Rybníky by měly být útočištěm živočichů

Obnova plochy mezi Semicemi a Smrkovicemi stála 15 milionů korun.

Kdysi tu bývala promenáda a Klášterské rybníky bývaly oblíbeným cílem výletů. Krásu rybníků později zlikvidovalo necitlivé hospodaření, rekreační charakter rybníků Nohavice, Nový, Prostřední a Velký zase poznamenal chov ryb.

Vlivem času a zejména pak povodní z roku 2002 ztratily Klášterské rybníky část ze své schopnosti zadržovat vodu. Dnes se jejich podoba za 15 milionů korun, které zaplatila ve většině dotace z Evropské unie a Státního fondu životního prostředí České republiky, vrací.

„V současnosti je biologická rozmanitost těchto rybníků velice nízká. Klášterské rybníky jsou významným krajinným prvkem, proto cílem jejich obnovy bylo vytvořit co nejpřirozenější prostředí pro živočichy,“ uvádí vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku Miloslav Šatra.

Ve vodě a jejím okolí by se měli rozmnožovat jak obojživelníci, tak i ptáci a další živočichové.

Město nechtělo z rybníků udělat zařízení na chov ryb, ale zároveň ani koupaliště. „Ryby ani žádné další živočichy vysazovat nebudeme. Musíme si uvědomit, že rybníky leží na Mehelnickém potoce a voda je vždy místem pohybu živočichů. Plavou buď po proudu nebo proti němu a proto počítáme s tím, že rybníky osídlí sami,“ doplňuje Šatra. Do rybníků se možná dostanou i ryby.

Stavebníci z firmy Josef Jůn z Drahonic u Vodňan ale v rybnících nepostavili ani nájezdy pro auta, které jsou potřeba při výlovech, protože s chovem ryb nepočítají.

„Důležitou funkcí je i funkce zadržovací. Rybníky drží v krajině důležitou vodu. Chtěli jsme obnovit i ekologickou hodnotu celé kaskády,“ uvádí Šatra. Na rybnících vznikly i nové bezpečnostní přelivy a kvůli bezpečnosti museli dělníci vykácet i některé stromy.

Všechny rybníky mají při normálním stavu vody celkovou plochu 3,24 hektaru a objem 40 000 m3, při maximálním stavu vody se obě veličiny zvyšují asi 1,5 krát. Vybagrovaný sediment, kterého bylo 15 tisíc m3, použilo zemědělské družstvo z Hradiště jako hnojivo.