Nákazu BSE způsobil sunar pro telata

BSE se do Česka pravděpodobně dostala prostřednictvím mléčné náhražky pro telata. Tu do ČR v posledních letech dováželo několik firem z Německa, Francie a Velké Británie. Zatím ale není známo, kdo konkrétně dovezl nakaženou výživu. O zprávě z německé laboratoře z Düsseldorfské univerzity Heinricha-Heineho informovaly Zemské noviny a České slovo. Možnost zavlečení BSE do ČR mléčnou výživou dnes potvrdila také Státní veterinární správa. Považujeme to za pravděpodobné, uvedl její mluvčí Josef Duben.

Testy potvrdily rizikovost mléčné náhražky vyráběné v uvedených zemích do loňského prosince. "Testy prokázaly, že priony nebyly vždy v náhražkách mléka zničeny a přestály zpracování kafilerních tuků," citují deníky Slovo a ZN zprávu německé laboratoře.

První šílenou krávu v ČR odhalil test z laboratoře Státního veterinárního ústavu v Jihlavě 5. června.

Výsledky kontrolních testů pak minulý čtvrtek definitivně potvrdily, že v odebrané tkáni z mozku a míchy byly nalezeny priony, které jsou původcem BSE. V zemědělském družstvu Dušejov bylo následně vybito přes sto třicet kusů stejně starého dobytka.

K variantě rozšíření nemoci do země prostřednictvím dovážené mléčné náhražky se údajně přiklání i česká Státní veterinární správa. Stejný názor zastává také mnoho chovatelů skotu.

Kafilerní moučky se totiž v Evropské unii nesmějí přidávat do krmiv krav a býků již déle než dva roky. Telatům se kafilerní tuk mohl přidávat pouze jako náhrada za mléčný tuk ve směsích, a to do konce loňského roku.

Mléčné směsi se přitom ze zemí EU dovážely ve velkém množství a dodnes tvoří jejich nabídka na českém trhu 95 procent, uvádějí deníky. V tuzemsku se mléčné směsi začaly vyrábět až v roce 1998.

Přenos BSE mléčnými náhražkami je pravděpodobný, říká veterinární správa

Rovněž Státní veterinární správa považuje zavlečení BSE do Česka zkrmováním dovezených mléčných náhražek za velmi pravděpodobné. V reakci na dnešní informace to potvrdil její mluvčí Josef Duben.

Veterinární správa vyslovila také druhou možnou variantu, jak se mohla BSE dostat do ČR. Podle ní se do krmiva pro skot dostala v mísírně krmiv masokostní moučka, která i přes certifikaci země původu nebyla dostatečně zpracována. Veterinární správa se však přiklání k možnosti, že se kráva nakazila dovezenou mléčnou náhražku, která mohla obsahovat kafilerní tuk.

Vzhledem k tomu, že se dobytče nakazilo zhruba před pěti lety, je podle Dubna obtížné přesně stanovit, jak k tomu došlo. "Na 100 procent to stejně říct nemůžeme," řekl. S vyšší pravděpodobností by bylo možné způsob přenosu nemoci do tuzemska hodnotit, pokud by se objevil větší počet nakažených kusů, doplnil Duben.

Podle ministra zemědělství Jana Fencla je možnost zavlečení BSE do České republiky dovozem a zkrmením mléčných náhražek pouze jednou z možných cest. Do ukončení analýzy všech možných variant však podle vlastních slov odmítá "vysílat silné signály". "Ještě to (analýzy cest) nějakou chvíli potrvá," řekl ministr na Akademii ekologického zemědělství v Lednici.

Uvedl, že hlavní problém není ve zjištění cesty nákazy do tuzemského chovu. Důležité je podle něj zvýšit jistotu zákazníka v bezpečnosti nabídky v obchodech. "Pokud se vyskytne jakýkoliv problém, jsem připraven o něm okamžitě informovat," řekl ministr.