Může být Holandsko pro nás vzorem?
08.08.2000 | Agris
Muže být Holandsko pro nás vzorem?
Proc objevovat neco nového, když nekde existuje fungující systém? Snadno se rekne, prevezmeme jej, ale uvést tuto úvahu do praxe prakticky nelze. Situace v každé zemi se vyvíjela jinak, jiné jsou kompetence státních orgánu a jsou i jinak rozdeleny. Proto také EU nepredepisuje svým clenum, ani kandidátským zemím, jak mají dosáhnout žádoucí úcinnosti svých zákonu a opatrení. Týká se to samozrejme problematiky zemedelské i veterinární.
Holandské zemedelství bylo už v minulosti chápáno "ostatní Evropou" jako vzorové. Tradice uplatnování standardu na kvalitu mléka a sýru sahá až do roku 1723, kdy byl vydán Edikt postihující falšování mléka a sýru.
Jak rekl Josef Holejšovský, šéf Státní veterinární správy CR, který situaci v Holandsku minulý mesíc studoval, existují mezi veškerými zemedelskými a veterinárními organizacemi prímé a úcinné zpetné vazby. V cem spocívají? Napríklad v tom, že v soucasných trech veterinárních ústavech (soukromých akciových spolecnostech) mají podíl jak ti, co vyrábejí, tak i zpracovatelé, a oni rozhodují o tom, co pro ne má nebo nemá význam. Techto ústavu bylo ješte pred nekolika lety 12, stav se snižoval pres 8 na dnešní 3 a do dvou let zbude jediný.
Obdobným zpusobem je rešena kontrola kvality živocišných produktu, napríklad pro mléko a mlécné produkty existuje jediná kontrolní laborator. Podobne i pro ostatní komodity.
Pozoruhodná je jednotná péce venovaná výuce žáku a studentu zemedelských a veterinárních oboru. Takové výcvikové centrum, které slouží celé zemi, leží v severním Nizozemí v Oenkerku. Výuka, u nás bychom rekli praxe nebo odborný výcvik, probíhá podle studijních oboru po dobu 6 týdnu až 6 mesícu a postihuje hospodarení, chovy, mlécnou a masnou produkci, management apod. Heslem je "Ucit se delat".
Racionalita ve všem konání je, podle Josefa Holejšovského, Holandanum zrejme vlastní. Napríklad mléko se vyšetruje v jednom míste, existuje systém, kdy jsou denne odebírány vzorky mléka, nikdo z farmáru neví, kdy zrovna on bude kontrolován, ponevadž výber a cetnost jsou rízeny automaticky a nahodile pocítacem. Jedna stáj tak muže být vyšetrena treba i jen nekolikrát za mesíc. Zde nepatrí k národnímu zvyku všechno obcházet.
Zajímavé je také, že se nevedou diskuse o tom, která veterinární opatrení má hradit stát. Ozdravný program u stád si hradí chovatelé sami, avšak monitoring a z toho vyplývající potvrzování o chovu prostém nákaz platí stát. To je motivující.
Holandsko je co do velikosti i poctu obyvatel a do jisté míry i tradicemi srovnatelné s naší republikou, proto jsou tamejší zkušenosti pro nás cenné.
Josef Duben, tiskový mluvcí SVS CR
Další články v kategorii Venkov
- Konec zabijaček v Česku. Lidé zpohodlněli a chtějí prase v balíčku (02.02.2026)
- Pesmise. Král psích krmiv Pavel Bouška chystá pro Polsko miliardovou investici (02.02.2026)
- V malochovu na Hradecku se objevilo letošní páté ohnisko ptačí chřipky v ČR (30.01.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo první Věstník v roce 2026 (30.01.2026)
- Na jižní Moravě se objevila ptačí chřipka (24.01.2026)
- Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu (23.01.2026)
- Česká republika je po třech letech opět oficiálně bez afrického moru prasat (23.01.2026)
- Za škody způsobené chráněnými druhy vyplatil stát v Libereckém kraji 3,6 mil.Kč (22.01.2026)
- Z města utekla na farmu. I přes alergii na bodnutí našla domov mezi včelami (22.01.2026)
- Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli (22.01.2026)

Tweet



