Plné dotace budou až za deset let

Hlavní problém agrárních diskusí s Evropskou unií spočívá v tom, že tuzemští zemědělci by se až deset let po vstupu do společenství měli dočkat rovných podmínek s tamními farmáři.

Unie totiž tvrdí, že v nejbližších letech po svém očekávaném rozšíření nebude mít pro nové členy tolik peněz, aby jim mohla dávat takzvané přímé platby.

Zemědělci tyto platby dostávají za to, že produkují určitý druh plodin - například obilí, cukrovku. Chovatelé mají zase platby za to, že prodávají jatečná zvířata nebo mléko.

V rámci unie přitom dostávají jednotlivé členské země takzvané národní kvóty. Je to třeba počet hektarů orné půdy, na kterých může určitý stát pěstovat pšenici nebo množství mléka, které smí dodávat na trh.

Konkrétní podnikatel pak dostává výslednou podporu v systému přímých plateb podle toho, kolik má hektarů plodin nebo kolik má kusů zvířat, na něž se platby vztahují.

Potíž je v tom, že unie chce kandidátům poskytnout zpočátku jen čtvrtinu plné výše přímých plateb. Přesněji: v roce 2004 by i Česko dostalo jen 25 procent, o rok později 30 procent, v roce 2006 snad 35 procent úrovně podpor, jaké budou stále brát farmáři patnáctky.

Celé toto období by mělo trvat deset let, až do roku 2013.

Druhou potíží je, že Evropská unie zatím není ochotna přistoupit ani na druhou část dotačního systému - totiž na výši národních kvót, kterou Česko pro přímé platby požaduje.

Evropský agrární komisař Franz Fischler se přitom snaží zemědělcům ze středu a východu Evropy vysvětlit, že na vstupu do společenství vydělají tak jako tak. "Vaše příjmy se přece zvýší," říká bruselský diplomat.

Ovšem představa, že ještě deset let po integraci budou mít stále horší podmínky než farmáři "bývalé patnáctky", tuzemské zemědělce rozčiluje.

"Věřím, že navržené desetileté období bude mnohem kratší. Je pravda, že Brusel má stanoven rozpočet do roku 2006. Ale potom se dá hýbat se vším, s agrárními dotacemi určitě," míní náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek.

Podle Zídka může také již od roku 2006 odstartovat reforma agrární politiky unie, která by měla vést k postupnému snižování dotací. To by podle něj bylo pro kandidátské země výhodné.

Komisař Fischler ovšem nedávno upozornil, že na agrární reformu se kandidáti těšit nemají, protože méně peněz by pak dostávali úměrně jak "staří", tak i noví členové unie.