Největší veletrh v nejmenší obci

Nejvetší veletrh v nejmenší obci

Kterak šumavská Kremže k veletrhum prišla

Rozlehlý areál okolo místní školy provonený opékanými klobásami, desítky stánku s nejruznejšími zlepšováky pro kutily, mezi nimi se proplétají tisíce lidí, vedle velký pivní stan, vyhrává dechová hudba. To už je tradicní obrázek Kremžského veletrhu, který se letos v polovine cervence konal už po deváté. Jde v tuzemsku o vubec nejvetší podobnou akci v nejmenší obci - pokud jde o pomer mezi stálými obyvateli a návštevníky. Na ctyrdenní veletrh totiž v posledních letech jezdí do vesnice asi desetkrát tolik návštevníku, než má obyvatel. Dvouapultisícovou jihoceskou obec pod Kletí navštevuje podle odhadu organizátoru tricet tisíc lidí. "A to je návštevnost rok od roku vyšší, vždyt napríklad na první rocník v roce 1992 prijelo zhruba jen trináct tisíc lidí. O náš veletrh je zkrátka zájem," chlubí se starosta Kremže Josef Troup .

Vychvalované obecní díte

Slovícko "náš" nepoužívá v souvislosti s veletrhem jen první muž obce ci jeho podrízení z úradu, ale jako o svém mluví o veletrhu snad každý místní. Podle starosty si v jeho prubehu bere devadesát procent obyvatel dovolenou. "Jinak se tady vlastne nic nedeje, o veletrhu tu alespon bývá živo," vypráví na lavicce pred hospodou jednadvacetiletý rodák Aleš Motejl a jeho kamarádi souhlasne prikyvují. "Prijede spousta lidí, každá zdejší rodina si pozve príbuzné. Alespon se setkáme a popovídáme." Veletrh s podtextem "Vše pro dum, zahradu a hobby" má urcitou konkurenci v podobne zamerené jarní výstave Hobby v nedalekých Ceských Budejovicích. Tu navštevuje ve stotisícovém krajském meste zhruba 140 tisíc lidí, podzimní agrosalon Zeme živitelka se pak se dvema sty tisíci lidmi chlubí prívlastkem nejnavštevovanejší ceská výstava. "V souvislosti techto císel je zcela zrejmý obrovský úspech Kremžského, vlastne vesnického veletrhu, když jej navštíví tricet tisíc lidí. Ale jako konkurenci jej nebereme, naopak je vhodným letním doplnkem mezi našimi dvema prehlídkami," ríká marketingový šéf spolecnosti Výstavište Ceské Budejovice Josef Chrpa.

Už i cizina...

Krome stovek príbuzných a známých se jezdí do Kremže pobavit ci nakoupit v posledních letech stále více cizincu predevším Rakušané díky blízkosti hranic plus Nizozemci, kterí zrovna tráví dovolenou v kempech u Lipenské prehrady. Práve kvuli nim letos vytiskla obec i vícejazycné propagacní skládané letáky, které pak distribuovala do turistických informacních center a kempu. "Osvedcilo se to, jde o levnou a úcinnou reklamu," míní starosta. Pro obecní pokladnu s rocním rozpoctem okolo dvaceti milionu korun znamená celá akce v souctu cistý zisk ctvrt milionu. Jde predevším o výnos z poplatku vybraných od stánkaru a ze vstupného. Obchodníci zaplatí za jeden metr ctverecní behem ctyri dnu dve ste korun, v prípade umístení stánku pod krytou plochou je to dvakrát tolik. Návštevníky vyjde jednorázové vstupné na dvacetikorunu, pernamentka na všechny ctyri dny je za šedesát korun. Na druhé strane v podstate jediné nákladové položky tvorí odmeny pro zhruba padesátku najatých brigádníku, kterí mají na starosti veškerou prípravu a organizaci veletrhu. "Jsou to jak studenti, tak i duchodci," popisuje skladbu brigádníku tajemník obecního úradu Jan Lihna . Lidé se do Kremže sjíždejí predevším vlastními vozy, nekterí využívají železnici. Zastávka vlaku je však vzdálena asi kilometr od samotné obce, takže organizátori uvažují o tom, že od príštího roku zavedou behem veletrhu zvláštní kyvadlovou autobusovou dopravu mezi obcí a nádražím. Letos se Kremžský veletrh už podruhé uskutecnil o stejném víkendu jako slavnosti v deset kilometru vzdálených Holašovicích, které jsou díky ojedinelé návsi v takzvaném selském baroku zapsány na seznamu svetove chránených kulturních památek UNESCO. Obe obce se tak snažily prilákat co nejvíce lidí, kterí by mohli v jednom dnu navštívit obe blízké akce. "V lonském roce nám tato myšlenka vcelku vyšla, ale letos už nikoliv. Proto se od príštího roku opet vracíme k oddelenému termínu konání," ríká kremžský starosta Troup. Myšlenka veletrhu se zrodila tesne po listopadové revoluci. Inspirací byla partnerská rakouská Kremže - Krems an der Donau, kde se podobné trhy pravidelne konají. Vzájemná spolupráce však nakonec zkrachovala a zustalo jen u nápadu, s jehož realizací si Jihoceši nakonec museli poradit sami. Nyní alespon nove navázali spolupráci s hospodárskou komorou v rakouském Freistadtu, která K remžským pomáhá s propagací. Tak trochu jde i o obnovení nekdejší tradice, protože Kremže byla pred druhou svetovou válkou centrem dobytcích trhu.