Příprava sektoru hovězího masa ČR na vstup do EU

Příprava sektoru hovězího masa České republiky na vstup do Evropské unie

Zpracoval:

Ing. Jan Ivánek, CSc.

ředitel odboru evropské integrace MZe ČR

Ing. Petr Doležal,

vedoucí pracovní skupiny pro skot a hovězí maso, OEI MZe ČR

únor 2001

Šance a rizika

Přednosti českého chovu skotu spočívají ve vysoké úrovni zdraví zvířat, dobré chovatelské a plemenářské práci. Naopak slabší stránky je možno spatřovat ve zpracovatelském průmyslu, který potřebuje rozsáhlejší racionalizaci a investice. Příležitosti jsou v klasifikačním systému SEUROP, který by měl pomoci vytvořit srovnatelné cenové podmínky na zpracovatelské, velkoobchodní i maloobchodní úrovni. Dále jsou to možnosti vývozu v rámci i mimo trhy EU. Rizika s sebou přináší možnost snížení domácí spotřeby hovězího masa v důsledku zvýšení velkoobchodních a maloobchodních cen po vstupu do EU. Dále je to trend zvyšování spotřeby bílého masa, který může také nadále oslabovat spotřebu hovězího masa a silná konkurence od ostatních dodavatelů subvencovaného hovězího masa z EU. Situace s krizí BSE je nyní neodhadnutelná a může sehrát velmi významnou roli. Přestože je ČR zemí prostou výskytu BSE, nelze toto onemocnění zcela vyloučit, a to přes veškerá přijatá preventivní a ochranná opatření.

Evropská unie před zahájením vyjednávání bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k trhu s hovězím masem, která by pomohla eliminovat cenový šok v době vstupu. Podle pravidel Společné zemědělské politiky (SZP) však nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a ani nemohou být jednostranně zavedena. Komise upozorňuje, že je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná se společnou tržní organizaci v sektoru hovězího masa. Ve Společném stanovisku k Pozičnímu dokumentu proto EU vyzývá ČR aby znovu zvážila své požadavky a poskytla k nim podrobné vyhodnocení současné úrovně konvergence cen. Doporučuje, aby ČR v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu a přijala opatření za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

Charakteristika sektoru

Základem produkce hovězího masa jsou početní stavy všech kategorií skotu a porážková hmotnost jatečných zvířat. Na celkové produkci jatečného skotu v ČR se v roce 1999 podíleli jateční býci a voli přibližně 50,3 %, jatečné krávy 39,4 %, jalovice 9,7 % a telata 0,4 %.

Tabulka 1 - Základní ukazatele produkce jatečného skotu a hovězího masa v ČR

Ukazatel

Jedn.

1989

1994

1996

1998

1999

Rozdíl2)

Početní stav skotu celkem1)

tis.

3 480

2 161

1 989

1 701

1 657

-44

Z toho početní stav krav1)

tis.

1 248

830

751

647

642

-5

Prodej jateč.skotu - celkem

- na krávu

tis. t ž.h.

518

313

310

247

237

-10

kg

416

377

414

381

370

-11

Spotřeba hov.masa-celkem

- na osobu

tis. t ž.h.

483

314

309

261

233

-28

kg/rok

30,0

18,4

18,2

14,3

13,5

-0,83)

Dovoz jat. skotu a hov. masa

tis. t ž.h.

0,0

17,6

13,9

17,7

12,3

-5,4

Vývoz jat. skotu a hov. masa

tis. t ž.h.

35,9

31,2

15,4

20,7

16,5

-4,2

Soběstačnost - jatečný skot

%

107,4

99,8

100,5

94,3

102,8

+8,5

Přírůstky skotu ve výkrmu

g/ks/den

750

740

790

821

856

+35

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) k 1. březnu;

2) rozdíl mezi roky 1999 a 1998;

3) odhad.

Z tabulky 1 je patrné, že prodej jatečného skotu klesá (v posledním roce o 10 tis. tun živé hmotnosti) úměrně snižování početních stavů skotu (o 44 tis. kusů), že poklesl prodej jatečného skotu v přepočtu na jednu krávu (o 11 kg) a výrazně se snížila roční spotřeba hovězího masa na obyvatele (od roku 1989 o 16,5 kg a 55 %). Vývoz skotu byl v roce 1999 mírně vyšší než dovoz, přičemž ve srovnání s rokem 1998 vývozy a dovozy poklesly o 5,4 a 4,2 tis. tun živé hmotnosti. Pozitivním faktorem je postupné zvyšování přírůstků hmotnosti býků ve výkrmu.

S poklesem početních stavů skotu se v uplynulém desetiletí snižovaly i počty porážek jatečných zvířat a došlo ke změně struktury (podílu) porážených zvířat (tab. 2). V letech 1989 až 1999 se snížil podíl porážek býků a volů (ze 48,4 na 43,4 %) a zvýšil se podíl porážek krav (ze 42,6 na 46,0 %) na celkových ročních porážkách skotu. Od roku 1994 se podíl obou uvedených kategorií na celkovém počtu porážek mírně zvýšil na úkor porážek jalovic. K relativnímu poklesu porážek došlo v uplynulém desetiletí i u telat (z 9,4 na 5,2 % celkových porážek skotu).

Tabulka 2 - Porážky jednotlivých kategorií skotu v ČR

Kategorie jatečného skotu

1989

1994

1996

1999

por. tis.

%

por. tis.

%

por. tis.

%

por. tis.

%

Býci a voli

518

48,4

279

39,8

272

44,7

218

43,4

Jalovice

97

9,1

117

16,7

77

12,6

53

10,6

Krávy

454

42,6

305

43,5

260

42,7

231

46,0

Skot celkem

1 069

100,0

701

100,0

609

100,0

502

100,0

Telata1)

101

9,4

53

7,5

25

4,1

26

5,2

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) procenta jsou vypočítána z porážek skotu celkem.

Tabulka 3 - Průměrné porážkové hmotnosti jatečného skotu (kg na kus)

Kategorie

1995

1996

1998

1999

Rozdíl2)

Býci celkem

573

578

582

601

+19

- z toho třída A

576

580

586

604

+18

Jalovice celkem

487

480

474

502

+28

- z toho třída A

490

485

488

504

+16

Krávy celkem

507

503

518

534

+16

- z toho třída A

553

557

564

581

+17

NP1) - Ř všech kategorií

x

400

353

345

-8

Skot celkem

543

532

536

550

+14

- z toho třída A

559

563

568

585

+17

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) nutné porážky;

2) rozdíl mezi roky 1999 a 1998.

Z údajů v tab. 3 vyplývá, že průměrné porážkové hmotnosti skotu se vyvíjejí vcelku příznivě. Za uplynulé čtyřleté období se u všech hlavních kategorií jatečného skotu zvýšily, a to u býků o 28 kg na 601 kg a u jatečných krav na 534 kg. K výraznému zvýšení došlo zejména mezi roky 1998 a 1999. U jatečných jalovic se průměrná porážková hmotnost v letech 1995 až 1998 snížila o 13 kg, v roce 1999 se pak zvýšila o 28 kg na 502 kg.

Porážkové hmotnosti jatečných býků a jalovic jsou srovnatelné s chovatelsky vyspělými státy, o jejich dobré jakosti svědčí vysoký podíl zvířat zařazených do jakostní třídy A. U těchto dvou kategorií jatečného skotu jsou zajímavé nepatrné rozdíly v průměrných hmotnostech všech a do třídy A zařazených jatečných zvířat. Naproti tomu průměrná hmotnost jatečných krav zařazených do jakostní třídy A je výrazně vyšší než průměrná porážková hmotnost všech zvířat této kategorie skotu (o 46 až 54 kg). Z ekonomického hlediska by bylo žádoucí zvýšit porážkovou hmotnost z chovu vyřazovaných krav na úroveň jakostní třídy A, to je na cca 580 kg. Příznivý je pokles průměrné porážkové hmotnosti nutně porážených zvířat ze 400 kg v roce 1996 na 345 kg v roce 1999.

Tabulka 4 - Nutné porážky skotu a telat (z celkového počtu porážek)

Kategorie jatečného skotu

1989

1994

1996

1999

tis. ks

%

tis. ks

%

tis. ks

%

tis. ks

%

Býci a voli

61,8

11,9

11,0

3,9

8,9

3,3

5,8

2,7

Jalovice

29,6

30,4

7,4

6,3

5,6

7,3

4,3

8,1

Krávy

107,8

23,7

47,8

15,7

41,4

15,9

44,7

19,4

Skot celkem

199,2

18,6

66,2

9,4

55,9

9,2

54,8

10,9

Telata

72,1

71,1

13,9

26,2

9,4

37,6

9,6

36,9

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

V období let 1989 až 1994 došlo k výraznému poklesu nutně poražených zvířat jak v absolutních počtech (v důsledku snižování početních stavů skotu), tak i v jejich podílu na celkových porážkách skotu (tab. 4). V posledním pětiletém období (1994 až 1999) se podíl nutných porážek do určité míry stabilizoval, přesto je patrna tendence ke zvýšení podílu nutných porážek jalovic, krav a telat. Téměř 20 % nutných porážek krav a 37 % nutných porážek telat nelze považovat za uspokojivý ukazatel chovu jatečného skotu.

Tabulka 5 - Příčiny nutných porážek skotu v roce 1999 (% z celkového počtu NP)

Ukazatel,

příčina nutné porážky

Býci

a voli

Jalovice

Krávy

Skot celkem

Telata

Onemocnění pohybového ústrojí

59,2

44,4

35,3

38,6

21,7

Onemocnění dýchacího ústrojí

16,2

14,4

1,0

3,7

45,9

Onemocnění zažívacího ústrojí

4,7

8,0

16,8

14,9

9,1

Poporodní komplikace

-

6,1

17,9

15,1

-

Ostatní (popř. nezjištěno)

19,9

27,1

29,0

27,7

23,3

Konfiskáty celých těl

18,4

30,6

43,4

39,8

60,0

Počet NP celkem (100,0 %)

5 836

4 292

44 710

54 838

9 572

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Pro doplnění údajů o nutných porážkách jednotlivých kategorií skotu uvádí tab. 5 hlavní důvody nutných porážek v roce 1999. Hlavní příčinou nutných porážek bylo u všech kategorií skotu (s výjimkou telat) onemocnění pohybového aparátu (35,3 až 59,2 %), druhou hlavní příčinu představovaly u krav poporodní komplikace (18 %), u ostatních kategorií onemocnění dýchacího aparátu. Nutné porážky telat byly ze 45 % způsobeny onemocněním dýchacího aparátu a ze 22 % poruchami končetin. Důsledkem nutných porážek byl u krav a telat vysoký podíl konfiskátů celých těl (43,4 % a 60,0 % telat).

Tabulka 6 - NC1) jatečného skotu a CPV2) hovězího masa

Kategorie

Jednotka

1994

1996

1998

1999

Rozdíl3)

Jateční býci celkem

nák. cena

33,71

36,04

40,03

38,17

-1,86

- z toho třída A

Kč/kg ž.hm.

33,88

36,14

40,15

38,25

-1,90

Jatečné jalovice celkem

nák. cena

27,64

29,43

30,86

29,60

-1,26

- z toho třída A

Kč/kg ž.hm.

28,12

29,75

31,19

29,87

-1,32

Jatečné krávy celkem

nák. cena

21,32

24,26

26,75

24,97

-1,78

- z toho třída A

Kč/kg ž.hm.

23,54

26,02

28,15

26,28

-1,87

Jatečný skot celkem

nák. cena

28,18

30,92

34,10

32,06

-2,04

- z toho třída A

Kč/kg ž.hm.

30,93

33,34

36,71

35,00

-1,71

Maso hovězí přední s kostí

CPV

41,45

49,22

55,46

52,93

-2,53

Maso hov. zadní bez kosti

Kč/kg hm.

-

99,22

108,72

108,73

+0,01

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) nákupní ceny zemědělských výrobců;

2) ceny průmyslových výrobců;

3) rozdíl mezi roky 1999 a 1998.

U dvou hlavních kategorií jatečného skotu, to je u býků a krav, se mezi roky 1998 a 1999 snížila průměrná nákupní cena o 1,86 a 1,78 Kč za 1 kg živé hmotnosti. Toto snížení nákupní ceny se projevilo v poklesu průměrné průmyslové ceny hovězího předního masa s kostí o 2,53 Kč za 1 kg, zatímco cena hovězího zadního bez kosti se nezměnila (tab. 6).

Tabulka 7 - Přírůstky hmotnosti telat, jalovic a býků ve výkrmu (g/ks/den)

Kategorie skotu

19901)

1997

1998

1999

Rozdíl2)

Telata do 6 měsíců věku

720

713

740

751

+11

Chovné jalovice

600

614

631

637

+6

Výkrm býků

740

774

821

856

+35

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) údaje Českého statistického úřadu;

2) rozdíl mezi roky 1999 a 1998.

Z výsledků několikaletého výběrového šetření prováděného Ministerstvem zemědělství je patrný dlouhodobý trend mírného zvyšování přírůstků hmotnosti hlavních kategorií mladého skotu (tab. 7). Přesto je pro dosažení schopnosti konkurovat producentům ve státech EU a z ekonomického hlediska nezbytné zvýšení denních přírůstků hmotnosti u intenzivně vykrmovaných býků na 1 000 gramů, u telat do 6 měsíců věku na 800 až 850 gramů.

Tabulka 8 - Spotřeba jadrných krmiv na 1 kg přírůstku hmotnosti a 1 litr mléka

Spotřeba jadrných krmiv

19901)

1997

1998

1999

na 1 kg přírůstku hmotnosti2)(kg)

2,36

2,56

2,53

2,52

na litr mléka (kg)

0,23

0,30

0,31

0,30

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) údaje Českého statistického úřadu;

2) vykrmovaného skotu.

V rozmezí let 1990 až 1999 se zvýšila spotřeba jadrných krmiv na 1 kg přírůstku hmotnosti vykrmovaných býků o cca 7 % a na litr mléka o 30 %, přičemž v posledních třech letech jsou oba tyto ukazatele i přes zvýšení užitkovosti relativně stabilní (tab. 8). I přesto je však nutno z ekonomických důvodů zvyšovat produkční účinnost objemných krmiv a obezřetně zvažovat nákupy krmných směsí.

Tabulka 9 - Vývozy a dovozy skotu (podle údajů Generálního ředitelství cel)

Rok

Vývoz (kusů)

Dovoz plemenných zvířat (kusů)

C 1)

H 2)

Celkem

Jalovice

Krávy

Celkem

1994

x

x

x

7 533

63

7 596

1996

4 576

892

5 468

5 986

2 354

8 340

1998

7 937

911

8 848

781

397

1 178

1999

5 550

1 677

7 277

263

800

1 063

Rozdíl 3)

-2 387

+766

-1 621

-518

+403

-115

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) české strakaté;

2) černostrakaté holštýnské;

3) rozdíl mezi roky 1999 a 1998.

Podle údajů Generálního ředitelství cel (tab. 9) bylo v roce 1999 z ČR vyvezeno 7 277 kusů živého skotu, což je o 1 809 kusů více než v roce 1996 a o 1 621 kusů méně než v roce 1998. Dovozy plemenného skotu v období let 1994 až 1999 značně poklesly a v posledních dvou letech se pohybují na úrovni kolem cca 1 000 jalovic a krav za rok. Převahu exportu tvoří zvířata českého strakatého plemene (76 % z celkového počtu zvířat vyvezených v roce 1999), přičemž podíl exportovaného skotu holštýnského plemene se postupně zvyšuje.

Tabulka 10 - Zahraniční obchod s živým skotem a hovězím masem (mil. Kč)

Rok

Živý skot

Hovězí maso

Vývoz

Dovoz

Bilance

Vývoz

Dovoz

Bilance

1998

878

219

+658

122

211

-89,5

1999

634

154

+480

141

128

+12,9

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Převahu vývozu nad dovozem živého skotu potvrzuje i pozitivní bilance zahraničního obchodu za roky 1998 a 1999. Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem je ve stejných letech vyrovnaná až mírně záporná (tab. 10). Lze předpokládat, že v důsledku vysoké poptávky po zástavovém skotu, především ve státech EU, může mít ČR při udržení dobrého zdravotního stavu v chovu skotu (bez BSE) značné možnosti exportu zejména telat kombinovaného užitkového typu (českého strakatého plemene). Pro efektivní využití této ekonomicky zajímavé varianty by mělo být mimo jiné dosaženo zlepšení ukazatelů reprodukce a snížení úhynů a nutných porážek telat.

Plemenářská práce

Krávy chované v systému bez tržní produkce mléka (TPM) představují jedinou kategorii skotu, jejíž početní stavy se od roku 1989 postupně zvyšují. Přesto jejich stávající početní stavy v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy a trvalých travních porostů nelze ve vztahu k plnění úkolů spojených s “údržbou” trvalých travních porostů a ve srovnání se státy EU považovat za uspokojivé. Proto je zvyšování jejich početních stavů v dalším období nezbytné.

Kontrola užitkovosti masného skotu (krav bez TPM) je v ČR zavedena od roku 1991. V jejím rámci je zjišťována a na jednotný věk (120, 210 a 365 dnů) přepočítávána růstová schopnost telat, jsou evidovány hmotnost telat při narození, průběh porodů a základní ukazatele o reprodukci.

Tabulka 11 - Početní stavy krav masných plemen v kontrole užitkovosti

Rok

Krav bez TPM

Počet chovů

Krav na chov

Naroz. telat

Na 100 krav

celkem

v KU

%

porodů

telat1)

1995

x

6 215

x

27

27

5 236

84,2

76,7

1997

38 427

15 135

39,4

41

41

12 074

79,8

76,3

1998

48 386

15 272

31,6

40

40

13 104

85,8

82,6

1999

59 026

15 935

27,0

45

45

14 487

90,9

88,4

Rozdíl2)

+10 640

+663

-4,6

+5

+5

+1 383

+5,1

+5,8

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

1) odstavených telat;

2) rozdíl mezi roky 1999 a 1998.

Počet krav a chovů v kontrole užitkovosti v ČR je od roku 1997 relativně stabilní, podíl krav v kontrole užitkovosti se snížil z 39,4 % v roce 1997 na 27,0 % v roce 1999 (tab.11). Do kontroly užitkovosti jsou zahrnuty čistokrevné krávy masných plemen a kříženky s podílem 50 a více procent masných plemen, jejichž podíl na celkovém počtu krav v kontrole užitkovosti v roce 1999 dosáhl 68,7 %, a krávy kombinovaných a dojných plemen využívané ke křížení s býky masných plemen a jako příjemkyně embryí (31,2 %).

Počet krav v jednom kontrolovaném chovu se od roku 1995 mírně zvyšuje (27 krav v roce 1995 až 45 krav v roce 1999). V roce 1995 neuspokojivé ukazatele natality krav se do roku 1999 postupně zlepšovaly (90,9 porodů a odchov 88,4 telete na 100 krav).

Tabulka 12 - Počty krav masných plemen a kříženek (50 % a více)

Plemeno

Zkratka

1995

(krav)

1997

(krav)

1999

krav

%

hereford

HE

1 917

2 109

2 868

26,2

charolais

CH

642

2 051

2 468

22,5

aberdeen angus

AA

640

1 406

1 888

17,2

masný simentál

MS

1 011

1 545

1 852

16,9

limousin

LI

645

1 156

852

7,8

blonde d´aquitaine

BA

132

330

350

3,2

piemontese

PI

86

253

269

2,4

galloway

GA

75

156

249

2,3

gasconne

GS

11

42

85

0,8

highland

HI

15

17

49

0,4

salers

SA

0

18

19

0,2

belgické modré

BM

1

27

3

0,1

celkem

-

5 175

9 110

10 952

100,0

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Do roku 1991 bylo v ČR z široká nabídky masných plemen skotu chováno pouze plemeno hereford. K rozšiřování plemenné skladby dochází v důsledků importů postupně od roku 1993. V současné době se v ČR ve značně rozdílném rozsahu chová 12 masných plemen skotu. Jak je zřejmé z tab. 12, cca 83 % krav bez TPM v kontrole užitkovosti je tvořeno plemeny hereford, charolais, aberdeen angus a masný simentál.

Tabulka 13 - Hmotnost telat hlavních masných plemen ve věku 120 dnů (kg)

Plemeno

býčci

jalovičky

1995

1997

1999

1995

1997

1999

hereford

133

142

148

123

130

138

charolais

169

180

176

160

170

164

aberdeen angus

154

163

175

145

151

163

masný simentál

157

185

186

154

167

165

limousin

139

172

182

133

159

168

blonde d´aquitaine

196

168

166

177

165

153

piemontese

141

152

157

142

135

138

galloway

x

172

153

x

149

134

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Tabulka 14 - Hmotnost telat hlavních masných plemen ve věku 210 dnů (kg)

Plemeno

býčci

jalovičky

1995

1997

1999

1995

1997

1999

hereford

205

216

225

194

199

201

charolais

270

288

281

246

265

255

aberdeen angus

239

263

279

229

236

251

masný simentál

251

287

286

239

259

252

limousin

225

263

279

197

239

244

blonde d´aquitaine

280

251

265

257

248

239

piemontese

208

241

254

214

198

197

galloway

x

271

234

x

209

211

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Tabulka 15 - Hmotnost telat hlavních masných plemen ve věku 365 dnů (kg)

Plemeno

býčci

jalovičky

1995

1997

1999

1995

1997

1999

hereford

329

397

410

270

298

303

charolais

428

469

488

358

346

358

aberdeen angus

408

461

485

354

344

335

masný simentál

406

512

497

355

349

373

limousin

381

429

462

273

355

351

blonde d´aquitaine

470

452

488

354

343

366

piemontese

x

408

394

x

286

310

galloway

x

x

343

x

x

265

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

V tabulkách 13, 14 a 15 jsou uvedeny průměrné hmotnosti býčků a jaloviček hlavních masných plemen skotu (minimálně 100 krav v kontrole užitkovosti) ve 120, 210 a 365 dnech věku za období let 1995 až 1999. Je z nich patrné, že nejvyšších hmotností dosahují telata obou pohlaví plemen masný simentál a charolais. Od roku 1993 se v jednotlivých věkových kategoriích vykazované průměrné hmotnosti telat výrazně zvýšily, stejně jako u většiny plemen mezi roky 1997 a 1999.

Podmínkou výběru býků do plemenitby (s výjimkou plemen galloway, highland a salers) je ověření jejich vlastní růstové schopnosti v odchovně býků. Růstová schopnost se zjišťuje za stanovených podmínek testem po dobu 120 dnů. Po skončení testu je býk předveden k základnímu výběru. Dosahované přírůstky hmotnosti v testu i od narození (tab. 16) jsou relativně vysoké a potvrzují dobrou růstovou schopnost býků masných plemen zjišťovanou v zahraničí. Hmotnosti dosažené ve 365 dnech věku jsou ve většině případů vyšší než průměrné hodnoty vykazované za jednotlivá plemena. Přírůstky hmotnosti zjištěné testem jsou v obou srovnávaných letech poměrně stabilní. Nejlepší ukazatele růstu byly zjištěny u býků plemen masný simentál, charolais a blonde d´aquitaine. Žádné změny v průběhu hodnoceného tříletého období nevykázala kohoutková výška měřených býků.

Tabulka 16 - Růst býků vybraných do plemenitby

Plemeno

Hmotnost ve 365 dnech věku (kg)

Kohoutková výška (cm)

O přírůstek hmotnosti (g/kus/den)

v testu

od narození

1996

1999

1996

1999

1996

1999

1996

1999

HE

448

450

125

124

1 554

1 582

1 200

1 207

CH

485

515

128

128

1 722

1 860

1 300

1 389

AA

424

492

127

127

1 371

1 676

1 107

1 308

MS

489

540

132

133

1 812

1 683

1 271

1 414

LI

432

492

127

128

1 693

1 629

1 163

1 322

BA

517

506

129

128

1 808

1 549

1 409

1 334

PI

408

436

123

126

1 488

1 389

1 082

1 139

Průměr

458

490

127

127

1 635

1 624

1 219

1 302

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Tabulka 17 - Plemenní býci vybraní do plemenitby a podíl inseminace v chovech

Plemeno

Býků vybraných do plemenitby

Podíl inseminace v chovech (%)

1996

1998

1999

1996

1998

1999

hereford

35

60

56

24

15

15

charolais

72

71

101

52

37

30

aberdeen angus

41

66

67

26

27

10

masný simentál

50

37

58

40

32

26

limousin

20

13

26

47

35

28

blonde d´aquitaine

10

11

12

53

13

11

piemontese

8

9

38

72

42

30

>galloway

6

13

12

38

13

2

gasconne

7

5

4

100

45

32

highland

4

3

19

5

2

60

salers

0

2

0

0

0

0

belgické modré

0

0

1

0

0

0

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

V letech 1996 až 1999 se u většiny masných plemen zvýšil počet býků ročně zařazovaných do plemenitby a snížil se podíl inseminace (tab. 17 a 18), přičemž se zřetelně zvýšil počet býků z domácí produkce.

Tabulka 18 - Býci masných plemen v plemenitbě z domácí produkce a z dovozu

Ukazatel

1996

1998

1999

kusů

%

kusů

%

kusů

%

Domácí produkce

185

73,1

277

95,5

374

94,9

Importy

68

26,9

13

4,5

20

5,1

Celkem

253

100,0

290

100,0

394

100,0

Zdroj: ČMSCH/ ročenka 2000

Vyšší počty býků zařazených do plemenitby měly zřejmě pozitivní vliv na ukazatele reprodukce. V uvedeném tříletém období se převaha importů býků týkala plemen masný simentál (60 býků), hereford (41 býk) a charolais (25 býků). Od roku 1998 je ČR soběstačná v produkci býků určených pro běžnou plemenitbu. Importovaní plemeníci se využívají především k produkci synů.

Opatření k BSE

V úvodu bylo zcela zřetelně naznačeno, že dopady bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) se bohužel nevyhnou ČR, ať už bude, či nebude u nás její výskyt zaznamenán. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění skotu. Za jeho původce jsou považovány priony, což jsou změněné bílkoviny, které v hostitelském organismu napadají bez imunitní odezvy centrální nervový systém. Choroba byla poprvé popsána v roce 1986 v Anglii u ovcí a skotu. Dosud nebylo vědecky prokázáno, že se tímto onemocněním mohou nakazit jiné druhy zvířat nebo člověk. Zdrojem nákazy je krmivo kontaminované prionem způsobujícím BSE. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány masokostní moučky vyrobené nevyhovujícím způsobem.

Inkubační doba je obecně u všech vnímavých zvířat velmi dlouhá, u skotu 2-10 let. Za nejrizikovější z hlediska možného přenosu je považován mozek, mícha a oči nemocných zvířat. Od počátku roku 1987 do 13.1. 2001 byl zjištěn výskyt BSE v 11 zemích Evropské unie (EU) u 180 851 případů, z toho v Anglii 179 441, Německu 20, Belgii 19, Dánsku 3, Španělsku 5, Francii 248, Irské republice 599, Itálii 3, Nizozemí 9, Lucembursku 1 a Portugalsko 503. Největší výskyt BSE mimo členské země EU byl za stejné období zaznamenán ve Švýcarsku - 366 případů.

Česká republika je zemí prostou BSE. Doposud ministerstvo zemědělství (MZe), Státní veterinární správa (SVS) a Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZUS) přijaly následující opatření:

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství na základě směrnice čís. j.: 60.500/62-43 ze dne 1. září 1962 nařídila parametry pro spalování těl uhynulých zvířat: 130 - 140 °C, podobu 30 minut a přetlaku 3 atm. a dále vařeny až do rozpadu.

Metodické pokyny Státní veterinární správy ČR (SVS) č. 7 ze dne 4.6.1991 stanovily:

· zákaz dovozu skotu, ovcí, koz a norků včetně jakýchkoliv biologických materiálů pocházejících z těchto zvířat ze zemí s výskytem BSE,

· zákaz dovozu ovcí ze zemí, kde se v posledních 5 letech vyskytla mozková choroba Scrapie - klusavka ovcí a koz,

· zákaz zkrmování kostních a masokostních mouček, vyrobených z přežvýkavců a norků, přežvýkavcům,

· povolení dovozu kostních, masových a masokostních mouček z přežvýkavců a norků, které byly zpracovány při teplotě 133oC po dobu 20 min. při tlaku 3 barů,

· aktivní depistáž v chovech skotu, ovcí, koz a norků.

Doplněk k metodickým pokynům č. 7 ze dne 4.6.1991 a k příkazu ředitele č. 7. ze dne 15.5.1991, VET/231/96 ze dne 15.4.1996 nařídil:

· ustavení referenční laboratoře na BSE na Veterinární a farmaceutické universitě v Brně, fakultě veterinárního lékařství, ústavu patologické morfologie,

· zajistit evidenci distribuce masokostních a kostních mouček v asanačních podnicích a ostatních zpracovnách surovin živočišného původu.

Změna metodických pokynů č. 7 ze dne 4. 6. 1991, RED/854/99 ze dne 30.7.1999 nařídila:

· zákaz dovozu z Velké Británie a Severního Irska, dopis VET 197/96 ze dne 27.3.1996, zákaz dovozu ze Švýcarska, dopis VET/69/95 ze dne 25.1.95 a zákaz dovozu z Portugalska, dopis VET/591/98 ze dne 24.11.98,

· individuální posouzení žádosti o dovoz a stanovení dovozních podmínek ve vztahu k TSE v případech dovozu z ostatních zemí.

Mimořádná veterinární opatření ze dne 30. 9.1996 s platností pro celé území ČR:

· aktualizovala zákaz zkrmování živočišných tkání a produktů z těchto tkání všem druhům přežvýkavců,

· stanovila parametry teploty, doby a tlaku při zpracování živočišných tkání v asanačních podnicích v souladu s rozhodnutím Komise 96/449/ES,

· nařídila zákaz přemísťování dovezeného skotu z Velké Británie a Švýcarska, trvalé označení a po hospodářském využití jejich utracení a zpracování v asanačním podniku.

Podle dalšího mimořádného veterinárního opatření ze dne 22.4.1997 byl:

· klasifikován velmi nebezpečný a nebezpečný materiál z hlediska BSE a určen způsob ošetření v asanačních podnicích,

· zaveden systém analýzy a kontroly kritických bodů ve všech podnicích, které zpracovávají odpady živočišného původu od 30.4.1997.

· nařízeno označování krmiv a krmných směsí z hlediska prevence proti BSE,

· stanoven jmenovitý seznam zakázaných surovin k použití krmiv pro přežvýkavce.

V roce 1996 byl aktualizován zákaz zkrmování masokostní moučky všem přežvýkavcům a parametry teploty, doby, tlaku pro zpracování kafilerní suroviny v souladu s rozhodnutím Evropské komise 96/449/ES 133°C, 3 bary, 20 minut (30.9.1996).

V roce 2000 byl vydán zákaz dovozu skotu, masa a výrobků z něj z Francie a Portugalska - od 21.11.2000, zákaz dovozu masokostních mouček ze všech členských zemí EU - od 27.11.2000, dále zákaz dovozu skotu, masa a výrobků z něj pro výživu lidí z dalších 7 zemí EU - Belgie, Dánska, Irska, Lucemburska, Nizozemí, Německa a Španělska, kde byla diagnostikováno BSE (dosud platí Velká Británie a Severní Irsko, Francie, Portugalsko). Zákaz se netýká těch zemí kde v té době se dosud BSE nevyskytla (to byla Itálie, Řecko, Finsko, Rakousko a Švédsko) - od 1.12.2000.

V roce 2001 byl vydán zákaz dovozu skotu, masa a výrobků z něj z Itálie a doplnění již platného zákazu na dovoz živočišných produktů používaných ke krmení (zejména krmných směsí obsahující živočišný tuk - mléčné krmné náhražky), to vše od 18.1.2001.

Vyhláškou ministerstva zemědělství č.413/1991 Sb.o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, a návazně vyhláškou 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, nebyla masokostní moučka zařazena do seznamu povolených surovin pro výrobu krmných směsí pro skot. Toto nařízení navazovalo na zákaz zkrmování masokostních mouček skotem, které vydala SVS. Tento zákaz byl nadále uplatňován i v dalších vyhláškách MZe, podle kterých se řídila výroba složení krmných směsí až do roku 1996.

V roce1996 nabyl na účinnosti zákon č.91/1996 Sb. a vyhláška č.194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech. Touto právní úpravou pokračovala kontinuita uvedeného zákazu. Následně vydané vyhlášky č.256/1997 Sb., a č.208/1998 Sb., kterými se měnila a doplňovala prováděcí vyhláška k zákonu o krmivech, přebíraly a plně akceptovaly opatření vydané EU k zabránění výskytu BSE v důsledku zkrmování vyjmenovaných druhů krmiv živočišného původu přežvýkavcům. Touto právní úpravou byla rovněž zavedena povinnost uvádět v označení vyjmenovaných krmiv živočišného původu a v označení krmných směsí při jejichž výrobě byly použity varovné upozornění “Tato krmná surovina obsahuje protein získaný ze savčích tkání a její zkrmování přežvýkavcům je zakázáno.”

Zákonem č. 244/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech a návazně vyhláškou č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, které nabyly účinnosti dnem 1.1.2001 byla převzata další opatření EU vydaná do konce října r. 2000. Proteiny pocházející ze savčích tkání byly touto právní úpravou zařazeny do přílohy vyhlášky č.1 - Zakázané látky a produkty s bližší specifikací zákazu použití pro výrobu kompletních nebo doplňkových krmných směsí pro přežvýkavce.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který je státním orgánem odborného dozoru nad dodržováním zákonných předpisů pro krmiva, dosud nezjistil žádné závažné porušení výše uvedených zákonných povinností registrovanými výrobci krmiv. Každoročně je v laboratořích ÚKZÚZ kontrolována možná přítomnost savčích tkání v cca 280 vzorcích krmných směsí pro skot, odebraných při výkonu státní odborné kontroly.

Kontrola nad výrobou masokostních mouček. S ohledem na závažnost situace umocněné rozšířením výskytu BSE v zemích EU, zahájil ÚKZÚZ cílenou časově neohraničenou kontrolu veterinárních asanačních ústavů a odběratelů masokostních mouček (výrobců krmných směsí a zemědělců, kteří vyrábějí krmné směsi pro vlastní potřebu). Výsledky a poznatky jsou ve čtrnáctidenních intervalech vyhodnocovány a předávány MZe.

Pro snížení rizika kontaminace krmných směsí pro skot savčími tkáněmi vydalo MZe a ÚKZÚZ společný pokyn pro výrobu krmných směsí. Tímto opatřením se požaduje po výrobcích, kteří mají více výrobních provozů soustředit výrobu krmných směsí pro skot do jednoho z nich a zde zcela vyloučit skladování a zpracování surovin živočišného původu. Obdobně se požaduje vyčlenění samostatných přepravníků pro přepravu krmných směsí pro skot. V případě, že výrobce toto nemůže z technických důvodů zajistit, jsou požadována další opatření při výrobě krmných směsí pro skot, která zabrání jejich kontaminaci . Pokynem byli výrobci rovněž upozorněni, že za porušení zákonných opatření, týkajících se zabránění vzniku BSE budou ukládány pokuty s využitím horní hranice stanovené zákonem o krmivech.Pro získání dokonalého přehledu a vytvoření zvýšeného tlaku na dodržování předpisů a vydaných opatření byla nastolena úzká spolupráce a koordinace kontrolních postupů mezi orgány odborného dozoru, tj. ÚKZÚZ a SVS .

Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích je povinen každý kdo uvádí potraviny na trh, je řádně a pravdivě označit. Masné výrobky musejí být označeny i z hlediska jejich složení - na obalu musí být uvedeno, jaké druhy masa byly použity k jejich výrobě. Česká zemědělská inspekce se zaměřuje na odhalování tohoto způsobu klamání spotřebitele od listopadu roku 2000, kdy byla v ČR přijata ochranná opatření v souvislosti s výskytem BSE v zemích EU. V současnosti však není na světě známá laboratorní metoda, kterou by bylo možné zjistit přítomnost původce tohoto onemocnění ve zpracovaném masném výrobku.

Ministerstvo zdravotnictví preventivně reaguje na nemoc BSE v Evropě tím, že transfusní stanice v ČR nebudou přijímat krev od dárců, kteří od roku 1986 žili déle než 6 měsíců ve Velké Británii.

Při ministerstvu zemědělství byl začátkem ledna 2001 vytvořen krizový výbor, který koordinuje preventivní opatření proti výskytu BSE. Výbor navrhuje nová komplexní opatření, jeho úkolem bude řešit případný výskyt BSE na území ČR podle připraveného krizového scénaře..

Přes všechna opatření přijatá na ochranu území ČR před zavlečením BSE však nelze vyloučit určité riziko výskytu BSE a to u skotu již dříve dovezeného ze zemí EU nyní s výskytem BSE. Popřípadě v důsledku potenciálně možného nelegálního zkrmování masokostních mouček netuzemského původu (z dovozu před uplatněním ochranných opatření). K eliminaci tohoto rizika byla významně navýšena kapacita diagnostického laboratorního zázemí Státní veterinární správy tak, aby u všech rizikových kusů, tj. dovezených se zemí s výskytem BSE, bylo v rámci veterinárního dozoru důsledně prováděno laboratorní vyšetření na BSE s cílem vyloučit možnost ohrožení potravinového řetězce - spotřebitelů. Jsou však připravována další opatření směřující k opětovnému získání důvěry spotřebitelů v hovězí maso. Například některé masokombináty samy přistoupily na testování na nemoc BSE u každého poraženého kusu dobytka. Ke spotřebiteli by se pak měly dostat jen výrobky speciálně označené, že prošly testem BSE.

Pozice pro vyjednávání

Poziční dokument ČR byl zpracován v určitém časovém období a pozice v něm vycházely z v té době platné legislativy EU. V sektoru hovězího masa byl platný rozsáhlý systém různých forem podpor farmářům. V průběhu let se podmínky pro poskytování podpor chovu masného skotu v EU zpřesňovaly. Veškeré platby dosáhly v roce 1996 výše okolo 355 mil. Kč (9,6 mil. EUR) a v roce 1997 výše okolo 278 mil. Kč (7,5 mil. EUR). V roce 1998 přešel tento program svým charakterem ve všeobecnou podporu určenou marginálním oblastem na program podpory zemědělské krajiny s celkovou podporou ve výši 452 mil. Kč (12,2 mil. EUR).

Producenti hovězího masa budou usilovat o právo využívat přímých plateb v rámci několika schémat EU (platby na kus, příplatky na hovězí maso a na býky, atd.) od okamžiku vstupu ČR do EU. Použitelnost a velikost některých těchto schémat však musí být ještě určena a předem s EU projednána. Co se týče zahraničních investic v tomto sektoru, pouze malý podíl zahraničních investic vstupuje do oblasti zpracování, distribuce či odbytu hovězího masa, a to především z důvodu nízké ziskovosti tohoto sektoru

Částečné problémy jsou ještě s identifikací a registrací zvířat a při zabezpečování objektivního třídění a klasifikací jatečně upravených trupů skotu. Povinnost označovat zvířata vyplývá z veterinárního zákona č. 166/1999, od 28.9.1999 a označovat jatečný skot ze zákona o šlechtění a plemenitbě č. 154/2000, od 1. 1. 2001. Zavádění klasifikace podle systému SEUROP u skotu již v ČR částečně probíhá a potřebné zaškolení pracovníků managementu a osob, které budou klasifikaci provádět, bude dokončeno v roce 2001 .

Evropská unie k pozici České republiky v sektoru hovězího masa zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u skotu. ČR poskytla Evropské komisi podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti. Níže uvedená tab. 19 uvádí plnění jednotlivých kroků.

Tabulka 19 - Plnění harmonogramu zavádění systému SEUROP do nákupní praxe v ČR

Úkol

Zavedení systému SEUROP

Zodpovědnost

Spolupráce

Termín

1

Vypracování českých technických norem pro jatečný skot, prasata a ovce

MZe

VÚŽV, VÚCHS

Český normalizační institut

31.3.2000

Splněno

2

Vyhlášení českých technických norem pro skot, prasata a ovce

Český normalizační institut

30.6.2000

Splněno

3

Zakotvení SEUROP do novely zákona

MZe

31.3.2000 Splněno

4

Schválení novely zákona v Parlamentu ČR

30. 9. 2000

Splněno

5

Vypracování prováděcí vyhlášky o způsobu klasifikace jatečně upravených těl prasat

MZe

31.12.2000

Splněno

6

Proškolení klasifikátorů pro klasifikaci jatečných prasat aparativní technikou (cca 70 klasifikátorů)

VÚŽV

31.12.2000

Splněno

31.3.2001

7

Ustavení Klasifikační agentury (MZe pověří touto činností vybranou organizaci)

MZe

30.6. 2001

8

Schválení prováděcí vyhlášky o způsobu klasifikace jatečně upravených těl prasat

MZe

Nabytí účinnosti od 1.4.2001

31.3.2001

9

Vybavení střediska pro provádění SEUROP

MZe

31.12.2001

10

Vybavení demonstračních provozů (využít podpůrné domácí i zahraniční programy, včetně SAPARD)

MZe

VÚŽV

31.12.2001

11

Proškolení řídícího a kontrolního personálu

MZe, Klasifikační agentura

VÚŽV

31.12.2001

12

Proškolení klasifikátorů pro klasifikaci jatečného skotu a ovcí

MZe, MZe, Klasifikační agentura

VÚŽV

31.12.2001

13

Zajištění sběru statistických dat SEUROP

Klasifikační agentura

31.12.2001

14

Zajištění řízení a kontroly SEUROP (supervize)

MZe

Klasifikační agentura, SVS

31.12.2002

15

Disekce, regresivní rovnice, kalibrace přístrojů

MZe,

Klasifikační agentura

VÚŽV, VÚCHS

31.12.2002

Zdroj: MZe /4030/2001

Monitorování cen na vnitřním trhu ČR probíhá takto:

· Český statistický úřad (ČSÚ)- týdenní i měsíční sledování

· Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství - Bilanční informační centrum (VÚZE - BIC) - denní sledování

· Ministerstvo zemědělství v agregované podobě ve formě měsíčních sledování,

Evropská unie ve svém stanovisku rovněž poukazuje na to, aby ke dni vstupu bylo dosaženo také plného souladu pokud jde o identifikaci a registraci zvířat a označování hovězího masa. Níže je uveden harmonogram (tab. 20) ukazuje zavádění systému identifikace a registrace skotu, prasat, ovcí a koz skotu a označování hovězího masa v konkrétních termínech.

Tabulka 20 - Plnění harmonogramu zavádění systému identifikace a registrace zvířat v ČR

Úkol

Zavedení identifikace a registrace zvířat

Zodpovědnost

Spolupráce

Termín

1

Schválení plemenářského zákona v Parlamentu ČR

30.9.2000

Splněno

2

Příprava vyhlášky o označování a evidenci hospodářských zvířat

MZe

ČIŠPHZ, OP

30.9.2000

Splněno

3

Schválení vyhlášky o označování a evidencí hospodářských zvířat

30.9.2000

Splněno

4

Registrace chovatelů skotu v ÚE

OP

30.9.2000

Splněno

5

Označení populace skotu identifikačními prostředky (ušní známky)

OP

30.9.2000

Splněno

6

Hlášení změn do ÚE chovateli skotu, vedení individuální registrů v celé populaci

30.9.2000

Splněno

7

Registrace chovatelů ovcí a koz v ÚE

OP

31.3.2002

8

Označení populace ovcí a koz identifikačními prostředky

OP

31.3.2002

9

Hlášení změn do ÚE chovateli ovcí a koz, vedení individuálních registrů v celé populaci

31.3.2002

10

Registrace chovatelů prasat v ÚE

OP

31.3.2002

11

Označení populace prasat identifikačními prostředky

OP

31.3.2002

12

Hlášení změn do ÚE chovateli prasat, vedení individuálních registrů v celé populaci

31.3.2002

Zdroj: MZe /4030/2001

Seznam zkratek v tab. 19 a 20

ČIŠPHZ - Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat

ÚE - Ústřední evidence

SVS - Státní veterinární správa

VÚŽV - Výzkumný ústav živočišné výroby

VÚCHS - Výzkumný ústav pro chov skotu

OP - organizace pověřena na základě výběrového řízení

Evropská unie bere na vědomí požadavek České republiky na přiznání speciálních prémií pro skot odpovídajících ročnímu výkrmu 305 000 býků a volů (po vstupu do EU). Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje ČR, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečné produkce během nedávného referenčního období, které bude definováno. (Nařízení Rady (ES) 1254/99). ČR poskytla Evropské komisi požadované informace o početních stavech a porážkách samčích zvířat skotu za období 1995-1999, specifikované pro býky a voly od věku 9 měsíců, držené na výkrm. Statistické údaje, početní stavy v kategorii samčího skotu (býci a voli), jsou prozatím sledovány v odlišných hmotnostních kategoriích než požaduje EU.

Česká republika očekává, že restrukturalizace chovu skotu podle užitkovosti bude provázena zvyšováním počtu krav bez tržní produkce, což povede ke stabilizaci počtů samčích zvířat skotu na úroveň vyšší, než činí průměr za léta 1995-1999. EU bere na vědomí požadavek ČR na regionální limit pro krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje ČR, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Přitom zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude ještě dodatečně definováno. ČR poskytla údaje o skutečných početních stavech krav bez tržní produkce mléka a jalovic za období 1995-1999. Tyto informace specifikují počet krav bez tržní produkce mléka a jalovic, které splňují kritéria stanovená v Nařízení Rady 1254/99, článek 6 (2) a (6) (Nařízení Rady 1254/99). Nicméně z výše uvedených důvodů bude ČR trvat na své původní vyjednávací pozici, protože jí to umožní zachovat v budoucnosti určitou formu zemědělské činnosti ve znevýhodněných horských a podhorských oblastech a omezit tak případný sociální a environmentální dopad.

Evropská unie informuje Českou republiku, že k otázce přímých plateb (porážkových prémií) zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. ČR poskytla Evropské komisi údaje o skutečných ročních porážkách a vývozech v živém do třetích zemí za období 1995-1999, specifikované pro býky, voly, krávy a jalovice ve věku od 8 měsíců a telata ve věku 1-7 měsíců a jatečné trupy o hmotnosti méně než 160 kg. (Nařízení Rady 1254/99, článek 11(3)).