezónními výkyvy. Obdobně jako v některých dalších evropských zemích je kapr tradiční rybou pro vánoční stůl a této skutečnosti přizpůsobují nabídku také obchodníci. Patrná je rovněž diferenciace cen mezi Budapeští a venkovskými oblastmi. Ceny kapra a tolstobika na venkově jsou o 5 - 10 % nižší než v hlavním městě, přičemž u vysoce ceněných druhů ryb (lososovité ryby, candát, štika atd.) činí tento rozdíl 25 - 40 %.

Zatímco u domácí produkce převažuje nabídka ryb v živém stavu, dodávky z dovozu zahrnují různě upravené a zpracované ryby a rybí produkty. Ve struktuře spotřeby na maďarském trhu zaujímají živé ryby 55 - 60 %, konzervované ryby 10 - 15 % a mražené ryby 20 25 %. Rozsah speciální nabídky marinovaných, uzených a jinak upravených ryb je stále velmi nízký a pohybuje se přibližně kolem 5 %.

S rozvojem sítě obchodních řetězců vzrůstá nabídka ryb, které jsou dodávány na trh jako finalizované produkty. Této skutečnosti se v Maďarsku přizpůsobuje také zpracovatelský sektor, který postupně rozšiřuje sortiment produktů, upravovaných z dovážené rybí suroviny (převažuje treska, makrela, sleď).

Eurofish Magazine 1999, č. 1, s. 5