Používání veterinárních antibiotik v ČR dlouhodobě klesá

V probíhajícím týdnu si zainteresované organizace z oblasti humánní a veterinární medicíny a resortu životního prostředí po celém světě, včetně Státní veterinární správy (SVS), připomínají Světový antibiotický týden. Jeho cílem je upozornit na zodpovědné používání antibiotik. Pokud jde o veterinární oblast, je dobrou zprávou, že se spotřeba antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat dlouhodobě snižuje a je nižší než průměr Evropské unie.

Ze statistik Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) vyplývá, že minimálně od roku 2008 plynule klesá celková spotřeba veterinárních léčiv u zvířat v ČR takřka o dvě třetiny z 95,5 tuny na 35,7 tuny. V rámci srovnání evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCUi místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Česká republika tak již v roce 2021 splňovala evropský cíl pro rok 2030, který je stanoven na průměr 59,2 mg/PCU. Zásadní podíl na tomto pozitivním vývoji má proaktivní přístup chovatelů, veterinárních lékařů i státních institucí v této oblasti a dlouhodobá osvěta.

Rizikem plynoucím z nadměrného podávání antibiotik v chovech je jak možný přenos rezistentních bakterií mezi jednotlivými zvířaty, tak „přenos rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy. Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech a životním prostředí.

SVS se společně s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí podílí na národním antibiotickém programu, jehož cílem jsou opatření vedoucí k minimalizaci rizika antimikrobní rezistence. S cílem koordinace těchto opatření byl zpracován pracovní dokument, který zahrnuje na základě respektování principu „Jedno zdraví“ soubor opatření ke snižování antimikrobiální rezistence, jak v oblasti humánní, tak i v oblasti veterinární medicíny.

„SVS dlouhodobě podporuje osvětu oblasti používání antibiotik. V rámci dozoru kontroluje spotřebu antibiotik v chovech i výskyt jejich nadlimitních množství v potravinách živočišného původu. Jde o to, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech,“ uvedl ředitel sekce veterinární Petr Šatrán.

V rámci Národního antbiotického programu provádí SVS ve svých laboratořích (SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc) program sledování rezistence k antimikrobiálním látkám (ATM), nabízí veterinárním lékařům a chovatelům možnost využít stanovení citlivosti k ATM ZDARMA u vybraných veterinárně významných patogenů skotu, prasat a drůbeže. https://www.svscr.cz/wp-content/files/zvirata/Narodni-antibioticky-program-informacni-letak-pro-chovatele-a-veterinarni-lekare.pdf

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti. Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím i spojené nepříznivé ekonomické dopady. Protože používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu a produkce u potravinových zvířat. Od loňského roku také vstoupilo v platnost Evropské nařízení vyhrazující seznam antimikrobiálních látek, které se nesmí ve veterinární medicíně používat ani registrovat a jsou určeny pouze jako záloha pro humánní medicínu.

V loňském roce bylo v rámci plánovaných kontrol reziduí a kontaminantů (tzv. cizorodých látek) vyšetřeno celkem 1779 vzorků na rezidua antibiotik. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Překročení maximálního limitu reziduí antibiotik bylo zjištěno v pěti případech. Jednalo se o jednu prasnici (benzylpenicilin), tři telata (2x dihydrostreptomycin a benzylpenicilin) a o slepičí vejce (sulfamethoxazol). Tato zjištění většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léčivého přípravku, o jeho použití nesprávným způsobem nebo o nedostatečném prodloužení ochranné lhůty po jeho aplikaci. V žádném případě nebylo zjištěno překročení maximálního limitu reziduí v tkáních hospodářských zvířat u hromadně podávaných léků cestou medikovaného krmiva nebo vody k napájení.

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo informace o předchozí léčbě zvířat. Vzorky potravin živočišného původu jsou odebírány a vyšetřovány také při kontrolách zásilek v místě určení ze zahraničí. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli, nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na hospodářství s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

i PCU = Z angličtiny (Population correction unit) neboli jednotka pro korekci na velikost populace zvířat a její hmotnost.