Nový zákon a malé ráže

01.03.2002 | Myslivost

Zákon 449/2001 Sb., hlava V, § 45 odst.1 pís. k, zahrnuje mezi zakázané způsoby lovu odstřel srnčí zvěře jinou zbraní než kulovnicí s nábojem o dopadové energii střely ve vzdálenosti 100 m nižší než 1000 Joulů a ostatní spárkatou zvěř nižší než 1500 Joulů. Výjimku tvoří možnost lovit sele a lončáka prasete divokého na společných lovech jednotnou střelou do brokovnice.

Z dikce zákona vyplývá, že na osamělém lovu může být sele a lončák prasete divokého loven pouze kulovnicí s nábojem se střelou o dopadové energii vyšší než 1500 J/100m. Je to zejména proto, že prase divoké patří k velmi vitální zvěři a každý upřímný myslivec s praxí v lovu černé zvěře potvrdí jak někdy, zejména v noci, se těžko odhaduje hmotnost zvěře a kdy i mladá samčí zvěř může mít již vyvinutý pancíř, případně může být obalena blátem z kaliště, kde se malá střela rychle rozkládá a neproniká do potřebné hloubky k vytvoření žádoucího smrtícího efektu.

Z důvodu uvedeného ustanovení jsou vyřazeny z možnosti lovu spárkaté zvěře (mimo srnčí) i poměrně oblíbené ráže jako 222 Remington, 223 Remington, 5,6x50 R Magnum, 5,6x52 R (Savage), 6,5x52 R, 9,3x72 R a některé další starší náboje. (U náboje 223 Remington existuje náboj, který požadovaný limit může teoreticky splňovat. Je jím Federal Match, jehož střela má ve vzdálenosti 100 m ještě energii 1503 J. Jedná se však o náboj určený výhradně ke sportovní terčové střelbě, který při použití k lovu má žalostné výsledky pro chování střely, která způsobuje hladké průstřely bez patřičné okamžité ranivosti.)

Do střelecké poradny došla k uvedenému opatření doslova záplava vzrušených dotazů a nebylo by to ani v Čechách, kdyby nedošla i řada žádostí o radu, jak uvedené nařízení obejít.

Stručně lze pouze konstatovat, že uvedené ustanovení je nutné respektovat a dodržovat jinak se přestupce vystavuje riziku postihu. Tomu kdo nedodrží uvedené ustanovení může orgán státní správy uložit pokutu až do výše 30 000 Kč, odebrat lovecký lístek na dva roky a případně i rozhodnout o propadení věci (většinou o zabavení zbraně a pomůcek - pokud se k nám zavede zahraniční praxe, potom může být mezi pomůcky zakázaného způsobu lovu zahrnut i osobní automobil, který sloužil provinilci k přepravě na místo činu) . Při opakování přestupku uloží pokutu až ve dvojnásobné výši.

Tím by strohá odpověď mohla končit, ale snad trochu historie a některá vysvětlení. V průběhu 20.století bylo vyvinuto mnoho nábojů se střelami 5,6 mm, z nichž některé dosáhly značné popularity. Pravděpodobně nejstarším nábojem 5,6 mm je náboj 22 Savage z roku 1911, další modernější např.22 - 250, 220 Swift (náboj s jednou z nejvyšších úsťových rychlostí střely), 222 Remington, 223 Remington, 5,6x50 R Magnum (vyvinutý G. Fréresem v roce 1968 k lovu kamzíků na větší vzdálenosti), 5,6x52 R a další a další.

Náboje s průměrem střely 5,6 mm byly přednostně vyvinuty k lovu menší zvěře nebo k terčové střelbě. Mají výhodu velmi ploché balistické křivky, velmi dobrou přesnost a možnost střelby na velmi velké vzdálenosti, kterou umožňuje výjimečně dlouhá ONV (180 až 230 m). V praktických loveckých podmínkách mají však řadu nevýhod z nichž nejvýraznější je minimální rozsah použitelnosti. Dále velká citlivost na vnější vlivy jakým je stéblo trávy v dráze střely nebo boční vítr, který způsobuje velký snos střely z její dráhy; nutnost přesného umístění zásahu; malá ranivost při hůře umístěném zásahu; neznatelné značení zvěře, kdy často méně zkušený myslivec usoudí na zcela chybenou ránu a provede nedůsledný dosled a zvěř pak zháší s útrapami v ústraní; malá hmota střely, která nedává dostatečný prostor pro konstrukční řešení kombinace měkké deformační přední zóny střely a pevné zadní části; velké znehodnocování zvěřiny rozsáhlou devastací v okolí střelného kanálu atd.

Po zavedení náboje 223 Rem jako služebního v armádě USA a poté i v NATO počátkem 60.let 20.století se popularita nábojů 5,6 mm značně zvýšila i vlivem propagandy o bojové účinnosti tohoto náboje. Ve Vietnamu se však všechny předpoklady nesplnily, kde byl náboj 5,56x45 NATO zastíněn nábojem vz. 43 (7,62x39) používaným protivníky. Pro odstřelovačské pušky a kulomety i dnes zůstal v armádách NATO původní náboj 308 W (7,62x51).

V lovectví se svět od nábojů 5,6 mm pro univerzálnější použití poté dost rychle odklonil a jejich rozšíření se velmi omezilo. Naopak lze vysledovat trend zvýšené obliby velmi výkonných nábojů (7 mm, 7,62 mm, 8 mm, 8,5 mm), které poskytují podstatně vyšší jistotu úlovku.K odklonu od malých ráží vedly následující důvody:

a) ekonomické (velké riziko ztráty zvěře, trofeje a zvěřiny po méně přesném zásahu nebo po špatně odhadnuté hmotnosti zvěře, znehodnocování a devastace zvěřiny, malá univerzálnost a nutnost vlastnictví další zbraně k odstřelu větší zvěře),

b) etické (riziko trápení zvěře)

c) legislativní (v řadě zemí je jejich použití k lovu větší spárkaté zvěře přímo zakázáno)

Například v Německu lze použít k lovu spárkaté zvěře (mimo srnce) pouze kulovnici s nábojem se střelou o minimálním průměru 6,5 mm. Tak např. nelze lovit ani sele prasete divokého s nábojem 243 W, který má střelu o průměru pouze 6,17 mm, i když se jedná o poměrně výkonný náboj. Jinde je např. odstřel jelena povolen pouze nábojem se střelou o minimální hmotnosti 10,5 g atd.

Zahraniční lovci jsou s těmito zvyklostmi a legislativními úpravami naprosto srozuměni a je dost překvapující, jak velká setrvačnost je mezi našimi myslivci, z nichž někteří, zejména z důvodu, kdy si zřejmě pořídili kulovnici malé ráže, obhajují její univerzální použití. Mají bezesporu i úspěšné odstřely větší zvěře, ale už méně hovoří o zákonitých případech postřelení a nedohledání zvěře. Jinak by se určitě zachovali, pokud by platili lov formou poplatkového odstřelu a za postřelený a nedohledaný kus zvěře museli zaplatit obvyklou sazbu - polovinu z předpokládané ceny poplatku, který v případě srnce nebo prasete divokého může činit i několik desítek tisíc korun a u ostatní zvěře i násobně více.

U některých našich vlastníků a uživatelů honiteb se vyvinula vcelku rozumná praxe v tom, že si zavedli vnitřní směrnici a po loveckých hostech vyžadují k odstřelu větší nebo vitálnější zvěře použití výkonnější ráže např. se střelou o minimálním průměru 7 mm apod. Takové opatření je zcela v souladu s právy vlastníka nebo uživatele honitby, který může povolenku k lovu podmínit.

Obecně neexistují rozumné důvody proč by měly být používány slabé ráže jako univerzální k lovu vitálnější zvěře namísto výkonných, které jsou běžně k dispozici za porovnatelných ekonomických podmínek.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že nová úprava nahradila staré a překonané ustanovení, které omezovalo použití nábojů k odstřelu spárkaté zvěře pouze délkou nábojnice 40 mm. Nový předpis je modernější a sleduje právní úpravy v jiných, zejména evropských zemích a posiluje etické aspekty a ochranu zvěře před zbytečným trápením. Tím může být konec rozsáhlým diskusím o vhodnosti použití malých ráží. Nezbývá než příslušné nařízení s platností od 1. 7. 2002 respektovat.