Šance pro jihozápad - Region Jihozápad (6. část)

CompAct Bohemia s.r.o.

Klatovy

AgAkcent s.r.o.

Ústalec

Šance pro jihozápad

(kompilace programu, studií a plánu v regionu pro jejich uvedení do života)

(6. cást)

Leden 1999

Motto:

Vytvorili jsme hmotné základy pro lidsky dustojný život a nerozumíme tomu, jak tento život žít. Jsme ve stavu získat celý svet a ztratit naše duše. Zamestnáváme se tolik tím, získat pomocí všech prostredku cas, že už nám nezbývá cas na veci, které za to opravdu stojí.

F.T.Wahlen

Autor: Ing. Ivo Šašek, CSc.

tel.: 0186/202 42

fax: 0186/204 29

CompAct Bohemia, s.r.o.

Region Jihozápad

A. Obyvatelstvo

Soucasný stav

Trilaterální koncept rozvoje (1994) hodnotí vlastní Šumavu jako oblast s následujícími silnými stránkami:

· celkove príznivá veková struktura s prevahou mladších rocníku nad staršími

· nižší objem vyjíždejících za prací a relativní sobestacnost nabídky pracovních sil v ceské cásti území

· relativne nízká úroven nezamestnanosti, sousedství s regiony, umožnující vyjíždku za prací

· výrazná rekreacní funkce hlavne príhranicního území umožnujícího širší ekonomické zapojení místních obyvatel

Slabé stránky:

· nízká hustota obyvatelstva v horské cásti Šumavy a Novohradských hor

· nižší dosavadní sídelní atraktivita prostoru, zejména venkovských obcí

· celková sídelní labilita venkovského osídlení vyplývající jak z nižší sídelní atraktivity, tak nepríznivé vekové struktury obyvatel

Cíle a opatrení

Trilaterální koncept rozvoje (1994) navrhuje následující cíle ve sfére obyvatelstva:

· dotvorit odpovídající životní a obytné podmínky pro stávající i nove príchozí obyvatelstvo. To vyžaduje podporovat organický rozvoj antropogenních aktivit v území, zejména sídelního systému, navazující technické a sociální infrastruktury a dopravy.

· zvyšovat a podporovat vytvárení pocitu sounáležitosti a identifikace obyvatel s životním prostorem a místem bydlište

· zajistit vhodné prostredí pro realizaci ekonomických aktivit zejména místních a nove príchozích obyvatel.

· zvýšit denní prostorovou mobilitu obyvatel, zejména dostupnost center hospodárských a obslužných aktivit.

B. Osídlení a bydlení

Soucasný stav

Podle Trilaterálního konceptu rozvoje (1994) plní obslužné a pracovní funkce to je funkce stredisek osídlení na Šumave predevším okresní mesta Klatovy, Ceský Krumlov, Prachatice. Do oblasti regionu je treba pocítat i Domažlice. Postavení význacnejšího centra mají dále Sušice, Vimperk, Kaplice, Horaždovice, Kdyne a Horšovský Týn. Nižší úroven stredisek predstavují Nýrsko, Železná Ruda, Kašperské Hory, Volary, Netolice, Horní Planá

a Vyšší Brod. Pro jihoceskou cást tvorí nadregionální centrum Ceské Budejovice, pro západoceskou Plzen. Poloha rešeného území je spíše periferní.

Za preshranicní rozvojové osy je možno oznacit:

· Mnichov - Landshut - Deggendorf - Regen - Zwiessel - Železná Ruda - Klatovy - Plzen - Praha

· Pasov - Waldkirchen - Freyung - Vimperk - Ckyne - Strakonice - Písek - Praha nebo Freyung - Volary - Prachatice - Vodnany - Písek

· Linec - Freistadt - Kaplice - Velešín - Ceské Budejovice nebo Linec - Bad Leonfelden - Vyšší Brod - Ceský Krumlov - Ceské Budejovice

Za spojnice doplnující prícné vnitrozemské rozvojové osy nadregionálního významu lze oznacit:

· Trhové Sviny - Kaplice - Velešín - Ceský Krumlov - Kremže - Prachatice - Husinec - Vimperk - Stachy - Kašperské Hory - Sušice - Kolinec - Klatovy - Janovice nad Úhlavou - Nýrsko - Kdyne - Domažlice

· Sušice - Horaždovice - Strakonice

· Prachatice - Netolice - Ceské Budejovice

Tak jako na vývoji obyvatelstva projevuje se i ve stavu sídelní struktury dlouhodobé periferní postavení rešených pohranicních oblastí, zejména v celkove nižší sídelní atraktivite venkovských obcí.

Silné stránky:

· nadprumerná intenzita individuální bytové výstavby

· mnoho možností pro výlety po urbanistických památkách

· hodnotné historické stavební substance v mnoha obcích nebo centrech mest

· typická regionální architektura

· pozitivní rozvoj pri opravách a modernizacích budov

Slabé stránky:

· periferní poloha vzhledem k stežejním koncentracím sociálne ekonomických aktivit

· výrazná územní koncentrace obyvatel, pracovních príležitostí a obslužných funkcí, znamenající pri nízké úrovni mobility a nízké hustote venkovského osídlení zejména horských cástí Šumavy a Novohradských hor a problémy s efektivitou provozování standardních služeb a nižší úroven jejich dostupnosti, což zpetne vede k oslabení sídelní atraktivity venkovského prostoru.

· špatný prístup pro telesne postižené

· rušící reklamní tabule

· zhoršený vzhled obcí neuváženou novou výstavbou

· nedostatecná kvalita prohlídek mest s pruvodcem

· špatný stav mnohých budov

Cíle a opatrení

Cílem je rezervovat dostatek využitelných ploch pro bytovou výstavbu a rozvoj podnikatelských aktivit v sídlech. Zvláštní pozornost je treba venovat bydlení odborne ci sociálne handicapovaným obcanum. V širším kontextu je treba dále liberalizovat trh s byty.

C. Príroda a krajina

Soucasný stav

Podle Trilaterálního konceptu rozvoje (1994) mají strední a vyšší polohy území od 600 až

700 m.n.m. ve srovnání s prumernými stredoevropskými pomery velmi nevýhodné podmínky pro zemedelskou výrobu. To byl také duvod jejich velmi pozdního osídlování. Nižší polohy

v podhurí Šumavy, ve kterých byly lepší výrobní podmínky, byly využívány predevším pro zemedelství. S výjimkou nekterých oblastí byly zde i v nedávné minulosti uplatnovány spíše extenzívní výrobní postupy. Díky tomu - strídání prírodní a kulturní krajiny - se zde uchovala druhove bohatá a vzácná rostlinná i živocišná spolecenství, ve strední Evrope jinak do znacné míry již zaniklá. Tato ekologicky stejne jako esteticky vysoce hodnotná krajina tvorí pozadí stále rostoucího významu území pro cestovní ruch. Protože prirozené zdroje území reagují na zmeny zpusobené clovekem citlive, mohou vznikat konflikty mezi potrebami ochrany prírody

a péce o krajinu na jedné a nároky cestovního ruchu na druhé strane.

Geologickou zvláštností oblasti je kremenný koridor, který územím prochází. Zatímco dnes je dnes chránen jako prírodní památka, dríve byl duležitým predpokladem pro vznik sklárského prumyslu, který si vysoce cenil kremene pro výrobu kvalitního skla.

Pudy v území jsou obecne s melkým podložím, chudé na živiny a mají malou schopnost zadržovat vodu. Jako pudní druh dominují jílovite kamenité písky, které vykazují znacné množství kamene.

Šumava leží v prechodovém pásmu kontinentální a atlantické klimatické zóny. Pri urcování charakteru pocasí hraje podstatnou roli lokální morfologie. Duležitým indikátorem vhodnosti rešeného území pro zimní turistiku je jistota snehu. Od poloh cca 800 m.n.m. se v rocním prumeru vyskytuje 100 dní se snehovou pokrývkou presahující 10 cm. Polohy od

1 000 m.n.m., které mají snehovou pokrývku 120 až více než 150 dní, se však pro zimní sporty využívají jen cástecne, protože se nacházejí ve velkoplošných chránených územích.

Ackoliv na území Šumavy témer neexistují vetší zdroje emisí, vyplynulo ze šetrení Ceského hydrometeorologického ústavu, že koncentrace oxidu síry a dusíku jsou sice malé, zato koncentrace ozónu vykazuje vysoké hodnoty. Proto není možno hovorit o cistém ovzduší. Jedná se o nadregionální transport vzduchu obohaceného o škodliviny.

Podél ústredního hlavního hrebene Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi povodím Dunaje

a Labe. Kvalita vody v potocích je dobrá až velmi dobrá nad linií osídlení. V dusledku kyselých hornin a nadregionálních zdroju škodlivin jsou potoky extrémne kyselé, takže ve výškách nad 800 m.n.m. témer nežijí ryby. Malá schopnost pud zadržovat vodu vede k rychlému povrchovému odtoku vody. Zásoby podzemních vod proto nejsou príliš vydatné. Mnoho obcí je odkázáno na krytí své potreby vody z pramenu, což muže vést ke konfliktu se zájmy ochrany prírody a péce o krajinu.

Na Šumave dominují jako potencionálne prírodní vegetace predevším lesní spolecenstva, jejichž rozdílné formy a projevy závisí na míste a výškové poloze. Jsou rozšíreny predevším tyto typy porostu:

· oblasti využívané jako trvalá zelen (vícesecné louky, pastviny), které zaujímají velkou cást plochy

· suchá stanovište ve svahovitých a / nebo vysoko položených polohách, která slouží jako biotopy velkému poctu vzácných rostlin a živocichu.

· lužní a vlhké oblasti podél vodotecí s vysokým stavem spodních vod i v úzkých údolních zónách a proláklinách.

· u ješte existujících prírodních lesních spolecenství prevažují zejména smrkovo-bukovo-jedlové lesy.

Jako zvláštnost stojí za zmínku velkoplošné, suché nebo vlhké sukcesní plochy na bývalých loukách ci pastvinách v blízkosti státních hranic.

Rozvojový koncept cestovního ruchu na Šumave (1996) upozornuje rovnež na to, že krásná

a ekologicky intaktní príroda predstavuje nejvetší turistický potenciál. S tímto kapitálem se musí zacházet zodpovedne a starostlive. K tomu patrí zachování domácích rostlinných

a živocišných druhu a ochrana životne duležitých zdroju jako je voda, vzduch a puda. Krome ochrany je treba prírodu a krajinu také turisticky využít a zprostredkovat hostum aktivní prírodní zážitky, napríklad pri putování s pruvodcem. Je treba dokázat, že cestovní ruch

a ochrana prírody nemusí být za každých okolností ve vzájemném rozporu, nýbrž že se mohou i pres ojedinelé konflikty harmonicky doplnovat. K tomu je potrebné správne chápat úkoly Národního parku Šumava.

Silné stránky:

· díky vysoké kvalite prírodního prostredí se na Šumave podarilo prežít rostlinným

· a živocišným druhum, které jsou jinde vzácné nebo vyhynulé. Strukturální bohatství krajiny a existence rozsáhlých oblastí, které byly clovekem jen málo ovlivneny, tvorí predpoklad pro trvalé zajištení a uchování techto druhu, jejichž existence je ohrožena.

· prírodní bohatství umožnuje hospodárské a turistické využití

· Národní park Šumava a další velkoplošné rezervace mohou být dobrým nositelem pro regionální reklamu a propagaci

· relativne dobré klima

· nejvetší zalesnená plocha ve strední Evrope

Slabé stránky:

Podstatnými negativními vlivy jsou:

· intenzifikace obhospodarování pudy predevším používáním nevhodných mechanizmu

· v minulosti odlesnování a odvodnování krajiny

· ponechání ladem dríve extenzívne využívaných ploch

· zalesnení ladem ležících ploch cistými kulturami smrku, borovice a topolu a s tím související zmena prírodního lesa na jehlicnaté lesy.

· intenzivnejší stavební a sídelní cinnost ve venkovské oblasti, ne vždy zapadající do rámce krajiny

· vypouštení odpadních vod a vnášení dalších odpadu do prírodních oblastí

· silne rostoucí objem dopravy

· rušení vzácných druhu živocichu v jejich prirozených biotopech

· nedostatecná infrastruktura a nabídka (naucné stezky)

· casto se menící pocasí

· konflikty mezi správami velkoplošných chránených území a predstaviteli obcí

Cíle a opatrení

Prírodní základna, která existuje v rešeném území, by mela být do budoucna trvale zajištena, primerene ošetrována a rozvíjena, protože predstavuje neobnovitelný a vyslovene cenný "dlouhodobý kapitál". Veškeré využívání území, by proto melo probíhat tak, aby kvalita

· biotických (rostliny a zvírata a jejich spolecenství)

· abiotických (puda, voda a ovzduší / klima)

· estetických (rozmanitost, specificnost a krása prírody a krajiny)

zdroju byla zachována, respektive stávající škody, které vyplynuly byly regenerovány. Konflikty vznikající v dusledku konkurujících nároku na využívání, by se pokud možno mely rešit kompromisy prijatelnými pro všechny dotcené strany.

Zvláštní pozornost je treba venovat druhum ,které jsou v evropském merítku extrémne vzácné, a které mají v rešeném území svá poslední útocište.

Protože se v minulosti casto ukázalo, že realizace cílu ochrany prírody a péce o krajinu naráží na výhrady obyvatelstva, mely by se provádet v širokém merítku informacní akce, ve kterých by bylo možno prodiskutovat nutnost opatrení na ochranu prírody se všemi, jichž se to dotýká. Tak by bylo možno odbourat predsudky a probudit pochopení pro potreby druhé strany.

V této souvislosti jsou možné ruzné formy práce s verejností, mimo jiné na úrovni obcí za úcasti obecního zastupitelstva a zástupcu jednotlivých skupin uživatelu, nebo individuální konzultace napríklad pro zemedelce a lesní hospodáre, s nimiž je možno hovorit o specifických zvláštnostech jejich podniku na pozadí navrhovaných extenzifikacních opatrení ci opatrení péce o krajinu. Dále by se konzultace mely soustredit na osoby pracující v cestovním ruchu, protože i zde je treba co nejrychleji vzbudit pochopení pro potreby ochrany prírody.

D. Zemedelství a lesnictví

Soucasný stav

Organizace a rozvoj zemedelského podniku je závislá na rozvoji regionu. Vše, co se plánuje

a prosazuje je dosazeno do urcitého regionálního prostoru. Je treba pocítat s pracovními silami, dostupností a využitelností pozemku, možností regionálního zpenežení, kupní silou obyvatelstva, náklady na prepravu, ale i možností získání kvalifikovaného poradenství.

V úvodu publikace Kam krácejí evropští zemedelci? (1997) vydané ministerstvem pro místní rozvoj se píše: "Evropské zemedelství se nachází v težké krizi. GATT - kolo v roce 1993 podrídilo pravidla hry svobodnému svetovému obchodu, pricemž si musí vzájemne cenove konkurovat prírodu nicící a prírode blízké výrobní postupy. Ceny placené výrobcum velmi rychle klesají a umožnují pouze velkým podnikum v príznivé poloze krýt výrobní náklady. Konec rolnického obhospodarování pudy by zmenil tvár Evropy a dramaticky by zhoršil bilanci životního prostredí."

Podle Trilaterálního konceptu rozvoje (1994) je oblast Šumavy vlivem dosavadní okrajové polohy a malé industrializace charakterizována jako zemedelská a lesnická. Na velkých plochách má obhospodarování pudy pomerne extenzívní charakter. V nekterých cástech území ale dochází k intenzifikaci zemedelské výroby k zatížení pudy a povrchových vod, které jsou velmi citlivé na znecištení. V techto oblastech vzniká i nebezpecí pudní eroze.

Puda je obdelávány jak obchodními spolecnostmi, které jsou vesmes nástupci bývalých JZD

a v nekterých prípadech i státních statku, tak i soukromými zemedelci. V oblasti Šumavy se nachází velké množství státní pudy, která je v soucasné dobe pronajímána a její prodej bude rešit pripravovaný zákon. Živocišná výroba v horských i podhorských oblastech se stále více zameruje na extenzívní pastvu masných plemen skotu a poslední dobe i ovcí. V nižších oblastech zemedelské subjekty nadále se snaží o intenzívní výrobu širokého spektra komodit.

Trilaterální koncept rozvoje (1994) upozornuje, že u nás v minulosti na rozdíl od Bavorska nebo Rakouska došlo díky kolektivizaci k podstatné zmene kulturní krajiny. Spojením zemedelské pudy zmizely remízky a meze i vetšina stezek a polních cest. Puvodne rozmanitá

a biologicky harmonická krajinná mozaika by byla vystrídána rozsáhlými monotónními produkcními plochami. Tam, kde v dusledku nepríznivých prírodních predpokladu nemohlo dojít k intenzifikaci, zmenilo charakter kulturní krajiny její zalesnování nebo nálet na ladem ležící pozemky. V techto územních partiích se již nemuže hovorit o vzniklé tradicní kulturní krajine, ale tyto zóny jsou charakterizovány vysokým podílem zalesnování a cenných prírodních prostor.

Na Šumave zacínají nekteré zemedelské podniky provozovat venkovskou turistiku nebo agroturistiku. Tento zámer zatím není pres celou radu pokusu dotažen do organizacní struktury, takže zatím chybí standardizace ubytovacích kapacit a jejich dostatecná propagace. Naopak velký podíl chat a chalup se používá pro dovolenou a víkendové pobyty. Tato cinnost, která nemá vetšinou žádnou souvislost se zemedelstvím je organizována zejména prostrednictvím cestovních kancelárí.

Lesy tvorí 47 % území Šumavy. V posledních letech byly napadeny kurovcem, takže jejich dosavadní výhoda, že se nacházely na závetrné strane Šumavy vzala za své. Mýtný vysoký les, který byl prevažující formou na Šumave je nucene kácen, protože byl oslaben imisemi, což melo za následek další poškození bouremi a škudci. V lesích je pomerne vysoká hustota stavu zvere a produkce zveriny je v nekterých oblastech duležitým zdrojem príjmu.

Silné stránky

· extenzívní chov hospodárských zvírat muže mít príznivý vliv na turistický ruch a následne na vedlejší zdroj príjmu

· chov zvere v prírodních i faremních podmínkách se muže stát jedním z nosných odvetví regionu

· silne agrární charakter území

Slabé stránky

· obecne špatné podmínky pro hospodarení v chránených územích

· vesmes špatné ekonomické podmínky podniku bez možnosti dalších investic

· závislost na státních dotacích

· nedostatecne rozvinuté další zdroje príjmu (agroturistika, výroba a prodej krajových upomínkových predmetu apod.)

· na nekterých územích, kde se i v minulosti intenzívne hospodarilo, je negativní vzhled krajiny

· poškození lesních porostu emisemi, bouremi a škudci

Cíle a opatrení

Zemedelství a lesnictví musí být v regionu zachováno s tím, že budou zajišteny stávající

a objeveny nové zdroje príjmu. Nezávisle na stávajících ci budoucích formách provozu musí být ve zvláštní míre zajištena funkce zemedelství související s uchováním a pécí o kulturní krajinu, které má být priznáno odpovídající spolecenské postavení.

Území Šumavy a dalších velkoplošných chránených území by melo být zemedelstvím

a lesnictvím využíváno predevším maloplošne. Zemedelství a lesnictví by zde melo mít ruznou intenzitu, pricemž je treba vyloucit zatížení prírodního bohatství. Toto území by melo být využíváno predevším extenzívne

V níže položených oblastech mohou být plochy využívány intenzívne a mohou se stát

i základem pro budoucí rozširování sídel, remesel a pro intenzivnejší rekreacní aktivity, jsou-li vázány na obce. Zejména v príznivých polohách severu a severovýchodu regionu bude i nadále schopno existovat intenzívní zemedelství, s pestováním brambor a obilí a predevším s chovem skotu, protože zde existují velké výrobní jednotky a panuje nízká úroven mezd. Naléhave nutná modernizace podniku bude potrebovat investicní pomoc. Prežití celé rady podniku bude záviset stále více na jejich schopnosti ušetrit na nákladech a redukovat a optimalizovat využívání výrobních prostredku.

K tomu je treba sdružit zemedelské podniky na bázi jejich skutecných potreb jako je odbyt jejich výrobku, možnosti vedlejších príjmu z venkovské turistiky, využívání poradenských

a informacních služeb. Pozornost pri snižování nákladu by se mela soustredit na spolupráci mezi podniky pri soucasném upuštení od kapitálove nárocných investic do stroju, budov a pudy. Význam má i uchování tradicní sousedské výpomoci.

K tomu, aby bylo možno v regionu, kde je zemedelství a lesnictví urcujícím faktorem, zachovat funkcní ekonomický a atraktivní životní, pracovní a rekreacní prostor, je nutno sledovat následující cíle:

· zajištení takových príjmu pro zemedelské podniky, aby byly primerené ostatním profesním skupinám a to i za pomoci kombinací financních zdroju z hospodarení a doplnkových cinností.

· vybudování a rozvoj nezemedelských pracovních míst tak, aby se využil potenciál pracovních sil a zachovala a rozširovala se venkovská infrastruktura.

· rozširování a možnosti dalšího vzdelávání v zemedelském a nezemedelském sektoru a vyvárení predpokladu pro aktivity ve volném casu, s ohledem na úsilí o vyrovnání príležitostí s mestskými oblastmi

· zajištení venkovského kulturního bohatství a pretrvávajícího tradicního obrazu krajiny

· zlepšení povesti a prestiže povolání zemedelcu a tím i celého života ve venkovských oblastech

Vedle tradicních úkolu zemedelství, v nichž je treba pri zmenených podmínkách pokracovat, je treba pro zajištení príjmu najít nové cinnosti. K ním je možno pocítat výrobu "alternativních" potravin, úkoly v oblasti ochrany prírody a péce o krajinu a v cestovním ruchu, ale také

v oblastech zemedelství predrazených nebo následných i nezemedelských aktivitách. Je treba využít celé šíre možných der trhu v zemedelství. Nebude už existovat rešení, které by platilo pro všechny podniky, ale bude treba s využitím všech naskýtajících se šancí vypracovat individuální možnosti pro každý podnik.

Pestováním zvláštních kultur a výrobou speciálních živocišných produktu mohou jednotlivé podniky využít mezer na trhu. Volné pracovní kapacity, které vzniknou mimo jiné pri extenzifikaci je možno s výhodou využít ve zpracování a prodeji zemedelských výrobku. Regionální speciality a vysoce kvalitní znackové výrobky mohou být: selský sýr, chléb, selské uzené, maso a uzeniny, zverina, ovcí a kozí produkty, nejruznejší domácí druhy a plemena drubeže, vejce, caje, korení, lécivé byliny, jedlé houby, mošty a podobne. Spoluprací nekolika zemedelských podniku s rezníkem je možno zarucit vetší množství, širší paletu výrobku

a pravidelné zásobování. Tento projekt je možno realizovat i v souvislosti s oborovým chovem zvere.

Efektivní prodej vyžaduje krome vysoké úrovne výrobku i marketingový koncept: Po zjištení potenciálu nabídky a poptávky je nutno proverit cílovou oblast a vhodné prodejní kanály. Úspech muže prinést i kontakt mezi zemedelci a místní gastronomií, ci prodejnou potravin

a remesly. Prímým prodejem dosáhne zemedelec vyššího príjmu, spotrebitel kvalitní produkt

s prokázaným puvodem. Další služby jako je treba zrízení selských "party - service" nebo "selských koutku" v prodejnách a supermarketech nabízejí možnosti prodeje i dalších príjmu.

Šance pro uvolnené pracovní síly v rámci restrukturalizace a privatizace zemedelství by se melo vyrovnat rozširováním sektoru služeb. V této souvislosti má velký význam predevším vzdelávání a rekvalifikace zemedelských rodin. V budoucnu bude mít asi kombinace výdelku

a príjmu mimorádný význam. Predevším je treba vytvorit prímo v regionech další pracovní místa mimo zemedelství, aby bylo možno omezit velké zatížení výjezdem za prací pro osoby pracující v zemedelství jako vedlejší cinnosti. V minulosti a cástecne i dnes byly pracovní síly ze zemedelství pro svou nedostatecnou rekvalifikaci v nezemedelských odvetvích nuceny pri prijímání vedlejšího zamestnání vykonávat málo kvalifikované a proto podprumerne odmenované cinnosti pomocných delníku ci príležitostných pracovníku. Vytvárení kvalifikovaných pracovních míst a odpovídajících možností vzdelání má proto predevším ve venkovských oblastech rozhodující význam pro to, aby se zamezilo odchodu mladých a tedy výkonných lidí. Krome toho nabízí moderní telekomunikacní technika zrízení atraktivních pracovních míst v odlehlých regionech daleko od aglomerací.

Ve svete stále oblíbenejší nabídka "dovolené na statku" vyžaduje kvalitativní a inovativní zlepšení jako je rozvoj dalších doplnkových nabídek v oblasti služeb, rozšírení sportovní nabídky, vybavení pokoju sprchou a WC, nabídka selských specialit a podobne. Aby bylo možno oslovit i nárocnejší zákazníky je treba využít a promenit v kombinovanou nabídku trendy jako je rostoucí ekologické podvedomí návštevníku. V soucasné dobe je realizován projekt v rámci malých projektu Phare CBC na zmapování provozovatelu a zájemcu

o agroturistiku v okresech Klatovy a Domažlice.

V oblasti péce o krajinu nemuže jít pouze o zakonzervování velké cásti kulturní krajiny cistou údržbou bez zemedelského využití. Vedle vysokých nákladu na tuto cinnost vystává problém zhodnocení zelene vzniklé velkým pokosem.

Do budoucna by obce mely organizovat zrízení kulatých stolu na komunální úrovni. Tato fóra by mela být burzou nápadu. Integrace a spolupráce všech sil prímo na míste by mela prispet

k zachování zemedelské cinnosti, protože i nezemedelské obyvatelstvo profituje z externích výkonu zemedelství jako je zachování otevrené kulturní krajiny a uchování svéráznosti venkovských oblastí s jejich vysokou rekreacní hodnotou.

Tendence k zalesnování zemedelských pud, jejichž výnosy jsou malé, vyžadují diferencovaného prístupu. Zvýšení podílu lesa není ve všech cástech území rozumne. Pri zalesnování je treba pohlížet k aspektum národohospodárským, globálne ekologickým a krajino-estetickým. Je treba usilovat o to, aby porosty odpovídaly lokalite a jejich složení vycházelo z regionálních lesních spolecenství. Tyto požadavky jsou duležité zejména v dobe zvýšeného zatížení jako jsou imise a následné napadení škudci. Do lesa by se nemely vnášet neautochtonní druhy stromu a melo by dojít ke zvýšení podílu smíšených lesu a snížení podílu smrku.

E. Cestovní ruch a turistika

Soucasný stav

V mezinárodním merítku je jednou z nejduležitejších merných velicin cestovního ruchu "pocet prenocování". Tato jednotka nesmí zakrývat skutecnost že jako kvantitativní údaj nevypovídá o nabízené kvalite a nechává stranou pozornosti prímestskou a výletní turistiku. Ukazatele prenocování mají zásadní význam pro sílu, s níž mohou regiony vystupovat na trhu. Trilaterální koncept rozvoje (1994) uvádí, že ve fiktivním spolecném stánku na veletrhu by bavorská cást Šumavy zaujímala 58 %, ceská cást 35,3 % a rakouská 6,7 %. Podle techto císel by byl region hodnocen pri spolecném postupu v oblasti cestovního ruchu.

Podíl prenocování v soukromí byl v moderním vývoji cestovního ruchu též indikátorem pro tvorbu hodnoty, kterou muže cestovní ruch bezprostredne prinést obyvatelstvu daného regionu. Celá rada faktoru vedla k tomu, že "pokoj na pronájem" tento význam neustále ztrácí. Cástecné oživení trhu pronájmu pokoju v soukromí v regionu jihozápadních Cech prineslo otevrení západních hranic. Teprve až se podarí zvednout standard soukromých služeb typu "pronájem" natolik, že bude výnos z prenocování dostatecne atraktivní, aby pronajímatelum zajistil dobrou životní úroven, muže tato podnikatelská aktivita získat nový význam. Pronajímatelé soukromníci prejdou do rad živnostníku. Tento trend je možno také charakterizovat jako prechod od nabídky sociálního cestovního ruchu ke kvalitní profesionální nabídce. V jihozápadních Cechách se postupne premenují lužkové kapacity, které patrily podnikové a sociální rekreaci v komercne využitelné ubytovací kapacity. Problémem mnohde zustává nízký standard vybavení a služeb, casto i ekonomicky neefektivní provoz.

Z hlediska rozvojových predpokladu a významu pro cestovní ruch a rekreaci patrí Šumava již radu let k šesti nejvýznamnejším oblastem cestovního ruchu v Ceské republice.

Ukazatele intenzity jsou pocty prenocování / 100 obyvatel. Nejvyšší intenzitu podle již zminovaného Trilaterálního konceptu rozvoje (1994) má bavorská cást Šumavy 34, ceská cást 22 a rakouská cást 6. Vysoká intenzita cestovního ruchu ukazuje na pomerne malou hustotu obyvatelstva doprovázenou soucasne vysokým stupnem rozvoje cestovního ruchu.

Intenzita cestovního ruchu je ve smyslu konceptu regionálního rozvoje klícovou hodnotou pro místní obyvatelstvo. Ochota prevzít roli otevreného, prátelského a vstrícného hostitele tu není dána automaticky. Role hostitele je v konfliktu s urcitou zdrženlivostí vuci cizím lidem, pricemž u nás je tento stav casto doprovázen i jazykovými prekážkami.

V Evrope panuje za posledních 15 let trvale silný trend podniknout za rok nekolik kratších cest, které jsou stále více zamereny na ruzná témata. Cesta, jak v turisticky nerozvinutých oblastech iniciovat vývoj smerující ke krátkým pobytum, je práve tematický a zájmový cestovní ruch. Lze však ocekávat, že v regionu bude ješte nejakou dobu zájem ubytovatelu pretrvávat u tradicních dlouhodobých prázdninových pobytu. Tento stav se ale paradoxne muže stát brzdou rozvoje kvalifikovaného cestovního ruchu.

Ze zahranicních hostu jsou jihozápadní Cechy oblíbeny krome príslušníku sousedních státu, Italy, Holandany a Skandinávci.

Pred rokem 1989 byla turistická zarízení na Šumave prizpusobena zejména pro zimní sezónu

a jednodenní turistiku obyvatel Plzne a Ceských Budejovic. Zdražení služeb v cestovním ruchu vedlo k tomu, že v posledních letech došlo k poklesu techto hostu.

Šumavu a další obklopující pohorí charakterizuje prísná ochrana prírody a krajiny a i díky tomu je možno prírodní zdroje hodnotit jako nadprumerné. Ochrana prírody nesmí však být samoúcelná a vuci domácímu obyvatelstvu ci návštevníkum pouze restriktivní.

Jihozápadní Cechy mají celou radu kulturne historických mest, kterým dominuje Ceský Krumlov jež byl zanesen v roce 1992 do seznamu prírodního a kulturního dedictví UNESCO. Dalšími zajímavými mesty jsou Sušice, Klatovy, Domažlice, Prachatice a celá rada dalších. Vzhledem k tomu, že celé území historicky by bylo pohranicní oblastí nachází se zde velké množství hradu, zámku a tvrzí, svuj význam mají bezesporu kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna a další církevní stavby, z nichž mnohé byly v posledních letech obnoveny. Stranou zájmu turistu by nemely zustat ani ruzná muzea, galerie, památníky, skanzeny a technické památky (plavební kanály, zbytky konské dráhy). V nekterých obcích pretrvávají lidové zvyky jako je slavení masopustu nebo poute.

Vedle již zmínené nabídky zimních sportu, by se mela profilovat v oblasti prírodních rezervací predevším peší turistika a cykloturistika. V souvislosti s agrárním charakterem území by se nemela vytratit ani hypoturistika. Nelze zapomenout ani v této oblasti pomerne rozšírenou vodní turistiku.

Zvláštní postavení zaujímá Lipenská vodní nádrž, poskytující rozmanité možnosti rekreace

u vody a vodních sportu.

Díky existující prebytecné lyžarské kapacite v Alpách nelze ocekávat, že území Šumavy se stane velkou lyžarskou oblastí.

Silné stránky:

· velmi dobrý krajinný potenciál, dobrá povest Šumavy a Bavorského lesa umocnená národními parky, chránenými krajinnými oblastmi v jejich okolí a biosférickou rezervací UNESCO

· estetická kvalita krajiny

· poloha na dvou evropských rekách Dunaji a Vltave, která láká predevším návštevníky ze vzdálenejších zemí

· geopolitická poloha ve stredu Evropy

· dobré silnicní spojení s vetšími centry i letišti v Praze a Mnichove

· cenová výhodnost nabídky služeb cestovního ruchu oproti nemecké nebo rakouské cásti

· absence velkých prumyslových podniku

· využitelnost vodních toku Vltavy, Otavy a vodní nádrže Lipno pro rekreaci, vodní sporty

· a turistiku

· vhodné podmínky pro vzájemne provázanou letní i zimní turistiku a sporty, atraktivní nabídka peších a cyklistických stezek

· preshranicní systém stezek

· dobré bežecké trate

· dostatecná ubytovací kapacita

· privátní iniciativy k provozování informacních stredisek

· Euroregion Šumava

· cestovní ruch znamená již nyní pro mnoho obcí nejduležitejší hospodárský faktor

Slabé stránky

· nedostatecná profesionalita nabízených služeb a s tím nízká návštevnost nárocnejších solventních hostu, všeobecne nižší prumerný standard neodpovídá mezinárodnímu

· nízká rozvinutost tematického a zájmového cestovního ruchu

· malá konkrétní spolupráce v preshranicním cestovním ruchu

· velká dopravní zátež na hlavních trasách

· vzájemne neprovázaná sít turistických cest vcetne spolecného informacního systému, nejednotný systém znacení v turistických cest v Ceské republice, Rakousku a Bavorsku

· málo informacních stredisek, neexistuje centrální databanka s turistickými informacemi, chybí turistické informace na nekterých hranicních prechodech

· velký nedostatek nabídek pro mimosezónní cinnost, cinnost pri špatném pocasí a pro rodiny s detmi

· chybející infrastruktura pro volný cas

· nedostatecné informace o snehových podmínkách v tuzemsku i zahranicí

· málo možností pro koupání vyjma Lipna

· nevyvážená struktura ubytování, príliš velká zarízení, málo stredne velkých penziónu

· malá nabídka v oblasti "prázdnin na venkove"

· odlišné ceny pro cizince

· nerovnomernost rozmístení kapacit v regionu

· malá nabídka vecerní zábavy pro návštevníky

· obecní politika ješte nekde nepoznala, že cestovní ruch musí být cílene podporován, príjmy obcí z cestovního ruchu jsou jen v malé cásti využívány zpet k rozvoji cestovního ruchu

· mnohé z firem podnikajících v cestovním ruchu nemá sídlo v regionu = únik penez

· z danových príjmu z regionu

Cíle a opatrení

Cestovní ruch se nerozvíjí sám od sebe nýbrž potrebuje cílenou podporu. K tomu slouží funkcní organizace cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni. Výstavba vlastní organizacní struktury hraje významnou roli v oblasti efektivní lobbyistické cinnosti v politice. Aby se dosáhlo tohoto cíle, musí se hostum nabídnout i profesionální servis, pocínaje informacemi a konce funkcním rezervacním systémem.

Cestovní ruch je šance pro další rozvoj regionu, kterou je treba dále rozvinout. K tomu je treba

· horské oblasti Šumavy a Ceského lesa rozvíjet jako rekreacní region s vlastním profilem

· vylepšit nabídku v oblasti sportu a volného casu s ohledem na ekologické dopady

· lépe turisticky zviditelnit kulturní bohatství regionu

· zvýšit standard ubytování a stravování se zduraznením regionálních specifik

· profilovat region jako znacku na trhu bez ohledu na správní hranice

· rozvíjet nadále o rízený pohyb turistu v rámci integrovaného dopravního plánování

Regionální identita je vedomí vlastních silných stránek i toho, kterak svet vnímá region. V této souvislosti se zcela vedome poukazuje na ješte vetší význam jasné vlastní identity, pokud se má dosáhnout cíle Evropy a to jednoty v rozmanitosti. Zde vystává úkol pro "Social Marketing", vyvinutí znackové moderní regionální identity, což není pouze záležitostí ciste cestovního ruchu, ale dotýká se všech oblastí života daného regionu.

Cestovní ruch prináší užitek predevším místnímu obyvatelstvu. Vytvárí nabídku kvalitnejších pracovních míst a podporuje tradicní remesla v jejich duležité trojí funkci:

· pracovní uplatnení odpovídající lidským zdrojum

· turistické atrakce

· impuls pro nákupní turistiku

F. Doprava

Soucasný stav

Doprava patrí mezi funkce, které podminují sociálne ekonomické oživení i možnost rozvoje pohranicního území. Dopravní síte, které v minulosti oboustranne ztrácely ve smerech ke státní hranici na významu, jsou dnes silné a kontinuálne zatíženy osobní i nákladní dopravou

Silnicní doprava

Trilaterální koncept rozvoje (1994) uvádí jako významné silnicní koridory z oblasti Podunají, které smerují na sever až severovýchod, radiálne prekracují hornatý hreben Šumavy a dále smerují koncentricky do oblasti jižních Cech, kde se napojují na nadrazenou silnicní sít, následující silnice:

· Plzen - Železná Ruda -Regen E 53

· Praha - Strakonice - Strážný - Pasov

· Praha - Ceské Budejovice - Linec E 55

Na regionální úrovni se pak jedná o silnici:

· Ceský Krumlov - Vyšší Brod - Bad Leonfelden - Linec

V techto osách je umožneno propojení pomocí dálnice D 5 na Plzensku se stredními Cechami.

Ve smeru západ - východ jsou v regionu duležité dopravní tahy:

· Domažlice - Klatovy - Strakonice - Ceské Budejovice jako roznášecí osa pro prístup od severu k radiálním vstupním komunikacím do oblasti Šumavy

· Železná Ruda - Sušice - Kašperské Hory - Vimperk - Lenora - Volary - Vyšší Brod - Dolní Dvorište podélne propojující severojižní radiály a umožnující základní propojení sídelní struktury s roznesením regionální a lokální dopravy.

Podle Trilaterálního konceptu rozvoje (1994) jsou tangenciální dopravní vztahy v príhranicní oblasti Ceské republiky ovlivneny novými možnostmi hospodárského rozvoje, podnikatelskými nabídkami presahujícími hranice a novými možnostmi turistiky a rekreace v oblasti Šumavy, Ceského lesa a Novohradských hor. V síti regionálních silnic ceského podhurí Šumavy vzniká rada dopravních problému, koncentrovaných do sídel i do volné krajiny: Zpusobuje je nedobrý technický stav komunikací, nepripravenost silnicní síte na vyšší dopravní zatížení

i nedostatecné vybavení silnic zejména službami pro motoristy.

Krome nosné nadregionální a regionální silnicní síte je území protkáno hustou sítí silnic II.

a III. trídy, které zajištují nižší regionální a lokální prepravní vztahy v území.

Železnicní doprava

Jak uvádí Trilaterální koncept rozvoje (1994) v okrajových plochách je sledovaná oblast

v severojižním, hranice prekracujícím smeru zprístupnena tremi mezinárodními železnicními spoji. V západní cásti to jsou trati:

· Plzen - Domažlice - Ceská Kubice - Furth im Wald - Norimberk

· Plzen - Klatovy - Železná Ruda s návaznostmi na Deggendorf a Mnichov. Vlakové soupravy z obou stran koncí na hranicním prechodu a návaznost je pouze s peším prestupem.

Ve východní cásti je trat nadregionálního významu:

· Ceské Budejovice - Horní Dvorište - Summerau - Linec

Na tyto trate navazují trate lokálního významu jako treba Klatovy - Sušice, Klatovy - Janovice nad Úhlavou - Domažlice, Ceské Budejovice - Ceský Krumlov - Volary a další.

Prioritní význam v regionu má dálková trat Praha - Linec, která je zarazena do síte Evropských železnicních magistrál.

Vzhledem k prerušení tratí v mnohých oblastech v souvislosti s politickým vývojem po druhé svetové válce se mnohde jeví jako optimální doprava kombinovaná - kolejová ve spojení

s autobusovou. tento systém se muže stát v celé oblasti významným nositelem každodenní

i rekreacní prepravy osob.

Letecká a rícní doprava

Pro sportovní cinnost a príležitostné civilní lety jsou využívána letište s travnatou vzletovou

a pristávací dráhou v Klatovech a Strunkovicích nad Blanicí. Klatovské letište navíc má statut verejného mezinárodního letište je vybaveno pro celní a pasové odbavení a rychlou zdravotní pomoc. Ve vztahu k ochrannému režimu Národního parku Šumava je letecká cinnost nad prostorem omezena. Civilní vyhlídkové motorové lety jsou podmíneny souhlasem správy národního parku. Pro mezinárodní regionální prelety jsou na cesko - nemecké a cesko - rakouské hranici vymezeny hranicní body, nad nimiž je možné ve výšce 150 - 300 metru

s tolerancí 10 km vlétávat ci vylétávat nad území Ceské republiky. Jsou to body:

· Lucina - Barnau (prehrada)

· Strážný - Philippsreut (hranicní prechod)

· Dolní Dvorište - Wullowitz (hranicní prechod)

Rícní doprava je provozována pouze na Lipenském jezere. Doprava zde má charakter vyhlídkový, rekreacní.

Hromadná osobní doprava

Hromadná osobní doprava je v celé oblasti provozována autobusy a železnicí. Jak uvádí Trilaterální koncept rozvoje (1994), tak spolecnými charakteristikami hromadné obsluhy rešeného území jsou:

· vzájemná izolovanost v hranice prekracujících vztazích

· nedostatecný pocet linek mimo hlavní dopravní tahy

· casová i prostorová neprovázanost systému prepravy

· minimální využívání železnice

Oproti individuální doprave je spolecným rysem hromadné dopravy její malá atraktivita

a prostorove omezený rozsah nabídky. Duvodem je i dlouhodobé potlacování hromadné dopravy jako kvalitní nabídky prepravního systému pro každodenní i rekreacní potreby. Omezená prístupnost rozptýleného venkovského osídlení hromadnou dopravou mnohde prispívá k destabilizaci sociální i hospodárské funkce území. Neuspokojivý systém hromadné dopravy osob, který vede k neúnosnému nárustu individuální motorové dopravy, vyvolává nový pohled na význam a funkci hromadné prepravy. Jednou z reakcí je provozování rekreacních autobusových linek. Na Šumave jsou napríklad provozovány v letních mesících ekologické autobusové linky ze Špicáku pres Železnou Rudu, Prášily, Srní, Kvildu, Borová Lada do Lenory, ze Sušice pres Kašperské Hory, Srní, Modravu do Kvildy a z Horské Kvildy do Buciny na hranicích se SRN, kde navazuje na tamní podobný autobus.

Hranicní prechody

Okres Domažlice

· Železná - Eslarn, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, regionální motocykly, regionální osobní automobily

· Pleš - Friedrichshang, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin peší, cyklisté, lyžari, jezdci na koních, konská sprežení, vozíckári (vozíky se spalovacími motory nejsou povoleny)

· Lísková - Waldmuenchen - nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, motocykly, osobní automobily, autobusy, regionální nákladní automobily

· Tri znaky - Dreiwappen, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší, lyžari

· Ovcí vrch - Hochstrasse, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší cyklisté, lyžari

· Folmava - Furth im Wald, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, jezdci na koních, konská sprežení, vozíckári, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily

· Všeruby - Eschlkkam, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, motocykly, osobní automobily, regionální nákladní automobily

Okres Klatovy

· Fleky - Hofberg, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší, cyklisté, lyžari

· Svatá Katerina - Neukirchen b. Hl. Blut, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, motocykly, osobní automobily

· Ostrý - Grosser Osser, od 1.5. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.10. od 8 do 18 hodin, peší

· Železná Ruda - Bayerische Eisenstein, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do 3.5 tuny

· Železná Ruda - Bayerische Eisenstein, železnicní prechod, preprava osob dle jízdního rádu

· Železná Ruda - Bayerische Eisenstein, od 1.4. do 30. 9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší, cyklisté, vozíckári (vozíky se spalovacími motory nejsou dovoleny)

· Debrník - Ferdinandstahl, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší, cyklisté, lyžari

· Prášily - Scheuereck, od 1.6. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 15.11. od 8 do 18 hodin, peší, cyklisté

Okres Prachatice

· Bucina - Finsterau, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší, cyklisté, lyžari

· Strážný - Philippsreuth, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, vozíckári, motocykly, osobní automobily, nákladní automobily, autobusy

· Ceské Žleby - Bischofsreuth, od 1.4. do 30.9. a od 1.10. do 31.3., peší, cyklisté

· Stožec - Haidmuehle, od 1.4. do 30.9. od 7 do 21 hodin, od 1.10. do 31.3. od 7 do 19 hodin, peší, cyklisté vozíckári, motocykly do 50 ccm

· Nové Údolí - Dreisessel, od 1.4. do 30.9. od 6 do 22 hodin, od 1.10. do 31.3. od 8 do 18 hodin, peší

· Ríjište - Holzschlag, od 15.4. do 31.10. od 8 do 20 hodin, peší, cyklisté.

Okres Ceský Krumlov

· Zadní Zvonková - Schoeneben, od 15.4. do 2.11. od 8 do 20 hodin, peší, cyklisté, motocykly do 50 ccm

· Prední Výton - Guglwald, od 1.3. do 31.10. od 6 do 22 hodin, peší, cyklisté, osobní automobily, nákladní automobily

· Studánky - Weigetschlag, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, osobní automobily, nákladní automobily

· Horní Dvorište - Summerau, železnicní prechod, preprava osob a nákladu dle jízdního rádu

· Dolní Dvorište - Wullowitz, nepretržitý provoz, peší, cyklisté, osobní automobily, nákladní automobily, autobusy

Silné stránky

· odlehcení celé oblasti od mezinárodní tranzitní dopravy dostavbou dálnice D 5

· možnost soustredení cásti prepravních objemu dálkové dopravy do postupne zkapacitnovaného koridoru E 55

· krome lokálních výjimek plošne uspokojivá sít silnic nadregionálního až lokálního významu, koncepcne využitelná pro provázaný prujezdný i obslužný komunikacní systém celé oblasti

· dobrá železnicní sít, potenciál stávající železnicní dopravy a zarízení v oblasti, využitelný pro presun výraznejších objemu osobní i nákladní prepravy za silnice na železnici jako základ pro oblastní i hranice prekracující systém komplexní hromadné osobní dopravy s prioritou kolejové dopravy

· zarazení železnicní trate Praha - Ceské Budejovice - Linec do mezinárodní síte tratí pro kombinovanou prepravu

· potenciál stávajícího verejného mezinárodního letište Klatovy vhodný k regionálnímu využití v hranici prekracujících vztazích pro komercní lety, sportovní cinnost a záchranárské akce

· zavedení a provoz rekreacní hromadné autobusové dopravy na ceské i bavorské strane Šumavy

· dostatecná nabídka hranicních prechodu pro regionální a lokální prepravu mezi Rakouskem a Bavorskem

· region je dobre dosažitelný ze zahranicí

Slabé stránky

· nežádoucí vedení severojižních nadregionálních silnicních koridoru okrajem nebo stredem Národního parku a biosférické rezervace Šumava

· pretížení nadregionálního koridoru silnice císlo 4 Praha - strážný - Philippsreuth - Pasov kamiónovou dopravou

· rada úzkých míst a obtežujících prujezdu sídly na nadregionálních i regionálních dopravních tazích ve smeru - sever - jih

· negativní jevy pretížení atraktivních oblastí rekreace a cestovního ruchu automobilovou dopravou

· nežádoucí zatížení hlukem a exhalacemi z dopravy v oblastech zájmu, velký provoz nákladních automobilu na hlavních tazích ze zahranicí skrz velkoplošná chránená území

· ve skladbe prepravního proudu dominující individuální doprava

· nedostatecná sít diferencovaných služeb pro motoristy vcetne provázaného hranice prekracujícího informacního systému, vhodne rozloženého kolem dopravních cest

· nedostatecný technický stav železnicních tratí a zarízení

· nízké využívání kolejové dopravy pro prepravu osob i nákladu

· nedostatecná, casove i prostorove nekoordinovaná sít hromadné osobní dopravy mimo hlavní dopravní koridory v místních i hranice prekracujících vztazích

· v zásade totožné legislativní, provozní i ekonomické problémy pro prijetí a realizaci nové koncepce komplexního systému hromadné osobní prepravy jako podmínky pro prirozené zmírnení rostoucí individuální motorové dopravy

· stále ješte nedostatecné kapacity a usporádání nekterých hranicních prechodu vcetne jejich zázemí a technické vybavenosti

· nedostatecné pokrytí cesko-bavorské a cesko-rakouské hranice regionálními a lokálními hranicními prechody, diferencované územne funkcními limity a ochranou krajinné a prírodní funkce dílcích oblastí

· omezené investicní prostredky pro dynamickou prestavbu silnicní síte, infrastruktury

· a vybavenosti odpovídající potrebám rozvoje oblasti

· nedostatek parkovacích ploch u památek a zajímavostí

Cíle a opatrení

Silnicní doprava

· dorešení dopravní problematiky vybraných sídel

· prubežnou aktualizaci poradí naléhavosti a priorit plánované prestavby silnicní síte

· v jednotlivých cástech rešené oblasti

· vybavení dopravních cest parkovišti a službami pro motoristy, odpovídajícího charakteru

· a podmínkám oblasti i kvantite rízené poptávky

Železnicní doprava

· zachování stávajících tratí a posílení jejich významu jako ekologického prostredku

· v systému hromadné osobní prepravy

· doplnení vybraných železnicních zastávek a stanic o služby pro uživatele a návštevníky

Hromadná osobní doprava

· vybudování plošné síte hromadné osobní dopravy ve vnitrooblastních i hranice prekracujících vztazích jako podmínky pro omezení individuální motorové dopravy pro každodenní rekreacní prepravu

· rešení uzlových center prechodu mezi individuální a hromadnou dopravou vcetne komplexní tarifní politiky

· podporování nabídky hromadné dopravy jako hlavní formy prepravy a zprístupnení cílových atraktivit v oblastech zvýšené ochrany krajiny a prírody a v oblastech soustredené rekreace. Vymezovat prístupové cesty pro motorovou dopravu a rešit komplexní dopravní situaci

· v centrech letní a zimní rekreace.

· oživit historické cesty s kulturne poznávací nabídkou pro turisty.

· vytváret hranice prekracující provázané systémy letních a zimních peších. cykloturistických, jezdeckých a lyžarských stezek ve vazbe na hranicní prechody, nástupní místa hromadné

· a individuální dopravy, vcetne spolecného informacního systému.

H. Prumysl a remesla

Soucasný stav

Území má spíše agrární charakter bez velkých prumyslových závodu. Prumyslové podniky jsou spíše strední nebo malé. Doposud nedošlo k masovému uzavírání nekterých z nich. V poslední dobe se objevují signály o problémech s odbytem u rady stredních podniku. Jejich uzavrením by došlo k silnému rustu nezamestnanosti, která se pohybuje nad hranicí 5 %.

Silné stránky

· potenciál pracovních sil je dostacující

· vysoká úroven kvalifikace v tradicní technice výroby, predevším v oblasti zpracování dreva a skla vytvárí výhodné predpoklady pro regionálne typické formy podnikání

· Ceská republika, Bavorsko a Rakousko vidí ve spolecném sousedství impulsy rozvoje

· tematické zamerení regionu vytvárí predpoklady pro nové regionální produkty

· predpokládaný rozvoj cestovního ruchu vytvárí podmínky pro ruzné formy služeb

· nutnost vytvorit pro zemedelské podniky vedlejší životne potrebné pracovní príjmy, predstavuje silný podnikatelský tlak na verejné prostredky

Slabé stránky

· nedostatecná struktura prumyslu a živností. Mnohá odvetví remesel a obchodu, která se ztratila v dobe centrálne rízeného hospodárství, nebyla dodnes nahrazena.

· znacná vzdálenost od trhu nedovoluje realizovat prípadnou nadprodukci v regionu

· znacná cást území je v oblasti velkoplošných chránených území, což znemožnuje masivní investicní cinnost

· u obyvatel zejména v menších sídelních jednotkách se vyvinul sklon ke znacné skromnosti

· a apatie k podnikatelským aktivitám

· nedostatek kapitálu prakticky všech podniku

· príliš malá nabídka regionálních produktu

· mnoho kvalifikovaných lidí ješte dodnes vyjíždí za prací do zahranicí

Cíle a opatrení

· vytvorení databanky a její aktualizace provozovatelu tradicních remesel v regionu, výroba katalogu

· návštevnické programy v závodech s rucní výrobou jako zvláštní turistická nabídka napríklad chodská keramika

· revitalizace tradicních remesel s cílem produkovat regionálne typické výroby a jako turistická atrakce, spolecný prodej produktu tradicních remesel, informacní strediska, výstavy v regionu

· zvýšení cisté produktivity na obyvatele

· zajištení zvýšení kvalifikace a vytvárení nezemedelských pracovních míst, které je treba strategicky správne rozptýlit, aby umožnovala primerené dojíždkové vzdálenosti

· využívání zdroju vyplývajících ze zemedelské orientace regionu

· prezentace regionu jako prostoru vhodného pro podnikatelské aktivity a investice

· vnímání "prumyslu" cestovního ruchu jako jednoho z nejvýznamnejších regionálních impulsu pro rozvoj souvisejících ekonomických aktivit

Ch. Technická infrastruktura

Soucasný stav

Trilaterální koncept rozvoje (1994) uvádí, že území je pomerne rídce osídleno a témer ve všech obcích jsou zaznamenány samoty a osamelé statky. Mimo vetší sídla vznikla decentralizovaná forma technické infrastruktury, která se prizpusobila rozptýlené sídelní strukture.

Odpadové hospodárství

Již pred rokem 1990 existoval v tehdejší CSSR plošný systém sberu využitelných druhotných surovin. Zatímco dríve byl tento systém organizován centrálne, dochází po roce 1989 ke sdružování obcí do svazu pro manipulaci s dopady, aby bylo možno v budoucnosti organizovat celkovou likvidaci odpadu spolecne.

Zásobování energiemi

Vetší obce a místa, kde jsou usídleny prumyslové a remeslné podniky nárocné na energii, jsou prevážne napojeny na ruzné rozvody zemního plynu. Protože je v dusledku roztríštené sídelní struktury rozširování síte zemního plynu velice financne nárocné, budou se v budoucnu provádet pouze doplnkové stavby, ackoliv se tento ekologický nosic energie pro oblasti cestovního ruchu mimorádne hodí.

Zatímco drevo se v ceské a bavorské cásti území Šumavy používá pouze ke krytí tepelných potreb výhradne v soukromém sektoru, existuje v hornorakouské cásti Šumavy již pet tepelných zdroju na spalování biomasy s výkonem 100 až 1000 kW. Tato zarízení zásobují verejné budovy a soukromé domácnosti teplem. Príslušné výpocty bioenergetických potenciálu jsou na úrovni okresu k dispozici.

Vysokonapetová sít i transformacní stanice jsou zastaralé a málo prizpusobeny rostoucí potrebe posledních let. Aby bylo možno krýt poptávku i v budoucnosti, byl vypracován "Energetický generel Chránené krajinné oblasti Šumava". Ten obsahuje výcet investic potrebných pro krytí potreby do roku 2010 na výstavbu nových trafostanic a rozšírení kabelové síte.

Zásobování vodou

Prestože zejména ve vyšších polohách rešeného území padá bohate srážek, jedná se na velké ploše o oblast s nedostatkem vody, ve které, v dusledku geologických vlastností, mohou vznikat pouze maloplošné a málo výnosné zdroje spodních vod. Vodovodní sít je dílem

v neuspokojivém stavu, pri transportu pitné vody dochází ke znacným ztrátám. Významným zdrojem v jižní cásti Šumavy je Lipenská vodní nádrž, jejíž vody jsou však pro vypouštení nedostatecne vycištených odpadních vod silne eutrofizovány. Západní cást území je zásobována vodou z údolní nádrže Nýrsko.

Likvidace odpadních vod

V poslední dobe jsou vynakládány pomerne velké prostredky na budování cisticek odpadních vod. V dusledku roztroušené sídelní struktury je ale míra napojení na centrální cistírny odpadních vod nedostacující, protože plošné rozšírení svodu odpadních vod je spojeno

s extrémne vysokými náklady.

Silné stránky

· probíhá realizace moderních koncepcí likvidace odpadu

· na Šumave je velké množství dreva jako primárního zdroje energie. V hornorakouské cásti jsou dobré zkušenosti s provozem tepláren na spalování biomasy.

· uskutecnuje se v malém rozsahu využívání vodní energie. Existují zatím nevyužité potenciály, jejichž využívání by melo dostát ekologickým požadavkum.

· zásobování pitnou vodou je obecne dostacující a je možno jej zajistit prostrednictvím necentrálních malých zarízení i využitím dálkového zásobování.

Slabé stránky

· skládkování odpadu se provádí na komunální úrovni

· zastaralá sít rozvodu elektrického proudu

· cástecne nedostatecná kvalita spodních vod (radon, kyselost)

· nedostatek cistíren vede k zatížení povrchových vod a soukromé žumpy ke znecištení spodních vod

Cíle a opatrení

Aby bylo možno trvale zajistit, respektive obnovit cennou prírodní výbavu území, jeho zvláštní význam pro cestovní ruch i zdravé pracovní a životní podmínky pro místní obyvatelstvo, melo by se v oblastech odpadového hospodárství, zásobování energiemi a vodou a likvidace odpadních vod v celém regionu v budoucnosti realizovat vzorová rešené orientovaná na ochranu zdroju.

Telekomunikace a informacní systémy

Neodmyslitelnou soucástí a predpokladem perspektivního vývoje nejen v aglomeracích, ale predevším v periferních oblastech jsou osobní pocítace, satelitní televize, mobilní telefony, komunikacní síte a další služby. Jak silne závisí trvalý a perspektivní hospodárský rozvoj na výkonných telekomunikacích, se jasne projevilo na nedostacující infrastrukture v nových spolkových zemích po znovusjednocení Nemecka.

Programy Evropské unie se zabývají rozvojem technologií, komunikacní techniky, infrastruktury, komunikacním servisem, informacním servisem a využitím informací. Podporují se predevším projekty, které mají otevrít šance v aplikaci telekomunikací i pro venkovské oblasti:

· rozvoj nových možností výdelku místního obyvatelstva prací pres telefon, Internet, usídlováním služeb na zpracování informací, jako je napríklad elektronické publikování, služby spojené s telekomunikací a porizováním dat

· rozvoj hranice prekracujících informacních center, která je možno využívat mimo jiné pro cestovní ruch a dopravu

· vývoj multimediální techniky sloužící k informaci pro návštevníky a rízení toku návštevníku.

· využití telekomunikacní technologie pro výrobní procesy a zemedelství a lesnictví (hnojení, následnost plodin, boj proti škudcum, tržní ceny atd.)

· využití informacních sítí pro racionální pestování dorustajících surovin, využití stroju, prímý prodej, bioenergie, recyklace atd.

V oblasti regionu byly v záveru roku 1998 vybaveny nekteré obce výpocetní a prenosovou technikou za podpory ministerstva pro místní rozvoj. V rámci techto obcí budou zrízeny verejné internetové stanice, které by mely prinést zlom ve využívání moderních technologií místním obyvatelstvem. Nejduležitejším úkolem pro nejbližší budoucnost bude naucit místní podnikatele i obcany využívat tohoto mohutného zdroje informací ve svuj prospech.

I. Kultura a sport

Soucasný stav

V soucasné dobe, kdy dochází k opetovnému navázání preshranicních kulturních vazeb, zacíná se kulturní práce opet zamerovat na regionální zvláštnosti. K nim patrí:

· rozmanitý spolkový život

· zemedelství a lesnictví

· sklárství

· prumysl zpracování žuly

· tradicní remesla

· poutní tradice

· spisovatelé a malíri Šumavy

· oživení starých zvyku

Aby se historická svedectví a tradice neztratily zcela, zrídily obce a nekterí soukromníci muzea, skanzeny a výstavní síne, v nichž se mají prezentovat tato regionální specifika.

Cíle a opatrení

V regionu je treba dále posilovat a rozširovat rozmanité formy kulturní spolupráce. V soucasné dobe vzniká za podpory místních i zahranicních financních zdroju celá rada databází a informacních médií týkajících se kulturních, spolecenských a sportovních akcí regionu. Jde o to, aby tyto zdroje byly známy co nejširšímu okruhu návštevníku regionu nebo aby tyto akce návštevníky do regionu prilákaly. Do budoucna by mely být propagovány predevším akce místního regionálního významu jako jsou masopusty, poute, mestské slavnosti, jízdy parními lokomotivami, lokální výstavy a podobne.