Metody klasifikace a třídění jat. prasat v EU jsou sjednocovány

Metody klasifikace a trídení jatecne opracovaných tel prasat v Evropské unii jsou sjednocovány

Ing. Jan Ivánek, CSc., Odbor evropské integrace, MZe CR

Klasifikaci a trídení prasat porážených na jatkách v clenských státech Evropské unie (EU) vymezují dve základní Narízení komise (NK c. 3220/84 a 2967/85). Systém klasifikace jatecne opracovaných tel prasat byl v EU zaveden v letech 1984 - 1985 na základe objektivních merení podílu libového masa. Libovým masem se v tomto vyjádrení rozumí cervená prícne pruhovaná svalovina oddelitelná nožem pri detailní disekci jatecného tela. Disekce se provádejí ve stanovených intervalech na vybraném vzorku jatecných zvírat charakterizujících populaci prasat v daném clenském státe EU. Zjištené hodnoty se potom zakomponují do rovnic pro výpocet podílu libového masa mereného pomocí príslušné prístrojové techniky (metody) . Jatecné pulky prasat jsou podle kategorie hmotnosti, pohlaví a podílu libového masa zarazovány do obchodních tríd v klasifikacní stupnici SEUROP.

Tak zvané prímé, nebo také úplné stanovení podílu libového masa pri detailní disekci, kdy se zjištují jednotlivé složky jatecného tela ,(mimo libového masa i tuk, kosti, kuže, atd.), je velmi pracné, nákladné a casove velmi zdlouhavé. Disekce jedné jatecné pulky prasete vyžaduje zhruba 7 hodin. Pro autorizaci príslušné metody klasifikace musí každý stát EU podat detailní popis disekcního postupu, pocet otestovaných jatecných prasat, období , ve kterém byla disekce provedena a intervaly jejího opakování. Duležitý je popis populace prasat, kterých se hodnotící metoda týká, pocet a umístení jatek, presný popis úpravy jatecných tel prasat a v neposlední rade také popis statistických metod. Pokud Evropská komise shledá, že jsou veškeré stanovené podmínky splneny, vydá príslušnému clenskému státu rozhodnutí (RK) o autorizaci klasifikacní metody. Toto RK je pro daný clenský stát závazné, podléhá prubežné kontrole s upozornením, že žádná modifikace schválených metod klasifikace, prístrojové techniky, míst merení podílu libového masa nebo požadovaného oznacování, není prípustná. O prípadné zmeny musí clenský stát Evropskou komisi znovu požádat a rádne doložit duvody techto zmen, vcetne nezbytných analýz.

Nová metoda je jednodušší

Nárocný postup prímých disekcí pro autorizaci klasifikacní metody vedl nekteré clenské státy k používání národních metod disekce. V dusledku toho potom docházelo ke vzájemné nejednotnosti metodických postupu a tím se prakticky nedaly porovnávat výsledky trídení jatecných prasat. Ve snaze o odstranení techto rozdílu pristoupila EU ke zjednodušení provádených disekcí. Nová definice pro stanovení podílu libového masa, založená na disekci ctyr hlavních masitých cástí, byla schválena v roce 1994 (NK c. 3127/94). Podle ní všechny clenské státy provádejí nové testy disekce a z nich odvozují nové metody klasifikace a trídení. Hlavním odborným garantem zavedení nové metody trídení jatecných prasat pri Evropské komisi je pan Gérard Daumas z Výzkumného ústavu pro chov prasat z Le Rheu, Francie. V zárí r. 1998 jsem mel možnost s tímto uznávaným evropským expertem diskutovat nekteré aktuální otázky, týkající se zavedení klasifikacního systému SEUROP a zároven získat exkluzivní materiály týkající se zpracovaných metodických postupu.

Sjednocování metodických postupu

V kvetnu 1998 melo 8 z 15 clenských státu EU od Evropské komise (EK) schváleny nové metody pro stanovení podílu libového masa. Zbývajících 7 clenských státu má schválené metody trídení pro stanovení podílu libového masa, které využívají ješte tzv. úplné disekce, nebo mají schváleny národní metody disekce. Porovnání presnosti nových a starých metod je uvedeno v tabulce 2. Vetšina metod vychází ze 2 nebo 3 míst merení na jatecné pulce: - jednoho nebo dvou merení tlouštky sádla a jednoho merení tlouštky svalu. Pouze jedno merení výšky sádla a jedno merení výšky svalu se provádí paralelne k podélné ose hrbetu, obvykle ve vzdálenosti 6 cm od podélné osy hrbetu, v prostoru žeber, zpravidla mezi 3 a 4 posledním žebrem. Pokud se využívá ješte druhé merení výšky sádla, pak se merí bud mezi 3 a 4 bederním obratlem, a to 8 cm od podélné osy hrbetu, nebo u posledního žebra ve vzdálenosti 6 nebo 8 cm od podélné osy hrbetu. Pro merení paralelne s podélným rezem se používají optické nebo ultrazvukové sondy.

Rozdílná prístrojová technika

V každém clenském státe EU je pro stanovení podílu libového masa schválena jiná prístrojová technika. Mimo merících prístroju EK schválila také dve automatická klasifikacní zarízení (strediska). Jedno stredisko používá 7 reflexních sond a druhé Autofom se 16 snímaci San - A. Mezi nejpoužívanejší prístrojovou techniku s jejíž pomocí se v rámci EU vytrídí 20 až 30 mil. prasat rocne, patrí francouzský prístroj Capteur Gras Maigre (CGM), dánský Fat-o-Meater (FOM) a novozélandský Hennessy Grading Probe (HGP). Ve všech prípadech se jedná o reflexní sondy, které mají rozdílnou rozlišovací schopnost, analýzu profilu i kvalitu soucástí. Nejnižší chybu (strední kvadratická chyba) vykazuje dánské trídící stredisko (1,70) s deseti místy merení. Výsledky nedávno schválené metody Autofom po provedených 2000 mereních, z nichž vyplynulo 127 promenných, se liší podle jednotlivých zemí (1,84 v Dánsku a 1,58 v Nemecku). Chyba poloautomatických sond se nachází mezi hodnotami 2,0 a 2,4, podle toho o jaký jde clenský stát. Dále rozhoduje výber vzorku jatecných prasat pro disekce (odvozené rovnice), pocet merení a kvalita mereného libového masa. Jedinou výjimkou jsou poslední testy ve Španelsku s obdivuhodne nízkou chybou (1,58) u metody FOM v protikladu k drívejším testum (2,23). Chyba metody využívající optické sondy a metody ZP se blíží hodnote 2,5, což je maximální povolená hodnota v rámci EU.

Duležité integrující hledisko

Na tomto míste je treba zduraznit, že integrujícím hlediskem u všech používaných metod (technických rešení) je jednotná klasifikacní stupnice SEUROP. Tato stupnice umožnuje rozdelit jatecne opracovaná tela prasat do šesti obchodních tríd podle podílu libového masa. Volba vhodné prístrojové techniky pro zjištení podílu libového masa je ponechána na každém clenském státe, jinými slovy receno - výber prístrojové techniky je liberální, protože v této oblasti je zaznamenáván velmi rychlý technický pokrok.

Jatka o malé porážkové kapacite mají prozatím možnost používat, bud optickou sondu, nebo tzv. dvoubodovou metodu merení (ZP). Optická sonda se používá ve Finsku, Švédsku a ve Velké Británii. Metoda ZP se používá v Nemecku, ve Francii a v celém Rakousku. Tato metoda se zpravidla využívá v jateckých provozech, které neprekrocí kapacitu 200 prasat týdne v rocním prumeru. Jednotná klasifikacní stupnice EUROP (SEUROP) pro ne není závazná, ovšem to se týká jen tech provozu, které porážejí jatecná prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovatelských zarízeních, a které neprodukují jatecné pulky, ale pouze rozbourané maso. Postupne však i tyto provozy budou muset pristoupit na aparativní klasifikaci jatecných zvírat.

Vykazovaný podíl libového masa

Vetšina rozhodujících produkcních zemí, s výjimkou Španelska a Nizozemí, má nyní schválené nové metody. Ovšem jen 5 z nich je realizuje ve svých jatkách. Konkrétne to jsou: - od roku 1997 Finsko, Dánsko, Francie a Nemecko a od pocátku roku 1998 Rakousko. Statistiky trídení podle nových metod se však publikují pouze v Dánsku a ve Francii. Obe zeme nyní vykazují naprosto stejnou úroven, vyjádrenou hodnotou 60,0 %. Podíl libového masa proti puvodním metodám je zde o cca + 3 až 5 % vyšší. Vzhledem k tomu, že dánská porážková hmotnost je o 10 kg nižší nežli ve Francii a stále se tam porážejí i nekastrované kusy (kanci), znamená to, že Francie má nyní mírný náskok zejména v oblasti genetiky a managementu. Obe tyto zeme, vcetne Belgie, kde je tato hodnota stanovena na úrovni 61,0 %, vykazují nejvetší podíl libového masa v Evrope (viz tabulka 1). U ostatních zemí muže být uvedena prumerná hodnota ovlivnena úplnou disekcí reprezentativního vzorku jatecných prasat z národní produkce a tudíž u nich nelze provést prosté srovnání techto hodnot. Korigované výsledky, predložené Rídícímu výboru pro sektor veprového masa u EK však prokázaly, že vetšina zemí má prumernou hodnotu na úrovni mezi 56 až 58 %. Pri vzájemném porovnávání dosažených výsledku musí být bráno v úvahu i to, že nevykastrovaní kanci mají podíl libového masa asi o 3 % vyšší proti vykastrovaným kusum. Dále bylo prokázáno, že zvýšení jatecné hmotnosti porážených prasat o 10 kg snižuje podíl libového masa asi o 1 %.

Aktuální zhodnocení situace

A/ V EU ješte není ukonceno sjednocení metod klasifikace a trídení jatecne opracovaných tel prasat. Polovina zemí sice získala schválení nových metod pro stanovení podílu libového masa (z disekce ctyr hlavních masitých cástí), ale pouze 5 je zavedlo ve svých jatkách. Toto cástecné sjednocení zmenilo poradí vykazovaných výsledku tak, že se do popredí dostala Francie s Belgií a Dánskem. Všechny ostatní zeme stále ješte používají starší metody stanovení podílu libového masa (z úplné nebo národní disekce), které nedovolují jeho spravedlivé porovnávání. K dosažení plného souladu v rámci EU bude treba, podle názoru evropských expertu na tuto problematiku, minimálne dalších 2 - 3 let. Pritom je treba pocítat s tím, že se jedná o nepretržitý proces využívající míru poznání a technický pokrok. Tato skutecnost muže být pro jednotlivé pristupující zeme nepríjemná zejména z hlediska vynakládaných investic do prípadné obmeny již nevyhovující prístrojové techniky.

B/ V posledních letech byly vyvinuty nové technologie na bázi využívání ultrazvuku. V soucasné dobe se zdá být nejslibnejší dánský automatický systém Autofom. Jeho cena je však ve srovnání se zlepšením presnosti merení (0,2 až 0,4 RMSE) stále velmi vysoká. Výhoda se týká predevším klasifikace jednotlivých cástí jatecných tel. Z toho duvodu budou ješte dlouho patrit k nejpoužívanejším nástrojum poloautomatické sondy (reflexní nebo ultrazvukové).

C/ Mezi metodická zlepšení vyvinutá ve Francii patrí zohlednení pohlaví prasat jako jednoho z dalších z dalších ukazatelu klasifikace a nový metodický postup pri sjednocování metod. Specifická rovnice podle pohlaví zvírete prispívá k souladu mezi nabídkou a poptávkou ve prospech jak producentu, tak i zpracovatelu masa. Nový kalibracní postup nyní dovoluje získat schválení nových metod rychle a levne, bez opakovaných disekcí.

Provádecí projekt je pripraven

Výše uvedené informace jsou pro nás nesmírne cenné, nebot CR se nyní nachází ve stádiu zavádení jednotné klasifikace jatecných zvírat, která by už mela být v souladu s požadavky EU. Ty jak vyplývá z tohoto príspevku se na základe míry poznání stále upresnují a zdokonalují. Klasifikacní metody uplatnované v 80 letech jsou již zastaralé. V soucasné dobe se proto zavádí presnejší a pritom jednodušší metodické postupy disekcí pro úcely aparativní klasifikace. Proto naším úkolem c.1 v této sfére cinnosti je bedlivé sledování veškerých pripravovaných zmen v evropské legislative a jejich zavádení do praxe. V rámci pracovní skupiny pro sektor veprového masa, drubeže a vajec, pri odboru evropské integrace MZe CR, subkomisi zabývající se screeningem legislativy týkající se klasifikace jatecných zvírat, byl zpracován návrh Provádecího projektu zavedení objektivní klasifikace jatecných zvírat v Ceské republice, ve kterém jsou již tyto nové prístupy zohledneny. Návrh zahrnuje legislativní, metodické i organizacní aspekty klasifikace jatecných prasat, ale také jatecného skotu, ovcí a koz. Po pripomínkovém rízení a uplatnení legislativních požadavku bude klasifikace jatecných zvírat v co nejkratším období zavedena do praxe. Cílem je zavést ji nikoliv selektivne, ale tak, aby byla právne závazná pro všechny jatecké provozy v CR.

Prozatím je prístup k této problematice již radu let nejednotný a tím je dán prostor k prosazování ruzných zájmu, at už ze strany prodavajících tak i kupujích. Navíc absence jednotného posuzování kvality jatecných zvírat nemotivuje k dalšímu zlepšování kvality produkce veprového masa. Od zavedení objektivní klasifikace ješte v predvstupním období, mimo narovnání odberatelsko - dodavatelských vztahu, ocekáváme dosažení vetší konkurence schopnosti našich chovatelu a producentu prasat na jedné strane a jatek a zpracovatelu veprového masa na strane druhé. Klasifikace jatecných prasat podle systému SEUROP také zcela nepochybne umožní lépe se uplatnit v prípade vývozu veprového masa z CR do zahranicí.

Tabulka 1 - Prumerný podíl libového masa podle clenských státu EU

Clen. Stát

EU Belgie Francie Dánsko Velká Británie Nemecko

Libové maso (%) 61 60 60 58 57

Metoda (1) Nová Nová Nová Stará Nová

Rok 1996 1997 1997 1996 1995/6

Zdroj (2) Vzorek Národní Národní Národní Vzorek

Clen. Stát

EU Rakousko Španelsko Švédsko Finsko Irsko Nizozemí

Libové maso (%) 57 57 57 56 56 56

Metoda (1) Nová Stará Nová Nová Nová Stará

Rok 1996 1996/7 1996 1995 1996 1997

Zdroj (2) Vzorek Vzorek Vzorek Vzorek Národní Národní

(1) Nový nebo puvodne stanovený podíl libového masa.

(2) Z národních statistik nebo ze vzorku používaného pro test disekce.

Pramen: G. Daumas, T. Dhorne / 1998

Tabulka 2 Presnost (strední kvadratická chyba) nové a staré schválené metody podle clenských státu EU

Rok Clenský Autofom CC CGM FOM Unifom HGP PG PG OP Ultra Ultra US ZP

schválení stát EU (1) 100 200 (2) Meater FOM Porkitron (3)

Nové metody

1998 Irsko 2,22 2,30

1997-98 Francie 1,98 2,24 2,45

/samicí kusy/

1997-98 Francie 2,17 2,21 2,49

/kastráti/

1997 Švédsko 2,10 2,47 2,38

1997 Rakousko

1997 Nemecko 1,58 2,14 2,25 2,05 2,22 2,12 2,20 2,52

1997 Belgie 2,08 2,45

1996 Dánsko 1,84 1,70 2,02 2,22

1996 Finsko 2,17

Puvodní metody

1994 Španelsko 1,58

1992 Nizozemí 2,1

1992 Portugalsko 2,40 2,39 2,38

1988-93 Velká Británie 2,23 2,37 2,31 1,96 2,38

1989 Recko 2,12 2,18 2,30

1988 Itálie 2,37 2,44 2,38

/lehké kusy/

1988 Itálie 2,30 2,36 2,45

/težké kusy/

1988 Lucembursko 2,42

Tucne jsou uvedeny nejvíce používané metody v príslušné zemi.

(2) Klasifikacní centrum

(3) Optická sonda

(4) Dvoubodová metoda: jedna výška sádla a jedna výška svalu u osy rezu

Pramen: G. Daumas, T. Dhorne / 1998