Klid a zakryté oči. Odborníci chystají po dvou úmrtích manuál pro odchyt losů

Smrt losí samice a jejího mláděte, které v pondělí a úterý odchytávali brněnští hasiči a veterináři, nadále vzbuzuje mezi odborníky vášně. Kritici brněnského odchytu se proto rozhodli vypracovat manuál. Pro příští odchyt losů. Nechtějí, aby kvůli nezvládnutému odchytu umírala další zvířata.

Metodiku pro odchyt divokých zvířat zpracuje společnost Česká krajina. Na manuálu se bude podílet také například Akademie věd nebo dvě brněnské univerzity. „Chceme zapojit Mendelovu univerzitu a Veterinární a farmaceutickou univerzitu z Brna. Oslovit ale chceme například odborníky z Polska nebo Skandinávie," sdělil jeden z tvůrců nápadu Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

Manuál by měl být hotový do konce roku. Později plánují vydat také návod pro odchyt zubrů nebo větších srn a daňků.

Podle Jiřího Kamlera z Mendelovy univerzity je manuál potřeba. Aby se neopakovaly události ze začátku týdne. „Hlavní poučení do budoucna je správně a v klidu vyhodnotit situaci. Policie by měla určit, jestli je situace nebezpečná nebo nikoliv. A také jestli divoké zvíře může ohrozit své okolí," uvedl odborník na myslivost Kamler.

Podle něj si měli policisté a veterináři uvědomit, že los je migrující přežvýkavec, který putuje převážně v noci. „Přes den spí a rozhodně by se sám nevydával dále přes silnici. Policisté by udělali lépe, kdyby jen korigovali nebo omezili dopravu na dálnici," doplnil.

Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, podle odborníků na přírodu jednali zasahující neadekvátně situaci. „Kdyby zvíře jen monitorovali, například termovizí, udělali by lépe. Podnět pro odchyt zvířete, je jeho nebezpečnost. V manuálu by se mělo zmínit, že vyčkávání je důležité a pokud není zvíře nemocné nebo otrávené, není důvod k velkým manévrům," dodal odborník.

Metodika bude mít podle plánů maximálně dvě stránky. „Zasahující si ho tak mohou nastudovat při cestě k zásahu. Zmíníme zásady odchytu a nejčastější chyby. Najdou tam také přehled lidí, kterým v případě potřeby mohou zavolat," doplnil Dostál.

Cílem tvůrců metodiky je snížit počet chyb při odchytech zvířat. „Samozřejmě nebude závazný, ale předpokládáme, že jej policisté i hasiči uvítají. Aspoň budou vědět, jak se konkrétně zachovat," poznamenal. A dodal, že do budoucna plánují také přednášky pro zasahující.

I Dostál upozornil, že nahánění s vrtulníkem je pro zvířata velký stres. Další odborník na myslivost z Akademie Věd Miloslav Jirků rovněž kritizuje přílišnou horlivost přítomných. „Po uspání losice se kolem ní pohybovali hodně lidí. Hasiči se se zvířetem fotili. U kopytníka by měl být jen nejnutnější počet lidí. Je důležité mluvit klidně a tiše. A po uspání jednat rychle. Uspaná zvířata totiž i tak velmi dobře vnímají dění kolem," popsal body, které se v manuálu objeví, Jirků.

A odborníci dodávají další nezbytné bod, mezi které patří klid, zakrytí očí, stínění v horku a rychlé jednání.

Většina odborníků práci zásahových složek kritizuje, jestli ji ale bude někdo prošetřovat, není jisté. „Pokud by někdo poslal poslal podnět, celý zásah prošetříme. K akci nás ale nikdo nepřizval, proto bychom zásah vyhodnocovali obtížně. Byli bychom odkázaní na fotografie, záběry nebo výpovědi lidí," poukázal na problém možného šetření Ivan Přikryl z jihomoravské veterinární správy.

Zatoulanou samici losa evropského začali nahánět hasiči v brněnských Černovicích a Slatině v pondělí. Losici po několikahodinovém pronásledování uspal veterinář. Následkem stresu ale zvíře po uspání nepřežilo.

V úterý objevili záchranáři losí mládě, i to nápor po uspání nezvládlo. Na akci hasičů a policistů se snesla velká kritika.

Zasahující složky i veterinář Stanislav Mazánek se brání, že vše udělali správně. Za zásahem si stojí.

Autor: Ema Zezulová