Karty na stůl, pánové!

Petr Prosch st.

"... když je valcha u starýho Růžičky, budou celkem na nic všechny řečičky ..."

To zpívá Richard Müller v populární písni. Takže karty na stůl, pánové, přišel čas ukázat karty! Stále slyšíme a čteme, zejména od poslanců ODS, ale i od dalších, jak byla platným zákonem o myslivosti pošlapána vlastnická práva. Ve Světě myslivosti č. 6/2003, na str. 5, to tvrdí ing. Kučera (poslanec za ODS) a ing. Záruba (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR). Základ tohoto stavu, tvrdí ing. Kučera, má prý kořeny v dobách socialismu ... V dalším si tak trochu protiřečí s "lidovou" myslivostí jako zábavou pro vyvolené. Nakonec ing. Kučera informuje o tom, že někteří poslanci pracují na stížnosti k ústavnímu soudu ... Zase jen mlžení, nic konkrétního.

Ing. Záruba dává trochu "nahlédnout do karet", když prozrazuje požadavek na minimální výměru honitby 250 hektarů.

Tvrzení, že nový myslivecký zákon má kořeny v socialismu, mě "zvedá ze židle". Takové tvrzení je buď zlý úmysl, nebo úplná neznalost věci. A protože se stále opakuje a nikdo nic nenamítá, zůstává na mně, abych čtenáře obtěžoval těmito řádky.

Vraťme se krátce do historie. Po zrušení roboty v r. 1848, největší změně ve společnosti a zemědělství, dochází k dalším změnám se zemskými mysliveckými zákony v Čechách v r. 1866 a na Moravě v r. 1873. Císařský patent z r. 1849 přenesl právo myslivosti na vlastnictví půdy. Právo lovu bylo převedeno na rolníka - majitele půdy, ale zůstalo vázáno na obecní katastr. Nejmenší honební výměr musel být 115 ha, což bylo pro tehdejší drobnou zvěř (koroptev, zajíc) dostačující. Obec měla možnost pronajímat honitbu dražbou. Z poplatků dostával majitel půdy alikvotní část po-dle výměry vložených pozemků. Ta byla vyšší než škody, které mohla drobná zvěř napáchat. Bylo proto v zájmu každého rolníka, aby měl na svých pozemcích co nejvíce zvěře. Tak osvícenská doba změnila vydáním vynikajících zákonů obyčejný lov ve skutečné hospodaření se zvěří (Prof. Julius Komárek: Myslivost v Českých zemích, 1945).

V r. 1867 sice Marx píše svůj Kapitál, ale ani ing. Kučera by jej neměl podezírat, že měl vliv na tehdy vydávané lovecké zákony v c. k. rakouských zemích. Mladý František Josef I. byl sice dobrým myslivcem, ale určitě ne komunistou!

Co s tou blamáží bude asi dělat Ústavní soud? Návratem k honebnímu společenstvu a jeho zapracováním do mysliveckého zákona již na počátku 90. let minulého století byla naopak posílena práva vlastníků. Samozřejmě se starými osvědčenými pravidly, zajišťujícími to hlavní právo, právo zvěře - přežít! Je naší povinností zabezpečit toto právo, považujeme-li se za vyspělou (právní) společnost s vysokou kulturou, chránící přírodu, život. Je proto nutno akceptovat omezení, že kdo má za oknem tři květináče a na zahrádce krtka, honitbu mít nebude.

"... ať jsi přes den docent nebo tunelář, herold svatý pravdy nebo jinej lhář, tady na to každej kašle zvysoka, pravda je jen jedna ..."

A tak karty na stůl, pánové!