Praha hostila experty na Společnou zemědělskou politiku EU

K neformálnímu setkání se včera v Praze sešli experti na Společnou zemědělskou politiku (SZP) Evropské unie (EU). Odborníci z devíti zemí jednali o budoucích reformách pro období po roce 2013. Evropská komise (EK) své návrhy představí příští týden, již nyní jsou však známé hlavní obrysy chystaných reforem. Ministerstvo zemědělství proto využilo příležitosti neformálně jednat se zástupci názorově blízkých zemí o společném prosazování zájmů v evropských institucích.

Účastníci setkání diskutovali o obou pilířích SZP s důrazem na přímé platby a rozvoj venkova, tedy o dvou hlavních součástech evropské zemědělské politiky. Pokud jde o přímé platby, u řady států přetrvává negativní postoj k zavedení zastropování, tedy omezení plateb podle velikosti podniku. Na Českou republiku by mělo vzhledem ke struktuře podniků značně negativní dopady a představovalo by novou byrokracii, což je v přímém rozporu s českými prioritami.

Plánované ozelenění SZP, takzvaný greening, je chápáno jako pozitivní princip, který by umožnil poskytnout za evropské peníze více veřejných statků a lépe chránit přírodu. Experti na setkání se však shodli, že zamýšlené metody nejsou dobře zvoleny. Konkrétně povinnost vyhradit 7 % zemědělské půdy pro neprodukční účely vzbuzuje obavy a nepřispělo by k tržní orientaci evropského zemědělství. „Myšlenku ozelenění vítáme, ale musí jít o rozumné ozelenění, které nepřinese neadekvátní administrativní zátěž a nezkomplikuje fungování SZP. O vhodných opatřeních proto budeme v nadcházejících měsících intenzivně jednat,“ řekl náměstek ministra zemědělství zodpovědný za společnou zemědělskou a rybářskou politiku Juraj Chmiel.

Dalším tématem bylo definování aktivního zemědělce, který by měl mít nárok na podpory z evropského rozpočtu. Z diskuse vyplynulo, že řada zemí by dala přednost poctivému provádění současných pravidel, před zaváděním komplikovaných a přitom neurčitých definic. „Dlouhodobě v Unii prosazujeme myšlenku, že spíše než vymýšlet nové definice, které nepostihnou všechny potřebné aspekty a systém zkomplikují, je třeba pečlivěji aplikovat současné evropské předpisy,“ uvedl náměstek Chmiel.

Rozvoj venkova má být i do budoucna důležitým nástrojem EU, má být i nově strukturován pro zvýšení efektivity. Připravuje se poskytnutí větší volnosti členským státům k uskutečnění venkovských programů, což experti uvítali. Složitější bude koordinace a administrace, která má být podmíněna partnerskou smlouvou mezi jednotlivými zeměmi a EK. Názory na tento nový prvek jsou rezervované, protože představuje další článek administrativního procesu schvalování národních programů rozvoje venkova a podle většiny expertů povede ke komplikování současného systému.

Z debaty vzešly podněty pro další práci v rámci aktivní evropské diplomacie resortu zemědělství, která se zintenzivní po předložení reformních legislativních aktů ve středu 12. října.

Radek Ležatka

ředitel Odboru komunikace MZe