ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ODPADNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PŘI PŘECHODU FARMY CHOVU HUCULSKÝCH KONÍ NA EKOLOGICKÝ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ

Ing. Antonín Jelínek,CSc., Ing. Petr Plíva,CSc

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Drnovská 507, 161 01, Praha 6,

.

V r. 1972 vznikla na Janově Hoře v západních Krkonoších u vesnice Vítkovice farma chovu Huculských koní - v té době ohroženého druhu. Farma vznikla s cílem vytvořit pro chované plemeno huculského koně podmínky pro zachování ojedinělé genetické informace a bránit vlivům, které by mohly narušit geneticky cennou populaci (obr. 1). Po přechodu farmy do soukromého vlastnictví (r. 1992) bylo rozhodnuto převést celou farmu na ekologický způsob hospodaření. Tento způsob se vyznačuje šetrným hospodařením podporujícím hodnotné krajinné prvky a systémy, vzniklé na podkladě přírodních podmínek i historické činnosti člověka a jsou charakteristické pro oblast Krkonošského národního parku.

V současné době farma obhospodařuje pouze louky a pastviny. Proto se produkce omezuje na seno a travní hmotu pro pastvu. Celkově se jedná o hmotu z cca 232 ha.

Degradace skladby vegetačního krytu dosáhla rozsáhlých rozměrů při pastvě jalovic, kterou provádělo od roku 1952 zemědělské družstvo a posléze státní statek do roku 1990. Největšího zatížení bylo dosaženo v osmdesátých až devadesátých letech pastvou 380 ks jalovic na ploše nepřesahující 170 ha. Navíc při soustředění pasoucího se dobytka na jednom místě došlo k hromadění výkalů, které rovněž způsobily zvýšení obsahu dusíku v místech poškození travního drnu. Došlo k rozšíření nitrofilních druhů rostlin zejména k masivnímu výskytu širokolistých šťovíků.

V letech 1986 a 1987 byla v oblasti Janovy Hory použita rychloobnova drnu a luční porost po aplikaci herbicidu Roundup byl založen jako nová kultura lučních směsí kostřavy a bojínku. Kromě tohoto jediného případu skladba travního porostu vychází z původních druhů květné horské louky (KHL) postupně degradovaných.

Produkované množství travní hmoty je velmi proměnlivé a závisí od kvality vegetačního krytu, polohy a předchozích agrotechnických zásahů. Pohybuje se od 80 - 120 kg/ha sena u původních, výše položených KHL, až po 300 - 400 kg/ha sena z níže položených a v různé míře hnojených luk.

V rámci přechodu na plně ekologický způsob hospodaření se pro hnojení používá pouze organické hnojivo - statkové hnojivo, které představuje hlavně koňský hnůj. Ten se soustřeďuje v betonovém hnojišti o obsahu 400 m3 a vyváží v podzimním období na méně svažité pozemky soustředěné kolem farmy určené pro produkci sena. Vzhledem k často velmi deštivému průběhu podzimu byl v některých letech hnůj vyvezen na polní skládku a na pozemky aplikován až při vhodném počasí následující nebo přespříští rok. Močůvka, která je soustředěna v jímce o obsahu 50 m3, se rozstřikovala za deštivého počasí na pozemky po sklizni sena nebo po pastvě. Ročně farma produkuje 100 až 150 m3 močůvky.

Hnojení koňským hnojem a postřik močůvkou neměl příznivý vliv na kvalitu povrchové vody a vzhledem k tomu, že Janova Hora je prameništěm vod je nutné při hnojení s touto skutečností počítat. Z tohoto důvodu byla přijata nová koncepce hnojení luk.

Pro zajištění dobře fungujícího ekologického systému musí být propojeny problematiky:

a) skladby a obnovy lučních porostů

b) protierozní opatření

c) krajinná zeleň a krajinné prvky

d) problémy přechodného období

c) plán hnojení

Na farmě je však mimo koňského hnoje a močůvky ještě další organická zbytková hmota, kterou je nutné zužitkovat.

Nový způsob hnojení je organizován na základě rychlokompostování koňského hnoje spolu s dalšími produkty hospodaření a to zejména s přebytky travní hmoty, získanými při údržbě pastevního areálu a štěpkovanou dřevní hmotou z náletů dřevin. Komposty jsou zakládány na vhodných plochách přímo u míst sečení a zakrývány geotextilií. Kompostovaná hmota po zkompostování je následně rozmetána na přístupné louky a pastviny (obr. 2).

Technologie rychlokompostování využívá organických zbytků produkovaných farmou a cíleným rozkladem těchto zbytků zajišťuje, vznik stabilního organického hnojiva, oživeného o půdní mikroorganismy.

Pro zdařilé kompostování musí být splněny tři základní podmínky:

· vhodný obsah organických látek

· optimální poměr C:N (30:1)

· vlhkost kompostovací zakládky musí být 70-80 %

Aerobní prostředí pro rychlý a dokonalý rozklad organické hmoty je zabezpečováno vhodným překopávačem kompostu (obr. 3).

Kompostovací zakládky, vytvářené po směru spádu pozemku o šířce základny 2,5 m, výšce 1,5 m a délce podle potřeby, jsou po celou dobu kompostovacího procesu zakryty textilií, která napomáhá a upravuje teplotní a vlhkostní podmínky v zakládce. Zabraňuje vysychání i vyplavování živin v průběhu kompostování, snižuje únik tepla a chrání mikroorganismy před ultrafialovými paprsky.

Kompostovací proces je ukončen za 6 - 8 týdnů. Výsledkem je kompost - organické hnojivo s biologicky aktivními účinky, s vysokým obsahem organických látek ve formě trvalého humusu. Obsahuje základní živiny nezbytné pro výživu rostlin. Živiny nejsou vodo-rozpustné, nemají tedy negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod. Kompost působí významně na zlepšení půdní struktury, napomáhá udržet drobtovité agregáty půdy a vytváří optimální podmínky pro vodní jímavost a vzdušný režim půdy. Kompost rovněž upravuje pH půdy, obohacuje půdu o nezbytné půdní mikroorganismy, oživuje ji a vrací půdě její přirozenou úrodnost.

Pro základní naskladnění zakládky byl určen poměr jednotlivých komponent:

Mimo toto základní složení je experimentálně ověřováno složení:

· čistý koňský hnůj

· koňský hnůj, travní hmota v poměru 1:1

· koňský hnůj, travní hmota, dřevní hmota v poměru 1:1:1 (obr. 4)

K výrobě rychlokompostu byla sestavena strojní linka sestávající z následujících strojů:

žací a sběrací vůz

traktor s plazivou rychlostí

překopávač kompostu typ PK-280 - výrobce Nuklea Třebíč

drtič dřevního odpadu (štěpkování je zatím prováděno formou služeb, nebo jsou piliny přiváženy z pily)

víceúčelový nakladač - traktorový nakladač MIKRUS 7T7 s doplňkovou výbavou (mechanismu drapáku, vidle, lopaty drapáku)

rozmetadla kompostu.

Z ekologického hlediska je zpracování zbytkové biomasy kompostováním velmi výhodné. Při nutném omezení nevhodného spásání horských luk s výskytem pramenišť dobytkem a při nutnosti udržovat louky v uspokojivém stavu se zachováním druhové rozmanitosti bylin je loukám navrácen humus v přijatelné formě. Hnojení luk kompostem plně nahrazuje jiné formy hnojení zvláště pak nejsou používána umělá hnojiva a je v souladu s předpisy pro přechod farmy na plně ekologické hospodaření. Založení kompostárny neohrožuje povrchové ani spodní vody, což je ověřováno pravidelnými odběry a rozbory vod v blízkosti kompostovacích hromad. To je důležité pro provoz farmy i z hlediska agroturistiky. Farma Hucul sice neprodukuje žádné biopotraviny, ale poskytuje služby hlavně v oblasti jízdy na koních a jejich ošetřování, horské turistiky a i nově zaváděnou hipoterapií zvláště pro děti. Hospodaření farmy je v souladu se záměrem KRNAPu uchránit tuto lokalitu od nepříznivých civilizačních vlivů.

Experimenty s kompostováním zbytkové biomasy na farmě by měly být základem pro využívání této technologie v dalších oblastech, zvláště pak v národních parcích a chráněných krajinných oblastech celé České republiky.