Ono se to nějak udělá. Nebo ne?
01.03.2002 | Svět myslivosti
Že u nás platí pořekadlo "po bitvě každý generálem”, je obecně známé. A kritizovat věci ex post prý patří k běžným mravům české společnosti. I novému zákonu o myslivosti se nevyhne podrobná analýza, už kvůli tomu, že se podle něho budeme za několik měsíců řídit. Již nyní lze vyslechnout mnoho převážně negativních názorů a kritiky na tu či onu pasáž, použitý termín nebo výklad. Na tom není nic divného, s tím se muselo počítat.
Zajímavé je, že na některé pasáže byli zákonodárci upozorňováni již v loňském roce, když zákon vznikal. Ve stejném duchu jako nyní, stejnými výrazy, slovy a argumenty. Kritici však zůstali nevyslyšeni. Finální podobu zákon získal v parlamentu, který, jak se zdá, je jakýmsi uzavřeným a sterilním prostředím, dovnitř jehož útrob má nežádoucí prvek pramalou šanci proniknout. Kdo však ponese odpovědnost za nastalé problémy? Odpovědnost nikdo, důsledky všichni - zvěř, myslivci i vlastníci a správci honebních pozemků. Zákon byl přece kompromisem všech. Legendárním kočkopsem, k němuž se všichni vyjadřovali, ale když má být uveden do praxe, téměř nikdo se k němu nehlásí a každý krčí rameny. Myslivci, tady máte, co jste chtěli, a snad vás už dlouho neuvidíme!
Duchovní otci prvního návrhu zákona o myslivosti usilovali, aby nová právní norma byla pojistkou k tomu, že nenastane moc změn zejména v oblasti zachování honiteb a současného modelu výkonu práva myslivosti. Tvůrci konkurenčního návrhu chtěli změnit všechno. Pro všechny společně platí, že, byť možná v dobré víře, neviděli, neslyšeli. Dnes, když máme výsledek jejich práce v ruce, nedokáže zatím nikdo přesně odhadnout, co bude dál. V Číně je každý kalendářní rok věnován určitému zvířeti. Letošní rok je rokem koně. A u nás? Myslivci, vítejme v roce nejistoty.
V tuto chvíli nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a řídit se mnohdy podivuhodnými výklady zákona. Pamětníkům z počátku devadesátých let minulého století možná vytanou na mysl situace související s tehdejší novelou zákona č. 23/1962 Sb. o myslivosti. Že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky?
Ono se to nějak udělá, nějak to dopadne, napadne leckoho. Tohoto tradičního pragmatického, troufám si říci českého, přístupu k věci, do které není chuť příliš šťourat, však bylo možné se alespoň částečně vyvarovat. Kdyby ... Ale to už jsme zase zpět u těch generálů.
Ing. David Vaca, Ph.D.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Venkov
- Obří úhyn ryb, které se udusily v řece Dyji, zřejmě zavinil extrémní rozvoj sinic (05.02.2026)
- Testy prokázaly u uhynulé labutě v Uherském Hradišti ptačí chřipku (05.02.2026)
- Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem (04.02.2026)
- Vlaštovky nemají představu o vzhledu svých vajec, přesto cizí vejce odstraní (04.02.2026)
- Konec zabijaček v Česku. Lidé zpohodlněli a chtějí prase v balíčku (02.02.2026)
- Pesmise. Král psích krmiv Pavel Bouška chystá pro Polsko miliardovou investici (02.02.2026)
- V malochovu na Hradecku se objevilo letošní páté ohnisko ptačí chřipky v ČR (30.01.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo první Věstník v roce 2026 (30.01.2026)
- Na jižní Moravě se objevila ptačí chřipka (24.01.2026)
- Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu (23.01.2026)

Tweet



