Senát chce vypustit část ustanovení zahrádkářského zákona

Návrh zahrádkářského zákona se po dnešku vrací ze Senátu do Sněmovny. Senátoři z něj chtějí vypustit některá ustanovení, například pasáž o kulturních hodnotách zahrádkářské činnosti nebo ustanovení podrobně upravující pachtovní smlouvu na pozemky pro zahrádkářské spolky. O podobě zákona tak nyní rozhodne Sněmovna. Pokud by chtěla setrvat na původně schválené podobě, muselo by pro to hlasovat nejméně 101 poslanců.

Senátoři na podporu zákona obdrželi petici, kterou vyvolal Český zahrádkářský svaz a kterou podepsalo víc než 23.000 občanů. Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík řekl při projednávání petice senátorům, že pozměňovací návrhy boří koncepci zákona a úsilí jeho předkladatelů obrátí vniveč. Kritici zákona poukazovali například na to, že zahrádkáři fungovali dosud a nepotřebovali na to žádný zákon.

"Tento cár papíru do naší legislativy vůbec nepatří," prohlásil místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). Argumentoval například tím, že pokud mohly spolky dodnes fungovat bez tohoto zákona, není důvod, proč by tak nemohly fungovat i nadále. Řekl také, že síla je v jednoduchosti, a ne v tom, že zákonodárci zaplevelují právní řád dalším zákonem, který není zapotřebí. "V podstatě je to jenom snůška proklamací a nějaká povinnost u toho pachtu," popsal zákon Petr Vícha (ČSSD).

Zákon sám o sobě nic neřeší, je ale nezbytným nástrojem, který definuje, jak důležitá je zahrádkářská činnost, argumentovala naopak Renata Chmelová (KDU-ČSL a nezávislí). Jeho přijetí bude mít pozitivní vliv na legislativní systém, uvedla. Zákona se zastávala i Miluše Horská (KDU-ČSL), která připomněla například zesnulého moderátora Přemka Podlahu. Poukazovala i na to, že zahrádkáři pomáhají snižovat emise nebo na to, že zahrádkářství pomáhá snižovat dopady chudoby.

Zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Zákon definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti.

Senát chce na návrh svého hospodářského výboru ze zákona odstranit pravidlo, že fyzická osoba může pronajmout pozemek zahrádkářskému spolku pro zahrádkářskou činnost nejméně na dva roky. Pokud je propachtovatelem obec nebo stát, lze podle sněmovního návrhu pacht sjednat nejméně na deset let. I toto navrhl Senát vypustit. Stejně tak chce vypustit paragraf, v němž stojí, že k ujednáním, která se odchylují od zahrádkářského zákona v neprospěch spolku, se nepřihlíží.

Ze zákona má podle Senátu zmizet i věta, která uvádí, že obec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti. Vůči tomuto ustanovení měla výhrady vláda. K návrhu celého zákona sice zaujala neutrální postoj, poukázala v něm ale na to, že obec je povinna využívat svůj majetek účelně a hospodárně. Není proto podle ní jasné, jak má naplnit navrhovanou povinnost a při sjednávání pachtu se zahrádkářským spolkem přihlížet k veřejné prospěšnosti zahrádkářské činnosti.

S návrhem zahrádkářského zákona přišla do Sněmovny skupina poslanců z různých stran v říjnu 2019. Sněmovna ho schválila letos v lednu. Hlasovalo pro něj 81 ze stovky přítomných poslanců. Pro zákon hlasovali poslanci napříč stranami s výjimkou ODS a TOP 09. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné.

Autor: ČTK