Růst výkupních cen vyostří souboj mlékáren

V cenovou válku mezi zpracovateli mléka a zřejmě i krachům některých mlékáren na Vysočině hrozí vypuknout napětí, způsobené jarním nárůstem výkupních cen mléka. Zatímco ti mlékaři, kteří začali farmářům platit více, považují současný stav za normální vývoj, varuje konkurence před nebezpečným rozkolísáním trhu. Vzruch nastal začátkem roku poté, co několik mlékáren na Vysočině i jinde v zemi začalo zvedat výkupní ceny mléka. Mezi ně patří například mlékárna v Hlinsku, Pribina Přibyslav nebo Promil Nový Bydžov. Jejich cenové politice se musely postupně přizpůsobovat i další mlékárny, mezi nimi i největší exportér mléčných výrobků na Vysočině - mlékárna v Jihlavě. Ta ale tuto situaci nepokládá za dobrou a domnívá se, že by měl zasáhnout stát. Například formou zvýšení minimální garantované ceny syrového mléka. Ta je v současnosti sedm korun, šedesát haléřů. Současně se Jihlavští domnívají, že by mělo ministerstvo upravit exportní podporu mlékáren. "My od dubna garantujeme sedm korun sedmdesát haléřů za litr, ale jen těm zemědělcům, kteří nám dodávají 3 tisíce litrů a více," řekl Michal Gabriel, ředitel Jihlavských mlékáren. Podle něj ale jenom desetihaléř, který zemědělcům přidali, je bude stát do konce roku 5,4 milionu korun ztráty v hospodaření s přebytky. "Pokud zvýšíme dodavatelům mléka cenu, máme ztrátu v zpracování přebytků mléka. Na přebytky stát přispívá. Státní podpora je ale počítána ze stanovené minimální garantované ceny," dodal Gabriel. Právě proto by vedení Jihlavských mlékáren uvítalo, aby v této chvíli ministerstvo zasáhlo. "Pokud zvyšování cen mléka bude pokračovat, dojde i k zvýšení ceny mléčných výrobků," soudí ředitel. "My do toho jako stát nechceme zasahovat. To je věcí těch dvou partnerů jakou si dohodnou smlouvu. Ta minimální výkupní cena je pouze taková záchranná síť," odmítl myšlenku intervence státu mluvčí Ministerstva zemědělství Pavel Kovář. Dále uvedl, že současný vývoj, kdy se mlékárny začaly chovat ve vztahu k chovatelům různě, přispívá k rozvoji tržního prostředí a ministerstvo to vítá. "Předpokládáme že počet mlékáren se sníží. V současné době je jich nadbytek," soudí Kovář. Podle něj ministerstvo věří, že bude pokračovat trend z posledních dvou let, kdy spotřeba mléka v zemi stoupá. Stále je ale zatím nižší, než v zemích Evropské unie. "Tím, že se náš spotřebitel postupně navrací k mléčným výrobkům, budou zároveň klesat i přebytky mléka v zemi," dodal mluvčí. Ke zvýšení výkupních cen za kvalitní mléko přistoupila před časem Pribina Přibyslav. "To je normální ekonomický vývoj. Potřebujeme jako výrobci sýrů kvalitní mléko, tak za něj něco připlácíme, to je všechno," vysvětlil Václav Žatečka, jednatel Pribiny Přibyslav. Podle něj před třemi lety, kdy stát neurčoval minimální ceny, dostávali zemědělci za litr více. Po jejich zavedení nastala v cenách nenormální situace. "Garantovaná cena je podle mě nesmysl. Když už ale je, musíme ji respektovat," doplnil Žatečka. Zatím nejvíce na Vysočině platí chovatelům mlékárna v Hlinsku. Za litr prvotřídní ho mléka platí o padesát haléřů více, než je minimální cena. Představitelé tohoto zpracovatelského závodu ale odmítli poskytnout jakékoli bližší informace.