Princip zvaný kůň

Metro 21.9.1998

Princip zvaný kun

Je-li v zemedelství neco opravdovým symbolem prosperity a kvality podnikatele a jeho vztahu k prírode, pak je to nepochybne kun. Sedlák, který dobre hospodaril, mel historicky vždy kone dobré a naopak - a tím se pochopitelne nerozumel pouze vzhled zvírat, ale zejména jejich genetická kvalita. Nezanedbatelným prvkem k dosažení žádoucího stavu však v dobách minulých ale byla, krome ekonomické prosperity hospodárství, také schopnost chovatele ucit se a odpovednost a pokora pri respektování šlechtitelských postupu.

V tomto smyslu je soucasný stav na hipologickém ("konském") trhu symbolem zemedelství i dnes a jako ve všem je dán dedictvím minulého režimu, který ve verejnosti pocit odpovednosti omezil na velmi nízkou míru. Strucne receno - stávající disciplína v chovu koní je znacne pokleslá. Vetšina chovatelu je totiž presvedcena, že práve oni mají tu nejlepší klisnu ci nejlepšího hrebce, z jejichž spojení vyroste prinejmenším trojnásobný vítez Velké pardubické a neuvedomuje si pritom, že náhodný, emotivní a tedy vlastne anarchistický výber takový cíl nemuže naplnit. Ochota ucit se ci schopnost komunikovat, prijmout názor odborníku však, možná nekdy i z casových duvodu, chybí - a práve v tom je chovatelství koní dnes symbolem možná nejen pro agrární sektor. Tak casto zminovaná pravda, že demokracie není totožná s anarchií, platí zrejme v této oblasti - oblasti zemedelské prvovýroby - nejvíce.

Schopnost prevzít odpovednost totiž není o tom, že si jedinec o všem rozhoduje sám, ale že dokáže posoudit, které rešení je pro jeho budoucnost a konkurenceschopnost optimální - a to muže samozrejme nabídnout nejlépe ten, který je v dané oblasti odborníkem - to, abychom si rozumeli, není totožný pojem býti v dané oblasti uznávaným praktikem. Vrcholkem pyramidy praktického zemedelského podnikání jsou samozrejme takzvaná odbytová družstva zemedelských prvovýrobcu - což v podstate není nic jiného, než schopnost prekonat vlastní partikulární zájem prodat co nejlépe na úkor druhých, ale spojit se na základe zajištení dlouhodobých a korektních kontaktu se sousedem, který v této souvislosti není konkurentem, ale partnerem - protože konecný zájem je spolecný. Pritom je evidentní, že strategická spojení prvovýrobcu nejsou pouze v zájmu jich samotných, ale i v zájmu celého tuzemského zpracovatelského prumyslu a navíc - v soucasné dobe zrejme jediným reálným nástrojem, jak celit casto kritizované platební morálce potravináru a zejména obchodníku. Jednoduše receno - tomu, kdo neplatí, nedodám - a pri významnejším podílu prodejce na trhu s urcitým zbožím je zrejmé, že by se odberatel mel ve svém vlastním zájmu se svým strategickým dodavatelem dohodnout.

Druhou stranou mince je ovšem schopnost dodavatele, v našem prípade chovatele ci pestitele, akceptovat podmínky dodávek, zejména jejich strukturu. Výrobce "suroviny" má obvykle ke znalosti konkurenceschopnosti finálních výrobku dost daleko, takže nemuže dostatecne objektivne posoudit, co vlastne zákazník požaduje. A práve v tom je onen již zmínený fenomén pokory pri respektování podmínek spotrebitelského trhu. Rolníci proste nemohou urcovat spolecenskou poptávku po svých produktech, at již je to druh jogurtu, peciva, nebo krásný belouš bez potrebných genetických vlastností. Mohou však svou vlastní disciplínou pri naplnování podmínek poptávky prispet k celkové podnikatelské disciplíne a sami na ní poté pri zpenežování svých produktu vydelat. To ostatne muže každé odvetví a každý z nás. Symbol kone a problémy hipologického chovatelství jsem zcela zámerne zvolil zejména proto, že práve vcera skoncila nejvýznamnejší prehlídka v CR v této oblasti, Kun 98 v Lysé nad Labem, kterou možná rada Pražanu navštívila. Pri vedomí cerstvého zážitku by jim proto predchozí rádky nemusely být tak docela cizí.

PETR HAVEL publicista