MAĎAŘI STAVÍ PLOTY, ABY ZVĚŘ NEPŘECHÁZELA DO RAKOUSKA
01.03.2002 | Svět myslivosti
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvěře na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svou zvěř, o niž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti lovu bez investic,” uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšily stavy zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvěř, která přechází na druhou stranu hranic. Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé” uloví kus zvěře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území. V posledních letech byla podél hranic na rakouské straně vybudována hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy uvedl i případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně malý most přes potok, aby ulovenou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvěř, o kterou se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto např. již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který měl v tomto úseku zabránit migraci zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby odstranili posedy stojící podél hranic. Když žádost nebyla vyslyšena, jiná maďarská společnost u svých pozemků vybudovala desetikilometrový plot. Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v EU, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu”. V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Hospodářské noviny, 28. 1. 2002, red.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Venkov
- Obří úhyn ryb, které se udusily v řece Dyji, zřejmě zavinil extrémní rozvoj sinic (05.02.2026)
- Testy prokázaly u uhynulé labutě v Uherském Hradišti ptačí chřipku (05.02.2026)
- Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem (04.02.2026)
- Vlaštovky nemají představu o vzhledu svých vajec, přesto cizí vejce odstraní (04.02.2026)
- Konec zabijaček v Česku. Lidé zpohodlněli a chtějí prase v balíčku (02.02.2026)
- Pesmise. Král psích krmiv Pavel Bouška chystá pro Polsko miliardovou investici (02.02.2026)
- V malochovu na Hradecku se objevilo letošní páté ohnisko ptačí chřipky v ČR (30.01.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo první Věstník v roce 2026 (30.01.2026)
- Na jižní Moravě se objevila ptačí chřipka (24.01.2026)
- Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu (23.01.2026)

Tweet



