Londýn údajně zvládl epidemii kulhavky

Britové byli nuceni v rámci boje s nakažlivou nemocí dobytka až doposud vybít téměř dva a půl miliónu domácích zvířat.

Předseda britské vlády Tony Blair včera s optimismem jemu vlastním oznámil, že epidemie kulhavky a slintavky, která letos v únoru postihla jeho zemi, je již pod kontrolou. Nemoc se po venkově nicméně šíří i nadále - ovšem mnohem pomaleji, než tomu bylo ještě před několika týdny. Zatímco ještě v březnu zaznamenávaly britské veterinární úřady až čtyřicet nových případů onemocnění denně, v současnosti jsou v průběhu jednoho týdne registrovány přibližně tři desítky nakažených dobytčat. V rámci drastických opatření přijatých v boji s lavinovitě se šířící chorobou byli Britové nuceni porazit téměř dva a půl miliónu domácích zvířat, dalších sto dvacet tisíc kusů porážka teprve čeká. Všeobecně se proto nyní očekává, že vláda oficiálně potvrdí termín konání parlamentních voleb přesunutý kvůli epidemii předběžně na 9. červen.

Nevyplnily se tak předpovědi vládních expertů, kteří svého času varovali před tím, že celkový počet případů onemocnění kulhavkou dosáhne již v červnu nejméně čtyř tisíc, přičemž nemoc ochromí britské zemědělství na dlouhou řadu měsíců. Předchozí epidemii choroby, která britské ostrovy stihla v roce 1967, se veterinárním úřadům podařilo zvládnout rovněž po třech měsících, tehdy však bylo vybito pouze půl miliónu kusů dobytka.

Podle Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD) postihne poslední krize vyvolaná epidemií kulhavky a slintavky stejně jako ta dřívější, spojená s nemocí šílených krav, zásadním způsobem zemědělství některých evropských států. Příslušná zpráva OECD tvrdí, že se jedná především o Dánsko, Nizozemsko a Irsko, jejichž exporty masa, masných a mléčných výrobků tvoří jedno až dvě procenta hrubého domácí produktu uvedených zemí.

V případě Británie mohou škody vzniklé ve spojitosti s opatřeními přijatými proti šíření choroby dosáhnout sumy rovnající se jednomu a třem desetinám HDP Spojeného království. Nemoc navzdory původním obavám ovšem nijak drasticky nepostihla turistický průmysl, jakkoli do země přijelo v prvních čtyřech měsících letošního roku o dvacet až třicet procent méně cizinců než ve stejném období loňska. Některá přímořská letoviska, velká města a historická centra zaznamenala naopak vzhledem k tomu, že řada venkovských oblastí zůstala uzavřena, mnohem větší příliv turistů než před rokem.

Navzdory panice, která propukla v řadě evropských zemí, byla slintavka a kulhavka v tomto roce zaznamenána pouze ve třech dalších státech. V Nizozemsku se onemocnění potvrdilo u pětadvaceti kusů dobytka, ve Francii u dvou a v Irsku u jediného zvířete. Veterinární testy vyvrátily předchozí podezření, jež se objevila v Německu, Itálii či Dánsku. Žádná z evropských zemí na druhé straně nepřistoupila k očkování domácích zvířat, ačkoliv s vakcinací, pokud bude prováděna v omezeném měřítku a s cílem zabránit současnému šíření nemoci, vyslovil souhlas Stálý veterinární výbor EU. Evropská "patnáctka" se totiž obává, že očkování by mohlo ohrozit export masa a unie by jako celek přišla o status zóny pyšnící se absencí kulhavky a slintavky.

Evropský parlament včera na druhé straně odsouhlasil legální rámec, na základě kterého by všechna opatření přijatá až doposud v boji s bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) a dalšími chorobami dobytka jako dočasná získala trvalou platnost od 1. července letošního roku, pokud jej tedy ovšem schválí vlády jednotlivých zemí unie. Návrh totiž mimo jiné předpokládá, že členské státy EU budou klasifikovány podle stupně nebezpečí šíření nemoci šílených krav, což může v některých metropolích vyvolat vůči nové legislativě značný odpor.