Opravdu nás nejvíce ohrožují psi?

Položí-li se takto otázka, vytane lépe absurdita snah po zákazu chovu některých plemen psů. Otázka, proč se množí nebo jsou více publikované případy napadení člověka psem, na to by mohl spíše odpovědět psycholog nebo sociolog. Lidé se chovají k sobě agresivněji na silnicích, ve společnosti, není pak divu, že k agresivitě i využívají některá velká plemena psů a nejnověji i opic.

Pierre Choraine, výkonný ředitel Federace evropských veterinářů říká: „Problém s nebezpečnými psy lze těžko označit za problém určitých plemen, je to problém chování konkrétního jedince vyplývajícího z výchovy.“ Podle Pierra Choraina je třeba se věnovat výcviku psů a výchově jejich majitelů a speciální pozornost upřít na těch málo případů, kdy jsou psi využíváni jako zbraně.

Federace evropských veterinářů (FVE) shrnula svá doporučení týkající se problémů s agresivními psy a zaslala je Evropské komisi a členským státům EU. Ve čtyřech bodech zmiňují na prvním místě požadavek na výchovu a výcvik psů profesionálními chovateli i veterinárními odborníky. Dále doporučují nepřijímat takovou legislativu, která by zásadním způsobem omezovala plemenitbu, dokud nejsou analyzována všechna rizika. Důraz kladou na dokonalé označování všech psů, které by bylo kompatibilní ve všech zemích EU. Doporučují podporovat výzkum chování psů, jejich genetické a neurofyziologické výbavy, včetně jejich etologie. A nakonec nezapomenout na evidenci všech případů pokousání, napadení, psy.

Lze říci, že stanovisko Státní veterinární správy ČR není odlišné. I u nás dochází k napadení lidí psy, z přehledů, které jsou nedokonalé, protože se evidují jen vážnější případy, vyplývá, že z těch kolem tří stovek evidovaných mají na svědomí především různí nečistokrevní „voříšci“, jezevčíci, kokršpanělé, němečtí ovčáci, nějaký rotvajler a prakticky až na posledním místě je tzv. pitbul. V různých zemích EU se snaží různým způsobem omezovat chov určitých plemen psů, ovšem s problematickým efektem. Ti, kdo si psa chtějí pořídit k nekalým činnostem, ti si jej pořídí zpravidla nelegálně. Kvete černý trh a začínají se chovat různí kříženci, aby se obešla zákonná omezení.

Za nebezpečná plemena jsou považováni kromě pitbulů a stafordšírů i japonská plemena akita inu, tosa inu, argentinská doga, bordeauxská doga, brazilská fila, mastif, neapolský mastin, rhodeský ridgeback i rotvajler. Kolik pak může vznikat kříženců!?

Joël Dehasse, president Evropské společnosti pro veterinární klinickou etologii rozlišuje dva pojmy - agresivní a nebezpečný pes. Agresivní je ten, který ohrožuje psychickou nebo fyzickou integritu jiné živé bytosti. Agrese může být normálním nebo patologickým projevem, který se objeví z různých příčin. Nebezpečný pes nutně nemusí být agresivním psem. Nebezpečné chování může být zapříčiněno například bolestí, horečkou, strachem, nevhodným výcvikem. Agresivní pes, jeli pod kontrolou, není nebezpečný.

Aby bylo možné zjistit a zajistit, zda a aby všechna velká plemena psů absolvovala odpovídající výcvik je nutná dokonalá a průkazná identifikace psů. Na tuto nutnost Státní veterinární správa již několikrát upozornila a Komora veterinárních lékařů je již delší dobu připravena označování psů prostřednictvím podkožních čipů zajistit. Tento čip stojí okolo pětiset korun, je však možné na ně od některých obcí získat příspěvek, nebo slevu na daň ze psa. Na základě takovéhoto označení je možné zjistit majitele a zkontrolovat, zda pes výcvik absolvoval.

Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR připomíná, že podle současné legislativy vedou evidenci psů obecní a městské úřady. Na základě této evidence jsou vybírány poplatky i organizováno očkování proti vzteklině. Na nedokonalost této evidence a na potíže s vymáháním dokladu o evidenci narážejí v současnosti všechny orgány dozoru, tj, jak policie, obce i veterináři.

Zakázat plemena psů, to je skoro stejné jako zakázat válku. Je třeba nacházet příčiny psí agresivity, řešit je nebo ještě lépe jim předcházet. A k tomu je ochotna, úměrně svým kompetencím, přispět i Státní veterinární správa ČR.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR