Na východě Čech roznášejí zajíci nebezpečné nemoci

LN 16.2.2000

Na východe Cech roznášejí zajíci nebezpecné nemoci

Zvýšený výskyt brucelózy a tularemie zajícu zaznamenali veterinári v okresech Chrudim, Pardubice i Hradec Králové. V soucasné dobe platí v rade ohnisek výskytu techto bakteriálních onemocnení ochranná opatrení.

PRAHA - "V našem okrese máme 14 ohnisek brucelózy a 10 ohnisek tularemie. Brucelóza typu 2, která se v Cechách vyskytuje, by lidem nemela ublížit. Horší je to s tularemií, jež je na cloveka prenosná," rekl Ivo Strauss z Okresní veterinární správy Pardubice. "Není však treba podléhat panice a v každém zajíci videt širitele onemocnení. Na tularemii jsme v roce 1999 vyšetrili témer 2000 zajícu. Bylo mezi nimi zhruba 100 pozitivních nálezu, od cervna jsou však všechny rozbory negativní," dodal Strauss. Z chrudimského okresu je hlášeno 7 ohnisek tularemie a 7 ohnisek brucelózy. "Není to bežný stav. Pravdou je, že prípady lidí s tularemií se tu letos už vyskytly a jejich pocet je narustající. Prasecí brucelóza se ve zdejších chovech zatím nenašla. Protože se ale brucelóza objevila u zajícu, chovatelé prasat dodržují protinákazová opatrení," rekl epizootolog Radek Axman z Okresní veterinární správy v Chrudimi.

U Hradce Králové byla brucelóza

V okrese Hradec Králové se podle vyjádrení místní veterinární správy objevila brucelóza. Vyskytla se v Lužci nad Cidlinou a v Lukové. "Když jsme po listopadovém honu dali vyšetrit nekteré ulovené zajíce, výsledek krevní zkoušky byl u nekolika z nich pozitivní," uvedl okresní královéhradecký epizootolog Miroslav Malecek. "Okolo obou postižených lokalit jsme vytvorili petikilometrové pásmo a obyvatele žijící v okolí jsme informovali vyhláškou," dodal. Jako první se obvykle zjistí brucelóza u divoce žijících zvírat, která jsou po honech pravidelne prezkušována. Odebrané vzorky krve jsou posílány do Státního veterinárního úradu. Pokud nemoc odhalí, upozorní príslušné lokální instituce. Zpravidla se pak zkontrolují zvírata hospodárská, zejména prasata, na které je prenosná. Jestliže jsou pestovaná zvírata zdravá, musí chovatelé dodržovat veškerá protinákazová opatrení. Je nutné zajistit hlavne dokonalé oplocení chovu, aby do nej nevnikli divocí zajíci ci kanci. V prípade výskytu nemoci v okolí nesmejí zdravá zvírata prijít do styku s kontaminovaným stelivem a zelenou pící pocházející z oblastí zasažených epidemií. Jakékoli úhyny v chovu má zemedelec povinnost hlásit a samozrejme dát vyšetrit. Temito zásadami se chovatelé pro jistotu rídí i v dobách, kdy nehrozí akutní nebezpecí nákazy. Lokality, ve kterých se epidemie rozšírila, jsou v následujících letech sledovány veterinári, provádejí se v nich kontrolní hony a odchyty.

Nebezpecnejší je tularemie

Z obou jmenovaných nemocí je pro cloveka nebezpecnejší tularemie. Pred rokem 1998 se jí v celé Ceské republice rocne nakazilo zhruba 2085 lidí. Od roku 1998 se každorocne eviduje už pres 220 prípadu. Ve východoceském kraji, který má s tularemií asi nejvetší problémy, zaznamenali takových prípadu za minulý rok triapadesát. Tularemie se objevuje i tam, kde s ní nikdy nemeli problémy. Pri záplavách na Morave se premnožili komári a s tím stoupl i pocet onemocnelých. Totéž mohli minulý rok konstatovat také na Klatovsku, kde výrazne narostla myší populace. Príciny vzniku nákazy tularemií u lidí jsou rozmanité. Clovek muže onemocnet konzumací masa postiženého zvírete, manipulací s ním, kousnutím nemocné zvere ci bodnutím infikovaného hmyzu (klíšte, komár, ovád). Další možností je prenos nákazy požitím infikované vody nebo vdechnutím kontaminovaného prachu. Méne známou cestou prenosu je vniknutí bakterií pres sliznici spojivky, k nemuž dochází pri mnutí ocí špinavýma rukama. Podle místa vstupu infekce se onemocnení projevuje zánetem plic, vredy na kuži ci na sliznici, prípadne zdurením nebo hnisáním mízních uzlin. Odhalit tularemii není snadné, nebot se zprvu projevuje jako obycejná chripka. Pokud není vcas lécena antibiotiky, muže se stát chronickou.

Jak predejít nákaze tularemií?

Hygienici doporucují manipulovat s uhynulou zverí pouze v rukavicích a nezpracovávat ji za úcelem konzumace, dále nejíst nedostatecne tepelne upravené maso, nepít vodu z neznámých zdroju. Varují rovnež pred skladováním nezkontrolovaných zvírat v mrazáku nízké teploty totiž puvodce nemoci neznicí. Zároven by se podle nich lidé meli vyhýbat jakémukoli kontaktu s nápadne krotkými zajíci a hlodavci. U rizikových skupin, kterými jsou myslivci a lesníci, pak doporucují preventivní ockování.

Jana Linhartová

Fotografie:

Zajíci prenáší i brucelózu. Tato nemoc se naštestí ve forme prenosné na cloveka v CR nevyskytuje

Ilustracní foto CTK

Jana Linhartová