KÁNĚ HARRISOVA - OKŘÍDLENÝ VLK

(str. 16)

V loňském roce se v ČR poprvé uskutečnil lov s káněmi Harrisovými. Jaké vlastnosti mají tito exotičtí dravci a jak je lze využít v českém sokolnictví?

Domovem káně Harrisovy (Harris hawk, Parabuteo unicinctus) je střední Amerika. Dravci žijí ve skupinách, v nichž i organizovaně loví podobným způsobem jako např. vlci. Narozdíl od savců je tato káně mezi dravci jediným druhem, který využívá spolupráce jedinců k získání kořisti. Tato vlastnost umožňuje zajištění potravy i v nehostinných pouštních oblastech, v nichž by měl jednotlivec malou šanci na přežití.

I když latinský název parabuteo znamená "podobný káni”, ve skutečnosti se tento středně velký dravec tvarem těla nejvíce podobá našemu jestřábovi. Vzhled káně Harrisovy je nezaměnitelný. Dospělí jedinci mají čokoládově hnědé zbarvení s rezavou skvrnou na křídle a bílým lemem na konci rýdováku. Stejně jako u ostatních dravců bývá samice o třetinu větší než samec. Váží v průměru jeden kilogram, průměrná délka jejího křídla je 37 cm a délka rýdováku 25 cm. Samci váží průměrně 700 g, délka křídla je 30 cm a délka rýdováku 20 cm. Káně hnízdí na nízkých stromech, případně na kaktusech. Dominantní samice snáší do plochého hnízda 2 - 4 bílá vejce. V letech s hojností potravy dovolí snůšku i dalším samicím ve skupině. Byly popsány tři poddruhy káně Harrisovy, které se liší velikostí a oblastí výskytu.

V západoevropských státech je káně Harrisova mezi sokolníky velmi oblíbeným a často využívaným loveckým dravcem. Ve Velké Británii se stala vůbec nejpoužívanějším loveckým dravcem, zatímco jestřábi jsou využíváni jen vzácně. V ČR je situace zcela opačná. V minulém roce byla na mezinárodním sokolnickém setkání v Opočně k vidění historicky první skupina pěti kání Harrisových.

Káně Harrisova je schopna ulovit zvěř odpovídající velikosti svého těla. Zatímco doma obvykle loví králíky, drobné hlodavce a ptáky, v našich přírodních podmínkách ji sokolníci využívají zejména k lovu zajíce. Při útoku na kořist je sice pomalejší než jestřáb, avšak její vytrvalost a odvaha jsou srovnatelné. Na rozdíl od impulzivní a náladové povahy jestřába lesního je káně Harrisova mnohem klidnější, inteligentnější a poslušnější. Naprostou zvláštností je možnost společného lovu několika sokolníků s káněmi, aniž by došlo k vzájemnému napadení při útoku na společnou kořist, jako je to běžné u jiných dravců.

Protože získat jestřába lesního z volné přírody je z legislativních důvodů stále složitější, řada českých sokolníků hledá možnost náhrady, kterou může být právě káně Harrisova. Její přítulnost, snadná ovladatelnost, odolnost proti nemocím, relativně snadný odchov v zajetí a dobré lovecké vlastnosti z ní jistě činí velmi perspektivního dravce pro české sokolnictví.

Ing. Bohumil Straka a Ivo Kristek, Klub sokolníků při ČMMJ

Svět myslivosti č. 4/2002