NOVÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI JE REALITOU!

01.02.2002 | Svět myslivosti

27. listopad 2001 jistě vstoupí do historie české myslivosti jako den významné události. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v jeho průběhu, a nutno dodat, že po několika peripetiích, schválila zákon o myslivosti! Zákon získal číslo 449/2001 Sb. a je účinný od 1. 7. 2002. Nová právní norma převzala část ustanovení z dosud platného zákona, ale přináší s sebou i mnoho změn. Některé z nich je navíc možno označit za zásadní.

Pokud začneme obecněji - rozsahem a členěním zákona - zjistíme, že nová právní norma je výrazně rozsáhlejší oproti platné (71 paragrafů oproti 45) a prakticky všechny její části jsou mnohem detailněji rozpracovány (např. tvorba a využití honiteb). Také členění zákona doznalo změn (10 částí nového zákona oproti 11 částem zákona současného), stejně jako obsah jednotlivých částí, který někdy neodpovídá ani řazením do jednotlivých kapitol v porovnání s dosud platným zákonem (nový zákon například řadí výčet zvěře již do § 2, viz dále).

Část první nového zákona - obecná ustanovení - oproti současnému (definice myslivosti a právo myslivosti) výrazně podrobněji definuje předmět, který zákon upravuje. Novými ustanoveními jsou písmena (věty) týkající se dovozu a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území ČR, lovu živočichů, kteří nejsou zvěří, kontroly ulovené zvěře a státní podpory udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. Také nová definice myslivosti doznala kromě drobnějších úprav jednu převratnější změnu: myslivostí se rozumí také spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých zvyků a tradic.

Jednou z nejdůležitějších změn v novém zákoně je výčet zvěře. Z původních více než sta druhů živočichů řazených mezi zvěř zůstalo v zákoně 69 druhů. Z nich lze lovit 19 druhů savců a 17 druhů ptáků; nově zařazenými druhy jsou bobr evropský, krkavec velký, křepelka polní, raroh velký, sokol stěhovavý, orebice horská, perlička obecná - zákon chybně uvádí její druhový název - správně kropenatá, jak je zřejmé z latinského názvu - a špaček obecný. Nový zákon v této části (část druhá zákona současného) upřesňuje definici honebních pozemků (je rozšířen výčet pozemků nehonebních) a nehovoří již o samostatné bažantnici, která byla dosud honitbou (bez stanovené minimální výměry). Bažantnici tedy bude možné zřizovat pouze v honitbě se stanovenou minimální výměrou.

Část druhá nového zákona upravuje chov a zušlechťování zvěře. V dosud platném zákoně není tato oblast samostatně upravena. Většina ustanovení je zcela nová a současně dochází k úpravě ustanovení současných. Vlastník honitby se podle nového zákona stává držitelem honitby, kromě normovaných stavů zvěře se zavádí pojem minimálních stavů zvěře, nově je uzákoněno zřizování oblastí chovu zvěře, pořádání chovatelských přehlídek, zákazy k zachování druhů zvěře, část ustanovení směřujících k zachování druhů zvěře a odlišně je upraven chov zvěře v zajetí.

Třetí část se týká ochrany myslivosti a zlepšování životních podmínek zvěře (část pátá současného zákona). Také tato část je oproti současnému zákonu výrazně rozšířena. Přibyla další omezení a zákazy dané v zájmu ochrany, byly navýšeny povinnosti vlastníků domácích i hospodářských zvířat a vlastníků (popř. nájemců) pozemků, stejně jako povinnosti uživatelů honiteb (některé zákazy však již nový zákon neuvádí, např. zákaz vypalování suché trávy aj.). Mnohem důkladněji jsou rozpracována ustanovení týkající se myslivecké stráže, jejíž oprávnění (a tím i odpovědnost) byla výrazně navýšena (např. je oprávněna vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce aj.).

Část čtvrtá pojednává o tvorbě a využití honiteb (část druhá a třetí platného zákona). Tato část zákona je vůbec nejrozsáhlejší (upravují ji § 17 - 34). Zejména ustanovení týkající se honebního společenstva jsou velmi důkladně a podrobně rozpracována, což dosud platný zákon neupravuje. Navíc některá ustanovení doznala výrazných změn. Oproti dosavadnímu zákonu umožňuje prohlásit nehonebními i pozemky na návrh jejich vlastníka, hranice honitby musí být trvalá, zřetelná a nesmí ji tvořit rozhraní pole - les, je nutno přihlížet k tvaru honiteb aj. Zákon současně stanovuje minimální výměru obory na 50 ha (doposud nestanovena), pro ostatní honitby ponechává minimální výměru 500 ha. Důležitou změnou je povinnost navrhovatele při podání návrhu na uznání honitby předložit návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů. Zákon nově upravuje důvody zániku honitby, specifikuje nájem honiteb (např. právnické osoby hospodařící s majetkem státu mohou pronajímat honitby až po provedení výběrového řízení aj.) a upřesňuje také důvody zániku nájemní smlouvy.

Pátá část upravuje myslivecké hospodaření a lov (šestá, sedmá a osmá část dosavadního zákona). Pokud jde o ustanovení týkající se mysliveckého hospodáře, nový zákon doplňuje předpoklady pro vykonávání této funkce (nově lze kvalifikaci mysliveckého hospodáře získat i složením zkoušky pro myslivecké hospodáře), ale významně i práva a povinnosti osoby vykonávající tuto funkci. Ustanovení týkající se vypracování plánu mysliveckého hospodaření jsou doplněna o konkrétní podmínky a závazné termíny. Nově zákon upravuje používání loveckých dravců, ale upřesňuje i definici loveckých psů. Nový zákon doplňuje zakázané způsoby lovu i záležitosti týkající se loveckých lístků. Novou úpravou je kontrola ulovené zvěře (plombování), stejně jako uvádění ulovené zvěře do oběhu.

Část šestá nového zákona upravuje škody způsobené užíváním honitby, zvěří a na zvěři (devátá část platného zákona). Tato část s sebou přináší významné změny. Ruší se ustanovení týkající se rozhodčí komise (v případě, že mezi stranami nedojde k dohodě, bude rozhodovat soud), nově zákon řeší náhradu škod způsobených na zvěři (nárok na náhradu škod má uživatel honitby). Současně dochází i ke změně lhůt na uplatnění nároků na náhradu škod a důležitým metodickým upřesněním při identifikaci škod.

Sedmá část pojednává o státní správě myslivosti (část desátá současného zákona). V této části dochází také k významným změnám. Zachovány jsou ústřední orgány státní správy myslivosti, tj. Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, avšak na území krajů jsou orgány státní správy myslivosti krajské úřady v přenesené působnosti. Na území obcí jsou orgány státní správy myslivosti obecní úřady v přenesené působnosti, přičemž u všech orgánů je podrobně uvedena jejich působnost (na území Prahy je řídícím orgánem Magistrát hlavního města Prahy). Novou úpravou je zřízení Myslivecké rady jako poradního sboru ministra zemědělství. Nově je také uzákoněna podpora mysliveckého hospodaření a spolkové činnosti (přímá i nepřímá), podrobně je rozpracován i dozor v myslivosti.

Část osmá řeší sankce (součást desáté části dosud platného zákona). V porovnání s dosud platným zákonem je tato část výrazně podrobněji rozpracována, diverzifikuje jak přestupky, tak pokuty (stanovuje několik hranic finančních částek, lze uložit i zákaz činnosti aj.).

Devátá část obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení (jedenáctá část současného zákona). Tato část, kromě vztahu k ostatním právním předpisům, zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu a zrušovacích ustanovení (zrušuje se dosud platný zákon o myslivosti), obsahuje také paragraf týkající se současných honiteb. Honitby uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány (platí i pro obory s výměrou pod 50 ha a samostatné bažantnice s výměrou menší než 500 ha). Pokud ovšem honitba nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honiteb podle tohoto zákona a nebude do 31. 12. 2002 podán návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, zaniká k 31. 3. 2003. Pokud jde o honební společenstvo, je nutno je uvést do souladu s tímto zákonem, a to od nabytí jeho účinnosti nejpozději k 31. 3. 2003, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Smlouvy o nájmu honiteb uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti. Okresní úřady až do svého zrušení budou vykonávat státní správu myslivosti v rozsahu vymezeném pro pověřené obecní úřady v přenesené působnosti.

Poslední (desátá) část stanoví účinnost nového zákona, kterou jsem uvedl již na začátku. Výjimku tvoří dvě ustanovení: zákaz střílení zvěře z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než dva náboje nabude účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU a zákaz používání olověných brokových nábojů k lovu vodního ptactva nabývá účinnosti dnem 31. 12. 2010.