Pytláků neubývá a jsou bedlivější

Zatím předčasné je podle představitelů okresních úřadů hodnotit práci lesních a rybářských stráží, jejichž úkolem je dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou rybářských a lesních revírů.

Na Kolínsku působí 160 mysliveckých stráží, celkový přehled jejich činnosti, to znamená třeba počet zadržených pytláků, bude okresní úřad zpracovávat až na konci roku. "Prozatím působí stráže na občany formou domluvy a to hlavně u nejčastějšího problému, kterým je volné pobíhání psů po honitbách," uvedl šéf referátu životního prostředí Rostislav Vodička. Z celkového počtu 110 pracuje pro kolínskou organizaci Českého rybářského svazu, největší spolek v okrese, 16 rybářských strážců. Kolínským rybářům se vyplácí spolupráce s městskou policií, jejíž někteří strážníci jsou i členy spolku. Například během nedávné akce na Sandberku stráže zajistily několik rybářů, kteří porušovali předpisy pro noční lov. "Funkce strážců se nám zatím skvěle osvědčují," řekl hospodář svazu Milan Novák. Na Příbramsku mají myslivci 192 a rybáři 85 strážných. Jejich větší pravomoci se však v úbytku pytláctví neprojevují. "Zatím jsme nedělali žádné vyhodnocení, na to se chystáme na podzim, ale z rozhovorů s některými strážci vyplývá, že se prakticky nic nezměnilo," říká Jaroslav Trmal z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Příbrami. "Pytláci jsou pozornější a snaží se jistit tak, aby byli včas varováni před příchodem strážných. Ti tak jsou schopni postihovat jen drobné přestupky, proti organizovanému pytláctví jsou však bezradní," míní Trmal. Podle něj je stále problém prokázat, že pachatel skutečně rybu upytlačil. Pokud ji nedrží v ruce a naopak ji odhodí do vody, má většinou vyhráno. "Pomohlo by, kdyby se strážci chodili na obhlídky i policisté. Ti však tvrdí, že na to nemají čas, protože jsou zavaleni mnoha jinými úkoly," uvedl Jaroslav Trmal. Jeho slova potvrzují i zkušenosti například místní organizace Českého rybářského svazu v Králově Dvoře na Berounsku. Její členové obhospodařují devět rybníků o celkové výměře 23 hektarů. Pytláci jim každoročně způsobují škody v řádu desetitisíců korun. Proti nim mají králodvorští rybáři čtyři proškolené strážce. "Mají sice více pravomocí, pytláci to však vědí a jsou obezřetnější. Na lup teď chodí místo dvou tři nebo čtyři, aby dva mohli krást a další dva hlídat. Zatímco loni jsme chytli čtyři pytláky, letos ani jednoho," tvrdí hospodář králodvorských rybářů Pavel Němec. Na Mladoboleslavsku nijak příznivé zkušenosti s novými pravomocemi strážců nemají. Podle myslivců a rybářů se veřejnost zvýšených pravomocí strážců nebojí, spíše narůstá jejich arogance a bezohlednost. "Konfliktů s lidmi přibývá a jsou čím dál dramatičtější. Nový zákon je pro nás jenom více starostí," řekl člen mysliveckého sdružení Veselá Jiří Navrátil. "I nadále k vyhroceným případům voláme policii," uvedl Jiří Bína z vedení mnichovohradišťského rybářského spolku. Podle něj přibylo uplatňováním pravomocí podle nového zákona rybářským činovníkům jenom papírování, ale pytláky to neodradilo. Pokuty za přibližně tisíc korun udělí za rok podle místopředsedy Českého svazu ochránců přírody Pavla Pešouta stráže ochrany přírody na Benešovsku. "Významnější než represivní složka naší práce je fakt, že roste počet případů, při nichž z moci úřední ukončujeme různé činnosti, které by mohly vést ke škodám - například kácení stromů, kopání výkopů v některých lokalitách a podobně," řekl Pešout. Systém stráží se podle něj osvědčil, strážci se však obávají připravovaného zákona, jenž má sloučit všechny stráže (lesní, mysliveckou, rybářskou a ochrany přírody) do jedné složky: "Návrh slučuje neslučitelné. Veřejná stráž by podle návrhu měla hlídat zájmy skupin obyvatel i zájmy veřejnosti. Lepší by bylo současný systém zachovat a zdokonalit."