Římané prý tak milovali ryby, že vylovili Středozemní moře

Američané pohrdali humry až do 80. let 19. století, zatímco staří Římané tak zbožňovali ryby, že značně vyčerpali jejich zásoby ve Středozemním moři. Vyplývá to z mezinárodního vědeckého výzkumu, který dokládá často ničivý dopad nevyzpytatelných lidských chutí a stravovacích návyků na stav mořských druhů. Vědci se při své studii mimo jiné probírali 200.000 jídelních lístků z amerických restaurací od roku 1850, lodními deníky a archeologickými nalezišti a zjistili, že nevypočitatelné lidské chutě dopřály některým druhům mořských živočichů klid, zatímco jiné po staletích nadměrného lovu zdecimovaly.

Na základě dokladů z minulosti můžeme modelovat i budoucí osud oceánů," podotkl k přínosu projektu dánský ekolog a výzkumník Poul Holm, který stál v čele asi osmdesátičlenného vědeckého týmu podílejícího se na mezinárodním projektu dějin populace mořské fauny.

Dobrým příkladem proměnlivosti lidských chutí je již zmíněný humr. Kupříkladu první osadníci v Americe v roce 1620 si stěžovali, že jídla bylo tak málo, že někdy museli hostům nabízet i pichlavé korýše, tedy humry. Také služebnictvo v koloniálních dobách bojovalo o to, aby jim pokrmy z humrů byly podávány maximálně dvakrát týdně.

"Ještě v 60. letech 19. století nikdo nechtěl jíst humry," připomněl expert z Texaského univerzitního systému Glenn Jones, který vedl část projektu týkající se menu. V oblasti Nové Anglie tak byli obří humři vážící devět kilogramů zcela běžní. Dát si k obědu humra vyšlo na konci 19. století v restauraci asi na pět dolarů, pak ale stav humrů v mořích značně poklesl a tento korýš začal být považován za mimořádnou delikatesu. V roce 1920 stála už stejná porce humra 25 dolarů, což také zhruba odpovídá dnešní ceně.

Podle Jonese je z menu patrné, že někteří lidé evidentně upřednostňují jisté pokrmy jen proto, že jsou vzácné a považované za luxusní.

Studie se však vrací i do podstatně dřívějších dob a upozorňuje třeba na nadměrný lov řady druhů ryb ze Středozemního moře starými Římany. Dokazuje to množstvím a velikostí gigantických nádob, které obyvatelé Římské říše před 2000 lety používali k vaření oblíbené rybí polévky.

"Římané konzumovali ryby v obrovském množství. Také v době Viléma Dobyvatele a Leonarda da Vinciho byl nadměrný rybolov ve středověké Evropě reálným problémem," tvrdí Holm. Nálezy hromad kostí malých ryb na určitých středověkých skládkách odpadků v oblasti Severního moře podle něj naznačují, že velké ryby byly v některých místech tou dobou již vyloveny.

Podle expertů ale zpráva neobsahuje pouze znepokojivé údaje. Vyplývá z ní i to, že rybí populace se po obdobích přílišného rybolovu dokážou často zase vzpamatovat.