Lovecké vášni padnou za oběť desetitisíce zvířat

LN 8.10.1999

Lovecké vášni padnou za obet desetitisíce zvírat

Tisíce myslivcu vyzbrojených kulovnicemi a brokovnicemi brzy zaplní ceské lesy . Sezóna honu zacíná.

PRAHA Slušnou armádu vyzbrojenou kulovnicemi a brokovnicemi by mohli vytvorit ceští a moravští myslivci. Ceskomoravská myslivecká jednota totiž cítá pres sto tisíc clenu. V honební sezóne, která práve zacíná, jim padnou za obet desetitisíce kusu zvere. A bohužel, každý rok také nekolik kolegu.

Jen na Ceskokrumlovsku podle Romana Cerného z referátu životního prostredí ceskokrumlovského okresního úradu loni myslivci zastrelili mimo jiné 250 kusu jelení zvere, 1992 cerné a 1506 kusu srncí zvere, 95 muflonu, 9 danku, 46 zajícu a 3500 kachen. Rocne padne lovecké vášni v Ceské republice za obet kolem 150 tisíc kusu cerné zvere, zajícu a bažantu, 100 tisíc kusu srncí zvere a 15 tisíc jelení zvere. Krome ceských nimrodu se na naplnení povolené kvóty složených kusu podílejí také zahranicní myslivci. Prijíždejí prevážne z Nemecka, Rakouska, Itálie, Ruska a Slovinska. Za odstrel pernaté zvere zaplatí zhruba 400 korun.

Nákladný konícek

V Ceské republice je myslivost takrka národním sportem. Podle predsedy Ceskomoravské myslivecké jednoty Josefa Hromase je to však velmi nákladný konícek. "Pokud si nekdo myslí, že jako myslivec levne získá maso k obedu ci na prodej, velmi se mýlí," ríká Hromas. Oblecení, výbava a zbrane totiž prijdou každého myslivce na nekolik desítek tisíc korun. Zkoušky stojí tri a pul tisíce a lovecký lístek na dobu neurcitou tisíc korun.

Predstava, že to, co si každý uloví, mu i patrí, je podle Hromase mylná. "Napríklad ze zastreleného srnce získá lovec pouze paružky a vyvrhovatel si muže odnést vnitrnosti. Maso se prodává do Interlovu ci restaurací, pricemž cena se pohybuje kolem sto dvaceti korun za kilogram," vysvetluje Hromas.

Peníze potom plynou do pokladny mysliveckých spolku. Z príjmu se platí nájem honiteb Lesum CR a krmivo pro zver. "Príjmy ovšem v žádném prípade nepokryjí náklady, takže myslivci doplácejí," podotýká predseda.

Každý myslivec skládá zkoušky

Získat oprávnení k lovu není podle Hromase jednoduché. "Každý musí projít kursy a složit zkoušky ze sedmi predmetu," ríká predseda. Mimo jiné z myslivecké zoologie, péce o zver, kynologie a streleb. Následuje zhruba pulrocní praxe. U záverecné zkoušky potom sedm komisaru hodnotí, zda adept myslivosti prošel. "Nejde o žádnou formalitu, zhruba pet z dvaceti má smulu," tvrdí Hromas. Další prísné testy vyžaduje policie pri získávání zbrojního prukazu. Presto se každý rok objeví v policejních svodkách nekolik prípadu postrelených ci zabitých myslivcu. Josef Hromas uvádí, že rocne je postreleno zhruba pet lovcu a usmrcen jeden. V lonském roce však jen v jižních Cechách vyšetrovala policie pet prípadu, kdy myslivec trefil místo kance ci zajíce svého kolegu. Dva postižení pritom zemreli. "Jsou to vesmes neštastné náhody, kterým se nedalo zabránit," soudí Hromas. Zároven upozornuje na fakt, že to je zanedbatelný pocet ve srovnání se smrtelnými úrazy treba pri autonehodách.

Castejší jsou prý sebevraždy, pri nichž myslivci obrátí hlaven proti sobe. "V techto prípadech jde vetšinou o rodinné problémy. Napríklad pomerne nedávno se zastrelil myslivec, kterému zemrela žena," uzavírá predseda jednoty.

ivh, kes, trk