Lány obilí se změní na pastviny

O zemědělství na Vysočině se toho v souvislosti s výskytem nemoci šílených krav napsalo v poslední době mnoho. Problémů je zde však mnohem více.

Z přibližování se země k Evropské unii zřejmě zemědělci v regionu mnoho radosti mít nebudou. Je pravděpodobné, že farmy zde budou muset během příštích let projít velkou proměnou a změní se i jejich produkce. "Bude to bolestivé, ale nutné. Naši zemědělci se budou muset naučit vyrábět levněji a s menším počtem zaměstnanců, jinak se ekonomicky neudrží," říká vedoucí krajského odboru životního prostředí Pavel Hájek.

* Proč právě na Vysočině?

Jedním ze zvláštních problémů krajiny Vysočiny ve vztahu k životnímu prostředí je její procento zornění zemědělské půdy, což je poměr orné půdy k celkové výměře zemědělské půdy. Ten je v rámci Vysočiny kolem 75 procent. Průměr republiky je přitom 72 procent a průměr zemí EU kolem 55 až 60 procent. To znamená, že v procesu přibližování se k unii budeme muset to procento snížit.

* Je to nutné?

V minulosti se zde zoraly louky a pastviny v nadmořské výšce 600 metrů nad mořem i více. To znamená, že zemědělské podniky, pokud v takových oblastech hospodaří, na jaře a na podzim nedělají nic jiného, než sbírají kameny. Jejich efektivita není žádná, nebo je minimální. Například v bývalém východním Německu - kde v době vstupu do unie byly průměrné výnosy obilovin 45 metrických centů na hektar - tím, že zemědělci sestoupili z kamenitých kopců do produkčních oblastí, dostali se loni v obilovinách s produkcí na 65 centů. Získali tím výnosové jistoty a efektivnost. To čeká i nás.

* Jaký by byl dopad takových změn na životní prostředí?

Rozšíří se útlumové programy, tedy zalesnění nebo zatravnění, při kterých se zemědělská půda uvádí do klidu. Travnatý drn působí jako zemní filtr na životní prostředí, přineslo by to zlepšení životního prostředí ve vodním hospodářství i jinde. Další věcí je, že procento zaměstnanosti produktivní populace je v kraji Vysočina v zemědělství 13,5 procenta, což je také žádoucí hranicí. Je to dobré z důvodu zaměstnanosti, ale ne z hlediska efektivnosti, protože lidí v zemědělství dělá strašně moc. V Americe je v něm zaměstnáno půl procenta práce schopného obyvatelstva, v Evropské unii dvě až tři procenta a průměr České republiky je 4,5 procenta.

* Jak bude obtížné tyto změny prosazovat?

Bude to hlavně muset být věcí hospodářské soutěže a toho, jak v ní kdo obstojí. Pokud chceme dospět do EU a tam obstát, budou se muset respektovat ekonomické zákonitosti. Už nyní ve srovnání s dobou před pěti lety u nás odešlo ze zemědělství velmi mnoho lidí, kteří jsou nahrazování modernizací techniky. Ten proces musí pokračovat.

* To zefektivnění bude něco stát. Budeme na něj mít dost peněz?

Bude s tím problém. Česká republika žádá unii o oddálení plnění těchto úkolů, přičemž mezním obdobím je tam rok 2012. Do té doby se musí technologie v průmyslu a v zemědělství srovnat na standardy unie.

* Když předpovídáte, že na Vysočině bude muset přijít zatravňování, myslíte si, že to zde bude jakýsi návrat do minulosti

Na Vysočině k reliéfu krajiny patří skot a pastevectví a v tom by za přispění státu měla být i její budoucnost. Procento chovu krav by zde nemělo klesat - i když jsou problémy s BSE a například odbytové problémy v mlékárenském průmyslu. Je zde ale čisté ovzduší, zlepšuje se čistota vod a počítáme se tím, že by se zvětšil objem služeb v turistice a agroturistice.

* Sami zemědělci většinou na agroturistiku moc nevěří.

Je reálná v určitých aglomeracích, například v příměstských, kde fungují jezdecké oddíly. Hosté se tam mohou třeba projet v kočáře, nebo na koni. Bude to ale těžké, to víme.

* Při pohledu do budoucna: co bude na Vysočině hodně utlumeno?

Zmizí asi hodně výroba potravinářského obilí, která je zde v nevhodných podmínkách. Zde jej zemědělci vyrábí z finančních důvodů, protože se jim vyplatí mnohem víc, než například krmné obilí. Zůstane tady skot a jako doplňkový atribut vepřové maso přes krmné obilí. Pak by se měly hledat alternativní zdroje: kromě oné agroturistiky třeba výroba energetických plodin.