Skot i nadále v ohrožení

Trápení evropských chovatelů skotu, které letos postihly dvě rány v podobě šířící se nemoci šílených krav a epidemie slintavky a kulhavky, není zřejmě ještě konec. Ztráty, které zatím dělají až 3,3 miliardy eur (okolo sto dvanácti miliard korun), mohou být ještě vyšší.

Mezi chovateli skotu v Evropské unii nekončí napětí. Dvě metly, které letos v prvním pololetí zdecimovaly stáda nemoc šílených krav (BSE) a slintavka a kulhavka - hrozí dál. Countryside Agency, zájmová agentura zemědělců vypočítala, že z kulhavky a slintavky činí ztráty za první pololetí až dvě a půl miliardy eur (asi 81 miliard korun) a kvůli BSE více než 900 milionů eur (30,5 miliardy korun). Podle představitele agentury Ewena Camerona to činí až třetinu všech příjmů chovatelů, pokud se však účinně nezasáhne, může být další úder epidemie ještě tvrdší.

Očkovat, či neočkovat?

Ve Velké Británii, na severu Anglie, kde je nákaza slintavky a kulhavky nejsilnější, bylo jen od konce srpna utraceno přes 50 tisíc dobytčat. Letní počasí, které doprovázejí zvýšené dávky ultrafialového záření, této virové chorobě nesvědčí, ale jen se ochladilo, choroba propukla znovu. V té souvislosti se znovu rozhořely diskuse, jestli by místo masového vybíjení zvířat nebylo řešením očkování. "Mezi vládní mi odborníky jsou dvě skupiny, jedni by rádi očkování vyzkoušeli, druzí jsou zásadně proti," říká Karel Matoušek, stálý zástupce Agrární komory ČR a Svazu zemědělských družstev a společností v Evropské unii. Evropské státy až na výjimky očkování z obchodních důvodů zamítají. Ve tkáni totiž zůstávají zbytky očkovací látky, což může vést při veterinární kontrole masa k domněnce, že kus prodělal slintavku a kulhavku. "Veřejnost je hromadným vybíjením už znechucena a žádá odborníky, aby vyzkoušeli něco jiného," dodává Matoušek. Tam, kde hromadné očkování v průběhu posledního půl roku vyzkoušeli, například v Holandsku a na některých farmách v Německu, mají klid. V případě epidemie se o něm uvažuje i v České republice, ale britská vláda je stále odmítá. "Ve Velké Británii převládají obavy, že i když epidemie skončí, nebude možno maso vyvážet. Některé země totiž odmítají maso z očkovaných zvířat," uzavírá Matoušek. Odborníci se obávají, že s příchodem podzimu a vlhkého, chladnějšího počasí na sebe nedá nové propuknutí epidemie dlouho čekat. Protože vybíjení stád nepřineslo kýžený zlom, veterinářům zbývá jediné účinné opatření - hromadné očkování.

BSE - objevují se nové případy

Panika z nemoci šílených krav poněkud ustoupila, strach mezi chovateli však přetrvává. Nové případy se vyskytují nadále. V srpnu přibylo pět pozitivních dobytčat ve Francii, v pondělí ohlásilo svou první šílenou krávu i Japonsko. Francouzské ministerstvo zemědělství připravuje řadu opatření a podpor pro agrární sektor. Odbyt masného skotu stagnuje a zemědělcům, kteří se na jeho chov specializují, hrozí krachy. "Středem kritiky jsou teď obchodníci, kteří přes nadbytek domácího masa neustále hovězí dovážejí," říká Matoušek. Poté, co se ze zahraničí objevily reklamace dodávek hovězího, zpřísnila se v Nizozemí veterinární kontrola na jatkách. U hovězího masa v půlkách našli veterináři zbytky míchy, která je považována za rizikový materiál, a proto dokonce neváhali na několik týdnů zavřít jatka v Brada a Leeuwarden. Odpovědní lidé jsou obviněni z přestupků.